Číslo: 28
13.07.1998
Článků: 47
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Salon Valentýn radí ženám
Nejste spokojené s tvarem své postavy?
Tvar přesýpacích hodin
Základní tvar: dlouhé končetiny s výraznýma rukama, nohama a krkem. I když mají častý sklon k nadváze, zůstanou tomuto typu vždy definovatelné ženské rysy, které se vyznačují plným poprsím, zvýrazněným pasem a plnými boky.
Obvod poprsí a boků je přibližně stejný, ale pas je výrazně užší.
Důležitým prvkem postavy je tedy pas. Proto je nutné, aby vaše oblečení bylo vypasováno.
Když tak neučiníte, výsledným dojmem bude větší tloušťka.
Saka, kabátky:
Když si vybíráte sako, přemýšlejte o ženskosti. Máte-li plné poprsí, noste minimum detailů na hrudi a noste jemně vypasované modely. Zvolte materiály s hrubší strukturou - tvíd, samet, kůži, úplety, těžké hedvábí. Délka saka závisí na vašem pozadí. Jestliže znatelně vystupuje, pak musí sako překrývat boky.
Sukně: vaše ženské tvary vypadají hezky buď v rovných, nebo jemně nabraných sukních. Důležitým prvkem je volnost pohybu přes boky a břišní partie. Velmi atraktivně také na vás působí dlouhé plné zavinovací sukně.
Kalhoty: určitě si neoblékejte rovný střih kalhot z pevných materiálů. Pro vás jsou nejlepší měkké materiály jako vlna, hedvábný žerzej, úplety. Noste také pásky, aby zvýraznily váš hezký pas.
Šaty: nejlépe plášťové z jemnějších materiálů nebo také přestřižené v pase.
Vzory: neměly by být příliš velké. Nejlépe budete vypadat spíše v jednobarevných.
Náhrdelníky: od krátkých až po středně dlouhé, všechny vám budou slušet.
Šály, šátky: pouze v nejjemnějších materiálech.
Pásky: Jsou velmi důležitým doplňkem. Vyzkoušejte jemné kožené a látkové středně velké.
Obuv: protože váš typ vyzařuje ženskost, mohutné boty nejsou vhodné. Proto vyhledávejte spíše tenčí podpatky a jemné vzory.
Kabelky: vyvarujte se vypolstrovaných vzorů, lépe vypadají kabelky s lehce oblými tvary bez přísné geometrie.
Častá povaha těchto žen: snadno komunikují s lidmi. Jsou tvůrčí a snadno se vyjadřují. Jsou z nich skvělé učitelky, spisovatelky, pracovnice marketingu a herečky.
Známé osobnosti: Raquel Welchová, Claudia Schifferová, Sophia Lorenová.
Zakázané potraviny: milují uhlovodany a sladkosti, které jim svou kalorickou hodnotou hodně ubližují.
Doporučené potraviny: kuře, ryby, zelenina a také nízkotučné mléčné výrobky, nenasycené tuky, jako jsou mandle, avokádo, olivový olej. |
|
DNES RADÍ . . .
Dnes jsme dali slovo Františkovi Nešporovi, jednateli ZO Českého svazu včelařů
Voskové žlázy a včelí dílo
Vzájemná spolupráce více jedinců se zřetelně projevuje při stavbě voskových plástů. Dokonalost a účelnost včelího díla, jak nazývají včelaři včelí stavbu, je skutečně pozoruhodná, i když v přírodních podmínkách v˙dutinách stromů nedosahuje takové pravidelnosti jako na rámcích v˙úlech, jimiž člověk včelám stavbu usnadňuje. Šestiboký tvar buněk a jejich uspořádání v oboustranné svislé vrstvy zajišťují pevnost stavby při nejmenším množství vosku a nejlepším využití prostoru. Sklonem obou vrstev buněk pod úhlem 30 o směrem vzhůru je zabráněno vytékání medu z˙plástů. Vosk je výměškem zvláštních voskových žlázek. Je vyměšován v tekuté formě, ale na povrchu těla okamžitě tuhne ve tvaru voskových šupinek. Stavební pud včel se nejsilněji projevuje v˙době rojení.
Roj, který včelař usadí v˙prázdném úlu, vystaví v krátké době celé dílo, neboť stavby se zúčastňuje téměř celé včelstvo. Včelaři přitom stavbu usměrňují pomocí tzv. mezistěn, což je voskový pás o tloušťce jen o málo převyšující tloušťku buněčných stěn, do něhož jsou vlisované trojboké prohlubně s˙půdorysem pravidelného šestiúhelníku. Včely na tomto podkladě upevněném v˙rámcích vytahují buňky. Nemají-li k˙dispozici mezistěnu, začnou stavět divokou stavbu. Při stavbě divokého díla visí včely jedna na druhé v˙dlouhých svislých řetězcích, zachycujíce se navzájem drápky, takže mají alespoň některé z˙nohou volné. Voskové šupinky hnětou kusadly tak dlouho, až se stane vosk vláčným a tvárným. Voskové šupinky si předávají a včela, která je v˙řetězci v˙nejhořejší části řetězce, připojí k˙dosud vystavěné části plástu a kusadly jej uhněte do potřebného tvaru a zaujme opět místo v˙dolní části řetězce. Tak to pokračuje, až se vystřídají všechny včely v˙řetězci, jejichž žlázy jsou činné.
Mezi tím se vytvoří prvním dělnicím nové šupinky, takže když na ně přijde opět řada, mohou přispět svým dílem. Vedle normálních dělničích buněk, z˙nichž se líhnou dělnice, jejichž délce a šířce těla svými rozměry buňky odpovídají, stavějí včely v jarních měsících i trubčinu, tj. buňky normálního tvaru, ale podstatně větších rozměrů, z˙nichž se líhnou trubci. Před rojením stavějí včely, obyčejně někde při dolním okraji plástu, několik podstatně větších buněk zcela odlišného tvaru. Jsou to matečníky, které slouží pro výchovu nových matek. Vyčnívají celou svou délkou z˙úrovně plástu, což umožňuje včelám, aby je ze všech stran obsedly, a tak co nejvíce zahřívaly. K˙jejich stavbě používají včely starého přepracovaného vosku z˙místa, kde matečník stavějí, takže má vždy stejný odstín jako okolní plást. Nově čerstvě vystavěné plásty, z˙kterých se ještě nelíhnul plod, nazýváme panenským dílem. Mají žluté zabarvení s˙nádechem až do běla.
Včely při dalším používání plásty postupně zpevňují propolisem, který obsahuje účinné barvivo a to zbarvuje plásty stále více do žluta. Postupně dostáváme plásty žemlové barvy a čím je dílo starší, tím je tmavší. Tmavnutí plástů způsobují i tzv. košilky, které zůstávají v˙buňkách po vylíhnutých včelách. Opakováním procesu se košilkami buňky stále zmenšují a líhnou se v˙nich pak i menší včely. Z˙tmavších plástů vytavíme i tmavější vosk. Přímým působením kovů získá vosk zase nevzhledný šedivý odstín. Následné bělení je pak velmi obtížné a bez chemie se neobejde. Staré tmavé plásty jsou také vhodným prostředím pro různé viry a nákazy, které zhoršují zdravotní stav včelstev. Proto je zájmem včelaře včelí dílo pravidelně obnovovat, maximálně v průběhu čtyř let. Staré plásty přetavují včelaři zpět na vosk, který pak vyměňují ve včelařských výrobnách za mezistěny... |
|
Cesta na východ
Na druhé nástupiště právě přijel vlak do České Třebové, Zábřehu na Moravě, Olomouce, Přerova, Hulína, Otrokovic, Starého Města..., hlásí ochraptělý ženský hlas do vysloužilého tlampače na choceňském vlakovém nádraží. Prosím, nastupte si i Vy, pane doktore, ať Vám vláček zase neujede, ponouká mě mateřsky tlampač. V rychlosti dopíjím třetí pivo, dojídám čtvrtý bezmasý párek v masitém obstarožním rohlíku a škrábu se do vagonu, na kterém primitivně namalovaná cigareta není zamřížovaná. Pokolikáté už. V posledních letech sice využívám k návratům domů malého sporťáku lesní barvy, ale jako zarytý ekolog a velký příznivec lidového mluvčího za lidi na dráze, pana Duška, občas cestuji tímhle způsobem. Ztěžka dopadám na sedadlo v liduprázdném kupé, zapaluji si vytřepanou startku, zápalku hážu poctivě do popelníku a těším se na cestování, které tolik miluji. Ššššš, říká vlaková souprava a ztěžka opouští nádraží. ....
Jsou to jen věci, tak dlouho jsem to hustil do kamaráda, až se konečně rozešli. Ššššš uííí, povídá vlak a já si otvírám dalšího lahváče a pohodlně natahuji pochromanou nohu zafačovanou do gáze před sebe vedle odpadkového koše pod začouzeným oknem. Pokaždé je to trošku strhující, opustit své rodné město, milující a milovanou rodinu, kamarády od Osla. Ale už jsem si za ta léta zvykl. Aspoň, že mě čeká Zuzanka. Jenom doufám, že ne v okně či nedej bůh na nějaké větvi a neskočí mi zase za krk. Brrr. Jedna pochroumaná noha stačí. Ale co, je mladá a neklidná. Dobře mi tak! .... Kulhám na záchod. V poslední době se mi zdá, že se úklidová četa polepšila a o tuhle intimní místnost pečuje daleko lépe než dříve. Močím a přitom se dívám do otvoru v klozetu, jestli něco nezahlédnu pod vlakem na kolejišti. Ale vše se jen míhá a nevidím vůbec nic. Nechápu, proč tady brácha tráví tolik času pozorováním odpadků otvorem v míse. Anebo to nedělá brácha? Už se mi to všechno plete....
Otvírám další lahváč a v myšlenkách se vracím ke svému dítěti, k Plaváčkovi. Už je mu skoro rok a za tu dobu se mi jej podařilo rozmnožit skoro pětinásobně. Můj časopis, který jsem začal vydávat krátce po povodni pro pobavení své, svých věrných i známých. I cizích. Koho si vzít na paškál tentokrát? .... Nedávno se to povedlo. Propral jsem je všechny, včetně jeho tchyně, druhé tchyně, jedné máti, druhé máti, ani na psa jsem nezapomněl. Tolik volného času jsem obětoval, když jsem článek látal dohromady, a oni byli z mého počínání rozpačití, ba dalo by se říci naštvaní. Nevděčníci. Drc, drc, drc, drc... Člověk přece musí být nad věcí. ... Drc, drc, drc, drc. Tolik lidí žije úzkoprsý život svázaný konvencemi a to já v žádném případě nechci. Být komerční a úzkoprsý. Drc, drc, drc, drc ...
Anebo minule. Napsal jsem článek, asi parodii na to, co vycházelo v téhle rubrice v posledních mnoha číslech a podepsal ho Ing. Ind. Ha, ha, ha. Není to strašně legrační? To by asi jen tak někoho nenapadlo. Ale mě ano. Asi proto, že jsem Dr. dr. dr. drc .... Uííí šššš brzd brzd. Stanice Staré Město. Vypadávám z vlaku. Již se nelekám názvu a nesháním se po Václavském náměstí jako poprvé. Ani stanici metra již nehledám, ale protřele se soukám do pouličky, která mě odveze spolehlivě domů. Na Východ.
Dr. Moták pochop, boháč z ovocného trhu. |
|
ANKETA
Myslíte si, že jsou pohraničníci dobře vybavení pro boj s převaděči?
Zbyněk (26) soukromý podnikatel - Nemám představu, jak je hranice zabezpečená, ale myslím si, že převaděči mají určitě tutéž, ne-li lepší techniku než samotní pohraničníci
František (53) státní zaměstnanec - Určitě by bylo co zlepšovat, ale tu službu jim moc nezávidím, protože terén, v kterém pracují na Kopanicích, vyžaduje i dobrou fyzickou přípravu a perfektní znalost terénu.
Marie (33) uklizečka - Ještě jsem nad tím nepřemýšlela, ale asi to moc jednoduché nebude, že? Jestli musí být hodně venku i v zimě a dešti, tak asi není o co stát.
Dana (41) kuchařka - Nezávidím jim ty služby v noci a ve svátky, ale snad to mají dobře zaplacené, ne?
Petr (26) technik - Museli by jim dát aspoň padesát tisíc měsíčně. Myslím si, že část z nich převaděčům napomáhá a vylepšují si platy, které asi nejsou nic moc. Za tu práci, kterou dělají, by měli mít víc peněz.
Vítězslav (20) voják - Mohli by být ve větším počtu na hranicích a pak by jejich zásahy byly účinnější.
Ivo (42) technik - Asi to na hranicích umí, mně minule našli v autě flašku slivovice.
Jana (39) úřednice - Myslím si, že určitě jsou na tom převaděči daleko líp s vybavením než policisté, protože dobrou optiku pro noční lov má kdejaký myslivec, a převaděči za ty peníze, které inkasují, jsou určitě špičkově vybavení.
Pavel (25) nástrojař - Chtěl bych k pohraničníkům jít, ale manželka mě nechtěla pustit, tak jsem si to prozatím rozmyslel. Určitě to není lehká služba a nevím, jak je zaplacená. Ale asi by mě to dost bavilo. |
|
| |
