DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 7
14.02.2000
Článků: 76

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Výtvarník je nositelem poselství, říká Janák
	Startuje jarní Bijásek
	Cantemus Domino
	Rudé kostry: Nový basák!
	Polešovický Slavíček upoutal
	ZUŠky začínají sklízet plody své výuky
	V titulní roli Kristýnčiny andělské oči
	Sweet Noise: zralý polský hard core
	Splašené funky J.A.R. ovládnou Zlín
	Sing Sing: Silný proráží - slabý následuje
	Úlet se svým úletem

Výtvarník je nositelem poselství, říká Janák

Skláře Františka Janáka jsme zastihli v Galerii pár dní před vernisáží, jak leští své skleněné skvosty - Foto: P. Paška

Uh. Hradiště (pas) - "Je to neslušné, ale bohužel jedu v rámci projektu Leonardo da Vinci se skupinkou svých studentů do německého Rainbachu," omluvil svou nepřítomnost na čtvrteční vernisáži své výstavy v Galerii Slováckého muzea František Janák.

Před lety se František Janák zúčastnil výstavy ve finském muzeu, která byla přes Brno přenesena i do Uherského Hradiště. Na základě této výstavy dostal Janák nabídku od Marie Martykánové vystavovat v Galerii Slováckého muzea. "Přijal jsem ji. Řekl jsem si, že ve městě, kde sídlí taková škola (UPRUM), je dobré mít výstavu, protože tady existuje i publikum, které by moje práce mohla zajímat."

František Janák se narodil v Havlíčkově Brodě, ale své mládí prožil ve vesnici Důlní Město, nedaleko města Světlá nad Sázavou, jehož okolí patří mezi jedno z center českých sklářské výroby. Jako dítě se zúčastnil exkurze v jedné malé sklárně, kam se po ukončení střední uměleckoprůmyslové školy vrátil jako mistr výroby, ale jen na krátkou dobu.

Proč se začal věnovat právě sklu? Bavilo ho malování a přemýšlel o tom, že by si udělal nějakou výtvarnou školu. "Neměl jsem touhu studovat zrovna sklářský obor," vzpomíná Janák. V nabídce středních škol však mnoho možností nebylo. Jen keramické a sklářské školy. "Dneska jsem klidně mohl být keramikem, ale to, že jsem nakonec volil sklo, byla spíše náhoda," žertuje. V té době se totiž ve Světlé začala stavět velká sklárna, nynější Bohemia, a otvíraly se pro ni nové učební obory. Náborčí, kteří tenkrát chodili po školách, mu nabízeli, že když půjde do učňovské školy, umožní mu pokračování ve studiu na sklářské střední škole. "To si mi líbilo a přistoupil jsem na to. Tak začala moje kariéra."

Nastoupil do skláren jako učeň, budoucí brusič, kulič skla. Protože sklárna svůj slib nesplnila, pokusil se o přijetí na střední školu sklářskou v Kamenickém Šenově, což se mu podařilo. "Od té doby jsem z toho oboru nikam neunikl, věnuji se tomu už čtyřiatřicet let."

Výstava šestatřiceti skleněných artefaktů v Galerii Slováckého muzea dokumentuje jeho práci od doby ukončení pražské vysoké uměleckoprůmyslové školy v roce 1981. "Je to rozpětí asi dvaceti let. Během té doby se člověk názorově mění, mění se i chutě, přístup k práci," tvrdí Janák.

"Já mám často období, kdy mě zaujme historické období a dělám věci, které k tomu mají blízko," prozradil Janák. V roce 1989 navštívil v New Yorku metropolitní muzeum moderního umění, kde uviděl artefakty indiánského umění. Zaujaly jej natolik, že vytvořil několik děl, které z něj vycházejí. "Velmi inspirativní je také egyptské umění svým odkazem. Jindy to může být dílo jiného výtvarníka."

Když se Janák na střední škole začal orientovat v oboru, strašně se mu líbila díla Brancussiho, sochaře rumunského původu, a také některé věci, které později dělal, byla svým způsobem takovou reminescencí nebo reflexí na Brancussiho, protože jeho kovová a mramorová torza se odrážela v Janákových pracech. Těsně po škole se nechal inspirovat neolitickou architekturou - Stonehenge v Anglii, řadou menhirů atd. "Výtvarník je tady od toho, aby přinesl zkušenost ostatním lidem. Přinesl poselství, i když ani nevím jaké."

