Číslo: 14
05.04.1999
Článků: 59
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Nová série ženských aktů z dílny malířského boha Targuse
Uh. Hradiště (PA) - Ve čtvrtek odpoledne proběhla v galerii U Sovy opravdu originální vernisáž další z výstav populárního malíře Zdeňka Červinky. Výstava, nazvané Tajemství Targusova budoáru, byla laděna do kompozice několika ženských aktů a měla svoji scénu, kterou si autor vymyslel sám. Červeně laděná atmosféra znázorňovala jak večerní svit měsíce, tak pozvolné svítání a rané dopoledne. Mistr ležící ve své posteli, zakután prachovou peřinou a oděn v elegantní noční košili, ještě spal se svým medvídkem. Příchod červeného dne, podbarveného hudbou a doplněného proslovem, taktéž zpracovaným autorem, u něj probuzení nevyvolal. Slyšíme o obřadu probouzení s údaji časového rozvrhu, rozdělených do lidské vrstvy a mistrovy gigantnosti. Už víme, že dělnictvo vstává v šest, měšťané v osm, manažer v deset, král v jedenáct a mistr Targus vstává v pět odpoledne a snídá. Svůj postelový palác neopouští, protože lokaj Jean se svým pojízdným jídelním pultíkem svému pánovi servíruje snídani přímo do postele, kde se Mistr
seznamuje s ranními zprávami v barevném plátku neoděných žen. Mistře, je libo šampaňské? a mistr neodmítá a míří do davu. Autorův věhlas přilákal davy lidí a proměnil dům U Sovy v lidskou sardinkárnu. K hnutí zde opravdu nebylo. Zájem táhla kromě obrazů krajin a kapel zvědavost nad mistrovými ženskými akty. Hojnou a doopravdy chutnou krmi připravila fundovaná firma Kovak a fabrika Linea Nivnice. O místní autorově konzumaci svědčí fakt, že sedmdesát procent jeho děl bylo na druhý den již prodaných! |
|
Slovácké muzeum nabízelo lidem tvář lidových Velikonoc
Uh. Hradiště (PA) - Již tradičně připravilo Slovácké muzeum v předvelikonočním čase předvádění drobné rukodělné výroby. Ke konci předminulého a na začátku minulého týdne mohli příznivci lidové tvorby i zvědaví návštěvnici zhlédnout zhotovování nejrůznější předmětů spojených s velikonočním svátkem. Náš týdeník byl přitom a v minulém předvelikonočním čísle vám kromě pohledu na dění v prostorech Muzejního klubu přinesl i návody, jak si zhotovit batikované nebo slámou zdobené kraslice. Doufám, že se hodily. Kromě předvádění technik ozdoby kraslic, které jsou hlavním motivem Velikonoc, jste měli možnost, v průběhu šesti předváděcích dnů, vidět lidové motivy ze dřeva a kukuřičného šustí, tkaní na malém stavu, pletení pomlázky, výrobu obřadního velikonočního pečiva a slámových ozdob. Pokud se vám při pohledu na ruce zkušených tvořitelů zdálo vaše úsilí předem zbytečné, mohli jste si většinu těchto předmětů zakoupit. Díky etnografickému oddělení a lidem, kteří nezanevřeli na lidové zvyklosti, jsme se kochali krá
sou tradice spojenou s Velikonocemi a i mladé generaci byla nabídnuta cesta, ve které je třeba pokračovat dále. Přece nechcete, aby za pár let dominovala Velikonocům jen pomlázka z umělotiny a vajíčka polepené samolepkami z Vlasty!? |
|
Protagonisté muzikálu Evita v Brně
Brno (ap) - Hlavní protagonisté českého nastudování muzikálu Evita přijíždějí poděkovat jihomoravským divákům. V pondělí 12. dubna zavítají do Brna hlavní protagonisté úspěšné pražské inscenace muzikálu Evita, aby se v 16.30 hodin setkali v Čedoku, v Nádražní ulici, na velké autogramiádě se svými diváky. Představitelka titulní role Radka Fišarová společně s Danem Bártou, Petrem Spáleným a místním Martinem Havelkou tak chtějí poděkovat za přízeň. mJako dárek pro všechny přivezou exkluzivní 20% slevu, s níž se budou v pondělí v Čedoku prodávat na Evitu vstupenky. |
|
Dveře k památkám se otevřely
Uh. Hradiště (PA) - Ve čtvrtek 1. dubna začala hlavní turistická sezona. Tento den se otevírají veřejnosti některé, přes zimu uzavřené kulturní památky. Kromě celoročně otevřené Galerie Slováckého muzea a budovy ve Smetanových sadech můžete od čtvrtku navštívit i další objekty ve správě Slováckého muzea, a to Památník Velké Moravy ve Starém Městě, zemědělskou usedlost v Topolné, bohužel jen po domluvě s etnografickým oddělením, a volně přístupné archelogické lokality Sady, Klimentek u Osvětiman a staroměstské Špitálky. Na začátku minulého týdne zaměstnanci muzea, bez rozdílů postavení a funkce, připravovali tyto objekty na sezonu. Umývaly se vitríny, leštila se okna, vytírala se podlaha, shrabávalo se listí a na závěr proběhla kontrola správné polohy některých exponátů. |
|
UH Senior Band ukončil nedělní čaje
Uh. Hradiště (MR) - Hradišťský Senior Band není jen velká parta hudebníků nabízejích dobrou taneční hudbu, jejíž popularita stále stoupá, je to také exkluzivní orchestr, který význačně šíří dobrou pohodu. V období od podzimu až do konce března pořádá vždy dvakrát v měsíci oblíbené nedělní taneční čaje.
Pochopitelně hudební žánr je spíš swingová hudba, a tak převážná část návštěvníků tančírny v Klubu kultury je střední či starší generace, na kterou produkovaná hudba působí zázraky. Všichni mládnou, tančí se zápalem, bez ostychu, zda to jde někomu lépe nebo hůře. A tak se v celku pravidelní návštěvníci chovají mezi sebou jako přátelé, s taktem, úsměvem a dobromyslností. Není tedy divu, že čtyřhodinová nedělní hudební a taneční seance působí jako oduševnělý lék při dokonalém pohybovém uvolnění. Můžeme tedy po ukončení zimní taneční sezony říci: Senior Band šíří nejen kulturu vzájemného setkávání se lidí, ale také pohodu vzájemného soužití. A to my přece moc potřebujeme! |
|
Jiříkovská vystavuje v brněnské kavárně
Brno (gal) - O aktivitách rodačky z Uherského Hradiště Evy Jiříkovské jsme vás již informovali. V těchto dnech probíhá její vlastní výstava grafik v Brně, v Internetové kavárně. Zvláštní a zcela novou technikou se v pracích Evy Jiříkovské setkáváme s přírodou, přesněji řečeno s různými objekty v přírodě, jako jsou kameny a milniky, které by se nám mohly zdát na první pohled strnulé a němé. Ovšem díky způsobu podaní v grafikách Jiříkovské, která se nebojí experimentovat, k nám začínají, skrze její maličkaté obrázky osm krát osm centimetrů, ale i velké obrazy klasických rozměrů, promlouvat. O tom, že tato mladá výtvarnice je nejen osobitá, ale také kurážná a nová ve svých metodách a technikách, není pochyb. Rozhodně její práce nejsou nezajímavé. Přijeďte se ostatně podívat sami. |
|
Tradiční strážnická MISS Slovácko aneb Show i pro dva vyhlášena
Strážnice (ap) - Kulturní dům Strážničan vyhlašuje IX. ročník soutěže o nejkrásnější dívku Slovácka a originální pár.
MISS Slovácko aneb Show i pro dva je příležitost pro všechny vtipné, zajímavé a sympatické dívky Slovácka ve věku nad 16 let s českou státní příslušností. Již od roku 1997 se této soutěže neúčastní pouze dívky, obohacením je přítomnost jejich soutěžních partnerů.
Soutěž o hodnotné ceny, včetně zahraničních zájezdů, proběhne formou neveřejného výběrového kola a finále, které zahrnuje tři disciplíny. V prvních dvou soutěží dívky samostatně, třetí - recesní - bude určena dvojici.
Milé dívky, chcete-li zpestřit svůj život a ověřit si své schopnosti, přihlaste se nejpozději do 31. května na adresu: KD Strážničan, Veselská 1321, Strážnice 696 62 nebo na telefonu 0631/ 334 762, 334 905.
Projdete-li výběrovým kolem, které se bude konat v červnu, přizvěte k sobě do soutěže přítele nebo kamaráda, který se dívá na svět z té lepší stránky.
Při přihlašování do soutěže nezapomeňte kromě svého jména a bydliště, uvést datum narození, rodné číslo, telefon, zaměstnání nebo školu, míry, váhu, výšku, zájmy, záliby a přiložte fotografii nejméně 10x14 cm. |
|
Věční bluegrassoví poutníci Amerikou zavítali na Slovácko
Uh. Hradiště (PA) - Poté, co Robert Křesťan založil country skupinu Trapeři, prošel brněnskými Poutníky, dal dohromady s Lubošem Malinou kapelu Druhá Tráva, se kterou přijel v úterý do Klubu kultury.
Už tomu bude rok a půl, co právě v tomto hradišťském kulturním stánku, pokřtil jeho kamarád Jiří Kaplan, z Traperů tehdy poslední album s názvem Pohlednice. Tento koncert byl jedním z prvních vystoupení, dnes už nepostradatelného Martina Ledvinky.
Během této doby se narodila tři cédéčka. Dvě z nich vyšla ve Spojených státech u firmy Compas. Czech made obsahující soubor nově natočených starých kousků, které mají největší úspěch v Americe, a druhé sólové album Luboše Maliny s názvem Zákusek (Piece of Cake), na kterém ve všech věcech Druhá tráva nehraje, za to všech třináct skladeb, z nichž je sedm instrumentálních, jsou skvělé. Třetí, poslední a nejžádanější nosič, který vyšel před nedávnem, je společná deska s Peterem Rowanem, s kterým se právě před čtrnácti dny vrátili ze společného krátkého turné šesti koncertů. Album se jmenuje New Freedom Bell.
Knižně vyšel zpěvník, obsahující i obsáhlý rozhovor s Jiřím Černý, a několik fotografií.
Kapela také odjezdila spoustu koncertů. Vloni navštívila dvakrát Spojené státy a letos plánuje tři velké koncertní návštěvy, snad i proto se tento rok nové autorské desky nedočkáme, ale jak nám Robert Křesťan prozradil: Budu se snažit mít ji připravenou na příští rok.
Díky cestě za velikou louži se kapela neukáže ani na Zahradě, ani na Lochotíně, což je mrzí, protože by rádi viděli své přátele.
Začátek úterního obstarala americká klasika, po níž následovaly tři skladby, v jejíž titulu bylo obsaženo jméno ženy - Krvavá Marie, Sára a Zlá Marléna. Další průběh koncertu se od toho posledního v mnohém nelišil. Kostru repertoáru především tvořily písničky z Pohlednice a druhého sólového alba Luboše Maliny. S Dylanovou hudebním tečkou... ještě jedno kafe bych si dal, ještě jedno kafe krucinál, teď pojedu dál. se hudebníci rozloučili s publikem.
Po přídavku a chvilce odpočinku se Brňák Robert Křesťan spolu s Druhou tráva ve složení: kapelník Luboš Malina z Dolních Nezlů u Litoměřic, Luboš Novotný z Ústí nad Labem, Martin Ledvina z České Lípy, Jiří Meissner z Nového Města nad Metují a pražským hostem - bubeníkem Štěpánem Smetáčkem odebrali do foyer na autogramiádu.
Pokud jste si zapomněli peníze doma a nemohli jste si koupit něco z Křesťanovy diskografie, navštivte Pepovu garáž v Prostřední ulici, mají vše. |
|
Rockoví muzikanti jako dinosauři - poprvé
Regionální hudební scéna je před mezníkem bytí či nebytí. Poslední tři roky přechází z bláta do louže a nedá se říci, že by alespoň hledala nějakou schůdnou cestu ven. Příčina tohoto úpadku může být i v tom, že hudební scénu ovládli pseudomuzikanti, kteří jsou spíše podnikatelé než hudební fandové. Tato podnikatelská činnost naprosto zatemnila mysl mnohých hudebníků a přestali vnímat pravý smysl hudebního umění. Mnozí muzikanti jsou ochotni zahrát za finanční obnos cokoliv, i když to není jejich parketa. To by možná až tak nevadilo, pokud by zde nebyl náznak určité vychcanosti, přehnané nadřazenosti, úbytek sebekritiky a naprostý nezájem něco řešit. Mnozí muzikanti poukazují na dnešní dobu, která údajně nepřeje kultuře a totálnímu umění. Něco pravdy na tom bude, jenže úplná pravda to zase není. Snad jeden z největších paradoxů je ten, že toto tvrdí pseudomuzikanti, kteří svoji etablovaností by neměli mít žádné problémy být úspěšní. Pravdou je, že mnozí hudebníci jsou na jevišti vlastně omylem, a to je je
dna z příčin úpadku hudební scény.
Regionální muzikanti si přivlastnili vlastnost - podceňování. Podceňují téměř všechno, co se jich bytostně netýká. Toto podceňování se přenáší na posluchače, u kterých převládá nezájem, apatičnost, vedlejší aspekty při produkci a velmi drahé občerstvení. Mohu s jistotou tvrdit, že téměř žádný muzikant ani manažer, se nezabývá marketingem.
Přitom marketing v dnešní době je jeden z nejdůležitějších aspektů, jak být úspěšný. Neznám muzikanta, který by nechtěl být úspěšný. Zároveň znám takové, kteří dělají vše, aby úspěšní nebyli. Možná to zní absurdně, ale vše je založeno na absolutní neznalosti problematiky zábavní kultury. Naprosto neznámé pojmy pro pseudomuzikanta jsou tyto: jako rozvíjet svůj talent, hudební náročnost, herecký přednes, bavičství, psychologické působení na posluchače, být sebekritický, mít správný smysl pro humor a nebýt konzervativní. Přesto mohu říci, že tento region jako jeden z mála, má velice výborné muzikanty. Jenže být dobrý doma v obýváku, neznamená být dobrý na jevišti. Ti skutečně dobří jsou raději doma, než aby hráli stupidní komerci, prznili a znásilňovali paní kulturu. Téměř žádný kapelník nechce jít na tenký led ohledně nabídky něčeho nového a fascinujícího. Muzikanti postrádají zdravou agresivitu a snahu vyniknout nad ostatní kolegy. Totálně postrádají soutěživost - zdravou, individuálnost, snahu něco dokáz
at jiného než ti ostatní. Zatím tady převládá neochota, povýšenost, nelogičnost, odměřenost, pomlouvání jeden druhého, nepřejícnost a zlomyslné uchechtávání.
Pokud tyto nezdravé aspekty budou převládat u muzikantů, dotud to bude jedna z příčin úpadku návštěvnosti. Muzikanti sami svým přičiněním ztratili respekt, důvěryhodnost a oblibu.
Radim Kadlec - (dokončení příště) |
|
Argema pokřtila mladým rockerům singl
Uh. Brod (PA) - Poté, co členové skupiny Argema, zpěvák Jarda Plšek a bubeník Pepa Pavka zazpívali společně se skupinou Vibrace skladbu Tohle je ráj, pokřtili jí na Aprílové diskotéce v brodském Domě kultury jejich první singl, který obsahuje tři vlastní písničky, natočené v hradišťském Slováckém divadle. Věkově nejmladší kapela hrající v naší republice, vedená Miroslavem Vitáskem se minulý rok představila v televizním pořadu Rozjezdy pro hvězdy se stejnojmennou písničkou Vibrace.
Během akce se promítala videoprojekce, své pecky pouštěl Dj David a vystoupila i skupina Nová Formace. Foto: P. Paška |
|
Skoro pět let brázdí rockové vody ostrožská bohyně lovu
V našem regionu existují desítky nejen rockových kapel. Většina návštěvníků víkendových akcí však stěží dokáže vyjmenovat pět nebo šest skupin, které se dostaly do televize, jsou denně hrávány v rádiu nebo stále hrávají na tomtéž místě, a přitom je toto číslo mnohem vyšší. A protože se všem nepodaří prorazit bariéru komerčních médií, dovolte mi, abych vám několik těchto skupin představil v našem týdeníku.
Za pár měsíců tomu bude neuvěřitelných pět, co brázdí rockové vody ostrožská skupina Artemis.
Pod tímto názvem se někomu vybaví kokosová tyčinka v čokoládě, jinému vesmírný program na osídlování měsíce, dalšímu firma vyrábějící dalekohledy a střeliva, ale jak nám kapelník prozradil, skupina dostala svůj název podle řecké bohyně lovu, protože původní návrh - Libido byl nakonec zavržen.
Skupina vznikla v létě roku 1994, přesněji 22. července, ze skupiny noví Čmeláci. Kytarista Marek Bedeš a zpěvák Tonda Kozina kolem sebe soustředili novou partu hudebníků - Janča, Macháček, Minařík - a po několika týdnech dřiny ve zkušebně se hudební veřejnosti poprvé představili na taneční zábavě v Uherském Ostrohu. Jak plynul čas a kapela postupně rýsovala svoji tvář a ucelovala své hudební plány, proběhly v něm personální změny, které zastavila současná sestava působící od roku 1997. V sítích Artemis kromě pilíře Bedeš - Kozina uvízl kytarista Petr Sasin, klávesák a basák Petr doctor Pavlica a bubeník Zdeněk Hudeček.
Kapela pravidelně vystupuje na víkendových tanečních zábavách, i když nevidíte na poutačích jejich plakáty, protože právě vyrážejí do vsetínského nebo znojemského regionu. Světlo světa spatřil i debutní počin nazvaný Nevěř holkám ze Shop Street natočený v nahrávacím studiu Šopa v Lipově a kromě letících převzatých pecek se na něm objevily i čtyři skladby z vlastní autorské dílny.
Kazeta je však beznadějně rozprodána a další zájem o ni přitlačil hudebníky ke zdi, u které slíbili svým fanouškům, že se do konce tohoto roku nahrají první cédéčko, plné božské, rockové artemisácké hudby. Dvě písničky jsou již na světě a většina dalších okupuje jejich šuplíky.
I když styl skupiny Artemis čpí originální rockovou muzikou, nové album potěší především příznivce Iron Maiden, Judas Priest a posluchače klasického hard rocku a metalu.
Pokud tento styl máte v krvi, zkuste si zajít na jejich vystoupení. Stačí pravidelně sledovat rubriku Zábavy v našem kulturním servisu.
Pavel Paška
A koho vám představíme příště? Jednu z věkově nejmladších kapel v naší republice, která má sídlo v Korytné a jmenuje se Vibrace. |
|
Ten dělá to a ten zas tohle...
Do Hradiště jsem se přiženil po maturitě. Jelikož odsud nepocházím, mohu si uchovávat určitý odstup a mít nestranný pohled. Vzhledem k mému zaměstnání to je velká výhoda, tvrdí Aleš Holý, městský architekt. Hradiště považuje on sám za nesmírně příjemné pracovní prostředí. Lidé jsou tu ohromně pracovití, tvůrčí a na městě samotném je to vidět.
Jak dlouho už jste ve funkci?
Až se to bojím říct. Někdy mám pocit, že jsem zde už příliš dlouho. Začínal jsem v roce 1992.
Veřejnost si Vás spojuje se vším, co se ve městě podařilo i nepodařilo. Skutečně jsou kompetence městského architekta tak rozsáhlé?
Naše funkce bývá často až démonizována. Sám, bez požehnání městské rady či zastupitelstva, nemohu rozhodnout nic.
Existují mezi vámi velké třecí plochy?
Vůbec ne. Vždy jsme byli schopni táhnout za jeden provaz. Nejvíce se lišíme, a to je pochopitelné, v oblasti investic. Tam naše požadavky mnohonásobně převyšují možnosti města.
Pojďme k Hradišti jako takovému. Má něco, co chybí ostatním městům?
Nesporně. Hromadu velkých předností. Leží na křižovatce frekventovaných a důležitých cest, mezi dvěma horami, vedle velké řeky, blízko letiště. To vše jsou atributy, které dávají městu ohromné šance. Město disponuje i příznivou sociální skladbou obyvatelstva. Ve velké míře jsou zde zastoupeny střední třídy.
Existují i negativa?
Určitě. Minimum pozemků pro rozvojové záměry. To je náš handicap.
Je řešitelný?
Pracujeme na tom. Probíhají výkupy v rozvojových plochách, ale jde to jen ztuha a pomalu. Parcely na Moravském Slovácku jsou navíc úzké a scelit jakoukoliv plochu znamená jednat s velkým množstvím lidí. To je i příklad obchvatu.
Sám jste zmínil obchvat...
Jeho výstavba probíhá a je to pro město nepochybně úleva. V současnosti se ale zpracovává generel dopravy a z něj vyplývá, že pouhé spoléhání na obchvat nepomůže. Z průzkumů je evidentní, že nepomůže tolik, jak si mnozí představují. Proto se dopravní situací intenzivně zabýváme a hledáme další možnosti řešení.
Kromě obchvatu probíhá i rekonstrukce Františkánské ulice...
Ta na sebe poutá velikou pozornost. Nejen samotnou výstavbou, ale i zasahováním do dopravního režimu v centrální zóně. I do budoucna odstartuje řadu dalších procesů. Bude parádní a myslím, že na sebe upoutá další zájem veřejnosti. Nejen o bydlení, ale i o podnikání v této oblasti. Ulice bude i nadále dopravně přístupná, ale přestane plnit funkci spojky mezi náměstími. Nový dopravní režim by měl přispět k její větší atraktivitě.
Změnilo se něco v plánované výstavbě před Domem kultury?
Zase jsme o kousek dál. Dnes je hotova už druhá varianta studie dostavby bloku před Domem kultury. První varianta byla vyvolána spíše zájmem investorů. Poté vstoupilo do jednání aktivně město. Především svým požadavkem na maximální počet parkovacích míst v této lokalitě, s potřebou využití podzemních prostor. Radnice je navíc ochotna se na akci podílet i finančně. Nová studie už počítá se 132 parkovacími místy jak v podzemí, tak na povrchu.
Jaký charakter budou mít objekty, které zde vyrostou?
Počítá se s výstavbou něčeho, co bych označil za novodobé měšťanské domy. To znamená v první úrovni obchod, nad ním kanceláře nebo znovu obchod a nahoře bydlení. Byli bychom rádi, kdyby stavba začala již letos. Navíc jsou na ni v rozpočtu vyčleněny určité prostředky.
Palčivým problémem dneška je výstavba čerpací stanice na Velehradské třídě...
Vždy jsem v tom viděl věc pro město jen dobrou a potřebnou, která má spoustu pozitivních stránek. Strach z benzinky vůbec nemám. To jsou dnes nesmírně čistá a ekologická zařízení. Navíc ovlivnění dopravního režimu v centru města, dopady na jeho historické jádro, to vše se řeší. Zpracován je zatím projekt pouze pro územní řízení. Definitivní podobu dostane dopravní řešení až ve stavebním řízení a v projektu pro realizaci stavby. Stále ještě se zvažuje řada dalších dopravních variant, než ty, které se dostaly na stránky regionálního tisku. Tam se publikovala jen jedna z variant. A nejspíš opravdu ta špatná. Známe i lepší možnosti a budeme o nich jednat s dopravními orgány. Zaznamenal jsem i pozitivní názory, ale o těch se většinou nepíše. Veřejnost navíc není s problémem dostatečně obeznámena. Když ji začnete strašit ekologickými dopady a přirovnáváním ke Zvonařce, okamžitě celou věc odsoudí.
Nebude chyba i někde jinde?
Z hlediska informovanosti veřejnosti se zanedbala hromada věcí. Dám-li ke zvážení otázku, zda budeme zpátky parkovat na Masarykově náměstí, nebo tady, a to i za cenu komplikací, pohled na věc už bude úplně jiný.
Hovořil jste ale o spoustě pozitiv...
Kromě nárůstu parkovacích míst k nim patří i fakt, že město si na celou akci uchovává vliv, protože pozemek se jenom pronajímá. Otevírá se navíc možnost dostavby bloku vedle sodovkárny, od parkoviště směrem k centrální zóně. Můžeme se tak zbavit Mexico Platzu, který Hradišti rozhodně nevytváří dobrý image. I zde se počítá s blokem měšťanských domů.
Nevyužitý se jeví prostor před Slovačem na Mariánském náměstí...
Problém je v tom, že vzniklá proluka je v soukromém vlastnictví. S majitelem jsme několikrát jednali a vyzývali ho k zástavbě pozemku. Jednaly s ním i realitní kanceláře, neboť je to místo nesmírně atraktivní. Majitel zde ale zatím, zřejmě z finančních důvodů, stavět nebude.
Diskutabilní je i oblast mařatických Vinohradů, kde město nechtělo povolovat stavby, které sem svým vzhledem nezapadají. Přesto se tak děje.
Je pravda, že se zde staví. V územním plánu jsme počítali se zastavením jakéhokoliv rozvoje této lokality. Do doby, než se zpracuje nějaký regulační plán. Ten už existuje a jmenuje se Program regenerace mařatických Vinohradů. Z něho vyplývá, kde je nejvíce památkově hodnotných objektů. Ale také to, kde se stavět nesmí a kde může. Dnes je proto stavební činnost zúžena jen na horní část Vinohradů, kde se objevuje více objektů k trvalému bydlení. Je sem i lepší dopravní přístup než do střední, hodnotné části. Skutečně se zde buduje veliký dům, jenž byl kritizován. S investorem jsme vedli složitá jednání. Dokonce jsme ho přinutili, aby si nechal zpracovat více variant řešení. Určitě si na tomto místě dokážu představit lepší variantu, ale i tato má ambice srůst s okolím a nikoho nepobuřovat. Majitel by se navíc mohl dále podílet na řešení řady dalších problémů, jako plyn, vodovod apod.
Přestože vykonává Aleš Holý svou funkci již téměř osm let, hledat jiné zaměstnání zatím nehodlá. Když už tady znám doslova každé dveře a okno, získávám dojem, že beze mě by to nešlo. To je ale jenom můj dojem. Ono by to určitě šlo, uzavírá městský architekt.
Text Marek Tvrdoň
|
|
Jak se žije v Ostrožské Nové Vsi
Je také zvána Nová Ves nad Moravou, do roku 1924 Nová Ves u Ostrohu, leží v rovinatém pásmu v údolí řeky Moravy, ve výšce 176 m nm, 3 km severně od Ostrohu. Severně od obce v trati Padělky je důležité paleolitické naleziště kamenných nástrojů, klů a kostí mamutů. Obec nepochybně vznikla jako statkový doplněk Uherského Hradiště, její vznik je nutno položit do let 1260 - 1270. Od roku 1871 zde funguje pošta, v místě je zdravotní i matriční obvod a železniční stanice, přičemž první vlak projel obcí v roce 1887. Hasičský spolek zde vznikl v roce 1897, Sokol 1923, Orel v r. 1920. V akci Z bylo v obci vybudováno koupaliště, známý autokempink, kino pro 256 diváků, vodovodní a kanalizační síť i nové veřejné osvětlení. Od roku 1922 působila v obci měšťanská škola, která byla změněna v roce 1953 na osmiletou, dnes základní devítiletou školu. Novoveská obecní pečeť znázorňuje dubovou větev se žaludy.
V letošním roce na podzim si připomeneme a také oslavíme padesáté výročí vzniku obce Ostrožská Nová Ves. Ta totiž právě v roce 1949 vznikla spojením dvou vesnic - Chylic a Nové Vsi, říká Stanislav Tureček (v letech 1990 - 1994 zastával funkci místostarosty), který se po čtyřleté odmlce a práce v soukromém sektoru vrátil na Obecní úřad, tentokrát do funkce starosty. Obec je známa lidovým uměním, zejména malováním kraslic. Vynikající dovednost malířky Marie Gavalové byla oceněna vyznamenáním Ministerstva školství a kultury. Ostrožská Nová Ves je rodištěm výtvarného kritika Jaroslava S. Svrčka a národopisce dr. Jana Húska.
Počet obyvatel za poslední roky klesá
V současnosti máme zaregistrovaných 3400 obyvatel. Za poslední čtyři roky však počet obyvatel klesl zhruba o osmdesát. Za poslední roky však v naší obci počet obyvatel klesá. Je to způsobeno nepoměrem mezi úmrtností a počtem narozených dětí, kterých je stále méně. Rodívalo se kolem 30 dětí, ale v roce 2001 budeme mít jen jednu první třídu s asi 18ti dětmi, a to jsme mívali 35 - 40 dětí ve dvou třídách. V letošním roce je ve škole celkem 363 dětí, ale během čtyř let se zřejmě dvě třídy budou muset zrušit. Naši školu navštěvují děti od 1. do 9. třídy, ve dvou budovách. Ta pro první stupeň je ale ve velmi špatném stavu a již delší dobu se uvažujeme o jejím zrušení, a také o výstavbě nové budovy. Ovšem na tuto akci je potřeba kolem 80 milionů korun. Proto v současnosti z důvodu nedostatku finančních prostředků prozatím budeme muset na staré škole provést nejnutnější opravy tak, aby ještě 5-6 let vydržela. Termín výstavby nové školy se prozatím odsouvá do doby, než se zlepší ekonomická situace.
Nezapomínáme na starší občany mezi námi
Na posledním zastupitelstvu bylo odsouhlasena výstavba Domu s pečovatelskou službou, který v obci postaví Červený kříž z finančních prostředků Červeného kříže z Německa. Ti nám totiž chtějí přispět na jeho výstavbu sedmadvaceti miliony korun. Pro obec bude Dům s pečovatelskou službou velkým přínosem. Je v naší obci dost starších lidí a celých 50% budoucích nájemníků pečovatelského domu bude z domků, které, byly v předloňském roce vytopeny. Výstavba by se měla rozběhnout ještě v letošním roce, kolaudace se předpokládá v roce příštím. Celková kapacita domu bude třiatřicet lůžek.
Díky čističce se v obci rozvíjí výstavba
Nejdůležitější pro obec bylo vybudování čističky odpadních vod, která se uskutečnila v letech 1994 až 1996. Kdyby zde ČOV nebyla, byla by v naší obci omezena možnost výstavby. Každý dům nebo podnikatelský objekt by si musel budovat svoji čističku, a to proto, že jsme v blízkosti zdroje pitné vody pro téměř polovinu uherskohradišťského regionu. Přestože má obec na čističku odpadních vod bezúročnou půjčku od státu ve výši 21 milionů 700 tis korun, kterou začínáme letošním rokem splácet v částkách 4 milionů ročně, jsou zde díky ní dobré podmínky pro výstavbu. Také lidé mají velký zájem o přistěhování a stavbu rodinných domů. V současnosti probíhá výstavba 12 domků Na rybníčku. Obec sice nevlastní žádné stavební pozemky, ale jsou již vymezena další stavební místa, která jsou ve vlastnictví soukromníků.
Chatky byly zkolaudovány teprve vloni
Ostrožská Nová Ves je jednou z obcí, kde si povodně v roce 1997 vyžádaly nemalé materiální škody. Mnoho domů se stalo neobyvatelných a ještě v letošním roce byla nutná demolice některých z nich. Obec využila možnost státních dotací na vystavění chatek a zateplených buněk pro povodní postižené občany. Výstavba trvala ale velmi dlouho na to, že šlo o montované domky. Na místo starosty jsem nastoupil v listopadu loňského roku, a teprve v prosinci se tyto chatky kolaudovaly, tedy rok a půl po povodních. Přesto však zájem ze strany stavebníků o toto provizorní ubytování je. V současnosti jsou využity téměř všechny zateplené chatky, z letních potom necelá polovina. Počítáme, že některé chatky se budou využívat minimálně ještě dva roky. Poté bychom je chtěli využít pro rekreační účely.
Přes sezonu je hlava na hlavě
Turistický ruch je směřován zejména ke štěrkovým jezerům. Kunovský čtverec je využívaný zejména ze strany od Uherského Hradiště, kde se přes letní sezonu, přestože zde není velké zázemí, co se týká vybavenosti, stahuje mnoho lidí a turistů z nejrůznějších končin republiky. Zázemí je vybudováno na obecním koupališti. Zde bychom však v budoucnu chtěli služby po domluvě se Štěrkovnami, které jsou jeho provozovatelem, podstatně zlepšit. Je to ale otázka několika dalších let. V letošním roce to už nestihneme. Kromě toho by možná v budoucnu, asi za deset let, v případě zrušení chylického těžebního jezera, mohla vzniknout nová rekreační oblast s možností výstavby rekreačních chatek. Ovšem jen v případě, neprojeví-li o jezero zájem Slovácké vodovody a kanalizace jako o zdroj pitné vody.
Podnikatelů je v obci celkem dost
Jsme rádi, že je v obci máme celkem dostatek podnikatelských aktivit. Je zde totiž možnost zaměstnání místních občanů. Největším z místních podnikatelů je Štěrkovna s r.o., dále pak například pan Hoffmann, který se zabývá výrobou prototypů plechařských dílů karoserie na automobily. Kromě těchto firem je zde spousta drobných prodejců a obchodníků, a také podnikatelé, kteří nabízejí služby stravovací a ubytovací. Právě ty jsou využívány nejvíce v letní sezoně.
Jedna z památek nám nedávno vyhořela
Dnešní farní kostel sv. Václava je z roku 1770 s barokním interiérem a třemi oltáři. Zvýšení věže a obnova interiéru byly provedeny v letech 1947 až 1949. Před pár dny však došlo k požáru střechy, přičemž byla škola odhadnuta zhruba na jeden milion korun. Díky včasnému zásahu hasičů však nedošlo k mnohem větším škodám. Nyní znalci posuzují stav střechy a jejích krovů, ale pravděpodobně se uvažuje o celkové rekonstrukci, která by měla přijít asi na pět až šest milionů korun. V tom případě bude nutné požádat Okresní úřad o finanční pomoc. Kromě kostela zde máme pomník T. G. Masaryka, který je ovšem zanedbaný, a taktéž bude nutná nemalá investice k jeho celkovému ošetření.
Nejen kulturního vyžití je zde dostatek
V obci již dlouhá léta funguje dechová muzika Novovešťanka, která mimo jiné každoročně hrává na novoveských hodech s právem. Ty připadají na poslední zářiový víkend. Pro mladé je zde dikotéka a v létě zábavy na hřišti. Kromě toho jsou zde například holubáři, včelaři, myslivci, rybáři, džezgymnastika pro ženy a další zájmová sdružení. V poslední době je také velmi aktivní sdružení invalidů. V budoucnu bychom také chtěli dostat kulturu do lázní, protože zde v dřívějších dobách bývaly večery s hudbou, což bychom rádi obnovili. V oblasti sportu o Nové Vsi funguje fotbalový oddíl, stolní tenisté a kanoisté. Spolu se Štěrkovnou se chceme domluvit na vybudování nové trati dlouhé 1 km, a tím vytvoření podmínek pro pořádání mezinárodních závodů. Aby nejen místní, ale i turisté měli větší možnosti sportovního vyžití, uvažujeme o zřízení tenisového hřiště a squashových prostor v blízkosti lázní, což je otázka dvou, tří let.
Obec je známa především sirnatými lázněmi
Podnět ke zřízení lázní dal v roce 1902 novoveský rodák dr. Fr. Botek. Myšlenku podporoval starosta obce Tomáš Boček a radní Josej Húsek, a tak byla 29. června 1903 otevřena první lázeňská budova se šesti kabinami a čekárnou. Lázně dostaly název Novoveské sirnaté koupele. Po úspěšné sezoně byly hned v následujícím roce lázně rozšířeny o další tři kabiny. V roce 1923 se přistoupilo k velké přístavbě, takže 1929 bylo v lázních již 22 kabin. Nové rozšíření pochází z roku 1936. Přijížděli i pacienti ze vzdálenějších míst, lázně byly znovu přestavěny a hlavní budova dostala nadstavbu. Nová etapa lázní nastala po roce 1948. V obci přibyly objekty sloužící k ubytování pacientů. V dubnu 1966 byly lázně zařazeny pod správu v Luhačovicích, což přispělo ke zlepšení komplexní lázeňské péče. Dnes stojí na místě první malé budovy velký léčebný ústav. Léčí se zde hlavně pohybové ústrojí a sirnou vodou také lupenka. Je zde 20 van pro koupele, bazén pro subakvální masáže, sprchy, lehárny, masážní místnosti, elektroléčba, tělo
cvična a lékařská ordinace.
Lázně byly obci vráceny v rámci restitucí v roce 1992, v roce 1996 bylo rozhoduto o jejich rekontrukci, na kterou obec vynaložila nemálo finančních prostředků. Kromě obecních peněz bylo nutné na tuto akci vzít také úvěr ve výši 17ti milionů korun. V současnosti ale nefungují tak, jak bychom si představovali. Zatím jsou totiž schopny si vydělávat jen na splátky úvěru a samotný provoz. To je zřejmě dáno celkovou, nepříliš dobrou ekonomickou situací. Doposud si oprava lázní vyžádala kolem 37 milionů korun a během pěti let by bylo potřeba investovat ještě asi 5 milionů korun, aby služby v lázních byly zcela komplexní. Potřebovali bychom však zlepšení ekonomické situace, a také daleko více pacientů, aby se námi vložené finanční prostředky začaly také vracet. V letošním roce jsme požádali o státní dotaci na vybudování energetického zdroje - kotelny, kterou chceme rekonstruovat s využitím odpadního tepla. Uvažujeme totiž také o vybudování bazénu, čímž by se mohla zvýšit návštěvnost lázní. Již je zpracována studie, a
le opět je to otázkou finančních prostředků.
A co zbývá ještě dodat?
V letošním roce bude jednou z velkých akcí oprava místních komunikací, které si vyžádají investici dvanácti milionů korun. Přestože je zde řada problémů a jejich řešení nebude vždy jednoduché, přeji si, abychom byli všichni zdraví, spolu dobře nažívali, aby naši podnikatelé prosperovali, a také aby se podařilo vybudovat vše, co potřebujeme.
Text: Lenka Falešníková
|
|
| |
