Číslo: 15
14.04.1997
Článků: 41

Titulní
Uherskohradišťsko
Ze
Kultura
Pro
Pošta
Horoskop
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Děti v Bojkovicích se nenudí
Nejstarší broďan je stoletý
AKCE x REAKCE
Vzpomínka na Františka Kožíka
Z redakční pošty
Café Bar si získává klientelu





Děti v Bojkovicích se nenudí
Bojkovice (DP) - V posledních týdnech o sobě daly náležitě vědět akce organizované při Domě dětí a mládeže v Bojkovicích. Ať už se jednalo o dětský pěvecký soubor Rolnička, či o děvčata z kroužku sportovní gymnatiky, která se v okresním finále probojovala na stupeň vítězů (družstvo st. žákyň - 2. místo, Blanka Lahutová byla první v jednotlivcích). Na další činnost DDM v Bojkovicích jsme se byli podívat osobně. V současné době sídlí DDM v nevyhovující budově, avšak pomalu se připravuje k stěhování do přízemí budovy ZUŠ. Rekonstrukce této části budovy proběhla v rekordním čase - bojkovická firma BLOK, s. r. o. ji provedla během 3 měsíců. Jelikož se jedná o finančně náročnou akci (880 000,- Kč), zajímalo nás, zda budou nové prostory dostatečně využité. Odpověď nám poskytla ředitelka DDM Mgr. Ivana Šobáňová:
#I v těchto dosavadních prostorách funguje řada kroužků - jazykové na různé úrovni zdatnosti, přírodovědné, společenskovědní, tělovýchovné i technické. V nich pracuje zhruba 360 dětí, které se scházejí většinou zde na DDM. Ke sportovním aktivitám využíváme nedávno otevřenou sportovní halu při ZŠ T. G. Masaryka. V nových prostorách hodláme počet organizovaných dětí ještě zvýšit, což je vzhledem k umístění budovy v centru města pravděpodobné. Rovněž počítáme s rozšířením činnosti pro neorganizované děti, matky s dětmi apod. Chceme zajišťovat hlídání malých dětí v době, kdy maminky budou mít k dispozici např. psychologa, maséra či kosmetičku. A pro ty, kteří se k členství na DDM přihlásí, chceme rozšířit nabídku kroužků o kroužky zaměřené na ekologii, chovatelství a pěstitelství.
Plán je to zajisté náročný, neboť už stávající počet 27 fungujících kroužků je znakem dobré práce zaměstnanců. Kromě zmíněných sport. gymnastek a DPS Rolnička je v současné době na vysoké úrovni kroužek odbíjené chlapců, který se za vedení Mgr. Staše probojoval na mistrovství republiky. Dalších 12 chlapců ve věku 11 - 15 let navštěvuje kroužek moderního tance. Díky dobrému vedení pana Nekoly jsou vystoupení těchto chlapců velmi populární. Děvčata se účastní i soutěží v této kategorii.
Nejenom děti, ale též široká veřejnost má možnost účasti na akcích pořádaných DDM a jinými spolupracujícími organizacemi. Letos na jaře jich bude hned několik. 3. 5. 1997 je naplánován Běh Terryho Foxe s upravenou délkou trati na 5565 m a tratí vhodnou i pro maminky s kočárky. A konečně na den dětí dojde k slavnostnímu otevření nového DDM. Všechny akce budou s doprovodným programem, což je organizačně jistě náročné, avšak divácky atraktivní.
Dětem v Bojkovicích mají jejich vrstevníci určitě co závidět. Nejen zajímavé kroužky, ale především zapálené pedagogy. Kéž jim jejich nadšení vydrží i do budoucna.







Nejstarší broďan je stoletý

Ludvík Petrůj se starostou Veselým a rodinou slaví 100. narozeniny. Vše nejlepší!
Uh. Brod (red) - 7. dubna 1897 se narodil nejstarší občan Uherského Brodu, pan Ludvík Petrůj. Stoletý jubilant, který přijímal minulý týden gratulace nejen od svých nejbližších, ale i od představitelů města, pochází z Bystřice pod Lopeníkem. Jeho neuvěřitelný optimismus a záviděníhodný duševní i fyzický stav nenapovídá nic o vysokém věku. Pan Petrůj má zaručený recept na udržení vitality - každý den po ránu štamprličku slivovice.







