Číslo: 27 07.07.1997 Článků: 38 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 REGIONÁLNÍ GUMOVINY FÓR TÝDNE  REGIONÁLNÍ GUMOVINY Povolenky enom pro vyvolené Stalo sa dnes módní, že každé lepší město mosí mět aj pěší zóny. Ti z dědiny, keří nevíja co to je, tož tem to vysvětlím. Sú to takové čtvrti ve městě, kde nesmíja jezdit žádné auta. No, nesmíja, neměly by. Ale znáte to. Když sa vyhlásíja zákazy, tož hneď sa aj vyhlašujú vyjímky, keré ty zákazy rušíja. A víte, jak sa poznajú ti najvětší podnikatelé? No ti přeca možú dělat všecko to, co ostatním je zakázané. Proto teda ti najvětší z najvětších v Hradišti, Brodě a já nevím, kde si ty pěší zóny eště vymysleli, tož všeci ti majú takové speciální povolenky, které jim dovolujú jezdit tam, kde ostatní mosíja chodit enom pěšky. Takové povolenky do pěších zón majú aj všeci ti navážači zboží, keří by měli navážat brzo ráno nebo navečér, ale běžte sa podívat okolo třetí, kdy je všady plno ludí. V tú dobu je tam aj najvíc tech navážačů. Že by všeci měli ty povolenky? To snáď ani né, ale kdo by to kontrólovál? Policija? Proč zrovna tá by si měla dělat vrásky? Co kdyby zrovna kápli na nekoho vlivného. To ich přeca za to nestójí. S tema autovýma povolenkama sú ale aj iné případy. Nedávno sa před jednú velikú fabrikú v regióně začaly ztrácat auta. Vedéní sa teda zešlo a radilo sa, co s tým udělat. A protože ich nic nenapadlo, co je normální, tož si aspoň celé vedéní vystavilo povolenky, že oni možú jezdit s tema svojíma búrákama až do fabriky. A problém býl vyřešený. A co ti ostatní? No, to je přeca jejich problém. Tož tak. Strýc Ruda  FÓR TÝDNE "Marie, nevidělas Jiříčka ?" Matúš dovédl svoju robu v Hradišti k temu hledačovi problémů - gynekológovi. Doktór ju velice důkladně prohlédl, potem ju poslál do čekárny a zavolál si Matúša: #Poslyš, Matúšu, tá tvoja je velice nemocná. Jediný lék, kerý by jí pomohl, je ten, že ju dvakrát do týdňa pořádně pomiluješ. Ináč ti umře. Když Matúš vyšél z ordinace, hneď sa ho tá jeho ptala: #Tož co říkál doktór, Matúšu? #Umřeš! ISTOTA JE ISTOTA Tetina Masaříková z Bílovic seděla v kostele na hrubéj a vedle sebe měla na lavici položené zuby. Přišél k ní pan farář a ptál sa: #Tetino, šak estli vás bolíja zuby, tož nemosíte zpívat. #Ale to nejsú moje zuby, pane farář. Já sem ich enom vzala tomu mojému starému, aby mně zatým co su tady, doma nejedl karbanátky, co máme mět na oběd! TO SU TEDA ZVĚDAVÝ Jeden hradišťský taxikář vzál o půlnoci úplně holú robku, kerú našél před jedným hotelem. Vézl ju do jedné nedaleké dědiny a cestú sa pořád na ňu otáčál a pozorovál ju. #Co tak čučíš, pravila tá kráska, #tos eště neviděl nahú babu? #Co bych neviděl, viděl, enom su zvědavý, odkáď vytáhneš peníze na zaplacení. ŠAK JE TO ZE ŽIVOTA Seděli dvá teplúši v parku v Brodě na lavečce a ten jeden říká: #Člověče, už to na mě ide, já bych pomilovál snáď aj muchu. Ten druhý na to: #Bzzzzzzzzzzz... KDYBY, KDYBY, KDYBY ..... Vyčítál jeden známý okresní podnikatel svojí ženě: #Kdybys uměla vařit, tož sme mohli propustit kuchařku. Jeho žena enom odsekla: #Kdybys býl lepší milenec, tož sme mohli zas propustit šoféra. TAKOVÉ SÚ ROBY Potkaly sa dvě roby z Mistřic, a tá jedna povídá: #Poslyš, Ančo, včéra sem mlúvila s tým tvojím galánem, šak ale on koktá! #To přeca ale vůbec nevadí, stejně bude po svatbě moset držat hubu. PRAŽÁCI, TI SA MAJÚ Povídali si dvá strýcé z Medlovic: #Poslyš, Jane, u nás sa nemáme špatně, ale v Praze, tam je život. Metro tam majú, v obchodech na co si spomeneš, a když sa pomiluješ, eště ti za to zaplatíja. #Nekecej, tys tam býl? #Já né, ale dcéra psala z Prahy. SLAVNOSTNÍ VEČÍRKY Pořádala jedna tá podnikatelská rodina v Hradišti jeden takový fajnový večírek, neco jak to ukazujú v té televízi a pravíja tomu #V žitě. Tož neco takového. Pozvaný býl aj strýc Kráčalík a hneď jak vešél, tož sa obrátíl na paní domu a pravíl: #Očuj, Maňo, kde tady máte záchody? Já už to nemožu vydržat! #Ale strýcu, co neřeknete, že si potřebujete umyt ruky, já bych vás tam stejně poslala. Když sa měsíc pořádáli zas ten stejný večírek a paní domu uviděla strýca, jak přicházá, tož chtěla předejít nepříjemnostem a pravila: #Strýcu, pěkně vás vítám, nechcete si náhodú umyt ruky? #Ale né, děkuju, já sem si jich už umýl venku u stromu za rohem. STRÝC MATÚŠ NA DOVOLENÉJ Strýc Matúš si jednú vyjél do Ameriky na dovolenú. V lodní jídelně sedávál u jednoho stolu s jakýmsi Francúzem. Strýc nemlúvíl francúzsky a ani anglicky, Francúz zas česky ani slovensky. První den přistúpíl Francúz ke stolu, uklóníl sa a pravíl: #Bon appetit! Strýc na chvílu zaváhál, potom sa také uklóníl a odpověděl: #Matúš Prča! Každý další deň, před každým jídlem sa opakovál stejný obřad. Asi po pěti dňoch si vzál strýca jeden z cestujících stranú a říkál mu: #Poslyšte, ten Francúz vám neříká svoje jméno, ale on vám ve své řeči přeje dobrú chuť. K dalšímu jídlu přišél teda strýc Matúš celý rozzářený, uklóníl sa svojému spolujedlíkovi a enom tak prohodíl: #Bon appetit! Tu sa rozzáříl aj Francúz, také sa uklóníl a pravíl: #Matúš Prča! TOŽ TO JE PAPÚŠEK Strýc Bereckú z Topolnéj býl veliký ptákař, a aby sa tak jednú mohl před chlapama v hospodě vytáhnút, tož tam vzál sebú aj svojého papúška. Chlapé sa kolem něhu shlukli, strýc sa nafúkl jak pytél zrna a pravíl: #Chlapé, tož tento můj papúšek umí vymenovat celú sestavu fotbalové Slovácké z utkání, jak hrála proti Spartě Praha. #To néni možné! křičali chlapé jeden přes druhého. #Tož sa vsaďte, popichovál ich strýc. Slovo dalo slovo a už sa sázalo, kurz býl 25:1 a peníze byly vysázané na dřevo. #Tož začni, pravíl strýc papúškovi. Pták sa ale ani nepohnúl. #No tak spusť, co neslyšíš! zvyšovál strýc už hlas, ale všecko bylo marné, papúšek ani nehlesl. Strýc teda mosél všeckým vyplatit peníze, nebylo ich málo, a potupně odešél z hospody. Dóm dorazíl vzteky bez sebe a chystál sa nebohého ptáka zprovodit ze světa. Najednú ale papúšek konečně promlúvíl: #Počkajte s tým eště, strýcu, uvidíte, jaký kurs bude příští týdeň! POLICEJNÍ AKCE Jde strýc v Hradišti parkem, vidí na lavičce sedět policajta jak vrčí: "Vrrrrr, vrrrrr...." a krútí rukama, jak kdyby řídil. Na další lavečce druhý policajt, o kus dalej třetí. Udiveně krútí hlavou, ešli nemajú o kolečko navíc. Už vychází z parku a na lavečce policejt a nic. Přinde k němu a říká mu o tech jeho kolegách, ešli nezavolá dochtora. Policajt sa na něho podívá, pleští sa rukou po čele: "Jé, oni už vyjeli! Vrrrrrr, vrrrrr....."



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 1 sekund