Číslo: 18
05.05.1997
Článků: 36
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Babice - průmyslová vesnice
Z KLENOTNICE MORAVY
Babice - průmyslová vesnice
Babický kostel sv. Kryštofa oslaví v příštím roce 100. narozeniny.
Babice se rozkládají v rovině 6 kilometrů severně od Uherského Hradiště na pravém břehu řeky Moravy při silnici vedoucí z Uherského Hradiště do Přerova v nadmořské výšce 181 metrů. Název znamená ves lidí Babových. Od roku 1919 je částí Babic dříve samostatná obec Cerony, která vznikla v roce 1786 parcelací babického dvora. Název dostala po Janu Petru Cerronim, sekretáři komise pro správu zabraných církevních statků, rodáku z Uherského Hradiště, jenž spravoval statky zrušeného velehradského kláštera. Obyvatelstvo tvořili drobní zemědělci a dělnictvo, které v druhé polovině 19. století odcházelo za prací do Vídně a do Brna.
Obec je starobylého osídlení na obchodní cestě, pochází odtud řada archeologických nálezů. Babice se poprvé připomínají roku 1220, kdy náležely k velehradskému klášteru (jak tomu bylo až do jeho zrušení). Od roku 1604 do roku 1705 zažila obec vpád Bočkajovců, švédská i tatarská vojska, vpád Kuruců (částečné vypálení v roce 1683) i Rákocziho vojsk.
V roce 1843 tvořily obec dvě řady domů, mezi nimiž procházela silnice z Uh. Hradiště do Napajedel, obcí vedla také Ferdinandova železniční dráha, což otevřelo cestu do světa dělnictvu, které odjíždělo za prací do Vídně a později do Zlína. Obec utrpěla v roce 1866 průchody vojsk a cholerou, na kterou zemřelo 23 osob. Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl vybudován v roce 1900.
Obec byla proslulá ovocnictvím a zelinářstvím. V dílně kovodělného závodu kovářského mistra Fabiána Valenty byl v roce 1928 vyroben první korečkový plovoucí bagr. Záhy po první světové válce vybudoval v Babicích Hynek Varmuža závod na výrobu marmelád a povidel, později rozšířený o výrobu likérů, destilátů a octa.
Babice mají v současnosti 1725 obyvatel, je evidováno 576 čísel popisných. Z posledních komunálních voleb vzešlo patnáctičlenné obecní zastupitelstvo: starosta Milan Vyskočil (zvolen za LSNS) má zástupce v Miloslavu Maňáskovi (KSČM), tři radní jsou z KDU-ČSL. Lidová strana získala ve volbách celkem 7 míst v zastupitelstvu, komunisté 5 a LSNS 3. V prvním roce činnosti dnešního vedení obce (1995) byla provedena plynofikace (včetně mateřské a základní školy a obecního úřadu). Od 1. února letošního roku teče z nově vybudovaného vodovodu pitná voda. Přitom byla v úseku asi 650 metrů dokončena kanalizace obce. V závěru loňského roku byly zahájeny práce na telefonních rozvodech a babičtí mají od Telecomu příslib, že do konce tohoto roku bude vše hotovo včetně přípojek do jednotlivých domů.
Asfaltového povrchu se dočkala ulice Kousky a tzv. Křivá strana, téměř půl miliónu stála letos dokončená zámková dlažba před prodejními buňkami, 70 tisíc korun stála přestavba autobusové zastávka. 20. března proběhlo výběrové řízení na úpravu komunikací (obrubníky a rekonstrukce povrchu vozovek), které vyhrála firma Strabag Uherské Hradiště - na tuto akci je vyčleněna částka 2.100 000 korun. Ukončeny jsou úpravy chodníků Sběhy a Souhrady nákladem 280 000 korun.
Díky 50procentní státní dotaci si mohli loni v Babicích troufnout na přístavbu dvou školních tříd - moderně zařízených učeben informatiky a cizích jazyků. V září 1995 byla v Babicích otevřena nová, krásná knihovna. Ta je součástí kulturního domu, který ožívá zvláště v zimě při plesech pořádaných hasiči, Svazem žen a dalšími zájmovými organizacemi. Mládež se setkává na diskotékách v Pekle.
Starosta Babic Milan Vyskočil je spokojen se spoluprací se ZD Pomoraví, které provádí v zimě údržbu místních komunikací.
Fotbalisté FC Babice hrají III. třídu a mohou být spokojeni se svým areálem. Hasiči jsou dobře hodnoceni svými nadřízenými a pochvalu zaslouží i za loňskou rychlou likvidaci požáru rodinného domku. Nečekají také se založenýma rukama, co jim dá obec, ale organizují např. sběr starého železa. Babičtí sokolové se věnují zejména mládeži - pravidelně cvičí ve školní telocvičně a vedou dramatický kroužek, který se představuje se svým programem na besídkách. Místní zahrádkáři pořádají jednou za dva roky košt vína. Babické hody s právem, konané vždy třetí říjnovou neděli, mají více než sedmdesátiletou tradici.
Největšími podniky v obci jsou firma Hamé a Stavební strojírenství (bývalý Valenta). Dále stavební firma Kuboss, nábytek vyrábí firma Nodis.
