Číslo: 37
15.09.1997
Článků: 46
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Režisér Ján Fila ve Slováckém divadle
Malá bilance tříleté moravskoslovenské spolupráce
Již potřetí se ke spolupráci sešli slovenský režisér Ján Fila a herci Slováckého divadla. Vše začalo nastudováním Ženského zákona J. G. Tajovského, loni pokračovalo hrou W. Allena Zahraj to znovu, Same a vrcholí premiérou komedie Brouk v hlavě francouzského dramatika G. Feydeaua...
Jak došlo k vašemu pracovnímu spojení se Slováckým divadlem?
Vše bylo spíše záležitostí dramaturgie divadla. K první spolupráci jsem byl přizván jako Slovák se vztahem k folklóru, protože v minulosti jsem dělal hodně folklórních projektů pro televizi. Spolupráce na Ženském zákonu se patrně osvědčila, takže jsem byl přizván k nastudování Allenova Zahraj to znovu, Same, přičemž titul znovu vybralo divadlo. Co se mě týká, dal jsem dramaturgii divadla najevo, že dávám přednost takzvaně lehčím žánrům (což také souvisí s mou praxí v televizi, protože poměrně často režíruju zábavné programy a velké show). A jsem rád, že jsem po komornějším Allenovi mohl pracovat s téměř celým divadelním ansámblem. Brouka v hlavě beru (a dal jsem to najevo i hercům) jako vyvrcholení mé tříleté spolupráce se Slováckým divadlem.
V hlavní roli alternují Jiří Juřina s Karlem Hoffmannem. To byl váš nápad?
Nešlo o režijní záměr, spíše o praktické řešení ze strany vedení divadla. Ale výsledek je zajímavý, protože každý herec se sebou přináší něco nového, má odlišné vnitřní cítění než jeho kolega a partner. Určitě to bude cítit i při představeních a bylo by pro diváka jistě zajímavé zhlédnout obě alternace a porovnat si je. Když budu konkrétní, pan Hoffmann je stylizovanější a má cit pro nadsázku, výkon pana Juřiny je civilnější, vnitřnější, přičemž oba tyto herecké styly jsou v rámci celé inscenace velmi zajímavé a platné.
Vaší pozornosti asi neunikly povodňové problémy Slováckého divadla...
Intenzívně a denně jsem sledoval průběh záplav na Moravě a samozřejmě jsem se zvlášť zajímal o Uherské Hradiště a bál jsem se o Slovácké divadlo, protože když tu člověk tři roky pracuje, tak mu trošinku přiroste k srdci.
Setkáme se s vámi jako režisérem ve Slováckém divadle i příští rok?
Ukončila se určitá etapa a momentálně mám jiné plány. Většina mé práce se odehrává v televizi, v Markíze nebo Slovenské televizi v Bratislavě, a kromě toho mě čekají hostování v jiných divadlech. Ve Slováckém divadle režírují ředitel Igor Stránský a Karel Hoffmann, teď navíc přijali interního režiséra a chystají dalšího hosta (což je určitě obohacením pro herecký soubor)... Ale nevylučuju, že po pár letech dojde z popudu mého nebo ze strany divadla k dalšímu setkání a že možná něco nového spácháme.
Ivo Vojtík
|
|
Časy se mění
V neděli 21. září se ve Slováckém divadle představí se svým klubovým pořadem zpěvák Václav Neckář. Pořad Časy se mění je intimním večerem nezapomenutelných písní, balad a vyprávění, který se hrál pravidelně v divadelním sále Reduty v Praze.
Václav Neckář vzpomíná na své začátky na jevišti i ve filmu i na dobu nedávno minulou. Zazní starší i nové písně (Život, Jorika, Václavák, Kdo vchází do tvých snů, má lásko, Suzanne, Perla, Dr. Damdidam, My to spolu táhnem dál, Časy se mění a další).
Po přestávce programu, jehož scénář napsal a zrežíroval Darek Vostřel, následuje další blok písní a odpovědna, eventuálně některé písně na přání.
Vstupenky na nedělní večerní koncert Václava Neckáře jsou v předprodeji Slováckého divadla v pondělí a ve čtvrtek od 15 do 17 hodin.
red |
|
Dada, punk, alternativa i poetika ?
...á Už Jsme Doma.
Nová sezóna v klubu Mír začala vskutku slibně. Otevřela ji totiž druhdy teplická skupina Už Jsme Doma. Něco po deváté hodině ztemnělým sálem třeskla jejich nervózní hudba a počala se překotně valit vpřed. A hned ze začátku velmi znepokojivě a Poslepu je mi líp (...nespěchám nikam, tmou se zalykám) - píseň z LP Hollywood. Ovšem UJD spěchali toho večera velmi a i když hráli dlouho, tempo drželi nevídné. A byl na ně fascinující pohled. Kapelníku M. Wanekovi se třásly vypasené tváře v rytmu osmin a šestnáctin (delší noty totiž nehrají), vtloukaných do kytary. Saxofonista J. Dolanský s kytaristou i basistou (snad R. Podvézský a J. Čejka) mimo strojově přesné hry zvládali i strojově trhané pohyby a výskoky, odpovídající charakteru hudby. A bubeník, pokud zrovna nehrál zběsilý doprovod, hrál zběsilá sóla.
Hudba UJD je originální, a proto těžko popsatelná. Ač kořeny mají v punku, neštítí se čistého zvuku, ani instrumentálního mistrovství, ani duchaplných textů. Občas do toho zazní středověký chorál či nesmyslné mumlání, nebo celá kapela zamňouká. Radost dělají jistě Zappovi i Residents. Wanekovy texty jsou zároveň velice reálné i velice pohádkové. Pohádek je nám totiž zatraceně zapotřebí, jak hlásá název zatím posledního alba (Pohádky ze Zapotřebí). Vrcholem koncertu byl Kouzelník (tedy píseň Kouzelník z poslední desky), kdy došlo i na improvizaci, jinak u UJD nevídanou. Muzikanti se na sebe potutelně usmívali a byli očividně spokojení, že jsou u nás nejlepší. A publiku nezbylo, než se s tím smířit.
ZDŠ |
|
Za filmovým uměním do Veselí nad Moravou
Vážení filmový přátelé!
Otvíráme spolu s Vámi již 15. sezónu FK ve Veselí nad Moravou. Za ta léta se ukazoval správný náš hlavní předpoklad, že jednostranost běžné nabídky v kinech vyvolává poptávku po filmových zážitcích jiného druhu. Úspěšnost našeho záměru jste nám potvrzovali svojí účastí na představeních. Je pošetilé, že proti minulosti převažuje zájem hlavně mladších věkových kategorií, naznačující tím určitou generační výměnu. V průběhu sezóny 1997 - 98 chceme promítnout asi 50 filmů, pravidelně opět ve čtvrtek. Některá mimořádná představení budou v pondělí - budete na ně vždy včas upozorněni. Všechny filmy jsou přístupné i bez průkazu FK. V případě, že se rozhodnete si průkaz FK zakoupit (40,-Kč), pak bude pro Vás na představení filmů z klubotéky AČFK, ASFK, filmového archivu a na všechna představení FK v celé České republice každá vstupenka levnější o 10,-Kč.
Také letos uspořádáme ve dnech 21. - 23. listopadu 4. ročník Semináře ruských filmů, s tradičními a proslulými úvody k filmům doc. FF UK v Praze Galiny Kopaněvové. Věříme, že se Vám chystaný program bude líbit a že si najdete cestu do našeho filmového klubu.
L.Karasová, předsedkyně FK |
|
Hody v Míkovicích
Tradiční hody s právem proběhnou o tomto víkendu v Míkovicích. Předhodová zábava vypukne v pátek večer, průvod vesnicí je plánován na nedělních 14 hodin, večer optě muzika, vše zakončí pondělní zábava. Hraje Sadovanka a Burčáci.
red |
|
Rozhovor týdne: Petr Parma
O koučování aneb jak známého poradce (i z˙naší strany 10) asi neznáte
Petr Parma, systemický terapeut, poradce a˙kouč, Soukromá psychosociální poradna pro komunikaci a˙lidské vztahy v˙Uherském Hradišti.
Získal široké vysokoškolské základní a postgraduální poradenské, terapeutické a˙pedagogické vzdělání, absolvoval naše a˙zahraniční výcviky převážně v˙systemickém přístupu k˙poradenství, terapii, koučování a˙pomoci lidem (např. Institut fr Systemische Studien, e.V., Hamburk, BRD, 1991 - 1992, Brief Therapy Center, Milwaukee, Wisconsin, USA, 1992, 1993, Institut Alice Masarykové, Praha, 1993 - 1994, Institut M. H. Ericksona pro ČR, Brno, 1995 dosud). Má za sebou 16 let rozsáhlé praxe při pomáhání jedincům, párům, rodinám, týmům, skupinám a˙firmám, v psychosociálním poradenství, komunikační a˙systemické terapii, v˙koučování jednotlivců a˙týmů a˙v komunikačních a˙vztahových výcvicích. Přednášel a˙vedl semináře a˙cvičení v˙psychosociální přípravě,˙v manažerské komunikaci a˙v moderním řízení lidských zdrojů v Evropském polytechnickém institutu, VOŠ v Uherském Hradišti v˙letech 1995 až 1996.
