Číslo: 37
15.09.1997
Článků: 46
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
MOŘSKÁ ODYSEA
FÓR TÝDNE
MOŘSKÁ ODYSEA
Chlapi," povídá Jaroš Zerzavý tem svojim sifónkom, mosíte popřemýšlat, kde sa letos vypravíme na dovolenú. Já sa už nemíním válat enom u teho našého rybníka. Stejnako je to samý žabinec. Co tak oprubovat moře a dovézt ím tam nejakú tú našu kultúru?
A kde na to vezneš, ty Onasisu? húkl na něho od piva Fanoš Turečkú zvaný Pinďa, protože neměl ani vojenskú míru. Ten, když chtěl nekom nadat, tož jedině po telefóně.
Já mám známú v jednéj cestovce, zaplétl sa do hovoru Lojza Vrbú, tá nám mosí neco laciného zehnat. Šak ju chodím, no hen to, šak víte, už kolikátý rok, tož by sa už měla také revanžovat.
Nakonec sa ím to jaksi po téj známosti podařilo. A za měsíc vyjížďali. Sice enom do Bulharska a pod stany, ale k moři. Než odjeli, udělali eště v hospodě U Kyklopa velikú trachtu, že tam bylo hulákání do rána.
Mosíme si naposledy užit toho jarošovského moku, kdo ví, co tam čepujú za patoky. Aj rozlúčitsa s vama mosíme. Co kdyby nás tam zežrál žralok, alebo iná tá mořská potvora, tvrdili všeci.
To by mosél byt žralok notorik, hodnotíl to po svojém hospocký. Dyť smrdíte enom tým pivem a gořalú jak žaba blatem. A jaký svatý klid tu bez vás bude! Už tu bude břéskat enom ten Expres, když je ožralý. S tým už si ale poradím.
A vyrazili. Bílé noženky v krátkých gaťách ím svítily tým ranním šerem, jak neóny a slaměné klobúky narazené na golozňách ím měly dodat dojem velikých cestovatelú. Káždý táhl aj dvě narvané tašky. V téj menší měli jakési trička a trenýrky na přeslečéní, v téj druhéj, větší, tekutý provijant, kdyby ím bylo zle. Dobře si zapamatovali slova, co ím říkál zkušený cestovatel, strýc Pijáček: Chlapci, vemte si sebú nejakú gořalku. Tá je dobrá proti úpalu a aj jak prevencija proti sračce. Kdo ví, co tam budete jest.
Bylo vidět, že si tú dobrú radu vzali k srdci. Kdyby tú batériju vybalili, tož by z ní mohli napájat tři týdně všecky hradišťské bezdomovce.
Včíl, už v autobusu, koštovali a hodnotili, co kdo vzál. Jaksi sa ím to ale vymklo z ruk a než dojeli k hranicám, tož byli zbúchaní jak plechovky a nekeří už aj spali. Když ich zhlédl celník, enom mávl rukú a jelo sa dál.
Ogaři chvílu dřímali, potom si zas glgli téj halúzkovéj, zazpívali si a dřímali dál. Tak to šlo furt dokola. Cesta při tom ale krásně utěkala, jak zajíc před myslivcama.
Když ich po půldruhém dni vysadili z autobusa ucasnované jak pútníky z Hostýna, tož hleděli a krútili hlavama jak děda Lokšú, když mu před hospodú ukradli kolo.
Byla už veliká tma, ale Jaroš zavelél: Tož chlapi, první bysme měli vlézt do toho mořa, ať víme co nás čeká. Šak stany postavíme aj potom, dyť přeca nehoří.
Hneď byli všeci v trenýrkách a hnali sa za zvukem mořa. Jak tak byli rozutěkaní, najednú sa ím ztratila zem pod nohama a už sa kúlali z takovéj dvúmetrovéj zmoly. To ím mělo byt nápadné, ale nebylo. Dyť už před sebú uhlédli tú vytúženú vodu. Hépli do ní a už si lebedili.
Paráda, hulákál Lojzek Vrbú, akorát sa mně to nezdá vúbec slané. to bude asi po téj sliovici. Alebo že by nás ten starý Pijáček obalamutíl? Dyť písek tu néni také velice žádný. Blatiska je tu skoro jak u našého rybníka. Asi sme trefili na nejakú pláž pro chudé. Ráno to mosíme všecko pořádně obhlédnút.
Vyčachtali sa, postavili stany, glgli si eště na noc téj prevence a zalehli. Ráno, když si prohlédali místo, kde sa to vlastně večér kúpali, ostali čučat jak telata na nové vráta. Darmo sa Lojzkovi nezdálo, že sú jak u jejich rybníka. Dyť to sa v noci rochnili v potoku, co do toho mořa přitékál.
Máme škodu velikú, furt sme v našem rybníku, zaveršovál by si naisto Leo Hrnek, kdyby tam býl s něma.
-áčko-
FÓR TÝDNE
"Žádáme občany o minutu ticha za další zkrachovalou cestovku...."
Přišél jednú děda Provázkú z Ořechova do teho hradišťského JOE KLUBU a ptál sa, za kolik by si mohl trochu užit. Ten, co to má tam na starosti, mu říkál, že za dva tisíce. Děda sa zhrozíl nad tolika penězama, ale ten chlápek mu to vysvětlovál: Ale, dědo, za ty prachy si možete užit třeba aj třikrát.
A co sas zblázníl, pravíl děda, to myslíš, že tu budu celý měsíc?!
ZAJÍC KONTROLÓREM
Šél jednú zajíc po vlaku na trati Hradiště - Brod a ptál sa: Je tady nejaký frajér? Nikdo nic, a tak zajíc povídá: V tom případě mně každý dáte korunu. A také všecky zkasírovál. Šél do druhého kupé a tam to bylo to stejné. Zas žádný frajér, proto vybrál od každého po koruně aj tam a šél dál. Otevřél dveře třetího kupé a zas pravíl: Je tady nejaký frajér?!? V rohu sa postavíl chlápek jak hora a suverénně říká: Já su frajér! Za zajícem sa vynoříl medvěd a povídál: Tak, frajére, ty to máš za deset a ostatní po koruně ...
AJ TO JE PRAVDA
Potkál strýc Otépka malého Fanoša Kocúrkového a ten řvál tak silno, že mu bylo vidět až na mandle. Co békáš, ty Fanošu? Ztratíl sem padesát korun bé, bé. Prosím ťa, co sú to dneska za peníze, pravíl strýc, tady máš inú padesátku a už nebékaj. Fanoš zbalíl peníz do kapsy, ale békál dál a snáď eště víc. Sakra, proč zas řveš, ptál sa strýc už nervózně. Protože kdybych neztratíl tú první padesátikačku, tož bych měl teď už stovku!
MORAVANKY U MOŘE
Víte, jak poznáte správnú Moravanku u moře, ptál sa strýc Matúš, co sa vrátíl právě z Itálie z dovolenky. Nikdo nevěděl. No přeca, že sa kolem ní seběhnú Greenpeace a odtáhnú ju do vody.
CHYTRÝ PAPÚŠEK
Tonda Pavlačkú z Topolnéj si kúpíl na burze v Hradišti mlúvícího papúška. Když ho doma testovál tož zistíl, že je velice sprostý, ale učenlivý. Proto ho naučíl dvě věty, které mohl říkat enom, když byla u Tondy nejaká návštěva. A aby věděl, kdy jich má říkat, tož mu uvázál na každú nohu jeden provázek a pravíl mu: Když ti zatáhnu za tento provázek, tož řekneš Můj pán je dobrý pán! a když zatáhnu za ten druhý tož zas řekneš Dobrý den, jasné jo? Papúšek pravíl, že teda jo. Jednú, když k Tondovi přišla jedna z jeho galánek, tož sa hneď ptala, proč má ten papúšek na nohách ty provázky? Šak to zkus, říkál Tonda. Zatáhla teda za jeden provázek a papúšek říkál: Dobrý den, zatáhla za druhý a papúšek spustíl: Můj pán je dobrý pán. A co sa stane, když zatáhnu za oba provázky, ptala sa tá galánka. Tehdá papúšek nečekál a rychlo odpověděl: Tož spadnu, ty krávo jedna!
KDO CHCE KAM?
Róm chytál ryby na Moravě a náhodú chytíl zlatú rybku, kerá sem připlavala asi při tech záplavách. No, a jak to už ty potvory zlaté dělajú, tož aj táto ho začala ukecávat, aby ju pustíl, že mu splní tři přání. Róm, kerý býl do té doby přesvědčený, že všeci ho enom utiskujú a jeho postavéní ve společnost néni takové, jak by si přál, po chvilce pravíl: Chtěl bych být bílý, chtěl bych být v balíku a chtěl bych, aby po mě ženské šílely. Rybka sa zamyslela, nasadila výraz kúzelnice a říká: Simsala bim, ve vložku tě proměním!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