AKCE x REAKCE
Tak vážně! Kdo je opraví?
Reakce majitele firmy JOKO se dala očekávat. Spíš by bylo překvapující, kdyby nepřišla. Jenže náš článek se nezabýval věhlasem firmy v Itálii, počtem zaměstnanců, ani odběrateli komponentů. Článek se ptal, kdo kola JOKO opraví? A na tento dotaz nedostali čtenáři odpověď ani v dopise pana Kozumplíka, který by mohl být spíš doplňkem reklamy firmy. Je dost možné, že v současné době opouštějí firmu kola s kvalitními rámy a mnohaletou zárukou na ně. Bohužel, i když si konkurenční firmy nejvíc stěžovaly na rámy, na všech kolech je nutné seřizovat a opravovat i jiné díly. Na tyto je však záruka podstatně kratší. Jenže ony se, potvůrky, nejvíc kazí ta starší, levnější kola, se kterými si firma kdysi prorazila cestu k zákazníkovi. A tak se znovu ptáme - Kdo je opraví?
Dana Pilková







Vzpomínka na Františka Kožíka

Když proletěla zpráva v Čs. rozhlase a televizi o tom, že nás navždy opustil spisovatel Dr. František Kožík, jistě lidé, kteří jej znali osobně a jeho věrní čtenáři, projevili tichou vzpomínku na tohoto vzácného člověka. František Kožík se narodil 16. května 1909 v Uh. Brodě. Jeho tatínek pocházel z Hluku, maminka z Uh. Brodu. V letošním roce by se dožil 88 let. Spisovatel Kožík byl rodilým Moravanem. Na Moravě žil až do svého jedenatřicátého roku, na Moravě umělecky vyzrál a na Moravu se často a rád vracel. Rodnému kraji věnoval i některá svá díla. Se svými rodiči se musel několikrát stěhovat, podle toho, kam byl jeho otec jako soudce přeložen. V Uh. Hradišti absolvoval reálné gymnázium. Už tady se začínají projevovat první literární pokusy v časopise #Žihadlo. Absolvoval právnickou fakultu a dramatickou konzervatoř v Brně.
Ve své literární práci pokračuje až do roku 1944, kdy mu byla jeho činnost zakázána. Jeho divadelní hry se nesměly hrát a knihy zmizely z pultů obchodů. Jeho manželka Zdenka Švabíková nesměla vystupovat na jevišti. Přes to ale spisovatel pracuje v rozhlase víceméně načerno a vydává několik soukromých tisků. Vzpomíná na Mahenova slova, že umělec se probije, jestliže jeho dílo za něco stojí. František Kožík patřil k nejvšestrannějším současným spisovatelům, ať už jako básník, textař, dramatik, autor knih pro mládež, filmových scénářů a rozhlasových her. Z jeho obsáhlého díla jenom ty nejznámější: Největší z Pierotů (1939), Básník neumírá (1940), Josef Mánes (1955), Po zarostlém chodníčku (1967), Pouta věrnosti (1972) a další.
My, Hlučané jsme mu vděčni za jeho velkou zásluhu o zachování naší dominanty - Hlucké tvrze. Kdo by neznal jeho román #Na dolinách svítá, ve kterém ztvárnil život trýzněného lidu širokého okolí za doby Lichtenštejnů. Právě z tvrze, která byla #baštou, udělal sídlo hejtmana Šarovce. Přitom je to osoba vymyšlená, ale přestavuje duši a povahu lidu tohoto kraje. Divadelní hra #Hejtman Šarovec byla v Hluku brána jako světová premiéra, za přítomnosti autora. Za všechny občany Hluku, za celé Slovácko, vám pane spisovateli srdečný dík a hlubokou úctu, budeme na vás s obdivem vzpomínat.
Jaroslav Hrabovský, Hluk







Z redakční pošty
Jak to bylo se školou v Hluku?
Historické prameny jsou dostupné, ale ne každý se tímto zaobírá a má možnost se k nim dostat. Proto vám, milí čtenáři, dávám možnost se seznámit, hlavně té mladší generaci, jak stánek vzdělání v naší obci vznikl, jak to bylo s hluckou školou. Rok 1927 byl v Hluku zahájen slibně a úspěšně. Hlučtí občané, příslušníci všech politických stran se shodli na tom, že je nanejvýš nutné řešit ve své obci velmi palčivou otázku, a to je otázka školství.
Zbudovat pro své děti a další generace důstojnou budovu, ze které budou vycházet děti se základním teoretickým a praktickým věděním. Základní podmínky pro stavbu školy byly prakticky již předem dány. Byla to finanční otázka v minimální výši 500.000,- Kč. Tuto skutečnost potvrzovali členové obecního zastupitelstva. Potřebné stavební dřevo bylo přislíbeno od bývalého barona Poppra z Velké Bytče na Slovensku. Celá akce se však pozastavila pro neshodu, kde a na kterém místě školu postavit. Lidová strana, zastoupená v obecním zastupitelstvu v počtu 13 členů, chtěla školu postavit na místě starého dvora což bylo vedle kostela, ostatní strany v zastoupení 17 členy měly názor takový, že by měla škola stát na místě, kde stojí naše dnešní stará škola. Záměr byl takový, přední stranu budovy zbořit, novou frontu postavit směrem k jihovýchodu na dně podlaží a tak by byl jednopatrový trakt, který vznikl první přístavbou od obchodu u Šumpolců, zachráněn.
Po dlouhých dohadech a šarvátkách, schůzích obecních radních, byla stavba odsunuta na příhodnější období. A to nedalo na sebe dlouho čekat. Okresní politická správa v Uh. Hradišti oznámila obecní radě v Hluku přípisem ze dne 8. 11. 1928, že bude na místě samém jednání a šetření ohledně schválení stavby školy na pozemcích starého dvora podle projektu, který zpracoval stavitel František Peprla z Uh. Hradiště. Jednání se uskutečnilo za přítomnosti vrchního stavebního rady p. Mrkvy. Místo pro stavbu bylo schváleno. Dne 13. 11. 1928 vystaveno stavební povolení. Hlavním důvodem pro povolení stavby bylo to, že škola využije možnosti slunných stran. Svým majestátem přispěje k celkovému obrazu obce a spolu s kostelem a farou budou tvořit významnou dominantu. V komplexu určeném pro stavbu již bylo velmi důležité, že se zde nachází studna s pumpou, která odpovídá normám tehdy platného moravského stavebního řádu.
Je zajímavé, že pro povolení stavby byly stanoveny některé prozíravé podmínky, jako například: Při provádění omítek uložit elektrickou instalaci, poněvadž Hluk bude v nejbližší době připojen na síť Západomoravských elektráren.
Součástí školní budovy mělo být letní hřiště řádně upravené a vyštěrkované. Samotná stavba měla býti zahájena, až bude zajištěn potřebný úvěr a schválen Moravským zemským výborem. Obec vypsala konkurz na stavbu školy, a to do termínu 21. ledna 1929. Tohoto řízení se účastnili stavitelé, pánové Šuba z Uh. Ostrohu, Málek z Uh. Brodu, stavitelé Jaroš, Jedlička, Peprla a Pospíšil z Uherského Hradiště. nákladově nejnižší byl projekt pana Jaroše, a to v částce 714.000,- Kč, mimo práce zámečnické, stolařské a zabudování elektrické instalace. Ostatní potřebné činnosti budou zadány místním řemeslníkům. Do 15. února 1929 má obec stavbu zadat. A jak to všechno dopadlo? To posoudí každý, který projíždí Hlukem, že náměstí včetně budovy tak zvané staré školy a nové školy přispívají k těm hlavním dominantám Hluku. Nová škola, o které se v podstatě hovoří v tomto článku, postoupila další rekonstrukci a úpravy v Kostelní ulici, kde kromě nových učeben vznikla i nová kotelna pro centrální vytápění budovy.
A tak vznikl, mohu-li takto říci, reprezentační komplex hluckého náměstí, spolu s farou, tvrzí, kostelem a ostatními objekty, které jsou v současné době ve stavu rekonstrukci a oprav. Život jde dál a na události staršího data se tak nějak zapomíná, což by nemělo být. Je zapotřebí vzpomenout a nezapomínat na ty, co věnovali spousty času těmto veřejným akcím a budovali pro nás. Vážení čtenáři, vzpomeňme na tyto lidi, poněvadž to není jenom Hluk, ale když se dnes podíváme kolem sebe, naše dědinky, vesničky a města se ze dne na den mění a jsou jako frajárky hezčí a hezčí.
Hrabovský Jaroslav, Hluk







Café Bar si získává klientelu
Uh. Brod (šep) - Poněkud skryt zrakům možných zákazníků je Café Bar v Moravské ulici v Uh. Brodě - dříve Tali Bar. Po nutné adaptaci interiéru si zde podnikatel Josef Kovařík - firma TOJO food service, otevřel příjemně zařízený denní bar. Stálou klientelu si bar již získal díky široké nabídce zeleninových salátů a nezanedbatelná je též možnost prodeje přes ulici. K jídlu si zde kromě zmíněných zeleninových salátů může zákazník dát některou z drůbežích specialit popř. si vybrat z další nabídky. Chloubou podniku je také originální italské cappuchino. Firma TOJO - food service má také zkušenosti se zajišťováním gastronomických služeb při různých oficiálních příležitostech i s přípravou pohoštění pro soukromé účely. Tyto služby si zákazník může objednat nejpozději do 24 hodin předem. S příchodem jarního sluníčka však pan Kovařík počítá s otevřením letní zahrádky v atriu budovy a právě zde se bude odehrávat i příležitostné a předem ohlášené grilování makrel a živáňů.
Na podzim hodlá stavební firma ing. Hanáčka rozšířit Café Bar o stylovou restauraci. Stavitelské atypičnosti bude odpovídat i v našich podmínkách netypický gastronomický servis ve francouzském stylu, který bude provozovat TOJO - food service Josefa Kovaříka. Každý týden bude součástí jídelníčku nějaká nezvyklá specialita, kterou budete moci zapít třeba lahodným archivním vínem z let 1991 - 93.
(plac. inz. )







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund