Číslo: 44
03.11.1997
Článků: 44
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
HODY MILÉ HODY, UŽ SEM DOHODOVÁL
FÓR TÝDNE
HODY MILÉ HODY, UŽ SEM DOHODOVÁL
Od samého rána bylo slyšet po dědině muziku a zpěv, kerý odpoledňa přecházál až v těžko vysvětlitelné břéskání, takže aj cizím luďom moselo byt jasné, že sú tu hody. Aby sa dědina ukázala, že néní enom tak neco, tož hody aj s právem. Šak aj dvá stárci sa našli, což tu býl pomály zázrak a mohlo sa hodovat.
Roby už týdeň pékly pagáčky a vybíjaly pérnaté aj chlupaté osazenstvo dvora, aby bylo co jest a nigdo ich nepomlúvíl. Chlapi stáčali sliovicu z demijónú a koštovali letošní burčák. Večér sa tá mužská polovička zešla dycky u Kyklopa, aby ty hody náležitě zapálili. A to obyčajně stálo za to. Nekeří z tech silnějších létor už tři dni před hodama nevylézali z opíce. Enom Lojzek Haluzú sa temto radovánkám poslední roky jaksi vyhýbál. A to býl kdysi štamgast!
Ožéníl sa až v pokročilejším věku, když se svojú Jarkú sa dali do kopy na inzerát v jedných novinách a velice im to spolem pasovalo. Lojzek včíl chodíl rozesmítý, v čistých montérkách a svůj traktor měl naleštěný, že sa enom blyšťál.
Jeho Jarči to také svědčilo. Tá enom kvétla. A byla jak jabloň. Rodila každým rokem. Už měli čtyři děcka a zdálo sa, že Jarka chodí zaséj v takových tech volných šatech. Buďto sa měli moc rádi a všecko im vycházalo jak chtěli, alebo sa měli rádi furt a párkrát ím to nevyšlo. Je aj možné, že ten náš gumárenský průmysl začál vyrábjat nekvalitní výrobky. Gdo ví.
Lojzek jezdívál s kočárem a dalšíma ratolesťama, co měl od Jarče na opateru okolo hospody. Dovnitřku sa ale neodvážíl. Na to měl z Jaruše moc veliký strach. Tož enom kolébál a abstinovál. Blbec je to, prohlásíl o něm Staňa Remál.
Dnes ho zahlédli zaséj s kočárkem a malým Fanošem za ruku, jak už potřetí projél okolo hospodských dveří. Pivní básník Leo Hrnek měl hneď na jazyku novú veršovánku:
Na zahrádce majú jamku, a v ní Lojzek klátí Jarku. Malý Fanoš u rýče, hergot, to mám rodiče!
Chlapi, nedělajte si z něho prču, bráníl ho kostelník Zhašák, dyť je to chudák a mosíme mu nejak pomoct. Aspoň na ty hody. Hneď aj vyběh za Lojzú aj s pohárkem burčáku. Za moment tam s ním stál aj Fitink s Borovú a Remál s pivem akorát dobíhál. Hotový slovácký trojboj. Za půl hodiny lapěl už Lojzek s kočárkem aj malým Fanošem v hospodě a zapalovál hody také.
K večeru, už pěkně zrychtovaný, gdyž nemohl řéct ani linoleum, poručili chlapi Pepošovi Mrkovi štamprlu a ten si včíl chystál tragač, že odveze Lojzu dóm jak taxíkem. Býl to parádní pohled, napřeď malý Fanoš s kočárkem, ve kterém řvál hladný najmenší Haluza, a za ním Mrk s tragačem, na kterém břéskál nachmelený Haluza najstarší.
Jaruša, jak ich zhlédla, zalamovala rukama, jak nad nepodařeným telackem a s hrúzú čekala to najhorší. Jak sa ale k Lojzovi ohla a ucítila, že z něho táhne jak z pivní bečky, zaječala jak siréna na zbrojnici. Pepoš, kerý v tom býl nevinně, dostál takový liskanec, že málem zhltl zuby, aj co ich měl na háčky. Enom zakňučál jak špatně zašlajfovaný žebřiňák a zastavíl sa až pod kaštanama, co rústly u potoka. Lojzek zas chytíl takovú šupu, že mu hneď huba naběhla, jak starý papuč ve splavě. Tým pádem bylo u Haluzú po hodech.
Týdeň nevytáhl Lojza paty z baráku a lízál si rany. Po tydni sa najednú objevíl v nedělu odpoledňa u Kyklopa a eště navíc celý rozesmítý!
Snáď dám na modléní, vyvalíl na Lojzu oči Remál, to néni enom tak. Ale bylo. Jaruša zistila, že chlapovi jak sa neco dlúho zakazuje, tož potom gdyž sa k tomu dopne, neví, gdy má dosť. Jak pes urvaný z řetaza. Pro začátek dostál Lojza povolené dvě piva v nedělu po obědě a potom sa prý uvidí.
Tak sa podařilo nezvyklým způsobem zachránit jednoho dobrého chlapa před úplným zblbnutím.
-áčko-
FÓR TÝDNE
„Guvernére, k noze… totiž k ploutvi!“
Šla jedna stará babka kunovským lesem a na rameni jí seděla sova pálená. Cestú potkala myslivca a pravila mu:
Poslyš, panáčku, estli poznáš, co ně sedí na rameni, tož sa možeš se mnú pomilovat.
Myslivec sa jí podívál na rameno a v duchu si říkál: No, že je to sova pálená, to je mně jasné. Ale proč bych sa měl zrovna já milovat s takovú starú a škaredú babkú? Zamyslél sa proto a po chvilce nahlas pravíl: Babko, já si myslím, že je to krokodýl.
Tož panáčku, moc přesné to nebylo, ale víš co, řekla babka, já ti to tentokrát uznám!
U MOŘA
Strýc Buršú býl s tetkú na dovolenéj u mořa. Když tak ležali u téj vody a tetina pozorovala potápěče, tož najednú pravila: Podívaj sa Matúšu, na ty ogary potápěče, jak oni enom dlúho vydržíja pod tú vodú. Já bych tam nevydržala ani deset vteřin. Bodejť bys tam vydržala, odpověděl strýc, při potápjání sa mosí držat huba.
KONEČNĚ UŽ NAŠLI RECEPT NA AIDS
Janek Klobáskú došél do hospody a pravíl chlapom: Už ste to počuli, že v Hradišti ve špitále našli recept jak zabránit temu, aby sa nešíříl ten AJC? No, to sme teda nečuli, divili sa chlapé. Tož teda tak, u keho tú chorobu zistíja, tak temu uřežú obě nohy, aby ju neroznášál!
TO SÚ TI CHLAPI
Janek Kopáčú z Ostrožské Lhoty sa jednú v sobotu okúpál, oholíl, ostřihál si nehty a vyjél si do Hradišťa vyhodit z kopýtka. Jak sa tak procházál po tržnici, tož sa zastavíl u stánku s tým textilem a ptál sa prodavačky: Čujte, co to tady máte za divné obleky? To nejsú žádné obleky, to sú pyžama na noc! Chcete si kúpit jedno? Nechcu! zahučál Janek. Já v noci nikde nechodím!
PROBLÉMY
Dva dni po svatbě telefonuje nešťastná Janička svojí matce: Mamko moja, ty si moja jediná záchrana... Snáď nechceš řéct, že ťa Ruda už dva dni po svatbě bije?! To zatým teda eště né, ale on už je zas strašně hladný.
PĚVECKÝ SBOR
V dědině založili pěvecký sbor. Hned při jejich prvním vystúpení sa jich pořadatelé ptali: Cože si to říkáte, že máte smíšený sbor, šak ste enom samí chlapé? Tož to máte tak, ono totiž půlka zpívat umí a půlka né!
JE TO SILNÉ, ALE AJ MOŽNÉ
Na mařackém hřbitově sledovál strýc Bereckú jedného podnikatela, který sa velice namáhál s odsunutím poklopu na hrobě. Když sa mu to nakonec podařilo a dál ho nabok, tož z vnitřku vyšly dvě malé děcka. Proboha, co sa to tady děje? ptál sa strýc. Ále, byli sme s manželkú na dovolence na Kanárách, a tak sme děcka dali k babičce.
UPŘÍMNOST
Tož to by sem ráda věděla, pravila Anča Lokšová, co ty roby viděly na chlapách dřív... Jak to myslíš dřív?ptala sa Růža Čočkova. No přeca před tým, než byly vynalezené peníze!
ROBY OSTALI SAMI DOMA
Dvě robky z Ořechova ostali sami doma, neboť ti jejich chlapé odjeli na montáže, a proto si chtěli vyhodit z kopýtka. Výborně, uděláme si chlebíčky, já kúpím šampaňské, a ty seženeš chlapy, pravila Jarča. Na druhý den: Tak co, máš ty chlebíčky a šampaňské? To víš, že mám, a co ty, máš ty chlapy? Jasně, mám ich zajištěných dvaatřicet! Proboha, proč tolik? Šak to přeca poznáš, polovička ich nepřijde a zostane ich šestnást. Polovička sa opije, bude ich teda enom osm, no a polovičce to určitě jak ich znám, nebude fungovat! No dobře, ale furt ostávajú eště čtyřé? No a ty by sis nechtěla prcnúť dvakrát?
PRO PŘECHODĚ
Šla jedna tetina v Hradišti přes křižovatku. Policajt zapískál a křičál na ňu: Tetino, a po přechodě by to nešlo? Ále šlo panáčku, ale néni s kým!
DOMÁCÍ POHODA
Maňo, proboha, co tak strašně ječíš? ptál sa strýc Nemášů té svojí. Ále, enom sem si vzpomněla, že už sem dlúho neječela!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
