Číslo: 7
14.02.2000
Článků: 76

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Sportovní osobnost století ve Vlčnově
Ve školce ukradl peníze
Poslanci v našem regionu
Počet dětí ve zvláštní škole narůstá
Jarní prázdniny v Bojkovicích
V obci schází dětské hřiště
Myslivcům zmizely parohy
Afghánci překročili hranice
Folklór máme všichni v genech aneb jak se rodil soubor Nivnička
Lidé protestují proti hlučnosti zimního stadionu
Šanci na získání dotace mají menší obce





Sportovní osobnost století ve Vlčnově
Vlčnov (jac) - Poprvé v historii se Vlčnovjané rozhodli vybrat ze svých sportovních osobností toho nejlepšího za poslední století. "Členové Žlutého baletu spolu s kronikářem Antonínem Starobou vytvořili nominaci, která měla zhruba třicet jmen a po další konzultaci zbylo celkem dvacet tři osobností," prozradil člen fotbalového klubu Žlutý balet Libor Kavka. Mezi občany pak byla rozdána jedna tisícovka anketních lístků, z nichž se více než čtvrtina vrátila zpět.
Do nominace bylo například vybráno i pět sportovců, kterým by byl titul udělen in memoriam, nejmladšímu nominovanému je třicet devět let. Občané vybírali vždy tři nejlepší bez rozlišení sportovních kategorií, přesto většinu z nich tvoří úspěšní fotbalisté.
"Sledujeme, že zájem o sport v poslední době trochu upadá. Proto jsme tímto zvýrazněním významných osobností chtěli znovu probudit sportovní nadšení zejména mladých lidí," uvedl Kavka.
Jména pěti nejlepších jsou dosud tajná a budou slavnostně vyhlášena na sportovním plese v sobotu 19. února. Nejvýraznější vlčnovskou sportovní osobnost století vyhlásí legendární záložník pražské Dukly a držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy roku 1962 Josef Masopust.







Ve školce ukradl peníze
Šumice (vb) - V době od 7. do 8. 2. se vloupal neznámý pachatel v obci Šumice do mateřské školy, odkud odcizil tři tisíce korun. Darebáka zřejmě někdo vyrušil, neboť na místě zanechal ještě připravenou tašku s dalšími věcmi. Školka tak alespoň nepřišla o videopřehrávač, fén, kalkulačku a potraviny.







Poslanci v našem regionu
Uh. Brod (jac) - Před několika dny navštívili významné podniky našeho regionu poslanci a členové Hospodářského výboru Parlamentu ČR. Cílem jejich návštěvy ve Slováckých strojírnách, a.s., bylo především seznámení se s výsledky hospodaření této významné firmy, která za loňský rok dosáhla zisku téměř třiceti milionů korun. Této příležitosti využil generální ředitel Jiří Rosenfeld k seznámení poslanců s problematikou celého Uherskobrodska. Informoval například o založení Euroregionu Bílé Karpaty, plánech dalšího rozvoje této oblasti a poukázal také na nutnost podpory reformy veřejné správy.
Poslanci navštívili také Českou zbrojovku, a.s., kde se zástupci podniku projednali připomínky k novelizaci zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů. "V současné době se úřední zkoušky zbraní provádí ve zkušebně v Brně. Nová koncepce zákona však navrhuje toto ověřování podřídit státní správě a k tomu účelu zřídit nový úřad," vysvětlil tiskový mluvčí zbrojovky Jiří Frenzl. To by však pro tento podnik znamenalo další náklady kvůli novému správnímu poplatku.







Počet dětí ve zvláštní škole narůstá
Uh. Brod (jac) - Zatímco běžné základní školy se v posledních letech potýkají se stále se snižujícím počtem nastupujících prvnáčků, ve zvláštní škole je dětí stále víc. "Dnes jsme na hranici stanoveného počtu dětí a během roku se běžně stává, že je zájem o dalších dvacet až třicet míst," říká ředitel Zvláštní školy v Uh. Brodě Vladimír Slavíček.
Letos podruhé proběhl dokonce zápis dětí do první třídy, což se ještě před několika lety nestávalo. Do školy totiž obvykle děti přestupovaly ze základních škol ve druhých nebo vyšších ročnících z důvodu nezvládnutí učební látky. Už dva roky ale platí pokyn ministerstva školství, který umožňuje i přestup žáků první až třetí třídy ze zvláštní do základní školy.
"Pokud mají prospěch do 1,5, doporučí to psycholog a souhlasí i rodiče, může proběhnout přezkoušení v základní škole a případný přesun," říká Slavíček. Ani jedno z pěti navrhovaných dětí, většinou romské národnosti, však v loňském roce nepřestoupilo, protože si to rodiče nepřáli. Jejich postoj je podle ředitele celkem pochopitelný. Většina dětí totiž ze základní školy přišla a jejich rodiče už je znovu nechtějí vystavovat stejnému, pro ně příliš soutěžnímu tempu výuky. Tato možnost bude v tom případě vyhovovat právě nastupujícím prvňáčkům, kteří nebudou mít předcházející negativní zkušenosti.
V úterý 8. února jich k zápisu přišlo šest, z toho asi tři děti by měly nastoupit do přípravného oddělení pomocné školy. Právě toto oddělení by se od nového školního roku mělo podle rozhodnutí městské rady přesunout do volných prostor v mateřské škole na ulici Obchodní 1639.







Jarní prázdniny v Bojkovicích
14.2.
- 10 hodin - sjezd na čemkoliv (přineste si s sebou vše, co jezdí na sněhu)
- 13 hodin - videotéka

15.2. - plavání v Uh. Hradišti (přihlášky nutno odevzdat co nejdříve v kanceláři DDM)

16.2. - 10 hodin - cukraření (co upečeš, to si sníš, stačí přinést 20 kč)

17.2.
- 10 hodin - turnajové dopoledne (člověče, piškvorky, lodě, pexeso)
- 13 hodin - po stopách sněžného muže (teplé oblečení)

18.2. - zájezd na hvězdárnu do Uh. Brodu a muzea J. A. Komenského (cena 60 Kč, přihlášky a informace v kanceláři DDM)







V obci schází dětské hřiště
Slavkov - Zima pomalu končí a vyvstává problém, který obecní zastupitelstvo ve Slavkově řeší už od minulého roku. Již dlouho tímto nedostatkem trpěly maminky a jejich děti a zdá se, že jím budou trpět i nadále. "Děti si nemají kde hrát. Už nám bylo slíbeno, že se s tím něco udělá, ale pořád se nic neděje" stěžuje si jedna z˙mnoha maminek.
Bylo navrhnuto, že se pro děti zřídí hřiště s˙prolézačkami i pískovištěm. Tento návrh však nemohl být schválen. Objevil se problém, který veškeré naděje na dětské hřiště zničil. Podle obecního zastupitelstva se totiž v˙celé vesnici nenajde vhodné místo, kde by mohlo být dětské hřiště postaveno.
"Počítali jsme alespoň s tím, že děti budou moci chodit na dvorek mateřské školky," dodává ještě matka dvou dětí. Ale i to bylo zavrhnuto s˙výmluvou, že by děti toto hřiště poničily. Nezbývá jim tedy nic jiného, než si hrát na ulicích nebo doma na zahrádce. A tak se alespoň obyvatelé Slavkova všemožně snaží, aby dětem zpříjemnili jejich dětství. Jsou pořádány sportovní akce, procházky v˙přírodě nebo také dětské diskotéky, kde si děti mohou zadovádět. Můžeme jen doufat, že i děti budou mít ve Slavkově své místo.
Jana Milošová







Myslivcům zmizely parohy
Bojkovice (vb) - Uplynulý víkend se neznámý pachatel vloupal do chaty mysliveckého sdružení Bojkovice. Místní myslivci tak přišli o lustr z jeleního paroží a další lovecké trofeje, čímž utrpěli škodu ve výši 9 750 korun.







