Číslo: 5
03.02.1997
Článků: 51
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
MURPHYHO ZÁKONY
FÓR TÝDNE
MURPHYHO ZÁKONY
SPOTŘEBITELSTVÍ A KŠEFTOLOGIE
HERBLOCKŮV ZÁKON
Když se něco osvědčí, přestane se to vyrábět.
GOLDŮV ZÁKON
Když už bota padne, vypadá strašně.
HADLEYHO ZÁKONY NAKUPOVÁNÍ ODĚVŮ
1. Líbí-li se vám něco, nemají to ve vaší velikosti.
2. Líbí-li se vám něco a mají to ve vaší velikosti, nepadne vám to.
3. Líbí-li se vám něco a padne vám to, je to pro vás příliš drahé.
4. Líbí-li se vám něco, padne vám to a není to drahé, tak se vám to po prvním nošení rozpadne.
FINMANŮV ZÁKON
To, po čem toužíte, nikdy nezlevní.
Z ČEHOŽ VYPLÝVÁ
Vždy toužíte po tom, na co vám nestačí kapsa.
SINTETOSŮV ZÁKON
Šedesátidenní záruka vám zaručí, že šedesátý první den se vám výrobek zkazí.
ZÁKON ZÁSILKOVÝCH OBCHODŮ
1. Ta položka z vašeho seznamu, kterou potřebujete nejvíce, je vyprodaná.
2. Druhá nejdůležitější bude na skladě až za půl roku.
3. Během doby, co na ni čekáte, je jinde k mání hned a levněji.
4. Jakmile se ukáže, že i tato položka je vlastně definitivně vyprodaná, není k dostání už ani nikde jinde.
FÓR TÝDNE
"Nemosí téct, hlavně když kape !"
Ty, Matúšu, ptál sa Jura Malinú v hospodě svojého súseda, víš co dělá roba po súloži v posteli? Tož to teda nevím. No přeca zavazá!
SVATÁ PRAVDA
Eště pořád tvrdíš, že nikdy néni tak špatně, aby nemohlo byt eště horší? ptali sa chlapé strýca Matúša v hospodě. No baže, že to tvrdím, pravíl Matúš. Tož my ti teda řeknem neco ze života, co sa stalo včéra u nás v dědině, a čím ti dokážeme, že nemáš pravdu. No, to su teda velice zvědavý. Jura Bradáčú sa vrátíl dřív dóm z téj služebnéj cesty než měl, našél u svojéj staré Jana Pávkového a zastřelíl ho. Tož co, mohlo sa stat eště neco horšího? To víte, že mohlo, prohlásíl hrdo Matúš, kdyby sa vrátíl už předevčírem, tož by zastřelíl mě!
POTKAJÚ SA DVÁ
Tož vitaj, jak sa máš? Ále, budu sa žénit. Ále neprav? A keho si budeš brat? Mařenu z Nezdenic. Co? Čuju dobře? No ty si teda ale pěkný trúba. Tú si neber, dyť s ňú spávajú celé Nezdenice. Tož to si dobrý, žes ňa na to upozorníl. Všecko si to eště ověřím. Potkali sa po čase. Tak co, jak sa máš, co děláš? Ožéníl sem sa. Ja a koho sis vzál? Mařenu z Nezdenic. Tož neblázni, dyť sem ťa přeca varovál. Šak já vím a také sem si to vzál k srdci. Proto sem aj celé Nezdenice pořádně prozkúmál a mosím ti popravdě řéct, že to néni až tak veliká dědina.
NEPŘÍJEMNÉ OTÁZKY
Ty, Blažo, ty naše děcka už sú dosť veliké, budeme si moset dávat před nima trochu pozór a nemlúvit před nima tak otevřeně, pravíl strýc Brčko tetině. A to co, tak najednú? ptala sa tetina. No víš, začínajú mět takové nepříjemné otázky. A jaké prosím ťa? Tož například zrovna včéra sa ně ptaly, proč sem si ťa vzál?
AJ TAK TO BÝVÁ
Ty počuj, Jane, jaká je tvoja stará? Celkem normální typ, má najchytřejší děcka a najblbšího chlapa!
PO VÁNOCÁCH
Tak co, ptál sa strýc tetiny, když zlézla z váhy, všecko v normě? Tož, z váhú je všecko v pořádku, ale jak sa tak dívám tady na tú cedulku, tak bych měla ešče porúst aspoň o dvacet centimetrů.
DŮVOD K ROZVODU
Jane, a proč ty sas tak rychlo rozvédl? No, víš, tá moja byla o hlavu větší než já. To je ale dost blbý důvod k rozvodu. Tos neviděl ale tú hlavu!
JE TO MOŽNÉ
Strýcu, a vy nejte vážně ženatý, ptál sa malý Jurka strýca Mrkúsa. Nejsu, šak co je na tom divného? No a strýcu a kdo vám teda říká, co máte dělat?
VÝROČÍ SVATBY
Jane, povídá tetka Šústalova tomu svojému, zitra máme to výročí naší svatby. Jak ho oslavíme? Strýc sa enom tak zaškňúříl a praví: Minutú ticha!
PLESOVÁ SEZÓNA
Strýc Burdú povídál tetině: Ty Ančo, na tem Ledovci v Hradišti je v nedělu maškarní ples, nezajdeme? Tož to teda nezajdeme, protože ťa znám z minulého ročníka. Ty půjdeš zas za krajíc a já za skrojek. Ty sa tam potom namažeš a já tam budu tvrdnút.
STRÝC FILOZOF
Jednú tak v hospodě v Částkově sa zamyslél strýc Kudrů a pravíl: Chlapé, já si myslím, že kdyby měla jitrnica křídla, tož by nebylo pěknějšího vtáka...!
BEZ PRÁCE
Co sa flákáš dopoledňa po hospodách, Bohušu? Propustili ňa z práce ze zdravotních důvodů a teď su bez práce. A co ti scházá? Mně nic, ale mistr, když mě viděl pracovat, tož dycky omdlél.
ZE ŽIVOTA
Brzo ráno sem sa obudíl, zatopíl pod kotlem, přichystál troky a letím pro řezníka. Stará na mě křičí z balkóna: Co, co, co? Zarazíl sem sa. Nemáme prasa.
PŘED ZLATNICTVÍM
Když sem šél minulý týdeň kolem jednoho teho zlatnictví, co je jich v Hradišti jak malých děcek, tož zrovna před ním jezdíl nejaký tata s kočárkem. Děcko v kočárku řvalo jak pavián a tata mu naléhavě domlúvál: Klid, Jarine, klid! Jarine, estli si chlap, tož sa snaž za každých okolností zachovat klid! Úplně ně tá idylka dojala. To je ale pěkné, to sa enom tak nevidí, pravíl sem , jak to děcko pěkně vedete. Ten váš Jarinek má ale štěstí, že má takového hodného tatu. Jaký Jarinek? obrátíl sa na mě ten chlap. Dyť to je Maruška. Jarin su já!
V TECH HRADIŠŤSKÝCH KASÁRŇÁCH
Přišél v Hradišti v kasárňách jeden voják k velitelovi roty a pravíl: Pane velitel, já idu dneskaj do basy, tož sem sa přišél zeptat, estli bysem si tam nemohl vzít kytaru? Vy ste sa zblázníl! Víte, já sem si myslél, že když si mohl vzít Dalibor do basy husle, tož .... Ven! Co sa děje u jiných útvarú, tož to ně vůbec nezajímá!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
