Číslo: 46
11.11.1996
Článků: 36
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
ŠTĚSTÍ V NEŠTĚSTÍ
FÓR TÝDNE
ŠTĚSTÍ V NEŠTĚSTÍ
Já se nerozčiluju! Zajímavé je jenom proč kontrolujete zrovna mňa, když tudy projde denně asi tak 10 000 lidí?
V jednom z minulých čísel Dobrého dne, Slovácko jsme psali o paroháčích, kteří každou druhou říjnovou neděli zajíždějí do hor v okolí Buchlova, aby se zde v tichu lesa zbavili paroží, které jim v průběhu roku vyrostlo na hlavě. Mnozí takto postižení skutečně do hor přijeli, aby na čas ulevili svým přetíženým hlavičkám. Přesto jeden z účastníků letošního shozu měl obrovskou smůlu.
S úsměvem na rtech přijel domů a odhodlal se ihned plnit dříve zanedbávané manželské povinnosti, ale ejhle, žena byla fuč. Teprve po dvou dnech zjistil, že se jeho "kopretinka" nechala zlákat na inzerát a po dva dny pracovala v jednom blízkém erotickém klubu. Pracovala, až se z ní kouřilo a za svou statečnou práci přivezla mužíčkovi skvostné paroží šestnácteráka. Tragédie se však nekonala. Mužík nelenil, nasadil si parohy a vzhledem k datu v kalendáři (30.října) se podruhé vydal k Buchlovu. V jednom roce se mu tak podařilo shodit parohy, za což byl také zapsán do Guinnesovy knihy rekordů. Byla z toho ve Štěpnicích, kde je jeho bydliště, velká sláva. Nyní je v rodině pana Z. všechno v naprostém pořádku. Z příběhu plyne poučení pro lelkůmilovné. Zanedbávat manželské povinnosti, či veselit se u cizí Afrodity, se rozhodně nevyplácí. Považte, jen tu otravu s těmi parohy ....
MIKI
FÓR TÝDNE
Já se nerozčiluju! Zajímavé je jenom proč kontrolujete zrovna mňa, když tudy projde denně asi tak 10 000 lidí?
Francek býl u doktora: "Pane doktór, každú noc sa ně zdá ten samý a strašný sen! Idu po dědině a vidím svoju tchyňu, jak ide naproti mě a na řeménku vede krokodýla. Včíl sa roztřesu strachem, jak vidím ty zlé, žluté oči, tú zelenkavú kožu s puchýřkama a ohromné zuby, co ně chcú roztrhat."
"To je hrozné," zařve doktor. "Vy mě děsíte, to bych sa rozklepál strachy aj já!"
"To eště nic néni!" pravíl Francek. "Včíl vám popíšu teho krokodýla!"
EŠTĚ ŽE TAK
"Eště že máme enom tři děcka," povídál častkovský Olin Valůchú svojéj robě.
"A proč, prosím ťa," diví sa ona.
"No, toďkaj čtu v Dobrém dni, že každé čtvrté děcko je Číňan!"
DOBRÁ RADA
"Pane doktór," ptala sa tetka Varmužová v poradně doktora Parmy. "Céra má patnáct. Néni to pozdě bavit sa s ňú o tech sexuálních otázkách?"
"Ale néni, teti, eště sa teho možete hromadu dozvědět."
CO ČECH, TO ELEKTRIKÁŘ
"Prvéj sa říkalo - Co Čech, to muzikant," kibicuje "U Lagů" Jura Vaňkú. "Ale včílkaj sa praví - Co Čech, to elektrikář." "Jaks na to přišél?" ptál sa Franta Hrňú. "Tož do práce chodí s odporem, s napětím čeká na výplatu a bójí sa vedéní."
áčko
Kreslil Michal Janečka z Uh Ostrohu.
OPIČÍ
Ze všech zvířat na světě
mám nejraději opice.
S nimi se mi veselej
hledí na dno sklenice.
STALO SA V HRADIŠTI
Jedna panička si sedla v Hradišti v parku na lavečku. V tom k ní přisedl bezdomovec a začál s ňú laškovat. "Dovolte, rychlo toho nechte, já su slušná žena ..." "Jak možete byt slušná, když si hned sedáte na moju postél?"
ODCHOD DO DŮCHODU
Odcházál jeden vedúcí z Letu do teho důchodu. No a když si tak dva dni před odchodem prohlížál ty svoje kanceláře, tož uviděl jednoho úředníka, jak si tam nekde v rožku přepočítáva nejaké peníze. "Co sú to za peníze?" optál sa ho. - "To sme vybrali na oslavu teho vašého odchodu do důchodu," pravíl rychlo vystrašený úředníček. "No, to ste ani nemoseli, je to od vás velice milé," říkál vedúcí, "no a kdy to vypukne?" - "Tož snáď to bude velice brzo. Přesně v ten okamžik, jak za sebú zavřete naposledy dveře."
TANEČNÍ
Povídala blecha bleše: "Tak já už chodím do tanečních." - "Ále daj pokoj, na to já už su moc stará. Jak si tá moja oblékne krajku, tož si radši přeskočím na babku. Klid je klid ..."
NA SCHOVKU
Po deseti rokách manželství říká Anča Drozdová svojému starému: "Já sa ti včíl schovám a když mě najdeš, tož si se mnú možeš dělat co chceš. No a kdybys mě nemohl najít, tož budu schovaná v šatníku na chodbě ...."
PRAŽSKÁ TURISTKA
Do Hradišťa přijela skupina turistů z Prahy a hned sa vydala na hrad Buchlov. Při prohlídce hradu sa jedna taková tá vyfiflená Pražačka ptala kastelána, co jich provázál: "Heleďte a co strašidla, máte tadyhle nějaký?" - "Tož abych pravdu řekl, nemáme," pravíl kastelán, "ale kdybyste chtěla, tož možete nastúpit aj hneď."
ARMÁDA NÉNI HOLUBNÍK
Voják Pučalík sa kázeňsky proviníl a mosél na deset dňú do basy. Když měl nastúpit trest, tož požádál svojého nadřízeného, estli by si nemohl vzít sebú aj kytaru. "Tož vy ste sa zblázníl," pravíl důstojník, "to nepřipadá v úvahu!" - Voják sa enom tak nechtěl dat a tož říká: "A co Dalibor, ten mohl mět ve vězéní husle?" - Důstojník sa eště víc rozčílíl a zařvál: "Co sa děje u jiných útvarú, to ňa vůbec nezajímá, jasné!"
ZAS SA BUDE STŘÍLAT
V buchlovských horách si polesný svolál všecky zvířata, které měl ve svém revíru a promluvíl k ním važným hlasem: "Nebudu vám to tajit. Jistě to všeci víte, že tak jako každý rok, tak aj letos si sem přijede zastřílat hradišťská smetánka. Znáte to, stejně budú ožralí, ale přesto si dajte pozór, aby vás nekerý netrefíl ..." - "A přijede aj podnikatel Balík?" ptál sa zajíc Ruda. - "Tož ten přijede určitě. A proč sa ptáš, snaď ťa lóní nepostřelíl?" - "Tož to zas né, ale poblil mě..."
"PRST"
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