Startuje jarní Bijásek

Uh. Hradiště (pas) - Městská kina myslí na své diváky již na počátku jeho životní dráhy a svým cyklem Bijásek se snaží vychovávat si potencionální návštěvníky.

Dětský filmový klub umožňuje mladým divákům zažít nádhernou atmosféru společně prožitých zážitků a kultivuje tak zároveň jejich vkus a kulturní smysl do let budoucích.

Představení Bijásku jsou uváděna v pravidelném čase a v den umožňující jak dětem, tak i školním družinám, ale i jiným zařízením zahrnout Bijásek do jejich programu.

Představení se konají v˙hradišťském kině Hvězda ve středy a nově i v˙neděli v 15.00. Všichni majitelé průkazky Bijásku můžou čerpat výrazné slevy.

Premiérovým představením Bijásku v sezóně jaro - léto 2000 bude legendární pohádka Nekonečný příběh. Trikový snímek o malém chlapci Bastienovi a jeho putování v říši Fantazie hrají městská kina ve středu a v neděli zdarma!

V této bijáskové sezoně se dále můžete těšit na představení: Mach a Šebestová, Bolek a Lolek, Velký Joe, Tarzan, Ať žijí duchové, Max a Kevin, Jen počkej zajíci!, Dr. Doolittle, Z˙pekla štěstí a Poklad na Stříbrném jezeře.

Cantemus Domino

Máte chuť zazpívat si ve sboru duchovní i jinou vícehlasou hudbu? Přijďte mezi nás, nemusíte mít žádné obavy z obtížnosti. Snažíme se o přátelskou atmosféru na našich zkouškách a společný zpěv nás těší. Naše vystoupení se konají ve farním kostele hlavně o vánočních a velikonočních svátcích.

Zkoušíme v příjemném prostředí klubovny ve farním budově na Masarykově náměstí č. 36 každý čtvrtek od 17. do 19. hodiny. Srdečně vás zvou sbormistr Karel Dýnka a členky souboru.

Rudé kostry: Nový basák!

Uh. Hradiště (pas) - Těsně před nahrávaním debutového alba postihla skupinu Rudé kostry změna na postu baskytaristy.

"Bral muziku moc pohodově, kdežto my se chceme někam dostat. Členství v rock'n'rollové kapele vyžaduje mnohem více, než jenom umět hrát," vysvětluje kapelník Pavel Mores příčiny odchodu Pavla Štěrby. Toho s největší pravděpodobností vystřídá Freddy ze známé deathmetalové skupiny D.M.C, který s Kostrami už zkouší. "Ještě s námi natočí desku," upozorňuje Milan Večerka, kytarista skupiny D.M.C., která nějaký čas bude hrát jen se dvěma kytaristy.

Polešovický Slavíček upoutal

Polešovice - Nedělní odpoledne 6. února si mnozí obyvatelé Polešovic i okolí zpříjemnili návštěvou tradiční přehlídky dětských zpěváčků Polešovický Slavíček, která se konala v kině.

Akce pořádaná každoročně základní školou má velký ohlas, zvláště poslední dva roky, kdy účinkující děti doprovází místní cimbálová muzika Kapka. Dvacet devět dětí školou povinných podporovali potleskem ve zcela zaplněném sále nejen rodiče, ale i příznivci lidových písniček. pravou atmosféru zpěvavého Moravského Slovácka asi nejlépe navodil Rudolf Hlaváč, který vystupoval jako jediný v polešovickém kroji.

Odpoledne moderovaly dvě malé skvělé moderátorky, Radka Běhávková a Denisa Petříková, která zahájila kariéru na loňském Slavíčku. Prosté otázky uvaděček a odpovědi vystupujících vyvolaly stálé úsměvy na tvářích diváků. Nejvíce je však pobavil rozhovor s primášem cimbálové muziky Petrem Kuntem a cimbalistou Jiřím Martykánem. Na Slavíčku nechyběl také školní sbor II. stupně vedený paní učitelkou Ivanou Vaďurovou, která připravovala i vystoupení dětí.

A když všichni dozpívali a porota se poradila, vyhlásil Jiří Martykán výsledky. Z prvního stupně vyhrála Slavíčka Veronika Kubišová se směsicí písniček Treba su já malá a na druhém stupni se stala vítězkou Zdeňka Běhávková, která zpívala písničku A v tej našej zahrádce. Na druhém místě se umístilo duo Jana Šilhavíková - Laďka Korvasová a jako třetí skončil Pavel Panák. Avšak není přece důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A to platí i o Polešovickém Slavíčku, proto patřil potlesk a obdiv všem účinkujícím.

Barunka Sýkorová

ZUŠky začínají sklízet plody své výuky

Uherský Brod (pas) - Ve středu 9. února byla v dominikánském klášteře zahájena série soutěží základních uměleckých škol. V prvním okresním kole soutěžili mezi sebou smyčcové soubory, lidové soubory a žáci z oboru hry na sólový cimbál.

Během dopoledne se v sále brodské ZUŠ vystřídalo celkem 90 soutěžících. "Všichni chodíte do svých nástrojů, ale dnes zúročíte to, co by mělo být smyslem výuky v základní umělecké škole, a to že jste schopni hrát v orchestru nebo skupině," přivítala žáky profesorka Enderesová. Přivítala i kolegy učitele ze všech pěti ZUŠ na okrese, pány porotce a zkušené učitele z jiných škol, kteří bděli nad regulérností soutěže (Jiří Chovanec ze ZUŠ Uherský Brod, Stanislav Nosek z Kroměříže a Jiří Sládek ze ZUŠ Luhačovice). Koncert v sále byl pro příchozí přenášen na chodbu a dokumentován.

Při slavnostním vyhlášení se soutěžící dozvěděli tento verdikt:

Ve hře na cimbál soutěžilo 5 žáků, z nichž do oblastního kola, které se uskuteční 22. března v ZUŠ Břeclav postupuje Marta Hamadová, Zuzana Bušíková a Petr Krsička (ZUŠ Uh. Brod) a Lubomír Mareček (ZUŠ Dol. Němčí).

Postupuje i jediné soutěžící duo cimbál a akordeon - Petr Krsička a Tomáš Buják ze ZUŠ Uh. Brod. Do oblastního kola v oboru lidové nástroje, které se uskuteční 16. března ve škole ZUŠ Mikulov, postupují z pěti souborů lidový soubor ZUŠ Uherské Hradiště (3. kategorie - 25), Husličky ZUŠ Uh. Brod (2. kategorie - 23.4) a cimbálový soubor ZUŠ Uh. Ostroh (1. kategorie - 24.2.).

Z tří houslových a smyčcových souborů ochutnají 10. března v Brně atmosféru oblastního kola smyčcový orchestr ZUŠ Uh. Hradiště pod vedením Petra Křiváka a komorní soubor ZUŠ Uh. Brod pod vedením Hany Červenkové.

Výsledky páteční pěvecké soutěže v Uherském Hradišti zveřejníme v příštím čísle.

Další kolo okresní soutěže základních uměleckých škol se uskuteční opět v Uherském Hradišti, a to 1. března. Soutěžit budou hráči dechové nástroje (dřevěné i žesťové) a bicí.

V titulní roli Kristýnčiny andělské oči

Hlavní představitelé videoklipu - Foto: archiv kapely

Uherský Brod (pas) - Ačkoliv skupinu Reflexy v poslední době stíhá jedna nehoda za druhou, špatná nálada prý v kapele nehrozí.

Po hrozivé autonehodě v Částkově, ze které vyvázli všichni členové šťastnou náhodou, musely Reflexy zakoupit nový autobus. Přesto musela skupina zrušit v lednu dvě plánovaná vystoupení na Vysočině, kterou zachvátila nekompromisní sněhová kalamita.

Navzdory nepřízni osudu připravily Reflexy pro své fanoušky malý dárek - nový videoklip. Natočili jej ve čtvrtek 16. prosince v uličkách Staré Prahy na skladbu Andělské oči ze čtvrtého, zatím posledního alba Ty jsi divoká, které vyšlo v září minulého roku.

Hlavní představitelkou klipu jsou kouzelné oči modelky Kristýny Šimrové, kterou většina lidí může znát z televizní reklamy na oční kapky. Jejím partnerem je zpěvák skupiny Jarda Gargulák. "Zbytek kapely seděl v restauraci u čaje s rumem, protože venku byla strašná zima," vzpomíná Pepa Lysoněk.

