Číslo: 12 24.03.1997 Článků: 42 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 HODY, HODY, HODKY, DAJTE ... FÓR TÝDNE  HODY, HODY, HODKY, DAJTE ... Slunéčko už začalo pomáli hřít, větr vysúšač mezí pofukovál a vypadalo to, že letos bude na Velikú noc pěkně a žádný ze šleháčú sa nevrátí dóm zakúlaný od blata jak lóní. V hospodě #U Kyklopa bylo z rána skoro prázdno, protože chlapi chodili po šlahačce. Enom u jednoho stola sa dohadovali dvá zkrachovalí sedláci Plúžek a Jíra, kerému nikdo neřekl ináč jak Vávra. To býl kerýsi z chlapú v Hradišti na divadle a akorát dávali Maryšu. Gdo to nezná, tož je to o tom, jak jedna mladá robka Maryša otrávila svojého starého muža, sedláka Vávru, jedem, co mu nasypala do kafého. No a Jíra býl také sedlačisko, aj když zkrachovalý a mladú robku měl také. Tož hneď tu byla trefná přezdívka. Do očí mu tak ale nigdo nemohl řéct. To býl raz dva oheň na střeše. Jírovi sa podlély oči krvú, jak býkovi před červenú hadrú a šél hneď každému po krku jak Miloš Zeman naší vládě. Aj kafé přestál pit. Né proto, aby ho negdo neotrávíl, ale proto, aby si z něho nedělali chlapi v hospodě prču. Už aj tak sa do něho dosť narýpali, že mu j eho Pepinu chodí #oprašovat místní prútník Tonek Jebavý. Naráz búchly dveřa a klid téjto kolchoznickéj debaty býl narušený novým hostem. To policajt Ruda Mrkota býl na svojéj pravidelnéj obchúzce. V tento Velikonoční čas dycky obcházál všecky osvěžovny, co měl ve svojém rajóně. Věděl, že gdyž bude mět žilu místo pendreka, tož mu všady zadarmo ulejú nejakú tú štamprlu, ba aj malované vajco přidajú. Mockráť ho už ale moseli jeho podřízení #ostří hoši hledat po škarpách aj s tašú plnú vajec. Dneskaj teprú začínál, tož býl eště klidný a rozesmítý, a proto Kyklopovu ženu Helu enom trochu popléskál po tem jejím pozadí. #Abych dál tradici zadosť, tvrdíl a rozhlédál sa, gde má nalété. To už sa ale začali trúsit další hosti. Nekeří z tech mladých #sifónkú začali šlahat už iďa z muziky, co byla v súsední dědině. Po tech to bylo sakra poznat. Měli toho plné oči, nekeří aj nohy a ledvá sa na nich držali. Janek Řemeňákú toho měl aj plné gatě. Toho rači uložili na dvůr na lavku vysmradnút, než si pro něho přijede negdo s tragačem. V hospodě už to hučalo jak v úle. #Sifónci si akorát začali dobírat Lojzu Vrbového, kerý zaséj jednú ukázál, že dovede usnúť všady a dycky. Po hřbitově, gde usnúl iďa z hodovéj muziky, si dneskaj také dobře ustlál. Gdyž byli vyšlahat Mařku Šútalovu, tož sa najednú ztratíl. Začali ho hledat a podle chrápání došli až k šopě, co tam Mařka měla dřevo na topéní. Býl to krásný pohled. Dvě sáhy polének zvalené a rozházané po šopě. Asi jak si stlál. Na nich jak fakír na hřebíkoch chrápál Lojzek, pod hlavú otépku okleškú na podpal. Ale bylo vidět, že je to dobře vychovaný ogar. Boty si před spaním vyzúl a pěkně uložíl u bránky do šopy. Šústalú pes Baryk ho hlédál a olizovál mu při tom nohy. Dostalo sa aj na Jaroša Zerzavého. Ten lapěl na legátce v kútě skrúcený jak palagraf a enom stonál a odfukovál. Od samého rána bylo slyšet, jak vyšklebovál. Břéskál jak morák, gdyž mu berú mandle a to jeho: #Hody, hody, hodky, dajte litr vodky. Nedáte-li vodky, obluju vám schodky, sa néslo po celéj dědině. Včíl býl Jaroš zelený jak piková sedma a bylo vidět, že to druhé sa mu nekolikrát aj podařilo. #Sú to ale pěkné svátky, pochvalovál si jediný hrobník Štychar, gdyž si k šenku táhl další oběť, keréj sa svítilo přes uši. To býl jasný důkaz toho, že už dlúho nevydrží a tým pádem mosí dat hrobníkovi zápisné. A také že většinú dál. Tož tak to u nás na dědině chodívá, a né enom na ty velikonoční svátky. -áčko-  FÓR TÝDNE "Juro, tak sa ně zdá, že brzo budú Velikonoce, zbarvily sa nám frňáky!" Přišél malý Lojzek ze školy dóm a hneď sa ptál staříčka: #Staříčku, jak sem přišél na svět? My to zitra budeme brat ve škole a každý to má doma zjistit. #No, víš, čáp ťa přinésl, pravíl staříček. Lojzek nebýl s tú odpověďú moc spokojený, protože věděl, že staříček si nekdy strašně vymýšlajú, a proto sa šél zeptat stařenky. Enomže, tá mu odpověděla, že ho přinesla vrána. Včíl teda Lojzek opravdu nevěděl, na čem je. Staříček říká, že čáp, stařenka zas vrána. A tak sa šél poradit za tatú. Ten mu potvrdíl, že to byla vrána a matka zas, že to býl čáp. Lojzek si teda sedl za stůl a napsál si do sešitu: #Po průzkumu v naší rodině sem zjistíl, že sa u nás už po dvě generace nesúložilo! STALO SA VE ŠTĚPNICÁCH #Ten plynový sporák, to je ale výborná věc, pravila svojí súsedce Anča Kráčalíková, kerá sa do Hradišťa přestěhovala z dědiny. #Představte si, včéra sem ho zapálila a eště dnes hoří. PŘEPADENÍ VE VLAKU Ve vagónu rychlíku z Hradiště do Brodu sa rozletíja dveře, vletěl tam chlap jak hora eště aj s pistolů v ruce a zařvál: #Naval prachy! Ustrašený strýc Oharek ze sebe enom vyrazíl: #Já žádné nemám. - #Tož co sa tak bójíš? - #Protože sem si myslél, že ste průvodčí a já nemám ani jízdenku, pravíl strýc. ANTIKONCEPCE Ptala sa babička pětileté vnučky: #Gábinko, co bys chtěla k narozeninám? - #Antikoncepční pilulky, pravila Gábinka pohotově. #A proč? - #Protože mám pět panenek a šestú už nechcu! DOBRÁ RADA NAD ZLATO Staříček Mackú měli už osmdesátku na krku, přišli jednú k súkromému doktorovi a ptali sa: #Doktore, chtěl bych sa dožit té stovky, co mám dělat? - #Staříčku, a pijete, kúříte, milujete sa? - #Nic takového už nedělám. - #Hergot staříčku, tak proč sa chcete dožit té stovky? TOŽ TO JE PRAVDA V Ostrohu na sídlišti seděli dvá kluci v písku a vzájemně sa štengrovali: #Naše auto má víc koní jak vaše! - #No, a co? Můj brácha je zas větší než ten tvůj! - #Náš tata má ale větší fúsa než váš. - #To je teho, naša matka je zas lepší než tá tvoja! - #Tož to máš pravdu, náš tata to také říkál! STRÝC JAN V NĚMECKU Dostál sa jednú strýc Jan Otrusinú do Německa a přejížďál z jedného města do druhého tým patrovým autobusem. Dúle už nebylo místo k sezéní, tož ho poslali navrch. Jan býl ale za chvílu zpátky. #Co je, ptala sa ho tá průvodkyňa, #néni tam také místo? - #Ale kdeby, místa je tam dosť, pravíl strýc, #ale néni tam šofér. JEDNA ZE ŽIVOTA Potkali sa po dlúhé době dvá bývalí spolužáci v Hradišti na autobusáku. #Vitaj, Jane, tak co, už sas ožéníl? - #Eště né. - #Tak prosím ťa, na co čekáš. - #Na autobus do Zlámanca. JEDEN Z PRŮMYSLOVKY Na hradišťské průmyslovce pravíl jeden profesór: #Studenti, na mojí přednášce nemožete spat! Ze zadní lavice sa ozvál hlas: #Ale mohli bysme, kdybyste ale nemlúvíl tak hlasito. JAKO DOMA V chatařské oblasti na Smraďavce sa ptál Janek Drozdú Jury Kudrového: #Juro, včéra si měl na chatě galánku, co? A nebójíš sa, že súsed, co ťa viděl, to řekne tvojí staré? - #Ále, co sa bójíš, on si totiž myslél, že je to právě moja stará, protože slyšél, jak na mě zrovna křičala: Ty mamlasu jeden, cos to udělál! TURISTOM SA NEKDY KECÁ #Toto je nejzdravější kraj celé republiky, pravíl průvodca turistom v Hluku, #tady nikdo neumírá. - "To aha, ozvál sa jeden turista, #a co ten pohřeb, který jsme před chvilkou minuli? - Průvodca enom mávl rukú : #To umřél hlady místní majitel pohřební služby. OČISTEC JE OČISTEC Strýc Pařezú aj s tetinú velice zle havárovali autem a obá tú haváriju nepřežili a dostali sa do pekla. Když byla tetina v očistci, tož jí tam ten Lucifér pravíl, že za každú nevěru, kterú spáchala, bude potrestána pichnutím hřebíkem. Po osmém pichnutí tetina enom zavzdychala: #Proboha, co tomu řekne enom ten můj starý, až sa to dozví? Lucifér sa enom tak zaškňúříl a pravíl: #To nemosíte mět žádný strach, váš manžél už leží půl hodiny pod šicím strojem. U DOKTORKY Stařenka Bučková si stěžujú u té oční doktórky, že už velice špatno vidíja. Doktorka proto rozsvítila ten čtecí panel a pravila: #Tak, stařenko, a včíl budete pomálu číst tá písmenka. Stařenka teda četla pěkně pomalučku, ale po chvílce povídala: #Čte sa ně to celkem dobře, ale když já temu hovno rozumím. V obchodě #Ty gatě vám ale velice pěkně sedíja strýcu, jásala prodavačka v Ostrohu v obchodě. #To ja, pravíl strýc, #ale trošku ně škrtíja pod krkem. V KLÁŠTERNÍ VINÁRNĚ Strýc Berecka pozvál tetinu jednú na oběd do téj Klášterní vinárny. Když si tam ale prohlédl ten jídelní lístek, tož zjistíl, že tam snáď ostala enom tá nejdražší jídla. Obrátíl sa teda k tetině a pravíl: #Tak co si dáme, ty můj tlusťochu? AJ TO SA MOHLO STAT Šla babka po cestě a najednú zakopla o veliký kameň. #Kruci, kdo to sem enom dál. Šél za ňú farář, položíl jí ruku na rameno a pravíl: #Babko, nehřešte! #Do prdele, to sem sa lekla! MALÁ ZAHRADA Pravíl Janek Otrusinú při pohledu na ty zahrady na tom mařackém Hliníku: #Já vám povím, taková malá zahrada má přeca enom aj nejaké ty výhody. Přeletí nad ňú vrana a máte pohnójené.



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund