Číslo: 13
27.03.2000
Článků: 81
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Ten dělá to a ten zas tohle
Jak se žije v UH. Brodě
Ten dělá to a ten zas tohle
Historie paličkování sahá až do třináctého století
Když jsme spolu telefonicky hovořily, měla skvělou náladu. Když mne u sebe doma vítala, měla náladu ještě lepší. Taková prostě je: příjemná, usměvavá, plně se věnující dětem a při tom ještě doma vyrábí kraslice, paličkuje jemné obrázky a dečky. Půlroční kurs paličkování absolvovala asi před sedmnácti lety u paní Aleny Pešové z˙Veselí nad Moravou a dnes sama vede při Základní škole v˙Ostrožské Nové Vsi kurs paličkování pro děvčata od páté do deváté třídy. "Děvčata jsou nesmírně šikovná a já z˙nich mám radost," říká Anna ŘEZÁČOVÁ z˙Ostrožské Nové Vsi. My zase nesmíme opomenou vliv organizovaného času mládeže na jejich vývoj. "Jestliže se učí paličkovat, nemohou sedět na zábradlí, klátit nohama a vymýšlet hlouposti," shodujeme se s˙Annou Řezáčovou. Proto také Obecní úřad v˙Ostrožské Nové Vsi přispívá na činnost těchto kroužků, podporuje je také Školní klub.
Znáte historii paličkování?
"V roce 1647 z˙Dortmundu přišlo dvanáct starých mistrů krajkářů, aby pracovali v˙jedné z˙prvních dánských krajkářských dílen. Prý dokonce měli tak dlouhé šedé brady, že museli vousy nosit v˙pytlíku uvázaném kolem krku, aby se jim nepletly do díla! To už jsme se ale dostali k˙jedné ze spoustě historek a legend, které se pojí s˙historií paličkování. Kde a kdy se přesně zrodila, není známo. Někdo tvrdí, že vzniklo paličkování už ve starém Egyptě. Avšak ti, co věří pouze psanému, kladou počátky paličkování až do Itálie na prahu renesance. Písemné památky z˙jejího vrcholného období koncem 15. století už hovoří o cennosti náročných krajek. Nejkrásnější a nejžádanější se prý zhotovovaly v˙Benátkách, ale zvučným jménem krajek se může chlubit také Florencie, Janov, Milán, Neapol a Řím. K˙výnosnému exportu italských krajek se brzy připojily i Francie a Flandry. Do konce 16. století už hrálo krajkářství významnou roli také v˙ekonomice některých německých zemí, Švýcarska a Anglie. Vrcholné slávy se však krajky dočkaly v˙následujícím století. Záhy Francie přispěla na evropský trh znamenitými krajkami z˙Aleconu, Chantilly, Lille a zejména pak krajkami valencienneskými. Ty posledně jmenované byly tak pracné, že při práci na pouhých 5 cm široké krajky potřebovala krajkářka 300 paliček (u širších až tisíc) a po 16 hodinách celodenní pilné práce upaličkovala pouhé 3 - 4 cm!"
To je zajímavé. A jak to bylo u nás?
"Samozřejmě také v˙našich zemích má paličkování již poměrně dlouhou tradici. Kroniky se o paličkování zmiňují už před čtyřmi staletími. Významným centrem našeho krajkářství bylo Vamberecko. Když se roku 1627 přistěhovala belgická šlechtična Magdalena Grambová z˙Meldeku do Vamberka, našla tu už, třebaže primitivní, základy krajkářství. Zdokonalila je, zavedla belgický způsob paličkování na podušce i belgické vzory; a vamberecká krajka si začala dobývat poměrně zvučné jméno. Dokonce Marie Terezie založila na podporu domácí výroby krajek školu paličkování."
Takže: Co všechno budu pro začátek potřebovat?
"V první řadě podušku - herduli. Je to válec naplněný pilinami (případně smíchanými s˙pískem; děvčata používají lehčí herduli plněnou korkem), zhotovený z˙hustého materiálu (dobré je např. krejčovské plátno). Přes tuto podušku navlečte ještě povlak a teprve na něj špendlete kartónový papír a pak podvinek - předkreslený vzor, podle něhož paličkujete. Dále budete potřebovat zpravidla dřevěný, asi 8 cm vysoký stojánek pod podušku: rám, jehož bočnice mají výkroj zaoblený podle herdule. Pro začátek si pořiďte asi 20 - 30 párů paliček. Při jejich výběru dejte přednost těm se "sukénkami", chránícími navinutou přízi. V˙neposlední řadě budete potřebovat nerezavějící špendlíky obyčejné a 6 - 8 velkých čalounických špendlíků."
Co když se to ale nenaučím?
"Ale naučíte. Když se to naučily ženy ve třináctém století, které neuměly ani číst, ani psát, proč byste to neměla zvládnout právě vy? Znovu opakuji, je to všechno jenom otázka cviku."
Jak je to s podvinky?
"Podvinek se nakreslí na průklepový papír, překryje se rýsovacím papírem (pauzákem) a teprve na něm se paličkuje. Můj kurs paličkování navštěvují opravdu samá šikovná děvčata. Například Renatka Jozeková z˙osmé třídy. Má mladší sestru, která je výtvarně nadaná a která jí podvinky předkresluje. V˙současnosti obě pracují na pohádkové tématice pro výstavu na zámku v˙Ostrohu. Obě jsou to nesmírně šikovná děvčata, která zřejmě brzy uplatní nárok na přísloví Žák lepší učitele, jelikož já sama jsem ještě nedospěla do stadia, kdy bych si podvinky sama kreslila."
Kolik děvčat máte v˙kroužku?
"Tenhle kroužek je tak maximálně pro deset děvčat. Víc jich mít nemohu, protože nemůžete zadat všem jednu práci, musíte se věnovat každé individuálně. Aby děti pochopily systém, začali jsme pracovat s˙bavlnkou Perlovkou. Jinak používáme také vyšívací bavlnky. Teď jsme objevily na trhu také melírované odstíny, čímž získává dílo zcela jiný rozměr. Znovu však musím svá děvčata pochválit za píli."
Zmínila jste výstavu na zámku v˙Ostrohu.
"Ano, tato výstava prací dětí z˙kroužku paličkování se bude konat v˙květnu. Určitě bude co tiše obdivovat. Ale nebude to jejich první výstava. Například před Vánocemi měla děvčata malou výstavku na zámku. Právem ukazovala svým rodičům plna nadšení, co všechno již dovedou."
Říká se, že rám korunuje dílo.
"Jistě. Zpočátku jsem zkoušela dát paličkované věci mezi dvě skla, ale dílo tím nijak nevyniklo. Proto jsem přešla na paspartování. Pasparta totiž umocní jemnost paličkování, dodá dílu tu správnou náladu. První pasparty mi dělal pan Salajka, velmi nadaný člověk, který měl v˙oku cit. Ale velmi dobrou zkušenost mám nyní s˙děvčaty na Domě služeb v˙Uherském Hradišti, která mne již dobře znají. Vybíráme spolu barvu pasparty, diskutujeme o rozměrech."
Čím byste ráda ukončila náš rozhovor?
"Tím, že bych chtěla vyjádřit děvčatům z˙kroužku paličkování pochvalu za jejich neúnavnou snahu naučit se to, chtěla bych jim říci, že jsou skutečně moc šikovné a chtěla bych jim také dát novou odvahu do dalších děl."
Text: Jana Hlavačková
Foto: Pavel Paška
Jak se žije v UH. Brodě
1. Část
"Trápí mne, že některým členům zastupitelstva jde o to, aby sami sebe prezentovali v dobrém světle na veřejnosti a prospěch města je v tu chvíli až druhořadý," říká ing. Ladislav KRYŠTOF, který je starostou města Uherský Brod od listopadu 1998.
Uherský Brod děkuje za své počátky snadnému přechodu přes řeku Olšavu, kudy vedla důležitá obchodní, státní i vojenská cesta do Uher, při níž se u Brodu vybíralo clo z uherské strany se clo vybíralo na Váhu, a kde končila hranice české říše - území mezi Brodem a Váhem slulo Lucké pole. Ve falzu z 13. století k˙r. 1048 se uvádí, že kníže Břetislav tehdy daroval rajhradskému klášteru desátek z˙cla v˙místech řečených brod. Osada Na brode se prvně jmenuje v˙listině po r. 1140. Před městskou lokací stávala osada Brod v˙jižní části nynějšího vnitřního města v˙okolí kostela Jana Křtitele. K˙lokaci města došlo bezprostředně po zhoubném uherskokumánském nájezdu r. 1253. Nové město mělo za povinnost bránit nepřátelským vpádům na Moravu, ale také mělo být důležitým tržištěm na cestě do Uher. Významným mezníkem v˙historii Uh. Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na královské město a zároveň mu udělil rozsáhlá privilegia, která měla zajistit jeho prosperitu. Vojenský význam města se projevil za uherských válek. Městská pečeť je zachována z˙r. 1297, v˙městském znaku byla městská hradba s˙třemi věžemi, z˙nichž prostřední byla vyšší a s˙otevřenými vraty. Před branou byl dvouocasý lev obrácený vpravo, jako ke skoku připravený.
Kulturní život ve městě
Nejznámějšími reprezentanty kulturního života jsou zde Muzeum J. A. Komenského, nejvýznamnější komeniologické pracoviště v˙České republice a Dům kultury. Jeho interiér byl označen za "jeden z˙nejhezčích interiérů, jakými disponují kulturní domy v˙České republice". Pod jeho střechou působí známá umělecká tělesa - smíšený pěvecký sbor Dvořák, národopisný soubor Olšava divadelní ochotnický soubor Tomáše Miličky a řada dalších kroužků a souborů. Pod garancí Domu kultury dále vyvíjí svou činnost galerie Panský dům, hvězdárna a kino Máj.
Děti odjedou do Japonska
Mezi nejznámější aktivity tohoto města je družba s˙japonským městem Tsukiyono. "Minulý týden mi volali z˙Japonska, že již dalších devět rodin je připraveno přivítat naše děti. Očekávají je počátkem srpna. Sháníme proto zájemce o tento výměnný pobyt v˙Japonsku. Bližší informace a přihlášky získají na našem městském úřadě." Dále se intenzivně připravují Japonské dny, které se uskuteční začátkem května. Jejich součástí budou mj. Dny japonské kuchyně, kulturní pořady z˙oblasti sborového zpěvu (přijede pětačtyřicetičlenný japonský pěvecký sbor), divadla, chybět nebudou výstavy a ukázky bojového umění."Připravujeme také výstavbu sportovního centra pro squash, badminton a stolní tenis. Stavba je soukromého investora, kterému město poskytne za smluvní cenu pozemek pro vybudování tohoto centra. "V letošním roce jsou naplánovány také dvě akce týkající se tělovýchovných organizací. Bude to červnový Sokolský slet a zářijový Orelský přebor v˙kopané."
Krytý bazén určitě bude
"Možná by se někomu mohlo zdát, že o výstavbě plaveckého bazénu mluvíme již tři čtvrti roku a nejsou vidět žádné výsledky," říká Kryštof. "Ale jelikož máme pocit odpovědnosti (jedná se přece o stavbu na příštích 50 let), chceme dokonale vše připravit, aby vše bylo v˙souladu s˙nejnovějšími poznatky budování plaveckých areálů. V˙současné době máme vytipovánu lokalitu a zpracovány podklady pro zadání studie tohoto aquacentra. Jsou však zatím ještě problémy s˙vypořádáním majetkoprávních vztahů, které jsou nezbytným základem možnosti realizace tohoto projektu."
Máme také velké dluhy
"Pokud jde o finance, určitě máme vůči městu určitý dluh. Podobně jako spousta obcí a měst máme dluh například v˙údržbě komunikací. Pevně však věřím tomu, že se nám rozumným hospodařením tento dluh bude dařit postupně snižovat."
Nové protidrogové centrum
"Nedávno vznikla u nás v˙Uherském Brodě poradna pro manželství, rodičovství, mezilidské vztahy, problematiku drogové a jiných závislostí. Dále nabízí pomoc při zvládání úzkostí a relaxační terapii. Poradnu vede Rastislav Jankula. Město ji pochopitelně podporuje, bezplatně jsme poskytli vhodné prostory v˙budově městské polikliniky."
Lůžka následné péče
"Jako starosta jsem spokojen s˙tím, že se nám podařilo dobudovat tzv. lůžka následné péče. Od 10. ledna roku 2000 je v˙provozu šedesát lůžek a v˙současnosti budujeme dalších třicet, které však závisí na finanční situaci města. Pevně věřím, že se podaří získat finanční prostředky na dobudování této nové části jistě důležité a humánní budovy z˙rozpočtu okresního úřadu," optimisticky tvrdí starosta Uherského Brodu. Mohlo by se zdát, že tím jsou nápady městského zastupitelstva na zvelebování města vyčerpány, avšak opak je pravdou: "V současnosti se dostavuje obchodní centrum, u kterého vznikne velké třípodlažní parkoviště. Tím se dozajista vyřeší tíživá parkovací situace v˙centru našeho města. Připravujeme však také výstavbu inženýrských sítí v˙lokalitě Úlehly, kde by mělo být vybudováno šedesát pět rodinných domků a dva bytové domy s celkovým počtem 64 bytových jednotek. Nájemní byty budou vystavěny za spolupráce SBD Panorama. Očekáváme tedy svépomocnou družstevní výstavbu s˙finanční podporou města," rozvíjí další plány města Ladislav Kryštof.
Průmyslová zóna stále čeká
Pokud vyjmenováváme cíle a plány města Uherský Brod, nesmíme opomenou ani připravovanou výstavbu průmyslové zóny v˙rozsahu cca 13 hektarů. "V současné době probíhají intenzivní jednání s˙majiteli pozemků ve vybrané lokalitě, ale není to vždy jednoduché," dodává starosta.
Text: Jana Hlavačková
Foto: Pavel Paška
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