Ivo Vojtík
Příště: Huštěnovice
Z KLENOTNICE MORAVY
Uherský Brod - zámek
Město Uherský Brod vzniklo na významné obchodní cestě spojující Uhry s Moravou v místech brodu na řece Olšavě, kde se vybíralo clo. K jeho založení došlo bezprostředně po zhoubných uherskokumánských nájezdech v letech 1252 až 1272, za mocné podpory Přemysla Otakara II. z jehož iniciativy zde byl vybudován i zemětanský hrad, protože tak exponované a strategicky významné místo potřebovalo vojenskou ochranu. Hrad rozšířený ve 13. a 14. století, zabíral asi polovinu dnešního městského kina a části muzea. Hrad obklopovala pevná zeď, za níž bylo dosti prostranné nádvoří,byty pro čeleď a stáje. Zachovala se jen hlavní patrová budova s velkými okny a vysokou šindelovou střechou, postavená na mohutných kamenných základech uzavírajících klenutá sklepení. Na hradě sídlil královský hejtman, jímž byl v roce 1322 Hertlín a v roce 1354 Ježek ze Sušic. Z okrouhlé západní věže bylo vidět nejen město, ale i do širokého okolí. Na hradě přebýval již Přemysl Otakar II. a hostem tu byl i jeho syn Václav II.
Nějaký čas zde strávil i markrabě Karel, král Zikmund (v roce 1421) a Matyáš Korvín. V roce 1490 se na hradě ubytoval s rodinou a dvorem Vladislav II., když cestoval do Uher. Postavení královského města ztratil Uherský Brod za Matyáše Korvína, který jej zastavil nejprve svému nemanželskému synovi Janu Korvínovi a po něm sedmihradskému vévodovi Janu Zápolskému. V roce 1506 získal nakonec do vlastnictví hrad i město od krále Vladislava II. Jan z Kunovic. Nový držitel hrad opustil a v roce 1512 si vybudoval ve městě vedle dominikánského kláštera nové sídlo - měšťanský jednopatrový dům s pozdněgotickými a renesančními prvky, s arkádami a vzácnými freskami. Opuštěný hrad v důsledku odchodu Jana z Kunovic chátral. Páni z Kunovic vlastnili panství až do roku 1611, kdy jej od nich odkoupil Oldřich z Kounic. V roce 1645 zpustošili dosavadní hrad Švédové natolik, že Lev Vilém z Kounic dal zříceniny rozbořit a z takto získaného materiálu dal postavit stáje a pivovar.
Z celého hradu zůstala pouze Bílá a Vítkovská bašta. Protoža však Kounicové sídlili na Slavkově, sloužil měšťanský dům postavený Janem z Kunovic úřadům v Uh. Brodě. Na počátku 18. století postavili Kounicové v místech starého hradu podle projektu Domenika Martinelliho zámecký barokní trakt, zvaný Baráník, který se stal střediskem loveckých kratochvílí vrchnosti. Měšťanský dům ve městě byl zbarokizován a částečně upraven na byty úřednictva. Zde taky zemřel v roce 1913 významný mecenáš a buditel hrabě dr. Václav Kounic, z jehož odkazu byly v Brně postaveny tzv. Kounicovy koleje. V letech 1922 - 1924 koupilo Baráník s celým areálem hospodářských budov a měšťanský dům město.
Újezdec u Luhačovic - tvrz
Asi pět km severovýchodně od Uherského Brodu se rozprostírá obec Újezdec u Luhačovic. Z Újezdce pocházela stará vladycká rodina, která se po vsi i psala. V roce 1408 koupil Filip z Újezdce podíly ve vsi od svých příbuzných Marie a Ješka z Újezdce. Tvrz, která se zde poprvé připomíná v roce 1415, byla vybudována nejpozději v druhé polovině 14. století. V roce 1437 se uvádí Filip z Újezdce, poté náležela rodu z Ojnic a v roce 1531 se Újezdec s tvrzí dostává do držby Petra z Vlachovic. V roce 1567 patřil rodu z Kunovic, a tím se stal Újezdec součástí uherskobrodského panství. Tvrz zanikla v 17. století. Do současnosti se z ní nedochovaly žádné pozůstatky.
Únětice - tvrz
Asi 10 kilometrů západně od Uherského Hradiště stávala obec Únětice. Bližší místo je u Buchlovic,v dnešní polní trati Honěcko. Tvrz i s obcí zanikly v době česko-uherských válek v druhé polovině 15. století. Pustá únětická tvrz se však poprvé připomíná teprve v roce 1533, kdy ji držel Bernard ze Švajnhortu, který sídlil v Hradišti. Záhy nato se staly pusté Únětice součástí buchlovického panství.
Veletiny - tvrz
Taky v obci Veletiny stávala za dávných dob tvrz. Ves jako taková se poprvé připomíná v roce 1311. Zdejší tvrz postavil Záviš řečený Veletka z Veletin (1365 - 1406). Vladykové z Veletin ji však dlouho nedrželi. V 15. století získal tvrz i ves vladyka Dobeš z Rohozova, který ji v roce 1437 předal Arlebu z Vlčnova. V roce 1480 se na tvrzi usídlil velitel #černé roty Petr Haugvic z Biskupic. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1510 při převodu majetku Burianovi z Vlčnova. Od roku 1518 se staly Veletiny součástí uherskohradišťského panství. O zániku tvrze nemáme spolehlivé zprávy. Všechno nasvědčuje tomu, že byla zničena až na začátku 17. století rozlícenými Bočkajovci proto, že se jim nepodařilo dobýt městské hradby města Uherský Brod. Stávala na severozápadní straně Myšinců proti mostu přes řeku Olšavu. Délka jejího oválného hrazení byla 210m a šířka 130m. Dochovaly se z ní jen zbytky hrazení, objevené při archeologickém průzkumu.
Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
