Číslo: 29
20.07.1998
Článků: 65
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Salon Valentýn radí ženám
Nejste spokojené s tvarem své postavy?
Typ hruška
Základní tvar: ženy s tělem hrušky trápí plné boky a silnější stehna. Horní polovina těla je drobnější. Tento typ má kratší a silnější nohy a střední poprsí.
Sukně: k zakrytí partie boku potřebujeme jemně nabrané sukně. Nejpohodlnější bude střih s elastickým nebo poloelastickým páskem. Nenoste sukně linie a budete v nich vypadat menší a širší.
Délka sukní by měla být lehce nad kolena, jestli vám to tvar nohou dovolí. Pro dokonalý efekt nenoste halenky do sukně.
Kalhoty: zkuste nekomplikovaný tvar se základním elastickým páskem a dostatkem volnosti hlavně přes stehna. Zapřemýšlejte i nad kalhotovou sukní ze splývavých materiálů, jako je úplet, žerzej a viskóza. Sukně, kalhoty je nutné doplnit krásno halenkou, aby odpoutala pozornost na horní polovinu těla.
Saka: určitě nenoste saka, která končí na zadku nebo na stehnech, kde jste nejširší. Klíčem k úspěšnému saku pro tvar hrušky jsou ramena a délka. Jste-li malé postavy, musíte si dát pozor, abyste se neutopila v příliš dlouhých sakách a sukních. Máte-li hezký pas, pak ukončete kabátek lehce pod nejširším bodem boků a kabátek lehce projmutý s vyznačením pasu. Vybírejte raději jednořadové zapínání knoflíků, široké klopy a vycpaná ramena.
Šaty: raději oželte a nahrazujte dvoudílnými komplety.
Vzory a barvy: nesmíte být lhostejná k barvám. Na dolní polovinu těla raději oblékejte střední, až tmavé barvy. Horní polovinu máte k tomu, aby přilákala pozornost, proto můžete barvy i vzory používat výraznější.
Náhrdelníky: obojky i náhrdelníky střední délky vám poslouží, abyste přilákaly pozornost ke své tváři.
Šály, šátky: nejlépe, když budou lehce obepínat ramena v tzv. horizontální poloze.
Pásky: volte v barvách oděvů, aby ladily, ale příliš na sebe neupozorňovaly.
Obuv: volte tak, aby udržela linii vašich nohou, štíhlou a útlou. Vyvarujte se těžkých a přezkových bot. Matná úprava bude lepší než lesklá.
Kabely, kabelky: vyhýbejte se kabelkám přes rameno. Vhodnější jsou kabelky do ruky nebo na oušku.
Častá povaha těchto žen: pečovatelky, rády se věnují ostatním, budují vztahy, jsou mateřské. Jsou z nich skvělé zdravotní sestry, lékařky. Měly by se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem tuku. Vhodnější jsou potraviny rostlinného původu, celozrnné produkty, mléčné výrobky bez tuku.
Příklady slavných žen tohoto typu: Sandra Bullocková, Whoopi Goldbergová. |
|
DNES RADÍ . . .
Dnes jsme dali opět slovo Elen Sladké, která radí, jak správně sbírat a sušit léčivé rostliny.
Není taková bylina, aby něco nebyla...
Už máme léto! Kolik stromů, keřů a květin roste a kvete kolem nás. A mnohdy ani netušíme, že při procházce přírodou nebo práci na zahradě míjíme rostliny, které v sobě skrývají cenné látky a léčivými účinky nebo prvky prospívají našemu zdraví. Je určitě velká škoda chodit kolem nich nevšímavě a jejich vzácné vlastnosti nechávat nazmar a ladem. Většina léků, které se v současné době vyrábějí, vyšla z lidové zkušenosti, která dlouhodobým pozorováním poodhalila tajemství léčivých rostlin. Už pradávno lidé rozdělili rostliny na léčivé a jedovaté. Poznali, že léčivé nebo jedovaté látky jsou někdy v celé rostlině a jindy jen v některé její části. Poznali také, že se to může měnit podle doby, místa a počasí. Zjistili, že i jedovatá rostlina může léčit, když ji dostane do rukou člověk znalý jejího tajemství.
A že ani léčivá rostlina není všemohoucí a může dokonce uškodit, jestliže není správně použita. Během doby byly vypracovány metody k získání léčivých látek v čistém stavu anebo na jejich podkladě byly syntetizovány ještě účinnější deriváty a začaly se vyrábět léky. Tehdy se zdálo, že chemie nad přírodou zvítězí. Skoro všechny léčivé i jedovaté látky obsažené v rostlinách se lidé naučili vyrábět uměle, mimo přírodu. Byla to doba nesmírného okouzlení chemií. Zdálo se, že příroda je příliš pomalá a neobratná, že dělá mnoho zbytečné práce. Lidé například spočítali, že by bylo zapotřebí posbírat léčivé rostliny z celé louky, aby získali tolik léčivé síly, kolik se jí vejde do několika tabletek. A navíc by to přírodě trvalo celý rok, než by se dočkali květů, a muselo by svítit dostatečně slunce a muselo by pršet jen tak akorát a nesměli by na rostliny vlézt slimáci a ...
Všechno bylo příliš zastaralé, vždyť to farmaceutický průmysl obstará v několika hodinách a lépe. Ale lidé velmi brzy zjistili, že nemohou asi nikdy opustit říši rostlin a přenechat květiny jenom včelám, malířům a zamilovaným. Přišli na to, že je velký rozdíl mezi působením látek přirozených a látek chemických. Příroda ty své sice vyrábí pomaleji a nikdy docela čisté, ale snad právě proto jsou lepší. Vždyť tento děj probíhá už staletí. Moderní farmaceutický průmysl již delší dobu nevystačuje s léčivými látkami získanými chemickou cestou, a tak čím dál tím více se obrací k přírodě a žádá od ní poklady, které v sobě utajují léčivé rostliny. V naší republice zajišťuje jejich výkup pro farmaceutické účely hlavně Leros Zbraslav, který vydává každý rok na jaře podrobný nákupní seznam všech vykupovaných rostlin, jejich sběrových částí i ceny, které za ně můžete dostat. Všechny správně usušené rostliny dodáváme do výkupny celé a nerozdrcené.
Dříve než začneme s pravidelným sběrem ve velkém, raději se zeptáme ve výkupně na druhy, termíny a obaly, abychom mohli vyhovět všem podmínkám, které je nutno při sběru a dalším zpracování dodržet. U nás je nejbližší celoroční nákupna ve Strážnice a sezónní nákupna v Uherském Brodě, která funguje od začátku května do konce listopadu vždy v pátek od 8 hodin. Existují samozřejmě jistá všeobecná pravidla způsobu a doby sběru jednotlivých rostlin. Především sbíráme pouze ty rostliny, které dobře známe. Vyhneme se místům, v jejichž blízkosti se pracovalo s postřiky a hnojivy. Květy, plody a listy sbíráme pouze na bezprašných místech a vyhneme se také ranní rose, večernímu vlhku nebo době po dešti. Při sběru ukládáme rostliny hned do stínu. Doma je rozprostřeme na čistý papír nebo lístky ve slabé vrstvě a sušíme v místnosti, kde je dobrá výměna vzduchu. Rostliny nesmíme během sušení příliš obracet, protože by se nám mohly drolit. Když se rostlina ve všech částech láme, je usušená.
Správně usušená bylinka si zachovává svou původní barvu. Nemá-li ji, sušili jsme špatně. Každý sběrač léčivých rostlin by měl být zároveň znalcem a ochráncem životního prostředí a na stanovištích nechávat dostatek rostlin k jejich dalšímu rozmnožování. |
|
CESTOVÁNÍ
Singapur
Nepřehledné čínské moře leskne se v krásném dnu slunečních paprsků, o které zde není nouze, zrovna jako o tropická vedra, jimiž se blížíme opět k rovníku a které den ze dne sílí. Po třídenní cestě v dálavách před námi, k Singapuru. Rozseté ostrůvky po levé straně směrem k Sumatře skýtají zajímavý pohled. Na některých se lesknou v dálce ohromné sudové nádrže, natřené stříbrnou barvou. Jsou tam vlastně mola, u kterých tankují lodě, aby mohly pokračovat v plavbě za svým určeným cílem. Nafta je zde velmi laciná a každá loď plující tímto kurzem jí bere co nejvíce. Stavíme zde z technických důvodů. Dvoudenního prostoje využíváme k tomu, abychom zhlédli jedno z největších měst na dalekém východě.
Sotva dozněl rachot kotvy, již nás obklopují loďky bussinesmanů a než se nadáš, už šplhají po provaze na loď, ještě než byl spuštěn trap. Jiní nabízejí své nejrůznější zboží přímo z loděk a zalíbí-li se ti něco, stačí křiknout směrem dolů. Domorodec hodí nahoru provaz a po tomto si můžeš vytáhnout v košíku věc, o kterou máš zájem. To se ví, ptáš-li se po ceně, je ta nejvyšší. Po smlouvání, bez kterého se neobejdeš, koupíš věc někdy za polovinu nabízené ceny - někdy i lacinější. Takový je zde zákon, takový je zde život. Konkurence na každém kroku. Tak ubíhá a končí den, při kterém si námořníci krátí čas jak nakupováním, tak pozorováním tohoto jarmarečního ruchu. Na druhý den nás motorový člun odváží do středu města, kde čistota a úprava překvapí mnohé cizince.
Obchody moderně zařízené lákají dál, kde je možno koupit jak evropské, tak americké výrobky a hlavně japonské, kterých je zde nejvíce. Těmito kdysi opovrhovanými výrobky je zaplavena celá Asie. Slovo made in Japan je značkou, před kterou v mnoha věcech musí smeknout i sama Evropa.
Po dlouhém bloudění a notné únavě usedáme pod klenbami staré restaurace, abychom dali odpočinout nohám, které až pálí. Místnost je začouzená, že skoro nevidíš. Pivo, které popíjíme s netajenou rozkoší, není sice Pilsner Urquel, ale ústa se neptají a rozprahlá hrdla dychtivě lokají tento božský nápoj až do dna. Než dopiješ poslední lok, čelo máš samou krůpěj - ale je ti lépe. Vzpomínáš na domov, kde by sis dal ne jedno, ale čtyři dobře vychlazená v plzeňském dvorečku, ale to vše je jen sen. Přijde čas, že se vrátíš zas, tě jaksi uklidňuje a už Béďa, strojní důstojník - baculatý dobrák, který se zde vyzná, provádí nás uličkami drobných obchůdků. Haumač přikvačí, strká mu brýle - zrcadlovky, zubí se a slovem the dolars vnucuje mu své vychvalované zboží. Dotírá na Béďu. Nevšímej si jej - ten je zná. Dává jeden singapurský, ten jen poděkuje a nabízí mu jich celou krabici. Tak by zde dopadl každý, kdo by nesmlouval.
Biografy, kterých je zde mnoho, promítají filmy různých druhů, hlavně americké. Některé z nich jsou přepychově zařízeny, klimatizovány. Máš-li chuť na nějaké občerstvení, stačí zvednout ruku a už je tu domorodec, který ti nabízí kromě Coca Coly nejrůznější citronády, cigarety, cukroví. Kouření je zde dovoleno jako všude na východě, což u nás není sice zvykem, ale tady je to samozřejmostí. Při promítání se nad hlavami diváků vznáší obláčky dýmu. Ventilátory sice odsávají kouř, ale stále se cítíš spíše jako v restauraci než v biografu. Po programu boudíme v záři neonů ještě nějakou tu chvíli shonem nočních ulic. Pak nás taxi odváží zpět do přístavu a féra opět na loď, abychom tak ukončili první den ve městě.
Singapur je ostrov. Na rozloze asi 280 km2 žijí zde necelé dva miliony obyvatel, převážně Číňané. Zbytek zastupují Malajci, Indové, Pákistánci a Evropané. Od roku 1819 až do nedávna byl obsazen Anglií. Je to přístav strategicky důležitý a patří k největším obchodním střediskům v jihovýchodní Asii. Vykládá se zde zboží všeho druhu, tekutého, sypkého i kusového. V tomto přístavním a průmyslovém městě přistávají ročně tisíce lodí ze všech končin světa. Jsou zde známé tavírny cínu i továrny na zpracování kaučuku. Důležitá letecká křižovatka spojuje všechny kontinenty.
Druhý den při východu slunce odjíždíme mezi pohádkovými ostrůvky, jež jsou rozsety po leské hladině široko daleko, a obdivujeme v bujné zeleni stromů bílý obelisk, tyčící se na jednom z divokých pahorků. Je to pravděpodobně pomník připomínající těžké boje, odehrávající se za poslední války na těchto místech, když Japonci přepadli tento kraj přímo z džungle, s velkou přesilou. Na dalším ostrůvku je vidět přímo děla rozmístěná na skalách těchto výšin.
Pokračování příště
Oldřich Trnečka |
|
ANKETA
Zeptali jsme se dětí na letním novinovém táboře
Co je to cholerik?
Adélka Š. (7) - Nějaká nemoc?
Bětka S. (6) - Třeba pít hodně.
Erika H. (11) - Že je na něco ten člověk nemocný.
Petr Š. (8) - To je chemik.
Jakub F. (9) - Alkoholik.
Martin K. (6) - Tatínek.
Honzík B. (7) - Kluk.
Markéta B. (11) - Nemocný člověk.
Honza R. (10) - Nejaký člověk, který je nemocný.
Dalibor H. (10) - To je nějaký nemocný muž.
Michal B. (10) - Člověk, který roznáší choleru.
Petr G. (10) - Je to nějaký lékař.
Rosťa H. (10) - Ten, co má choleru.
Marek S. (10) - Cholesterol.
Petr Z. (10) - To je člověk, který je na něco alergický.
Vlaďka I. (9) - Že má zvýšený cholesterol.
Monika Z. (10) - To je nějaký člověk, který roznáší chlór.
Iveta S. (10) - Ten, co si myslí, že má všechny nemoce a nemá je.
Monika V. (12) - To je ten, jako co má choleru, na kterou se umírá.
Pavel Š. (10) - To je těhotný člověk.
Co je to čabajka?
Štěpán V. (9) - Třeba sekera.
Marek Š. (10) - To jsem ještě nikdy neslyšel, asi je to klobouk.
Jarda H. (11) - To je nějaká hůl.
Filip P. (11) - Tanec.
Staník B. (8) - Je to taška.
Patrik S. (10) - Jak? Čabajka? To je nějaká polévka, nebo tak něco.
Co je to pauzák?
Jarda H. (11) - To je ten, co si dává pořád pauzy a nechce se mu pracovat.
Bětka S. (6) - Záchod.
Kolik má Uherské Hradiště obyvatel?
Štěpán V. (9) - 28, ale teď nevím čeho.
Vlaďka I. (9) - 5.660.
Jak se jmenuje náš prezident?
Adélka Š. - Pavel Havel.
Bětka S. - Havel, jménem nevím, asi Jirka.
Vašek M. - Václav Klaus
Vážení rodiče, děti si nepoznaly na konci tábora své věci. Komu tedy chybí gumáky, mikina, ponožky, botasky a další oblečení, přihlaste se u nás v redakci. |
|
| |
