Číslo: 38
21.09.1998
Článků: 58
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Budeme bojovat dál, tvrdí odhodlaně nájemníci,
Sady budou úplně uzavřeny do listopadu
Četnost spojů záleží na financích obce
Olšava i Morava dosáhly I. povodňového stupně
Expedice Monoxylon II měla hradišťského zástupce
Regionální komise se sešla v Hradišti
Dítě musí mít pocit, že mu někdo naslouchá,
Budeme bojovat dál, tvrdí odhodlaně nájemníci,
kterým se nelíbí praktiky bytového družstva
Nájemníci pochybují, že opravy domu budou zhotoveny včas a řádně. - Foto: Kk
Uh. Hradiště - Bojovat dál proti divným praktikám bytového družstva Slovácko jsou odhodláni nájemníci bytů v domě č. 940 a 941 na ulici Malinovského v Uherském Hradišti. Jak jsme již informovali v DDS 27. července, Stavební bytové družstvo Slovácko začalo s opravami vad panelových domů na sídlišti Malinovského na základě odborného posudku, většinového souhlasu nájemníků a následně získané dotace od státu a bezúročné půjčky od města. Nájemníci však namítají, že s opravami se začalo bez souhlasu jejich nadpoloviční většiny. Jak zjistili, dle stanov družstva je nutné, aby se při rozhodování hlasovalo. Hlasování ovšem neproběhlo a s opravami se začalo na základě podpisové akce, kterou podepsalo 21 ze 42 nájemníků. Což je polovina.
Nikdo nám neukázal, za co máme vlastně platit, neviděli jsme rozpočet na uvedené opravy a ani nemáme záruku, že práce budou hotovy včas a řádně. Zálohu na opravy ve výši 40.000,-Kč na byt chce ale družstvo ihned. Na každý dopis družstvo dodává větu až po konečném vyúčtování. To znamená, že stanovená celková částka 92.000,-Kč na byt ještě není celá, jaká tedy bude po konečném vyúčtování? ptají se dále nájemníci. Pochybnosti mají také o firmě, která byla na zhotovení oprav vybrána. Neustále se mění jejich pracovníci, když jsme se dívali, jak šetří lepidlem na polystyrenu, který lepí na stěny, nezdálo se nám to a ověřili jsme si u jiného odborníka, jak se tyto práce mají správně vykonávat. Dověděli jsme se, že při nekvalitním nalepení může za polystyren pronikat voda a následně vlhnout a plesnivět byty.
Majitel firmy, která práce provádí, prý odborník, po našich výtkách znejistěl a řekl nám, že si musí nastudovat technologii. Jestli studoval či ne, nevíme, jisté je však to, že jeho pracovníci lepí i nadále polystyren stejným způsobem, to jest velmi šetrně. Nyní, když hodně prší a panely jsou nasáklé vodou, neměl by se polystyren lepit vůbec, přesto se v pracích klidně pokračuje. Ani se stanovenou částkou na opravy to jistě není zcela v pořádku, zjistili jsme totiž, že tyto se dají zhotovit o milion levněji, než uvádí družstvo. Myslíme si, že tyto velmi nákladné opravy domů jsou jen manévrem družstva tak, abychom jim i nadále platili. Pravda je totiž taková, že již v prosinci loňského roku měly přejít byty do našeho vlastnictví. Převody byly ale pozastaveny a družstvo chce, aby se mu lidé dále zadlužovali, vždyť bez peněz nájemníků by zaniklo.
Všichni z nás ví, že nejvíce tepla uniká starými okny a balkony, proč se tedy družstvo nerozhodlo zateplit pouze boční stěny domu, kterými nejvíc uniká teplo, spravit střechu a vyměnit právě okna a balkony? Na to by dotace od státu stačila a nájemníci by tolik neplatili. Podle Cyrila Omelky, předsedy Stavebního bytového družstva Slovácko, se na členské schůzi 12. 2. 1998, kde bylo přítomno 34 uživatelů bytů, což je 80 %, proti navrhované rekonstrukci nikdo zásadně nevyslovil. Na další schůzi konané 7. 7. bylo pak rozhodnuto, že souhlas s opravami domu by měl být projednán s nájemníky individuálně.
Přímý souhlas při této akci vyslovilo 21 uživatelů, což je 50 %, nevyjádřil se jeden, nezastiženo bylo pět a nesouhlasilo 15 uživatelů. Na otázku, zda tedy souhlasila nadpoloviční většina nájemníků, Omelka odpověděl: Družstvo vycházelo ze skutečnosti, že nadpoloviční většina s realizací oprav vyslovila souhlas. Stanovy družstva hovoří o tom, že rozhoduje členská schůze svou většinou. Ta byla v únoru, kde byla většina uživatelů, kteří s opravami v podstatě souhlasili. Na základě této schůze družstvo požádalo o dotaci.
Věděli tehdy již lidé, s čím přesně souhlasí?
Nájemníci dostali informace o tom, že pražská firma provedla průzkum, byl popsán stav domu tak, jak byl zjištěn, a návrh na realizaci oprav. Byla tam uvedena i cenová kalkulace cca 7.300.000,-Kč, což činí v průměru 92.000,-Kč na jeden byt. V závěru zápisu z únorové schůze se uvádí, že nájemníci souhlasí s variantou zateplení domu. Proti navrhované rekonstrukci nebyl nikdo. Takže tam se v podstatě hlasovalo.
Měli možnost nájemníci nahlédnout do rozpočtu na opravy?
Není možné, abychom všem 168 nájemníkům ukazovali rozpočet. Někteří se zajímali o rozpočet a projekt v době, kdy se ještě tyto materiály zpracovávaly. Nabídl jsem jim, aby se na projekt přišli podívat později. Dodnes ale nikdo nepřišel.
Z jakého důvodu byla vybrána na opravy domů firma Ekonomservis?
Výběrové řízení bylo provedeno v březnu. Nejvýhodnější nabídku z pěti přihlášených firem měla právě firma Ekonomservis Kunovice. Měli jsme tady samozřejmě zástupce firmy, který nás dokázal přesvědčit, že jeho firma umí tyto věci dělat. Tato firma pracovala delší dobu v zahraničí a měla kontakty na dodavatele zateplovacího systému. Majitel firmy nás přesvědčil o tom, že s tímto si poradí. Navíc je to firma regionální, z Kunovic, takže kdyby něco nebylo v pořádku, víme, kde ho máme hledat.
Jak je to s převody bytů?
Nájemníky jsme informovali o tom, že v okamžiku, kdy jsme chtěli požádat o státní příspěvky, tak jsme zastavili práce na převodech bytů do jejich vlastnictví. Jsme přesvědčeni totiž o tom, že pokud jeden vlastník ze 168 bytů žádá o přidělení státních dotací, tak je mnohem větší naděje, že ji obdrží, než kdyby 168 vlastníků žádalo o státní dotaci samostatně. Pokračovat s převody bytů do vlastnictví se bude moci až po vyrovnání veškerých závazků družstvu.
Co znamená pojem po konečném vyúčtování?
I když předpokládáme, že ceny máme pevné, že se nám měnit nebudou, vyúčtování musí být. Čili, jak bude vyrovnané konečné vyúčtování, může se pokračovat dál s převody bytů. Platbu v hotovosti - zálohu na opravy jsme nazvali dodatečný členský podíl. Chtěl bych jenom podotknout, že nejvíc se nelíbí opravy a jejich financování právě těm, kteří mají dostatek peněz a tito chtějí mluvit za důchodce, rozvedené nebo svobodné matky a vdovy. Celá řada důchodců například přichází zaplatit v hotovosti.
Karin Kuchtová
Sady budou úplně uzavřeny do listopadu
Uh. Hradiště (Kk) - V červenci došlo k uvolnění financí na povodňové škody, které mají být odstraněny do konce letošního roku. Mezi dvě akce, jichž se tyto finance týkaly, patří i poškozená vozovka železničního podjezdu na Kunovice, kde probíhá za částečné uzavírky výměna obrubníků, odvodňovacích odtoků a povrchu vozovky a za úplné uzavírky výměna povrchu vozovky v Sadech, kde se současně provádí také oprava vodovodu a kanalizace. Ačkoliv se na akci Sady podílejí tři investoři, Správa a údržba silnic Uh. Hradiště, Slovácké vodárny a kanalizace Uh. Hradiště a město, podařilo se vše dokonale sladit. V Sadech se začalo s pracemi po velmi rychlé přípravě a vše pokračuje podle stanoveného harmonogramu. Úplná uzavírka této části by měla trvat do 21. listopadu. Jak z naší, tak i ze strany referátu dopravy městského úřadu jsou zde prováděny každý pátek kontroly, které jsou zaměřeny na rychlost prací. Situaci trochu komplikuje nepříznivé počasí.
Co se týče podjezdu, zde by mělo dojít 25. září k položení nového krytu vozovky. Potom budou následovat ještě dilatační uzávěry, které potrvají 10-20 dnů, uvedl ředitel Správy a údržby silnic Ing. Buchtík. Do konce roku čeká řidiče ještě několik podobných oprav vozovky s omezením provozu. Největší dopad na frekvenci dopravy bude zřejmě v buchlovských horách, kde se bude provádět sanace úvezlin.
Četnost spojů záleží na financích obce
Bojkovice (Kk) - Na Bojkovicku byla v uplynulých dnech řešena doprava školáků ze školy. Ačkoliv zde školní spoje do obcí v okolí Bojkovic fungovaly, problém vznikl se zkrácením školních přestávek v bojkovické základní škole. ČSAD tedy jednalo s obcemi Bzová, Komňa, Záhorovice, Nezdenice, Pitín a Hostětín o časovém posunu autobusových spojů, tak, aby plně vyhovovaly potřebám školy. Spoje se posunovaly tak, aby školáci měli dostatek času na oběd, oblečení a včasnou docházku na autobusovou zastávku, upřesnil Ing. Procházka, vedoucí osobní dopravy ČSAD Uherské Hradiště. Četnost autobusového spojení do obcí dle jeho dalších slov záleží na domluvě obce s ČSAD, jejich potřebách a především financích. Pro tento rok je stanovena cena v rámci okresu Uherské Hradišti 20,16 Kč na jeden kilometr. Jaká bude však v roce příštím, se bude odvíjet od cen vozidel, nafty a dalších nákladů, spojených s dopravou. Obec tedy platí za autobusové spojení.
Cestující pak zaplatí samozřejmě jízdné, které se do této ceny počítá. Letos na okresním shromáždění odhlasovali zástupci obcí, že rozdíl vzniklé ztráty uhradí okresní úřad z přebytku svého rozpočtu. Otázka autobusového spojení, které je v současné době více a více využíváno, je spojena především s poptávkou cestujících. Je tedy zřejmé, že do méně osídlených oblastí jezdí i méně spojů. Naopak v okolí Uherského Hradiště, kde je proti například Kopanicím mnohem vyšší osídlení, jsou spoje časté a plně vytížené, upřesnil závěrem Procházka.
Olšava i Morava dosáhly I. povodňového stupně
Uh. Hradiště (Kk) - Intenzivní a časté deště měly vliv nejen na hladiny ostatních toků v republice, ale samozřejmě i na průtok vody v řece Olšavě a Moravě. Sledujeme řeku Olšavu a Moravu, kde máme umístěny měřicí přístroje. Nejvyšší hladina byla zaznamenána na řece Olšavě na začátku minulého týdne, na Moravě pak o den později. Bylo dosaženo I. stupně povodňové aktivity. Žádné nebezpečí však nehrozilo. Otázka dalšího vývoje průtoků na těchto tocích závisí na počasí, uvedl ředitel Povodí Moravy Ing. Ondrůšek. Meteorologové v příštích dnech naštěstí další intenzivní srážky nepředpovídají, naopak slibují koncem září a začátkem října očekávané babí léto.
Expedice Monoxylon II měla hradišťského zástupce
Uh. Hradiště - Slovo monoxyl znamená v řečtině jeden kus dřeva. Tím jsme chtěli naznačit, že člun, který sloužil naší výpravě, byl doslova vydlabaný z jednoho kusu kmene, konkrétně pak dubu, vrací se k nedávno dokončené expedici Monoxylon II jeden z jejích aktérů Robert Stojan. Doprava po moři sehrála pravděpodobně velmi důležitou úlohu v šíření zemědělství do Evropy a právě zmíněná expedice měla vyvrátit nebo potvrdit oprávněnost této teorie, která malinko kontrastuje s dnešní průmyslovou dobou, plnou tržních mechanismů, bank a technických vymožeností.
Výprava Monoxylon II navazovala na svoji starší předchůdkyni Monoxylon I v roce 1995, která si zvolila trasu napříč Egejským mořem, a to v místech nejhustšího řetězce ostrovů, kde pochopitelně náročnost cesty stěžoval silný vítr (rychlosti až 50 km/h) a proud. Monoxylon II se tedy stal pokračovatelem projektů Mgr. Radomíra Tichého, učitele archeologie, pravěku a starověku na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, odkud pocházela většina z 32 účastníků (z toho 2 ženy) výpravy, a vzhledem k tomu, že dva lidé pocházeli ze Slovenska a Německa, šlo o mezinárodní mořeplaveckou výpravu. Tři posádky tvořilo vždy devět lidí a vedle nezbytného technického doprovodu nechyběl v týmu ani lékař a kuchař.
Surovina na stavbu téměř deset metrů dlouhého prámu pochází z lesů Starého Jičína, kde městské zastupitelstvo v rámci pročišťování lesa darovalo expedici vzrostlý, ovšem jak se později ukázalo, cizopasníky napadený dub.
Pochopitelně se nám nevyhnuly ani ponorky (ponorková nemoc - pozn. red.), naštěstí se zavčas potopily, připouští k průběhu expedice Robert. Bylo zvláštní, jak 32 lidí dokáže během jeden a půl měsíce trvajícího cestování spát na různých plážích, které někdy připomínaly spíš smetiště, stravovat se spíše vegetariánským způsobem, a přesto stále držet spolu.
Ovšem expedice Monoxyl II nebyla jen projížďka po moři kolem italských, francouzských, španělských a portugalských břehů. Samotná plavba trvala od 4. srpna do 4. září 1998, kdy posádka přistála ve vytouženém přístavu v Lisabonu a získala možnost navštívit celosvětovou výstavu Expo #98, kterou právě letos portugalská metropole hostí. Už na samém začátku potkalo výpravu obvinění rakouských celních úřadů ve spolupráci s Interpolem, že z naší republiky vyváží omamné látky. Díky tomuto nedorozumění, které se nakonec podařilo vyřešit, se celá expedice zbrzdila o téměř 24 hodin. O dalších podrobnostech, které na své pouti za objevy provázely nadšení mladých lidí, si budete moci přečíst v týdeníku Dobrý den, Slovácko, který pro vás ve spolupráci s Robertem Stojanem připravuje od 28. září miniseriál o Monoxyl II.
Regionální komise se sešla v Hradišti
Uh. Hradiště (VaMP) - Za účasti Radko Martínka, starosty Moravské Třebové, který je zároveň předsedou Komise regionálního rozvoje Svazu měst a obcí ČR a poslancem Parlamentu ČR, a Jana Letochy, starosty Kyjova a člena předsednictva Svazu měst a obcí ČR zasedala v pátek 18. září na hradišťské radnici Komise regionálního rozvoje Svazu měst a obcí ČR.
Přínosem podobných zasedání je předjednání záležitostí, které se týkají reformy veřejné správy a regionální politiky státu, uvedl v úvodu setkání s novináři Jan Letocha. Význam práce komise je pak podle jejích představitelů možné vidět ve stanovování zásad pro přijímaná státní řešení. Tím, že se v ní scházejí starostové z celé republiky, z malých i větších měst, dochází při jednáních k tříbení názorů na konkrétní problémy. Prostřednictvím Svazu měst a obcí jsou pak v parlamentu prosazovány připomínky regionální politiky.
Regionální komise, která se schází zhruba čtyřikrát do roka, vznikla v roce 1992 a má kolem jedenácti členů. Místem jednání je vždy jedno z měst, odkud členové komise pocházejí. Zatímco v pátek bylo hostitelem Uh. Hradiště v čele se starostou Ladislavem Šupkou, příští jednání by se mělo sejít v Praze.
Zhruba od roku 2000 by do našeho státu měly z Evropské unie po dobu téměř 7 let proudit finance z tzv. předstrukturálních fondů. Čerpání této nemalé finanční injekce by České republice mělo pomoci v začlenění do EU. I na to by měl být náš stát připraven a i to je úkol, na kterém se budou jednotlivé regiony podílet. Ať již bude členění vyšších územně správních celků jakékoliv.
Dítě musí mít pocit, že mu někdo naslouchá,
je přesvědčena ředitelka Dětského domova v Uherském Ostrohu Anna Lízalová
Uh. Ostroh - Dětský domov v Uherském Ostrohu byl v roce 1980 zřízen v tzv. rodinném typu. Každá komunita, která vytváří náhradní rodinu, zde žije sice pod jednou střechou, zato odděleně celkem ve čtyřech bytech, čtyřech rodinných buňkách. Děti mají svou tetu i strejdu a společně se učí hospodařit a vést domácnost v rámci své rodiny. Tu tvoří vždy deset dětí různého věku a pohlaví, přičemž skuteční sourozenci žijí společně.
Život dětí v domově rodinného typu se přibližuje životu dětí ve skutečné rodině, uvedla pro Dobrý den, Slovácko Anna Lízalová, ředitelka Dětského domova v Uherském Ostrohu. Samy si perou osobní prádlo, pomáhají nakupovat,uklízejí a ve volných dnech i vaří. Je totiž dobré, když ví, co všechno s sebou domácí práce přinášejí. Děti hospodaří i tím, že dostávají kapesné, které u dětí do 15 let činí 110, u starších 250 korun na měsíc.
Mezi svěřenci domova najdete žáky mateřských škol, školáky ze základních škol, škol zvláštních, učňovských, ale i středoškoláky. Právě letos navštěvuje jedna z dívek již třetím rokem Policejní školu v Holešově, další začala studovat obor celní deklarantka na Rodince.
Po návratu ze školy se všichni zapojují do činností v rámci domova a plní své každodenní povinnosti. Na zahradě domova si pěstují zeleninu, sklízí úrodu z ovocných stromů, sportují na hřišti. Pro ty zručnější je k dispozici keramická dílna s pecí. Své výrobky pak děti nabízejí všem, kdo jejich domov navštíví. A že jsou to kolikrát moc zdařilé výtvory, o tom jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit sami. Dívky se zase v šicí dílně mohou naučit šít na šicím stroji. Součástí večerního programu v domově bývají individuální pohovory s dětmi. Právě tehdy má každý vychovatel nejsilnější vliv na výchovu dítěte v citové oblasti. Naše děti, které jsou často právě o citové spojení s rodiči značně ochuzeny, tyto večerní dialogy vyhledávají, uvedla ředitelka. Baví se o problémech ve škole, v domově, o prvních láskách a u těch starších pochopitelně i o věcech intimních. Dítě prostě musí mít pocit, že mu někdo naslouchá, chce mít pocit jistoty.
Stranou života v domově pochopitelně nezůstává ani návštěva kulturních programů v kině a divadle, děti navštěvují plavecký bazén v Uherském Hradišti. Domov se může pochlubit úspěchy svého tanečního kroužku, který se každoročně účastní prestižního festivalu.
Účast muže nebývá v tradičních typech dětských domovů běžná. Jeho nezastupitelnou úlohu si však právě v Ostrohu velice dobře uvědomují. Mužský element je pro děti velmi důležitý, protože většina dětí, které k nám přicházejí, úplnou rodinu skoro nezná, řekla nám dále ředitelka domova.
A v čem ještě se život v ostrožském domově liší od toho skutečného v rodinách? Jsou zde naprosto zakázány tělesné tresty. Děti toho v životě už tak dost prožily a mnohé z nich byly ze strany vlastních rodičů vystaveny fyzickému týrání, takže u nás stačí pouze slovo chlapa a je klid, zdůvodňuje Anna Lízalová.
Skutečností zůstává, že praví rodiče o své děti svěřené do péče vychovatelek a vychovatelů v dětském domově nejeví příliš zájem. Stejně to platí i o Uherském Ostrohu. Možná dvě, tři rodiny se čas od času ozvou a pro dítě si jednou do roka přijedou. Prostě doma je doma, připouští ředitelka, i když tam může být prostředí sebehorší, je to doma.
V ostrožském domově našly svůj domov děti ve věku od 3 do 18 let z celé jižní Moravy: Brna, Vyškovska, Kroměřížska, Znojemska, když o jejich osudu nejdříve rozhodne nařízení o ústavní výchově nebo předběžné rozhodnutí soudu. Děti jsou pak odebrány rodičům a umístěny v Dětském diagnostickém ústavu v Brně - Hlinkách. Po dvouměsíčním pobytu jsou na základě různých vyšetření zařazeni do dětských domovů. U těch, kde se předpokládá dlouhodobé odloučení od rodiny, se soud přiklání k domovům rodinného typu, kterým právě ten v Uherském Ostrohu je.
Za dobu trvání domova se jen asi ve dvou případech podařilo získat dítě do pěstounské péče novým rodičům, protože zdejší děti nejsou sirotci a mají své rodiče. Ti se vždy v pravou chvíli, když se dozví o možnosti adopce jejich dítěte náhradní rodinou, ozvou a projeví o dítě eminentní zájem. Bohužel si nechtějí uvědomit a připustit, že by se dítě jinde mohlo mít lépe, konstatovala závěrem ředitelka. Je to právě ona, která odmítá tvrzení, že děti z domovů se ve větší míře dopouštějí kriminálních činů než děti normální. Řekla bych, že tomu je právě naopak. Děti z domovů jsou vděčny za každý projev přízně, jsou skromnější a dokážou si všech věcí daleko více vážit.
M. Miškeříková
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