Afghánci překročili hranice
St. Hrozenkov (vb) - Hlídkou pohraniční policie byli v pondělí 7. února v dopoledních hodinách zadrženi dva státní příslušníci Afghanistánu. Ti nelegálně překročili státní hranici v katastru obce, v místech zvaných Bedové. Po provedeném šetření byli oba muži předáni zpět na Slovensko.







Folklór máme všichni v genech aneb jak se rodil soubor Nivnička
"Na začátku jsem také tancovat neuměl a pohyboval jsem se jako dřevo, ale ono je to asi v každém z nás, záleží jen na tom, jestli to člověk dokáže odkrýt," říká o folklóru sedmadvacetiletý Vlastimil Ondra z Nivnice, vedoucí tanečního souboru Nivnica a později Nivnička. Při svém posledním vánočním vystoupení 8. ledna podaly děti nadlidský výkon, po kterém je diváci jen neradi pouštěli z podia. Nivnický folklór se s nimi znovu probudil k životu.

Všechno to způsobil Komenský
Každá obec Moravského Slovácka má k vlastním lidovým písničkám osobitý vztah, který vyjadřuje různými způsoby. Záleží jen na lidech, zda své tradice nechají zemřít s posledními pamětníky nebo je postupně sami oživují. V Nivnici, tak jako v jiných obcích, vždycky existoval "hopsák". V roce 1992 probíhaly oslavy čtyřstého výročí narození J. A. Komenského a k připravovanému tanci Moravská beseda chybělo několik tanečních párů. Mezi těmi, kteří se tenkrát připojili, byl i Vlastík Ondra a o několik dnů později vznikl soubor Nivnica. "Na začátku nás bylo hodně, a když ti starší postupně odešli, začali k nám dojíždět zájemci z okolních vesnic. Tak jsme vznikli a říkáme, že za to všechno, co potom přišlo, mohl Komenský," vzpomíná Ondra.

Taneční kroky nejsou všechno
Zkoušky souboru dostaly pak trochu jinou podobu, než obvykle. "Zjistil jsem, že nacvičené pásmo nemá s folklorem nic společného a nechtěl jsem opakovat zaběhnutou choreografii vystoupení," říká Ondra. Tak začali členové souboru sbírat písničky z okolních obcí a učit se na ně tancovat. Vytvořil se tím jakýsi systém a po nějaké době byli tanečníci schopni si písničku zařadit do určité oblasti, zazpívat ji a zatancovat správný tanec. Výuka prvních dvou let spočívala především v oživování kdesi hluboko v nitru umrtvených vloh našich předků - přirozené rytmiky a zpěvnosti. "Mým jediným cílem bylo, aby se tanečník nebál přijít k cimbálu, zazpíval si a věděl, jak na co tancovat." Po několika letech se mu toto přání splnilo v souboru Nivnica a před letošními Vánoci i v mladším souboru Nivnička.

Nivnicu střídá malá Nivnička
Zhruba po dvou letech existence začali členové souboru Nivnica odcházet na vysoké školy, zakládat své rodiny a na tancování už nezbýval čas. Ale Ondra už v roce 1993 rozhodl vychovat další generaci a z dětí základní školy vznikla Nivnička. Dva roky byla navíc rozdělená na mladší děcka, která vedla Andrea Kapsová, někdejší vedoucí dívčí složky brodského souboru Ondráš, a starší učil Ondra. V roce 1997 se spojili a tak fungují dodnes. "Pokud překonají pubertu, tak soubor vydrží mnoho let, protože se podařilo z nich vytvořit dobrou partu. To si cením ještě o hodně výš než jen umění pohybovat se u cimbálu. Dalo to hodně námahy a sebralo spoustu času. Dnes je jim mezi 13 - 16 lety a začínám mít pocit, že už pomalu chápou, o čem folklor je," říká o svých svěřencích jejich vedoucí.

Zkouška schopnosti improvizace
V prosinci minulého roku vystupovala Nivnička v Míkovicích a jeden z mladých nivnických tanečníků překvapil. Až po vystoupení, v době probíhající zábavy přišel k cimbálu, zazpíval si a zatancoval čardáš se svou tanečnicí. Jediný v celém sále. "To jsem nečekal a bylo mi moc dobře, když jsem je sledoval. Aniž bych jim to řekl, právě to jsem je vždycky učil a to v nich už zůstane," říká spokojeně Ondra. Své umění a kvality obhájil soubor i o několik dnů později na vánočním vystoupení v Nivnici. Tam Nivnička prodělala doslova křest ohněm. Všechna čtyři pásma tanečníci improvizovali, protože témata a náměty pásem se dověděli až půl hodiny před začátkem. Tyto si měli pouze promyslet, a bez přípravy a zkoušení předvézt před nabitým sálem. Například při posledním čísle měli za úkol naučit malé děti tanec, který ony nikdy předtím neviděly. Vystoupení skončilo potleskem, který ještě nikdy tak dlouho netrval. Excelovala i malá Nivnička složená z dětí ve věku 5 - 10 let. "Byly to pro mne okamžiky štěstí, když jsem je pozoroval," vzpomíná Ondra.

Udržení tradic prioritou
Netradiční metody probouzení lásky k folkloru se ale vyplatily a přináší své ovoce. Soubor cestuje po festivalech lidové hudby, dostává nabídky od významných a uznávaných lidí a začíná se stále silněji zapisovat do nivnické historie. Právě z probuzených genů vznikl například zcela náhodou malý dívčí sbor z tanečnic souboru, který už začal vystupovat i samostatně. Základem všeho je však pro Nivničku udržování zvyků obce. Na 4. března se například chystá tradiční fašankový rej i s nejmladšími tanečníky malé Nivničky.

Rodí se nová generace
Podobnými metodami začal Ondra na konci minulého roku učit i mnohem mladší děti - malou Nivničku, které jsou, jak říká, velmi spontánní, nadšené a nadané: "To je pro mě obrovská vzpruha a především velký vklad do budoucnosti." Chce v nich probudit totéž, co kdysi u sebe nebo u těch starších - cítit folklor jako svou přirozenost.

Jana Cabáková








Lidé protestují proti hlučnosti zimního stadionu

Protihluková stěna by se měla postavit letos na jaře - Foto: P. Paška
Uh. Brod - Na základě nesouhlasu, který obyvatelé ulice U Vody odeslali na Městský úřad v Uh. Brodě, bylo před několika týdny provedeno měření hluku způsobeného provozem zimního stadionu. Okresní hygienická stanice následně zjistila, že hluk vycházející z chladících věží několikanásobně převyšuje povolenou hranici.
"Ten hluk je skoro jako nálet a častokrát jsou věže v provozu od dopoledne až do noci. To už se nedá vydržet, a kdyby tady měla být ještě stolářská dílna, tak už si to nikdo z nás nedovede ani představit," rozčiluje se Alena Halušková, která v přilehlé ulici bydlí. Její soused totiž usiluje o zřízení stolářské dílny ve svém dvoře.
"V hlukové studii, kterou stavebník předložil je uvedeno, že případný hluk z dílny je zanedbatelný s hlukem ze zimního stadionu," tvrdí vedoucího brodského stavebního úřadu Jiří Vrba.
Dvě sousedící rodiny se ale domnívají, že současný hluk by se tím ještě zvýšil a proti povolujícímu rozhodnutí už se téměř tři roky stále odvolávají. K poslednímu odvolání připojili i petici podepsanou dalšími obyvateli ulice, díky které se snad jejich problém začne konečně řešit.
O hluku ze stadionu se totiž mluví už od roku 1985. Podle Františka Dufky z okresní hygienické stanice se však hlučnost zvýšila až v poslední době především díky velmi starému systému chlazení, který se lety stále více opotřebovává. K většímu hluku navíc ještě přispívá stroj používaný na vyhlazování ledové plochy (rolba). Právě uplynulý pátek se na řešení situace dohodli zástupci města, hygieny i protestujících občanů.
"V první fázi chceme vybudovat protihlukovou bariéru, i když nepředpokládáme, že budou spokojeny všechny strany," uvedl pro DDS zástupce starosty Jan Kočař. Podle něj bude tato úprava pouze provizorním řešením na další dva roky, kdy bude město řešit celou změnu systému chlazení v souvislosti s výstavbou krytého plaveckého bazénu.
Správce stadionu Miroslav Heča nám navíc potvrdil, že věže jsou například v létě v provozu téměř celý den. I to by se mělo především v nočních hodinách omezit a město bude také jednat o úpravě rolby na méně hlučný pohon. Náklady na protihlukovou stěnu se podle předběžného odhadu budou pohybovat okolo čtyřiceti tisíc korun. Je však možné, že ani toto opatření nebude dostatečné, a jak připustil i Dufka, hluk bude zřejmě i po úpravě přesahovat stanovené limity. "Pak bychom museli přistoupit ke snížení hlučnosti v hale pomocí větší izolace a to už budou milionové částky," připustil Kočař.
Obyvatelé ulice U Vody jsou prozatím sice spokojeni, ale příliš velkou naději na klidné bydlení si stejně nedávají. Za několik let totiž povede v blízkosti jejich domů dálniční obchvat.
Jana Cabáková







Šanci na získání dotace mají menší obce
Region (jac) - Ještě do konce tohoto týdne mají obce možnost podání žádosti o státní dotaci z Programu obnovy venkova pro tento rok. Z okresního úřadu, kde se žádosti shromažďují, poté budou odeslány na ministerstvo pro místní rozvoj a o případném přidělení dotace bude rozhodnuto zhruba ve druhé polovině roku. Podle některých starostů jsou však jejich šance na získání tohoto příspěvku velmi malé.
"Dotaci určitě nedostanou všichni a v plné výši. Nejsou to totiž dotace nárokové a všichni nám říkají, že nejdřív na tu akci musíme mít připraveny peníze a pak nám stát v podstatě jen přilepší," říká starosta Pašovic Jaromír Čáp.
Právě tato obec by však podle letošních podmínek mohla mít větší šanci. Stát chce totiž pomoci především malým obcím s počtem obyvatel do jednoho tisíce a přednost budou mít obce ještě o polovinu menší. Jejich příjmy z daní právnických a fyzických osob jsou totiž kvůli malému počtu podnikatelů obvykle velmi nízké a nedosahují stanovené výše 3 500 korun na jednoho obyvatele.
Podle pokynů ministerstva bude zohledněna právě daňová výtěžnost, díky které má šanci na dotaci například i Nivnice, přestože má více než tři tisíce obyvatel. "Budeme žádat o dotaci na zhruba šest akcí, i když víme, že pravděpodobnost je velmi malá," říká starosta Ladislav Trtek. Podobně postupují i všechny ostatní obce. V minulém roce žádalo o dotaci v celkové výši téměř 23 milionů korun 42 obcí našeho okresu a přidělena byla 31 obcím v hodnotě 9 milionů korun.
Letos žádají starostové především o dotační tituly, které se týkají úpravy veřejných prostranství. V Nivnici například plánují rekonstrukci chodníku, opravu střechy v základní škole nebo projekt obnovy veřejné zeleně. Rekonstrukci vozovky by chtěli dokončit v Korytné, v Pašovicích se plánuje zavedení osvětlení k základní škole a vybudování nových inženýrských sítí a v Suché Lozi připravují opravu střechy v obřadní síni.
Jiné obce zase žádají o příspěvek na úhradu části úroků z půjček na provedené investiční akce. Stát však bude dávat přednost především projektům zaměřeným na rozvoj mikroregionů a vzdělávání v oblasti rozvoje venkova. Pro oblast Uherskobrodska tyto projekty zpracovává Pavel Kuča z Regionální rozvojové agentury BK.







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund