Číslo: 47
18.11.1996
Článků: 36
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Kytarový trans - Jiříček Hans
Svým sobotním vystoupením ve Velké n. Veličkou uzavřela skupina Credo první kapitolu svého vývoje. Od srpnového výjezdu dostává první změny, pro ně tak důležité. Na post "prvního" kytaristy nastupuje ostřílenější a razantnější kytarista, jehož jméno je známo u většiny kapel na jižní Moravě. Možná ještě nevíte, o kom je řeč, ale když řeknu - Jan Jiříček - je všechno jasné.
S Janem jsem se seznámil na počátku devadesátých let na festivalu v Zastávce u Rosic, to ještě hrával za brněnský REGON. Dnes, tedy po šesti letech, kdy si s ním můžu zase pokecat, má před sebou premiéru ve skupině Credo. Jak je ten svět malý, viď Hans!
Jak jsi se vlastně dostal k muzice a kdy to bylo?
"K muzice jsem se dostal díky mému otci, který mě naučil všechno podstatné na kytaru. Hraji na ni od malého kluka. Chodil jsem do LŠU na klasickou kytaru, ale na elektrickou kytaru jsem přešel jako samouk."
Kterými kapelami jsi prošel, než sis poprvé zahrál v Credu?
"Folkovou Zlatou Strunou, rockovou GRAVITACÍ, popovým STYLEM, thrash skupinami THORAX, ATACA, hard & heavy KRAKEN s Kobercem, HEART OF STONE, REGON, WILD-LAND, The FINGERS a popovou COBROU. Tento pátek 22. listopadu mám premiéru v dresu CREDO."
Co to pro Tebe znamená?
"Credo je pro mě příjemná změna, líbí se mi velmi organizace práce. Ve skupině takového stylu jako hraje Credo jsem ještě nehrál."
S čím do skupiny přicházíš?
"Především s lepším kytarovým výrazem a instrumentální zručností. Taky něco zkusím zazpívat."
Jak se ti skupina zdá, protože s ní už nějaký ten pátek zkoušíš?
"Credo je kapela, která hraje věci, které chtějí lidi slyšet, a to znamená i obchodní úspěch. Kapela dobře šlape!"
S jakým životním krédem teď žiješ?
"Uživit se rockovou muzikou."
Proč jsi se vlastně stal muzikantem?
"Muzika se stala mou životní drogou. Hraji hlavně pro muziku samotnou i když musím podotknout, že to ostatní, co se točí okolo, je taky příjemné."
Tvůj názor na konkurenci?
"Je dost velká. Je zde hodně kapel a je velmi obtížné se mezi ně protlačit. V dnešní době již ztratila rocková skupina svůj smysl a krásu, je to obchod, prachy a spousta nechutných odrhovaček, při kterých lidem hudebně vzdělaným vstávají vlasy hrůzou."
Kam to chceš s Credem dotáhnout?
"Chci, aby Credo fungovalo jako standartní profesionální kapela."
Tvé muzikantské poselství?
"Lidi, proboha, začněte poslouchat kvalitní hudbu složenou a zahranou opravdovými muzikanty!"
Plány do budoucna?
"Samozřejmě natočit s Credem CD."
Na závěr vzkaž něco Vašim fanouškům.
"Nepřijít na skupinu Credo - omlouvá pouze smrt!"
Držím ti palce a ať to šlape!
Další otázky byly už osobní, arthurek |
|
RANVEJ - rock pro vás!
Koncem září zaznamenal rockový fanoušek nový pojem na naší bigbeatové scéně. Po půldruhém měsíci existence navštívila a projevila se tato skupina i v našem regionu. V sobotu 9.11. v Topolné měla totiž slováckou premiéru skupina RANVEJ. Že vám to nic neříká? Mně taky ne, proto jsem vyhledal kapelníka skupiny Olega Kapinuse a za účasti jeho manažera jsem se ho zeptal:
Jak dlouho vznikal projekt RANVEJ?
"Nápad založit novou skupinu vznikl po neshodách se členy mé bývalé kapely MERIDIAN. Potřeboval jsem sehnat nové muzikanty, na které bych se mohl plně spolehnout. To mi trvalo...celý jeden rok."
Proč zrovna RANVEJ?
"Vybrali jsme tento název z toho důvodu,že při čtení anglického RUNWAY by mohly vznikat problémy, jaké jsme měli např. s Meridianem, kde byl název dlouhý a byl často komolen. Ranvej je jednodušší. Tobě se to nezdá?"
Kde byla oficiální premiéra skupiny Ranvej?
"Tu jsme si odbyli na Vysočině. Tato vystoupení se setkala s poměrně dobrým ohlasem a získali jsme několik pozvání na hraní v tomto regionu."
Jaký hudební styl a jaké skladby provozuje Ranvej?
"V repertoáru jsou vlastní i převzaté skladby, ve kterých klademe důraz na melodickou linku. Své fanoušky bychom chtěli přesvědčit kvalitními písněmi a chceme se vyvarovat ohraným a dokola omílaným písním."
Zdá se vám, že většina okresních kapel má v repertoáru jedny a ty samé písně jako Kabát, Alkehol, Žlutý pes...
"Proto jsme vybrali méně ohrané. Doufám, že jsme v Topolné o tom přesvědčili !"
Co připravuje Ranvej dál, do budoucna?
"Hrát dobrou muziku pro co největší okruh posluchačů."
A nějaké překvapení pro fanoušky?
"Překvapení by nebylo překvapením, kdybych ho prozradil. Fanoušci se ho dozví přímo na místě"
Co na závěr vzkážeš Vašim posluchačům?
"Přijdte a přesvědčte se sami!"
Ještě než jsme se rozloučili, sdělil mi jejich manažer, že by rádi zopakovali své úspěchy, které sklidili na Třebíčsku i v našem okrese a okolí. Pak se kluci odebrali na zkoušku kutit nové a nové skladby, kterými by Vás zaujali a přesvědčili.
arthurek |
|
Problémy Pro Pana Petra Parmu
Každý se může v životě setkat s problémy, na které sám nestačí. Někteří se je pokusí nejprve zvládnout silou a pak pochopí, někteří vyhledají pomoc hned. Trápí-li vás (či jen zajímá) něco v komunikaci a lidských vztazích, pište či volejte do redakce nebo přímo do Soukromé psychosociální poradny, St. Tenice 1195/A, 686 01 UH, tel. 40518. Ve spolupráci s redakcí Dobrého dne připravuje PaeDr Petr Parma, systemický terapeut a soukromý sociální poradce.
Zlá poradna (místo pomáhání nadává)
Ta vaše poradna se věnuje také posuzování různých zařízení služeb? V minulém vydání jste kritizovali restauraci Koruna. Kdo si takové služby u vás objednává? To je bezva činnost. Taky by se mně líbilo chodit třeba po restauracích, užívat si a pak to hodnotit... (mužský hlas v telefonu)
To je jedna z reakcí na minulé vydání Dobrého dne, Slovácko, kde se právě tady místo poradny objevila první část seriálu "To snad není pravda...!?". Objevila se zde omylem a omylem nebyla otištěna připravená poradna. Stejně tak omylem se pod článek, psaný pod značkou "Pepa", dostalo moje jméno. Hned v ten den jsem byl redaktorem strany deset ubezpečen, že toto místo patří poradně a že seriál "To snad není pravda...!?", který nemá s činností poradny nic společného, má mít své místo na straně tři. Moje poradenská praxe se věnuje výhradně pomáhání a s kritizováním nemá zcela nic společného. Takže milý anonymní muži: Po restauracích občas chodím a to, s čím se tam setkávám, ať tak či tak, hodnotím. Ale jako všichni ostatní - za svoje (peníze). I když - jen tak mimochodem - nemůže být užitečné vědět, kde jak s kým zacházejí...?
Totalitní praktiky vůči nezletilým nevěstám?
Jak to, že před povolením sňatku nezletilé je povinná návštěva předmanželské poradny? Není to pozůstatek minulého režimu? (Jana a Petr, 17 a 20 let)
Pokud je mi známo, žádný zákonný předpis toto neurčuje. Osobně však podporuji, že soudy většinou návštěvu dvojice v poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy a následnou zprávu poradny o posouzení partnerských a rodičovských předpokladů vyžadují. Ne, že bych věřil, že lze předem zjistit, jak se bude vztah dvojice vyvíjet. To vůbec ne. Jsem přesvědčen, že ve většině případů to nejde ani odhadnout. Jen v některých případech lze předpokládat něco jako hodně zvýšenou "rizikovost" vztahu. Ale návštěva poradny může být především vhodnou příležitostí, jak se na extrémně mladé manželství a rodičovství (prakticky vždy je dívka těhotná) alespoň trochu připravit. Např. v naší okresní rodinné poradně v době, kdy jsem ji řídil (do konce roku 1992), probíhala sezení dvojice dva celé půldny. Převážná většina času byla věnována pomoci oběma v tom, aby na svém vztahu mohli společně pracovat a nezakládali rodinu jen s naivními a romantickými představami.
Záruční lhůta na partnera: celý život!
Jak poznáme ideálního partnera? Je k tomu nějaká literatura? Máme si na to téma připravit referát do školy. (Studentky 3. ročníku střední školy)
Nevím, já žádnou takovou neznám. A bojím se, že ani nepoznám. Znám jen knížky o tom, koho raději ne (ale i to může být užitečné - viz teze v závěru). Už spojení "ideální partner" mně přijde jako pořádný nesmysl. Ideální vůči čemu? Ideální vůči komu?
Zjednoduším si to. Na kalhoty. Jak poznám ideální kalhoty? Existují prostě ideální kalhoty pro všechny? A co pro mě? Jedny ideální kalhoty. Dejme tomu, že bych takové univerzálně ideální sehnal. Budou ideální i potom? Až shodím, přiberu, změním vkus...? A to se bavíme o něčem tak primitivním, jako sešitý kus látky. Teď si tam dosaďme člověka. Stejných kalhot najdeme spousty. Najdeme na světě dva stejné lidi? Ani otiskem palce ne, ne tak mozkem a celým lidským fungováním. Nejsem si jist, zda je slovo "ideální" ve člověčenských záležitostech příliš užitečné. Podle mě spíš naopak. Myslím, že jde o to, cítit se s tím druhým příjemně. I za pár měsíců, let či desetiletí. To nezajistíme prostě tím, že si druhého vybereme jako králíka na chov. Ale jen tím, že na svém vztahu budeme od teď do budoucna, "do furt", neustále společně pracovat. A to nezáleží ani tak na tom, jací jsme (to je, byli jsme dosud), ale na tom, jací budeme. A to je jen a jen v našich rukou (přesněji v hlavách).
Tak co, pomohl jsem? Nebo vůbec ne? Možná jsem nepřišel na ideální odpověď... |
|
| |
