Číslo: 40 05.10.1998 Článků: 66 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 FÓR TÝDNE  FÓR TÝDNE „Toš, tak jich můj starý zasrál po dvúch litroch burčáku. A vy si myslíte, že na to nový TIX a na 40 stačí?“ Seděli chlapé v Mistřicách na lavečce a Ruda Pršek pravíl: Chlapé, víte, proč je starý mládenec chudý a ženáč je tlustý? No, necháme sa poučit, Rudine. No, přeca proto, že když starý mládenec dojde dóm, tož sa podívá, co je v ledničce, a ide do postele. Zatým co ženatý sa podívá, co je v posteli, a ide do ledničky! Hádanka Strýc Omáčkú sa ptál v Polešovicách v hospopdě chlapú: Chlapé, víte, jaký je rozdíl mezi knihovnú a záchodem? To teda nevíme. No přeca do knihovny ukládáme díla svojich předkú a do záchodu zas díla svojich zadkú! Africká hádanka Strýc Peléšek sa vrátíl z Afriky a v hospodě měl přednášku, kerú ukončíl dotazem. A estli nekdo víte, co je to hnědé, co majú sloné mezi prstama? Pochopitelně nikdo nevěděl. No přeca pomalí domorodci! Súsedská výpomoc V Hradišti ve Štěpnicách škrtíl manžel na chodbě paneláku svoju robu. Naráz sa otevřely jedny dveřa, ze kterých vstrčíl hlavu chlápek. Chvilku sa na to dívál a potom pravíl: Poslyšte, súsede, až tady skončíte s tú babú, nechtěl byste zajít na chvílu aj k nám? Přejetá slépka V Ořechově přejelo auto slépku. Řidič vylézl z teho auta, vzál slépku za nohy a nésl ju k najbližšímu stavéní, kde před vrátkama seděl malý klučisko. Poslyš, je toto vaša slépka? Těžko, pravíl ten klučisko, my placaté nemáme! Střelby Stáli dvá vojáci na Mařaticách na Rochúzu u kanóna, z jehož hlavně akorát vylétál chlápek s bílú húlkú a s černýma brýlama na očách. Jeden z tech vojáků pravíl temu druhému: Poslyš, ale mně to nepřipadá moc humánní střílat tema slepýma#! Vojáci to nemajú jednoduché Ruda Klobáskú z Mistřic býl na vojně v Plzni. Býl tam už celý rok a dóm ke svojí robce sa celú tú dobu nedostál. Jednú sa ale stalo, že měl štěstí a jeho jednotka byla převelená do hradišťských kasární. Ruda v sobotu nemeškál, a protože to bylo zrovna v tuhú zimu, kdy bylo snihu až po kolena, vzál lyže a hurá za svojú starú do Mistřic. Když sa v nedělu nad ránem vrátíl zpátky do kasární, tož sa ho všeci hneď vyptávali, jaké to bylo. Ruda vytáhl z batohu flašu slivovice a pravíl: Kdo uhodne, co sem udělál první, když sem dojél dóm, tož dostanete túto flašu. Povalíls svoju robu a pomilovál sas s ňú! zkusíl Jura Klásek. Uhodls, tady máš flašu. A co sem udělál podruhé? Povalíls zas svoju robu a uděláls jí to eště jednú! zkusíl uhodnút Janek Otépkú. Aj ty máš pravdu, a aj tys vyhrál flašku. A tady mám eště jednu flašku pro toho, kdo uhodne, co sem udělál napotřetí. Povalíls svoju robu a zopakováls to! Kdepak - sdělál sem si už konečně ty lyže! Tož to sú míry Doktore, pravíl Janek Otrusinú, mosím sa vám s nečím svěřit. Já mám ten svůj orgán jak malé novorozeně. To sa ně nechce věřit, říkál doktór, sdělajte si gatě padesát a čtyřicet pět centimetrů! Psi a kočky V Hradišti ve Štěpnicách je to poslední dobů samý pes a kočka, a proto je po chodníkách chlupů jak nasetých. Stalo sa, že jednú šla malá Lidunka a měla namazaný krajíc chleba. A co čert nechtěl, naráz fúkl větr a chleba jí pléskl na zem a zrovna tú namazanú stranú. Lidunka si ho v klidu zdvihla a šla dál. Celý ten výjev pozorovál jeden dúchodca, kerý jí pravíl: Poslyš, děvčico, a nemáš na tom chlupy? Lidunka sa na něho podívala a řekla: Nejste blbý, dyť mám teprú šest rokú! Gramofón, to je lúdra Janek Maškú aj se svojú robú sa jednú v sobotu vypravili do Slováckého divadla. Aby jejich malému Matúškovi nebylo doma smutno, tak mu pustili gramofón a pravili mu, aby, až deska dohraje, si šél lehnút. Když sa za tři hodiny vrátili dóm, tož našli malého Matúška, jak hlavú tlúkl do zdi a křičál: Chcu! Chcu! Chcu! a z gramofónu sa ozývalo: Chceš slyšet pohádku? Chceš slyšet pohádku? Chceš slyšet pohádku? Chceš slyšet pohádku?



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund