Číslo: 10
09.03.1998
Článků: 6
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
FÓR TÝDNE
Policajti měli výplatu a náčelník jim ju vydávál:
Náčelník: „Novák!“
Novák: „Tu!“
Náčelník: „4800,- Kč.“
Náčelník: „Mrňús!“
Mrňús: „Tu!“
Náčelník: „5200,- Kč.“
Náčelník: „Celkem!“
Ticho........
Náčelník hlasitěj: „Celkem!“
Zas ticho ....
Náčelník: „To je blbec, má tu 183 400,- Kč a nechce si to vzít ....“
PODAŘILO SA
Jelo pohřební auto velikú rychlosťú kolem hradišťských kasární a najednú z něho vypadla rakva. Mrtvola z ní vyletěla až za kasárenský plot. Vyletěl strážný a vystřílál do ní celý zásobník. Za chvílu tam doletěla sanitka té rychléj pomoci a odvézla střeleného do špitálu. Za dvě hodiny vyšél z operačního sálu doktór, utřél si pot z čela a pravíl: „Hergot, to byla fuška .... ale bude žit!“
SLOVÁCI SA MAJÚ
Přišél Jano za matkú a pravíl: „Mamo, ve škole sme sa učili počítat do deseti a já už umím do stovky!“ Matka mu na to řekla: „To je proto, že si Slovák!“ Po nejakém čase zas Jano přišél a pravíl: „Mamo, ve škole sme sa učili abecedu do F a já ju umím až do Z.“ „No, to je proto, že si Slovák!“ Za týdeň zas: „Mamo, včéra sme byli v Hradišti v lázňách a já sem zjistíl, že ho mám o moc delšího než ostatní kluci ve třídě. To je také proto, že su Slovák?“
„Né, né, Janko, to je proto, že je ti už sednáct roků!“
NÁVRAT Z AFRIKY
Strýc Oharkú sa vrátíl ze svojich cest po Africe a při jednéj svojéj přednášce v hospodě Na Lapači pravíl chlapom. „Tak sem sa konečně dozvěděl, co je to tá černá sračka, co majú furt ti sloni mezi prstama u nohú?“
„Tož to nám teda také řekni,“ říkali chlapé, „ať neumřeme hlúpí.“
„Tak to sú přeca ti pomalí černoši!“
MÁME RÁDI NĚMCE
Na břehu Moravy v Jarošově stál takový vyfintěný chlápek a píl vodu. Šla kolem tetina Břúšková a pravila mu:
„Panáčku, nepij tú vodu z Moravy, je otrávená?“
„Was sagst du?“ (Co říkáš) ptál sa ten chlápek.
„Enom pij, pij, je to dobrá vodička,“ odpovídala tetina.
ZE ŽIVOTA
Jede cigán večér po cestě na Brod svojú krásnú novú Mazdú 626 a naráz prásk, prdlo mu kolo. Cigán zastavíl, vyhe-verovál si svoju Mazdu a začál to kolo vyměňovat za rezervu. A najednú švác rana jak z kanóna. Cigán sa podívál a co neviděl. Další cigán mu tyčú rozmlátíl přední okno. Ten od teho kola vyskočíl a pravl: „Hergot, co blbneš?“
A ten druhý: „Šak přeca normální. Ty bereš kolo, já autorádio!“
AJ TEN JE ZE ŽIVOTA
Dojde v Hradišti do trafiky cigánka a praví: „Dajte ně Vlastu.“
„Vlastu nemáme, ale vemte si Život.“
Cigánka na to: „Ty si vem život, ty megero.“
MEJDANOVÝ
Stalo sa na jedném mejdanu, že když sa dvá domilovali, tož ona pravila: „Poslyš, ty, ani nevím, jak sa menuješ, nemáš náhodú teho Aica?“
„No nemám, si hlúpá.“
„Tož to sem si teda oddechla, už sem sa bála, že ho chytnu podruhé!“
SEBEVRAH
Strýc Mráčkú už to nemohli na tom světě vydržat, už všecko ho rozčilovalo, všecko sa zdražovalo, tetina ho trápila. Vylézl si teda v Hradišti na ten najvětší panelák a hép dúle. Jak letěl, tož si enom počítál patra: „Deset, devět, osm, sedm, šest, sedm, osm, ..... Sakra, nekde sa ně chytily kšandy!“
NAŠI DOKTOŘI, TO SÚ KUJÓNI
Došél tak jednú v Brodě k jednému doktorovi černoch a pravíl: „Pane doktor, strašně mě škrábe v krku.“
Doktór chvílu přemýšlál, potom říkál: „Tož sa teda vyslečte do půl těla a klekněte si tam do teho levého kúta ordinace.“
Černoch ho teda poslechl. Doktór si ho enom tak z dálky prohlédál a potem povídál: „To néni ono, klekněte si do pravého kůta.“
Černochovi sa to sice zdálo divné, ale klekl si a čekál.
Doktor zas hleděl a potom pravíl: „Klekněte si eště tady do prostředka.“
Černoch už to nevydržál a ptál sa: „Sakra, doktore, řekněte mně, co to mám za nemoc?“
„Tož, co byste měl? Chřipku, to ně bylo jasné hneď, ale chcu si kúpit černý stolek do ordinace a nevím, kde ho mám dat!“
STALO SA NA ZLÁMANCI
Janek s Mařkú Drozdovi ze Zlámanca večér jeli do Hradišťa do divadla, a tak pustili malému Jurkovi gramofón a pravili mu, aby, až dohraje deska, si šél pěkně lehnút a spál. Když sa za tři hodiny vrátili dóm, tož viděli, jak Jurka mlátíl hlavú do zdi a křičál: „Chcu! Chcu! Chcu!“ a z gramofónu sa ozývala: „Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku?.....“
Z HRADIŠŤSKÝCH KASÁRNÍ
V Hradišti na Rochúzu stójíja dvá vojáci u kanónu, z jehož hlavně zrovna vyletěl chlápek s bílým čaganem a černýma brýlama na očách. Jeden voják pravíl temu druhému: „Ty, mně ten rozkaz teho našého velitela nepřipadá teda moc chytrý střílat slepýma.....“
|
|
| |
