Číslo: 12 23.03.1998 Článků: 27 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 FÓR TÝDNE  FÓR TÝDNE „Padej, mladej, nebo tě budu žalovat za sexuální harašení!“ Náčelník má s policajtama hodinu fyziky: Víte, proč vlak na kolejách tak strašně drncá? Rozebereme si ten problém. Vlak, to je vlastně lokomotiva a vagóny. Vagóny sa enom vezú, proto jich zanedbáme. Ostává nám lokomotiva, to je vlastně motór, kola, zbytek je nepodstatný, ten zanedbáme. Po kolejách jedú enom kola, takže motór také zanedbáme. Kola si zjednodušíme na jedno kolo, a to je vlastně kruh, že. Kruh, to je pí er na druhou. Pí je konstanta, tú zanedbáme, a ostalo nám er na druhou, a to je přeca čtverec. A co dělá čtverec, když sa otáčá. No, přeca drncá. Smíšené pocity Chlapé, víte co sú to smíšené pocity? ptál sa Jura Trtkú. No, přeca když sa vám zabije tchyňa ve vašém autě. A eště o tchýni Bavila sa dvá strýcé: Vitaj, Jane, jak sa máš?Ále, akorát idu z pohřbu svojéj tchýně. No, a co si takový poškrábaný? To víš, bránila sa ...! Jeden napoleónský Napoleón odpočívál ve svojém staně, když tu naráz vrazíl dovnitřku voják a křičál: Pane, Angličané nás napadli! Je jich deset tisíc! No dobře, ať mně donesú moju červenú košulu. Napoleón potom odešél, ale za dvě hodiny sa vrátíl z vítězné bitvy. Vojáci sa ho ptali, proč si oblékl tú červenú košulu? No, vojáci, to je psychologická záležitost. Když mám červenú košulu, tak vojáci neuvidíja moju krév, kdybych býl třeba raněný, a nemožú sa teda obávat, že bych mohl umřít. Za pár hodin sa scéna opakovala. Pane, Angličani! Je jich třicet tisíc! Dobře, dobře, tak mně přineste moju červenú košulu! Po třech hodinách sa zas Napoleón vrátíl z vyhrané bitvy. Druhý deň zvěd zas volál: Pane, Angličani! Je jich tři sta tisíc! Tady vám nesu zas červenú košulu. Né, né, včíl nechcu červenú košulu, estli je jich tři sta tisíc, tož to znamená, že je čas na moje hnědé gatě! Dvojnářez Co sa ti stalo? ptala sa tetina Přesličková malého Tondy od súsedú. Ále, tata mě včéra dvakrát zřezál! A cos mu provédl? No, první nářez sem dostál za vysvědčení. A druhý hneď za chvílu, to když tata zjistíl, že to vysvědčéní bylo jeho! Útěk z domova Jura Zálešáků pravíl chlapom v hospodě: Hergot, chlapé, dnes sem rači útékl z domu. To nám teda pověz proč? ptali sa chlapé. Ále, to máte tak, akorát sa tam strhla o mňa veliká a krutá bitka. Stará o mňa nestójí a matka mě zpátky nechce! Jeden policejní Policajti sú v Hradišti u doktora na vyšetřéní. Najednú doktór vyjde ze dveří a pravíl: Je vás tady moc, to bysme tu mohli byt až do večera. Mosíte chodit po čtyřech. Náčelní to poslúchál a enom přikyvovál hlavú, že je mu všecko jasné a potom padl na kolena a povídál: Tak já idu první! Nešťastný kus papíru Růža Novotná ráno doletěla za svojím starým, kerý si četl noviny a švác ho po hubě. Co ně biješ, co si blbá? Bodejď bych ťa nebila! Našla sem ti v gaťách kus papíru, na kterém bylo napsané méno Maruna, řvala ona a pravila, to su teda zvědavá, jak ně to vysvětlíš? Enom sa, prosím ťa, uklidni, říkál strýc. Víš přeca, že sem býl v nedělu ve Slušovicách na dostihách. No a to je méno jedné klisny, na kterú sem si vsadíl. Druhý deň ráno Růža zas doletěla a tentokrát švácla strýca po hubě hneď dvakrát. Co, sakra, zas máš! bráníl sa strýc. Nic, enom že ti večér volala tá tvoja klisna! Říkali to v televizi Tomášek Večeřú sa ptál svojého kamoša Pavlíka Drdového: Ty, Pavlíku, co bys chtěl dostat k narozeninám? No, já bych chtěl najraděj dostat tampóny. A víš vůbec, co to je? No, ani přesně nevím, ale v televizi říkali, že sa s něma dá lyžovat, plavat, surfovat# Stalo sa v Hradišti Úředník jedného hradišťského úřadu sa ráno probudíl, uvaříl si kafé, zapálíl si cigáro, vyhodíl nohy na stůl a začál si číst noviny. Jeho stará, když sa za půl hodiny probudila a viděla ho tak relaxovat, tož enom vyvalila očiska a pravila: A ty nejdeš dnes do práce? Hergot! vyletěl starý tak, jak kdyby sedl na rozpálené kamna, já sem si myslél, už tam su! Nemožete usnút? Potkali sa v Topolnéj dvá důchodci, bavili sa o všeckém možném a najednú ten jeden povídál: Člověče, Franto, já mám hrozné problémy se spaním, né a né usnút. Tož to dělaj jak já. Já počítám do třech a potom už tutově usnu. Nekecaj, fakt enom do třech? No, nekdy teda aj do půl čtvrté#! Strýc Bečicú vyprávjali Válečný veterán strýc Bečicú z Osvětiman, bývalý pilot jednú tak vyprávjali chlapom v hospodě zážitky z války: To sem jednú tak letěl nad tým kanálem Lamanč a najednú vidím: zleva Němec, zprava další Němec a přímo sa hrnuli na mě. Uhnút nebylo kde, tož sem hépl na plný plyn a když byli skorem až u mě, tož sem tam dál zpátečku a ti blci sa srazili!



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund