FÓR TÝDNE
Nevhodná chvála
Potkál strýc Otrusiníkú tetinu Trčkovú s kočárkem.
„Jaké pěkné dvojčátka,“ pravíl strýc, když nahlédl do kočárka, „obá sú to chlapci?“
„Ten vlevo je chlapec, ten vpravo je meloun!“
Spravedlivý súd
V Hradišti u súdu sa ptál súdca znásilněné Jarči Křápkové:
„A volala ste o pomoc?“
„Nevolala.“
„A proč ste nevolala?“
„V duchu sem si říkala, enom si užívaj ty pazúre jeden, šak ty skoro poznáš, jak sú pan súdca v Hradišti spravedlivý.“
Bohatým bral a…
Býl jednú Juro Jánošík v Mařaticách na návštěvě a potkál takovú pěknú děvčicu z Joe klubu. Dál sa s ňú do řeči. „Vieš, cérko, ja som hodný zbojník, já beru len bohatým a dávám chudým.“
Děvčica sa na něho podívala a pravila: „To já teda né. Já dávám enom bohatým.“
Kúzlo Viagry
„Tetino,“ ptál Jaryn Sklenkú svojí súsedky, „víte jak sa pozná malé děcko, počaté z viágry?“
„To teda nevím.“
„No přeca má jasně modré oči a hneď sa postaví.“
Babka měla smolu
Za sedmero horama, za sedmero řekama, za sedmero dolinama, za sedmero lúkama stála malá chalúpka. V té chalúpce byla lavečka, na lavečce hrneček, vedle hrnečku babička a tá sa třískala válečkem na nudle do hlavy. Přitom vykřikovala: „Hergot, proč zrovna já stará kráva mosím bývat tak daleko od civilizace?“
Dobrá zpráva
Vrazíl skoro po ránu Janek Chrástkú z Míkovic do hospody a hneď sa ptál:
„Chlapé, čujte, býl sem tu včéra v noci?“
„To víš, že býl.“
„A chlapé, propíl sem tady tak tři tisíce?“
„Tos teda propíl.“
„Hergot chlapé, to su rád. Já sem sa už lekl, že sem jich ztratíl!“
Cesta do divadla
Strýc Lojza Břúškú z Kněžpola aj s tetinú sa jednú vypravili do Hradišťa do divadla. Když tak projížďali Jarošovem, tož strýc najednú pocítíl velikú túhu sa s tetinú po dlúhé době pomilovat. Neváhál ani chvilku otočíl auto a hneď si to namíříl dóm.
Tetina sa nestačila divit: „Lojzo, a co bude s divadlem?“
„Na to zapomeň, to bude stát aj zitra!“
Aj dřív to bylo
Adam sa ptál v ráji Pána Boha:
„Poslyš, Bože, co je to sex?“
„Vem si Evu a běž s ňú za keře, tam to poznáš,“ pravíl Bůh.
Za chvílu Adam vylézl z keřa a ptál sa:
„Pane Bože a co je to migréna?“
Trojlup
„Obžalovaný, jak je to možné,“ ptál sa súdca Ondráček, „že ste sa třikrát po sobě vlúpál v Hradišti do kožešnictví?“
„To trojnásobné vlúpání súhlasí pane súdca, ale kradl sem enom jednú, a to kožuch pro moju starú. No, a dvakrát sem ho mosel jít vyměnit…“
Myslél to dobře
Kráčál farář po Bílovicách a najednú zaslechl z jedného baráka strašný křik a bekot. Vešél teda dovnitř a co neviděl. Strýc Brázdú tam mlátíl svoju robu. Když aj strýc spatříl farářa, tož sa zalekl a začál křičat:
„Tak půjdeš do toho kostela nebo nepújdeš, boha jeho!“
U súdu
V Hradišti u súdu seděl Lojza Drábek jak zmoklá slépka. Súdca sa ho ptál:
„Poslyšte, strýcu, jak to vysvětlíte, že ste svojí robě nešél na pomoc, když sa topila?“
„Pane súdce, já sem přeca nemohl vědět, že sa topí. Šak ona tak huláká pořád!“
Jak zamlada
„Hergot, dědku, tobě to ide dnes jak zamlada,“ pochvalovala si babka.
„No ja, enomže tenkrát sem na něm neměl přivázaný kartáček na zuby!“
Néni děcko jako děcko
Jura Křápek se svojú ženú Rozálkú slúžili u doktora Brázdy ve Veselí. Jednú sa Jura potkál se svojím kámošem.
„Tož co, jak si spokojený?“ ptál sa ten kámoš.
„Ále, na prácu je to dobré, ale moja Rozálka má už s doktorem tři děcka.“
„Tož to tomu doktorovi oplať s jeho robú!“
„Šak to také dělám, ale strašně mě rozčiluje, že já mu dělám doktory a on mně enom Křápky!“
Prevence
„Ančo, proč toho svojého chlapa tak mlátíš?“ ptala sa súsedka.
„Ále, to víš, večér si chce zajít do hospody na jedno pivo a já mám zrovna noční, takže nebudu doma, když sa bude vracat.“
Nový kožuch
Malá Jaruška sa dívá na matku, jak si obléká nový kožuch, a praví jí: „Ty, mami, a uvědomuješ si, že abys mohla mět takový kožuch, moselo to ubohé zvíře strašně trpět?“
Matka na ňu přísně pohlédla: „Jak si to dovoluješ mlúvit o svojém tatovi!“
Zmatek nad zmatky
Ptál sa malý klučisko strýca Struhelkového stójícího u koní:
„Strýcu, jak sa menuje děcko od koňa?“
„Tož to je hříbě.“
„A jak sa menuje matka toho hříbata?“
„No přeca kobyla.“
„A tata, jak sa menuje?“
„Tož to je hřebec.“
„A má to hříbě aj nejakého strýca?“
„Tož ba, a ten sa menuje valach.“
„A strýcu, menuje sa nejaký kůň vůbec kůň?“
