Číslo: 19
12.05.1997
Článků: 38
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
SÁGA JEDNÉJ HOSPODY
FÓR TÝDNE
SÁGA JEDNÉJ HOSPODY
Cesty páně sú nevyzpytatelné
Osvěžovna #U Kyklopa zaséj jednú hučala, jak dyž pichnete kolkem do vosího hnízda. Hlavní slovo měl Martin Papučářú, kerém všeci říkali #Expres. To podle toho amerického pacifického expresa. Né, že by měl Martin neco společného s ajzboňákama, ale za inú históriju.
Kdysi dostál dva měsíce nepodmíněně za to, že nikde nedělál. Prvéj sa za to zavíralo. Né jak dneskaj, kdy vám za to, že neděláte, dajú eště aj peníze. A tak to aj začalo.
Než nastúpíl v tom zaopatřovacím ústavě v Bohunicách, tož sa pěkně naposledy ožrál a s řevem: #Střízlivé nás nedostanú, búchál na vráta kriminálu a snažíl sa dostat dovnitřku. Po chvíli vyšli dvá s placatýma čepicama a významno si pohybovali pendrekama. Martin sa do nich hneď pustíl. No, ale s jeho vyřídílkú to bylo velice špatné. Po osmém pivě a osméj štamprli začál dycky koktat a jeho slovník, už aj tak dosť drsný, sa potom nedál už popisovat vůbec. A dneskaj měl tech #súprav daleko vjacéj. To jeho: #ty..ty..ty..ku..ku.., což bylo z jeho slovníku to najslušnější, znala celá dědina. V Brně ale eště né. Policajti na něho chvílu čučali, jak na tuleňa v Africe a enom krútili hlavama. Potom nahlédli do papírů, naposledy zamávali pendrekama a milého Martina poslali dóm, ať přijde za týdeň, až vystřízliví.
A včíl teprú začaly pro Martina kruté chvíle bez koruny v kapsy, když poslední padesátikorunu dál fešnéj hospodskéj za vzornú obsluhu, žíznivý a opivněný sa vydál dóm pěšky. No, utrpéní, keré mělo trvat 70 kilometrů, bylo strašné. v jednéj dědině zebrál před krámem pár flašek a v druhéj jich zas prodál , aby měl na pivo, a tak to šlo pořád dokola až dóm.
Když sa druhý deň ráno dobývál ke #Kyklopovi, boty přes rameno, zaprášený, hladný a žíznivý, tož enom hulákál: #To byla štreka! To byla rychlosť! Jél sem jak expres! No, a od téj chvíle býl #Expres a to mu aj ostalo.
Toho večera si to šrubovál notně zrychtovaný #Expres brzo k domovu. U Kyklopa nebyla eště zavíračka, ale Martin tam šklébíl jak paviján, tož ho hospocký chytíl za řiť, otevřél dveřa a milý #Expres už plachtíl vzduchem. Měl štěstí, že přistál na hromadě písku a minúl hrušku, co stála před hospodú. Jeho koktání po tech pivech a borovičkách, ke kerým sa přidala eště aj zlosť, zesílilo a sakrování nabylo na intenzitě. Iďa okolo fáry, tož z něho létaly ty #Panenkymarje svatokupecké. Eště štěstí, že pan farář už spál.
#Expres bývál na kopci za dědinú. A jak sa blížíl dóm, tož zapomněl, že začali kopat tú kanalizáciju. To sa mu stalo osudným. Najednú sa mu ztratila zem pod nohama, a už lapěl na řiti, v kaluži, ve výkopu. Nad sebú viděl červenú laterňu, kerá ho měla varovat. Tá byla ale sakra vysoko.
Nezbývalo mu nic iného, jak sa doškrábat v tom bahně až na konec výkopu a tama vylézt ven. Kdo by ho býl viděl, tož by si ho istě splétl s divokú sviňú. Když sa rozhlédl a zistíl, že stójí před starostovú chalupú, chytly v něm saze a hneď viděl ve starostovi viníka svojích trampot. S řevem: #Ty.. ty... ty... ku... ku, zvóníl a búchál na jeho dveřa. Takový noční budíček a kór, když vás budí neco takového, co připomíná vzdáleně opícu a navíc smrdí jak pytél rasú, udělalo aj ze starostú svoje. Chlópl Martinovi dvě takové po čuni, že to léplo jak řepný list a práskl dveřama. #Expres měl enom to štěstí, že býl starostú súsed přes humno, tož sa to obešlo bez trestní komise a obvykléj pětistovky za rušéní nočního klidu.
#Zaplať pánbú za to, zhodnotíl to druhý deň ráno Martin.
-áčko-
FÓR TÝDNE
"To, že přeříznu májku, to sem říkal, ale že to budeš ty Máňo, na to sem ani nepomyslél !"
#Tak sem sa konečně dozvěděl, pravíl strýc Matúš chlapom v hospodě, #jak sa zišťuje to íkvé u ženských.
#No, a to je jak, Matúšu? ptali sa zvědavě chlapé.
#Tož to sa vezne jako základ číslo 200 a od teho sa odečte každé robě počet sledovaných Dallasů!
BOLÉNÍ HLAVY
Policajt Tonda Kutálek z Mařatic sa vrátíl v noci dóm, u postele sa vyslékl a ani si nerozsvicovál světlo a chtěl zalehnút. Stará sa ale, obudila a začala ho prosit, aby jí donésl z lékárny prášky, že ju strašně bolí hlava. Protože býl Tonda velice hodný, tož sa znova oblékl a šél do téj lékárny. Lékárník mu otevřél, chvílku si ho prohlédál a pak pravíl: #Poslyš, Tondo, a odkdy ty jako policajt nosíš hasičskú uniformu?
SVATÁ PRAVDA
Doktoři prý tvrdíja, že lúbáním sa přenášajú nemoci, pravíl Janek Brčkú z Ostrožskéj Lhoty. #Tož to možu enom potvrdit, přidál sa Jura Kedroňú, #před týdněm sem lúbál súsedovu Mařku a chytíl nás při tem její tata, no a já sem potem čtrnáct dňú maródíl.
ŠAK TO NIC NÉNI
Jeden volejbalista ze Starého Města si vymkl při hře dva prsty. Po ošetřéní mu doktór říkál: #Šak to nic néní, za měsíc to bude v úplném pořádku. #Doktore, opravdu. A budu moct hrát aj na kytaru? #To víš, že ano. #Tož to bude teda doktore zázrak, protože já na ňu hrát vůbec neumím.
NA HONU V NIVNICI
Ruda Kráčalík s Tondú Otépkú byli onehdá na honu v Nivnici. Byla veliká mlha. Naráz sa ozvala rana. #Co máš, Tondo? #Podle zobáka je to kačena. Za chvílu švác, druhá rana. #Co máš ty, Rudo? #Podle ocasa je to bažant. Křáp. Třetí rana. #Cos trefíl, Tondo? #No, abych pravdu řekl, tož podle dokladů je to advokát z Hradišťa.
VĚŘTE NEVĚŘTE
Stalo sa jednú v kunovském lese, kde seděl na cestě ke studánce lev. Po cestě šél jelen a lev mu oznamovál: #Tebe sežeru v pondělí! a do notesu si napsál: jelen - pondělí! Potom tama šla antilopa. #Tebe sežeru v úterý! a napsál si: antilopa - úterý! Potom sa objevíl veliký Kunovjan. #Tebe sežeru ve středu! a napsál si: Kunovjan - středa! Kunovjan sa otočíl a pravíl: #A já ti natrhnu prdél včíl! Lev sa na něho enom tak podívál a říká: #No, tak dobře, ja ťa teda gumuju.
LINKA DŮVĚRY
U jedného advokáta v Hradišti v noci zvóníl telefón: #Doktore, stala sa strašná věc, přistihla sem doma manžela in flagranti s jinú robú ... vytáhla sem pistol .. #V tom případě vás každá porota osvobodí, protože zločin ste spáchala v prudkém hnutí mysli. #Mockrát vám děkuju, doktore! A v telefónu sa ozvaly dva výstřely ....
MATKA JE MATKA
Vdaná dcéra sa ptá svojého otca, co má dělat, když je jí manžel nevěrný. #Běž sa zeptat matky, pravíl na to otec, #tá má větší zkušenosti!
TOŽ TO SA NECHCE ANI VĚŘIT
#Představ si, Pepine, že sem objevíl neco, co je daleko rychlejší než zvuk nebo světlo, pravíl Franta Krátký. #A co to prosím ťa je? #Tož podívaj sa. Ty například odjedeš do Austrálie a já zatým navštívím tvoju Andělu. A včíl sa to stane, protože ty sa vlastně ve stejný okamžik staneš až na opačném konci světa paroháčem.
STUDIUM, TO JE TĚŽKÁ VĚC
#Prosím vás pěkně, paní správcová, ptál sa strýc Brázdilů v Praze, #bývá tady u vás můj syn student Tonda? #Ja, on je student? Já sem si myslela, že je nočním hlídačem.
U DOKTORA
#Je vaša koktavost dědičná? ptál sa doktór Janka Mikulového. #Ootec kokoktál, aale děda přepřestál. - #Vyléčíl sa? - #Ale né, umřél!
STALO SA V HRADIŠTI
Na funuse svojí ženy prolévál strýc Sekyrka moře slz, ale jeho nájemník Kučera bečál eště víc. Nakonec sa rozeřvál až skoro hystericky, a proto ho přišél strýc Sekyrka utišit a pravíl mu: #Kučera, kurňa už tak nebeč. Šak já sa zas ožéním!
DÁREK K SVÁTKU
Nedávno bylo teho Josefa, a tak aj tetina Křenová dala temu svojému Josefovi k temu svátku dvě kravaty. Jednu puntíkovanú a jednu páskovanú. Druhý deň strýc, aby udělál tetině radost, tož sa objevíl v téj puntíkovanéj. Tetina jak ho ale uviděla, tož na něho hneď spustila: #A co tá páskovaná, tá sa ti nelúbí, co?!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