Většina našich čtenářů si asi představuje, že sedíš v˙poradně, chodí za tebou lidé a˙ty jim pomáháš s˙problémy v˙jejich komunikaci, vztazích a˙podobně...
Ano, tak nějak to je, ale to je jen necelá polovina toho, co dělám. Většinou za lidmi, kteří potřebují moji pomoc, jezdím. Jsou to buď podnikatelé, tam pomáhám jim nebo jejich celým rodinám v˙osobních problémech nebo podnikatelé, manažeři a˙další pracovníci, kterým pomáhám jednotlivě nebo častěji ve skupinách a˙týmech v˙jejich profesionálním rozvoji. To druhé nazývám koučování. Nedělám ale nic jiného, než v˙prvním případě. Jen slova jsou jiná.
Kouč. To je dnes hodně módní slovo. Slyšel jsem, že být koučován je teď ve světě velmi atraktivní. A˙u˙nás?
Také. Ale jen u˙zahraničních firem a˙u˙těch několika málo českých, kde šéfové o˙koučování v˙zahraničí slyšeli nebo to už někde viděli a˙poznali jeho účinnost. Pro představu: mé koučování zná např. automobilka Škoda Mladá Boleslav, Pepsi-Cola Praha, Glavunion Teplice (bývalý Sklo-union), Hotel Harmony**** Špindlerův Mlýn, Ústav jaderného výzkumu Řež u˙Prahy, vydavatelství, nakladatelství a˙redakce časopisu Hitbox v Brně, Minolta Brno, Česká pošta České Budějovice, nebo třeba i Nemocnice Liberec. Chystá se koučování třeba ve firmách Johnson & Johnson Praha, Tetra Pak Praha či Kaučuk Kralupy a˙tak dál.
To jsou samé firmy z˙Prahy a˙okolí, maximálně z˙Brna. Ale bydlíš a˙poradnu máš tady. Co zdejší podniky?
U nás taká obyčaj, že sem jezdí odborníci z˙Prahy a˙okolí, maximálně z˙Brna, no a˙já zas tam... Nevím, čím to je, možná to souvisí s˙lidovou moudrostí, že doma není nikdo prorokem. Ale já si zas tak nestěžuju. Většinou se koučuje někde v˙příjemném a˙zdravém prostředí (Krkonoše, Orlík, Vysočina a˙tak) s˙dobrým servisem (bazén, sauna, kurty a˙spol.). Kromě toho pro firmy mě zprostředkovává některá z˙pár renomovaných poradenských společností, se kterými spolupracuji a˙ty jsou pražské. Jedinou vyjímkou je hradišťská Agentura 1, a˙tak si zakoučuju i˙v˙Luhačovicích.
Jaký je rozdíl mezi vzděláváním (školením) a˙koučováním? Co je to vůbec koučování?
Ve školících a˙vzdělávacích programech jsou pracovníci objektem působení školitele či trenéra. Školitel ví, jak mají pracovníci vypadat a˙svým působením je směřuje ke svému cíli. Pracovníci jsou objektem ovlivňování (od otevřeného vedení až k˙rafinované psychologické manipulaci) a˙jejich účast je proto více či méně, někdy úplně pasivní. Klasické koučování je metoda, která vychází ze zkušenosti, že žádoucí změny u˙pracovníků jsou rychlejší, hlubší a˙trvalejší, když se na nich samotní pracovníci podílí co nejaktivněji. Základní technikou je rozhovor s˙aktivizujícími otázkami. Pracovníci jsou sice také objektem ovlivňování (opět od otevřeného vedení až k˙rafinované psychologické manipulaci), ale tentokrát k˙co nejvyšší aktivitě. Koučují se jednotlivci nebo malé skupiny do osmi až dvanácti osob.
O tobě se ale ví, že koučuješ nějakým svým způsobem. V čem je to jiné, než klasické?
Nejsem sám, kdo takto pomáhá. Ve světě i˙u˙nás se tomuto přístupu říká systemický. Můžu to říci celkem jednoduše. Takovéto koučování je pomáhání. Pomáhání pracovníkům, aby se užitečně profesionálně rozvíjeli, aby užitečně překonávali všechny své problémy, aby se cítili kompetentní k˙tomu měnit a zlepšovat svůj nejen profesionální život a˙vztahy. Pomáhání, které přísně vychází z˙objednávky klienta (čeho chce u˙svých pracovníků koučováním dosáhnout firma) i˙z˙objednávek jednotlivých pracovníků (co potřebují oni sami). Proto můžeme o˙každém koučování říci, že je šité přímo na míru. Vše, co se v˙koučování děje, je komunikace. Komunikace kouče a˙koučovaných jako plnoprávných partnerů. Kouč je expert na komunikaci a˙pracovníci tak mohou být experty na sebe sama. Je doslova úžasné pozorovat, jak se v˙takovém vztahu umí pracovník sám zaktivizovat a˙pracovat na dosažení cílů, které stanovila firma i˙které si stanovil on sám. I˙když na koučování šel původně plný nedůvěry až odporu.
Je tato metoda skutečně˙účinná pomoc všem a˙ve všem, jak se o˙tom někdy píše?
Naše koučování není metodou nebo technikou, ale přístupem k˙těm, kterým pomáháme. Nevycházíme z˙naučených postupů, jak pracovníky někam směřovat, pomáháme jim, aby se sami dostali, kam firma a˙oni potřebují. Vše v koučování směřuje k˙uvolnění a˙posílení vnitřních zdrojů pracovníků, potřeby a˙chuti na sobě pracovat a˙pomáhat ostatním pracovníkům. Ostatně, stejně jako při jakémkoliv pomáhání, třeba při osobních problémech.
Rozumím tomu tak, že každé koučování je program šitý na míru...
Takovýto koučovací přístup umožňuje: 1) Pomáhat všem těm, u˙kterých to firma potřebuje. Od řadovým pracovníků, přes jejich vedoucí a˙mistry, až po střední a˙vrcholové manažery. 2) Pomáhat prakticky v˙čemkoliv, co firma potřebuje. Od speciálních úkolů, jako třeba obchodní dovednosti, time management, telefonování, relaxace, delegování pravomocí, slovní a˙neslovní komunikace, utváření a˙rozvoj týmů a˙projekty firemní komunikace, přes řešení problémů všech typů, až po pomáhání k celkovému profesionálnímu rozvoji. 3) Pomáhat vždy tak, jak to firma potřebuje. Od krátkodobých několikahodinových programů, přes několikadenní soustředění až po průběžné koučování třeba jeden den v˙měsíci či jakkoliv jinak. 4) Pomáhat všude tam, kde to firma potřebuje. Od místnosti přímo v˙provozu, přes školící prostory firmy až po střediska v˙příjemném rekreačním prostředí. A˙za 5) pomáhat jak významným jednotlivcům, tak malým týmům (kolem osmi účastníků) či větším skupinám.
Od jednoho známého podnikatele vím, že mu denně chodí na stůl hrůza různých nabídek...
V poslední době se na našem poradenském trhu objevilo mnoho odborníků, kteří nabízejí firmám koučování. Od svých klientů vím, že kromě koučů se na trhu pohybuje mnoho školitelů, kteří pouze slova koučování zneužívají pro jeho obchodní potenciál. Dozvěděl jsem se i o˙případech, kdy byla za koučování vydávána tvrdá psychická manipulace členy jednoho náboženského kultu. Jediný způsob, jak se vyhnout těmto zklamáním, je informovat se o˙výsledcích koučování v˙důvěryhodných firmách, kde kouč již pracoval. Podle mě jediným kritériem koučování je hodnocení, jak se zvýší profesionální kompetentnost a výkonnost pracovníků a˙tím prosperita firmy.
Máš na mysli tuto brožurku, kterou jsi mi dal a˙ve které jsou uvedena konkrétní hodnocení koučovaných a˙kontakty na mnoho firem, které mohou podat informace?
Tato hodnocení a kontakty by podle mě měly být samozřejmou součástí nabídky takovéto pomoci. Ostatně některé velké firmy se i˙bez nabídky, samy ozývají, protože jim to doporučili v˙jiné firmě, kde už s˙tím mají zkušenosti.
Jonáš Pavlíček
|
|
| |