Videoklip plný stříbřitých pocitů a poetických momentů se objeví v televizi koncem února, ale jeho předpremiéru můžete vidět na velkoplošné videoprojekci při vystoupení kapely Reflexy v Březolupech, tuto sobotu 19.února.

Sweet Noise: zralý polský hard core

Uh. Hradiště (pas) - Brutálně nařezaná hudba od Sweet Noise, ostrá trashmetalová porce Colp či Locomotive a nekompromisní dávka F. C. S. budou na pořadu komponovaného čtvrtečního večera 24. února v místním klubu Mír.

Špičková polská skupina Sweet Noise vznikla v roce 1990 v Poznani. Založili ji společně zpěvák Peter Mohamed a bubeník Bína. Už od počátku se rozhodli nezabývat se pouze jedním hudebním směrem, a tak ve své tvorbě začali spojovat trash s hardrockem, blues či alternativním rockem. Věhlas jim obstarala již první deska s názvem Respect, vydaná v roce 1995. Na plné obrátky roztočila koncertní kolotoč, klipy v MTV a festivaly. Hned rok poté vzniká deska Ghetto, kterou již celosvětově uvádí na trh Polygram. O tom, že aktivity skupiny neutuchají, svědčí i loňské tématické album The End Of The Century, tvořící prozatimní vrchol tvorby.

Kapela se u nás objevila už vloni v rámci festivalu Noc plná hvězd, kde sklidila obrovský úspěch. Má za sebou také společné vystupování s takovými hvězdami jako např. Black Sabbath či Biohazard.

V roli předjezdců se na Míru objeví českokrumlovští Locomotive, jedna z neagresivnějších kapel domácí scény, která představí novinku Nejsme nic, trashmetalový Colp a ze země východních bratrů přijede Fucking Core System s pořádnou dávkou hard core!

Splašené funky J.A.R. ovládnou Zlín

Zlín (pas) - Pražská funková kapela J.A.R. zavítá na pozvání agentury Velryba Promotion v pátek 23. února konečně i do Zlína, přesněji do Musiclandu A.

Kapelu poskládal v roce 1989 z různorodých muzikantů Roman Holý. Kromě toho, že je autorem hudby u většiny skladeb skupiny, také zpívá, hraje na klávesy a ovládá rozmanité elektronické mašinky, které dodávají hudbě J.A.R. ten správný říz. U mikrofonu se pak střídají zpěvák Dan Bárta, rapper Vrtulník Michael V. a hračička Ota Klempíř alias Klempa. V rytmické sekci najdeme baskytaristu Roberta Balzara a swingového bubeníka Bady Zbořila, kytarám vládne Miroslav Chyška. Sestavu doplňuje početná dechová sekce pod vedením trombonisty Filipa Jelínka, známého například z folkové formace Neřež.

J.A.R. má na kontě čtyři zdařilá alba. V současné době je středem pozornosti především poslední Homo Fonkianz, jež bude tvořit základ zlínského koncertu. Dostane se však i na nejlepší kousky z alb předešlých, které budou prošpikovány pověstným humorem, jímž obzvláště někteří členové J.A.R. oplývají při živých koncertech.

Vstupenky jsou k dostání v obvyklých předprodejích ve Zlíně, Uh. Hradišti, Uh. Brodě, Vsetíně, Kroměříži, Hulíně a Holešově. Bližší informace lze získat také v agentuře Velryba Promotion na telefonu 067/721 88 49.

Soutěž o volné vstupenky na J. A. R.:

1. Jak se jmenuje poslední studiové album J.A.R.?
2. Jak se jmenuje celým jménem Vrtulník?
3. Ve videoklipu ke skladbě Bulháři si zahrála i populární česká zpěvačka. Uveďte její jméno.
4. V kterém roce vznikla skupina J.A.R.?
5. Kde slavili J.A.R. Silvestra?

Odpovědi posílejte nejpozději do pátku na adresu redakce. Výherce zveřejníme v příštím čísle.

Sing Sing: Silný proráží - slabý následuje

Uh. Hradiště (twin) - Český hudební mainstream vyvrhl ze svého chřtánu další čilou rybičku - pětilístek Sing Sing. Tento kosmopolitní tandem se představil 12. února na Míru a dokázal, že není "druhým žebrem Adamovým" ani "mutací" Deep Sweden. Mezi těmito formacemi sice existuje silná genetická souvislost (velký prostor pro improvizaci, minimalistické prvky aj.), ale Sing Sing více vzývá rockového ducha.

Deep Sweden se po vydání dvou hvězdných nosičů (Chemistry Lab a Maiden Praque) sneslo na tvrdou zem a začalo řešit svou další existenci. Houslista Vojta Lavička při jednom z posledních koncertů Swedenů naznačil důvody rozchodu: "Na současné scéně existuje mnoho lidí, kteří 'dělají alternativu', ale zdá se nám, že tato alternativa je jaksi stejná. Všichni se snaží vidět především hloubku. Právě ona stejnost a neschopnost kreace nás začala tísnit i v Deep Sweden. Mimoto si Alex s Lucy začaly představovat více razance, kterou všichni nebyli ochotni přijmout." Pro budoucnost tedy Alex Marculewicz počítá s Lucy Fillery (cello) a přibírá na loď jménem Sing Sing kytaristu Martina Alacama, multiinstrumentalistu Richarda Deutsche a bubeníka Marcuse Godwyna. Tyto tvůrčí osobnosti, dominující v mezinárodní kapele Metamorphosis, dávaly Alex záruku hudební kvality, originality a invence.

Sing Sing si s čerstvou inspirací dovolilo hazardérský kousek. Nezvolilo totiž klasický přístup k posluchačům - tedy hostování po klubech a "prubování", jak se hudba chytne. Sing Sing si pod záštitou vydavatelství Rachot dovolilo hned první nahrávku, která se zaskvěla nejen bohatým instrumentářem (saxofon, xylofon, rockové, folkové i klasické kytary), ale i pečlivou prací s jednotlivými hudebními komponenty. Především si Sing Sing dovolilo pohltit Alexin zpěv více do vlastních útrob. Deep Sweden provedlo pravý opak - Alexin geniální hlasový projev schválně vystrkoval na periferii. Alex má neskutečně rozbujelý potenciál. Vokály má nasycené jako Iva Bittová, ve spojení s kytarou získává Alexin hlas sytost Alanis Morissettové, přitom svou hravost umírnila. Společné dvojhlasy (Alex a Lucy) dokážou provést dětským pokojíčkem malého hipíka, který si pouští irskou hudbu a jódluje. Základní aranžmá dává možnost většího nádechu pro cello. Zkrátka každá nová skladba Sing Sing je různě barevnou lentilkou čerstvé hudební příchutě. Škoda, že je v Hradišti ochutnalo jen patnáct nadšenců. I sing hmmmmm.

Úlet se svým úletem

Uh. Hradiště (ne) - Namísto avizovaného vystoupení nadějného sdružení Gang Ala Basta (na Míru vystoupí v˙náhradním termínu 30. března) zrušila na poslední chvíli své vystoupení i skupina Tata Bojs. A tak v sobotu 19. února vystoupí na Míru zlínská kapela Úlet band.

Úlet band byl založen v˙roce 1990 a od té doby zraje a kvasí. V˙současné době jej tvoří čtveřice vybraných instrumentalistů (Monika Baďurová - klávesové nástroje, Martin Lysoněk - kytara, zpívání, Petr Škubala - basová kytara a Marek Šlapanský - bicí). Autorská tvorba čerpá to nejlepší ze současného hudebního dění. Kořeny lze nalézt v˙jazzu, soulu, country, bigbeatu i moravském folklóru a inspiraci v˙umělcích jako Sting, P. Gabriel, D. Ursíni, F. Mikulecký, ale především ve vlastním vidění světa. Nesmíme pominout ani slovesnou tvorbu. Texty Úletu nedávají odpovědi na problémy doby, ale dobře se zpívají a mají spoustu čárkovaných samohlásek.

Rozsah koncertní činnosti se neváže jen na region jižní a střední Moravy. Kapelu je možno zaslechnout i v˙Čechách a Slezsku, kde hraje především v˙hudebních klubech a putykách. Za dobu svého trvání Úlet spolupracoval a spolupracuje s˙řadou renomovaných českých muzikantů a skupin. Ovšem největším uznáním stále zůstávají radostí rozšířené zornice posluchačů.

Kapela vydala několik snímků ve vlastním nákladu, ale stejně je neseženete.

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund