Číslo: 52
23.12.1996
Článků: 34
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Cyrilovo předvánoční pálení
FÓR TÝDNE
Cyrilovo předvánoční pálení
"Sakra Matúšu. Sú sady novináři. Tys zvolál před naším pravidelným vánočním sexem nejakú tiskovku ?"
Počúvajte, co sa ně nestalo lóní před Vánocama,postěžoval si strýc Cyril chlapom v pálenici, zrovna když přepalovali lajtr kmocháčkovi Fanúšovi. Strýc Cyril sa tam na silu a na moc vnutili, že budú pomáhat s výpalkama a nakonec tam šli enom kvůli skleničce Ministerskéj. Lóni sem měl hodně trnek, šak víte, aj vy ste měli hodně. Zkrátka, co vám budu povídat, bylo teho tolik, že sem nevěděl, co s tým. A jak na sviňu, pálenica měla termíny zadané až do půli února.A já blbec sem došél s křížkem po funusi.A co včilkaj? He? Babo raď! Přeca nenechám taký pěkný kvas zhnit. To by byla věčná škoda, takého kvasu a bez jediného kila cukru. To bude určitě litr aj neco z kýbla, sumíroval sem si v duchu. Kde ale včíl sehnat pálenicu? Chodil sem po dědině zakaboněný jak zapomenutý čert od Mikuláša a brblal sem si pod fúsiskama jak samotný Lucifer,když mu nekdo šlápne na ocas. Když už to trvalo asi štrnást dní a aj v hospodě chlapé si teho všímli, kápl sem před Jurú Otépkovým při skleničce borovičky božskú.
Postěžoval sem si mu, jaké mám veliké starosti. Jura si upíl a že ně od tých starostí pomože za litr téj halůzkovéj. Já sem v ten moment pookříl a plácli sme si.
Strýcu, nachystajte sa na příští sobotu ráno, prohodil na rozlúčku Jura mezi dveřama.
Ten týdeň byl pro mňa k nevydržení. Býl podlevá mňa delší, jak týdeň před důchodem. Přetrpěl sem ho ale ve zdraví a nadešla dlúho očekávaná sobota. Tak sem vám byl z teho nervózní, že sem stal spěšej jak slépky s kohútem. Ti měli eště půlnoc, když sem běhal po dvoře, sekal polénka, připravoval třísky na podpal, vymétl kotlinu a opláchl demižón na ten božský nápoj Slovácka. Úderem sedméj začalo na dvoře blavúzňat psisko. Máme ho doma namísto zvonka u vrát, víte? Dojdu vám k vrátom a tam už vyhlédal Jura s kárú a na ní neco přikryté starým vlňákem po stařence. Rychlo sem otevřel vráta a pustil Juru s kárů na dvůr. "Eště, že je tak brzo. Súsedka Kača od naproti, známá BIS dědiny (pro čtenáře: Bezpečnostní informační služba dědiny), známá drbna a klepna eště spí, pomyslel sem si.
Tož, strýcu, tady to je, odhrnúl s velikú slávú Jura vlňák z káry a pozoroval ňa, jak sa budu tvářit.
Zahořaly ně oči uspokojením a začali sme nosit ten boží aparát do prádelky, kde sem měl narychtovanú kotlinu. Jura ně pomáhal aparát složit, nanosili sme první várku kvasu, zadeklovali to, doléli vodu do chladiča a já po tém běsnění se slávú zapálil třísky pod kotlem. Utřel sem si spotěné čelo, sedl si na legátku a zapálil si spokojeno viržinko.
Tak, strýcu, máte to narychtované, jak to obsluhovat víte, šak ste starý páleničář, tož já teda půjdu.Mám doma moc práce. Vy už si to vypálíte aj sám, né? dodal Jura mezi dveřama. To víš, že aj. Uvidíš, že bude fajnová. Děkuju ti pěkně, Juro, šak sa potem vyrovnáme. A dojdi večér, to už bude téct snáď tá Ministerská," pozval sem ho na aldamáš.
Tak sem pálil jeden kotel kvasu za druhým, lajtru v demižóně přibývalo a soboty pomáli ubývalo. Až sem sa dostal k přepalování lajtru. Znáte to, posvátná chvíla, kdy čověk zadekluje kotel, přiloží pod ním a čeká, až sa tá sliovicová para dostane přes chladič do kýbla. Přiložil sem pod kotlem a hlédal, aby ně výskočky nevletěly do připraveného kýbla. Ty sem odchytil do hrnka pro svoju starú, mastí si s nima bolavé nohy. No a už tékla do kýbla enom čistá sliovica. Teď to enom nepřehnat s přikládáním. Mosí to téct enom takým cicúrkem. Žádné hnaní. Tak vám tam sedím na téj legátce, hledím zálubno na ten cicúrek, sem tam připustím vodu do chladiča, když do místnosti vletěla moja stará. Už sem měl tři štvrtě kýbla vypáleného. A žepréj enom tady celú sobotu zbůhdarma lapíš na řiti, kdybys aspoň šél pozametat po dvoře kuřince. Čert ně byl dlužen tých kuřinců aj téj baby. Abych od ní měl teda pokoj, vzal sem prútěnú metlu a šél sem zametat ty kuřince. No a než sem zamétl dvůr, co myslíte, že sa nestalo?
Já blbec jeden, hňup pobúchaný, sem zapomněl zavřít kohútek od vodovodu, jak sem napúščal vodu do chladiča, voda přetékla zrovna do teho kýbla s tú sliovicú a sliovica z kýbla na zem. Než sem sa vrátil od tých kuřinců, byla sliovica v kanále a v kýbli voda.Když sem to zjistil, myslel sem, že moju propichnu vidlama a zametu na hnojiště aj s týma kuřincama. Takéj škody, kvůli nezametenému dvoru. Tak sem teda lóni pálil, postěžoval si strýc Cyril.
A co ste udělali s tetinú, šak tá za to mohli? optali sa opatrno chlapé.
Co sem s ňú udělal? Přerazil sem o ňu tú prútěnú metlu, to sem s ňú udělal, dodal strýc Cyril a zavdali si s chlapama, protože zrovna tékla Ministerská.
Jan
FÓR TÝDNE
Mámo, mámo má, včíl vidím, že budeme mět pětky už obá dvá!
Strýc Matúš sa svěříl svojéj staréj, že si poslední dobú velice těžko vybavuje věci z téj svojéj paměti. Zároveň sa jí aj svěříl, že četl v nejakých novinách článek o jedném doktorovi, kerý tyto problémy léčí.
Já ti mám, Matúšu, úplně stejný problém, přiznala sa mu jeho stará. Zajdeme tam spolem!
Za nekolik týdňů, bylo to akorát na Vánoce, vykládál strýc Matúš jednomu známému, jaké má ten doktór zázračné metódy, a jak to na něho dobře zabírá.
Sakra, Matúšu, já myslím za ním také zajdu, povídál ten známý. Jak sa ten doktór menuje?
Pomož ně s tým, pravíl Matúš. Potřebuju méno kytky .... má dlouhý stonek .... a trny ...
Růže? nadhodíl známý.
Jo, to je ono. Hej, Růžo, jak sa menuje ten doktór, co k němu chodíme?
VÁNOČNÍ NÁKUPY
Cyril s Ignácem sedíja před Vánocama v hospodě a furt přemýšlajú, co tým svojím starým enom kúpit. Cyril si s tú svojú neví rady, a tak sa ptá Ignáca: Ty, Ignácu, co chce tá tvoja polovička drahá nadělit na Vánoce? Kožuch, prý z téj činčile, či co je to za ftáka! Šmarja, Ignácu, a ty máš tolik korun? Co ťa vede, nemám, šak jí kúpím enom kladivo! Sakra, Ignácu, a na co kladivo? Tož to je přeca jasné, aby si ty svoje hlúpé nápady vymlátila z hlavy!
MALÁ RADOST, ALE RADOST
Já sa najvíc těším na Vánoce, to sú pro mňa ty najkrásnější svátky, pravíl strýc Oharek chlapom v hospodě v Popovicách. To dostaneš tak moc dárků? divili sa chlapé. Ale to né, ale tchyni dycky zaskočí kosť z kapra ..., tož ju možu jednú za rok švácnút po zádách!
MOŽÚ SI KÚPIT CO CHCÚ
Staříčku, povězte nám, co kúpíte děckám na Vánoce? ptala sa Maňa Burdová. Ále, Maňo, já jim nic nekupuju, lebo stejnak, když jim neco kúpím, tož enom ohrnujú nos a všelijak mrčíja. Tož sem sa rozhodl, že dám každému dvacku - a ať si kúpíja třeba aj motórku!
A ZAS TY NÁKUPY
Tož ti nevím, co mám kúpit té mojí na ty Vánoce, svěřovál sa Jura Hanáčkú. Tak sa jí zeptaj, co by chtěla, radili mu chlapé. Tož ste blbí, šak tolik peněz zas nemám!
STAROSTI S KAPREM
Milošu, prosím ťa, jak mám zabit teho kapra bez bolesti? Vem ho sekyrú po gebuli! Ja a nebolí to? Ani né, ale nesmíš sa švácnút po prstách.
KRAŤASY
* Strýcu, co máte najraděj z kapra? - Husí stehno ... * Ty, Juro, co je to tá purpúra? - "Asi nejaký ten guláš. Přeca sa zpíváPurpura na plotně voní a voní * Co sis kupovál v té prodejně elektro? Svíčky? - Né, signalizační zařízení. Jak sa nekdo dotkne čokolády ze stromku, tož začnú zvónit zvonky.
JEŽIŠEK
Jožine, estli nebudeš poslúchat, tož k nám nepřijde Ježišek! Ale tatošku, to bys mně přeca nemohl udělat, když na něho věřím už poslední sezónu.
CO TO JE
Malý Francek Sršňú přišél dóm ze školy a ptál sa hneď mamy ve dveřách: Povězte mně maměnko, co je to zplodíl? My zme to brali v náboženství! Tož, zplodíl, ošívala sa mama jak jehla před zatáčkú, to znamená, jak gdybys neco nekomu dál! Po vánocách sa chlubíja děcka ve škole a francek hlásí: Chlapé, já sem dostál na vánoce košulu a naša stařenka ně zplodila medvěda!
ÚKLID VRCHOLÍ
Předvánoční úklidový chaos dostúpíl vrcholu a tetka Růža zmateně létala mezi všeckým tým, co bylo porůznu rozházané po kobercách. Když už tak krůžilo skoro deset minut, tož sa otočila na strýca a pravila: Rudo, prosímťa běž ven na ulicu a zavolaj mně z budky. Nemožu totiž najít telefón!
POHOTOVÝ STRÝC HALUZA
Tetka Haluzová sa před vánocama velice tulila ke strýcovi: Jožinku, ty můj kocúrku, mojím snem je kožuch .. Tož to sas měla narodit jak ondatra, pravíl strýc pohotovo.
TAJEMSTVÍ DLÚHÉHO ŽIVOTA
V Javorovci žíl na pasekách staříček Pagáč a ten vám měl právě na vánoce slavit sto roků. Sešlo sa tam na ty oslavy toliko gratulantů, že aj místa pochybělo. Mezi tema všeckýma byli aj dvá doktoři z Ameriky. Po pár kalíškoch slivovice sa osmělili a optali sa staříčka, jak to, že je ešče furt tak čilý? Tož to je tým , že sme dycky dřív velice střídmo jedli. Po dalších slivovicách chtěli ti Amerikáni vědět, estli sa nekdy naíl aj gořalky. To né, pravíl staříček, ale chodíl sem dycky brzo spávat. A dožíl sa ešče nekdo z vaší rodiny tak vysokého věku, vyzvídál ten tlustčí doktór. No baže že dožíl, můj bratr Francek. Ten má už 108 roků. Doktoři hneď poskočili a že by chtěli aj s ním mlúvit. To půjde těžko, pravíl staříček, protože on je každý večér strašně ožralý.
DOPIS Z VOJNY
Voják Ruda, kerý sa nedostál na vánoce z vojny dóm, psál svojí Mařce dopis: Mařko, včéra sa ně o tobě zdálo! Mařka mu obratem poslala odpověď: Z toho si nic nedělaj, to sa vypere!
SEXI VÁNOCE
K tetičce Jozéfce přijela na vánoce její vnučka aj s tým svojím nápadníkem. A tož to víte, poklábosilo sa, popilo sa, no a potem mladí honem šupky dupky do postýlky. A že měli tak napilno, tož zapoměli za sebú aj zavřít dveřa. Tetka idúcí okolo, zahlédla jak sa vnučka natřásala před tým svojím enom tak v lehúčkém prádélku a jak sa potem spolu k sobě měli. Dálej už tetka nečekala a honem letěla za strýcem. Ten už znavený alkohólem a rokama, enom spokojeno odfúkávál v posteli. Tetina sa rychlo přeslékla a začala strýcovi kolem hlavy natřásať svoje gatě a čekala, co to s ním udělá. A také že udělalo. Strýc sa probrál, vyskočíl a zařvál: Stará, honem ně podaj brokovnicu, je tu kdesi tchoř!
MALÝ POČTÁŘ
Šél malý Vojta s dědú na Štědrý den podívat sa do města a cestú navštívili snáď každú hospodu. Když sa potom vracali dóm, tož děda měl už dobře nakúpené a tak pravíl malému Vojtovi: A né, abys doma říkál babičce, kolik sem vypíl panáků! - Neboj dědo, já umím počítat enom do dvaceti.
JAK TO BUDE NA VÁNOCE
Ve škole v Ostrohu paní učitelka besedovala s děckama na téma, jak si kdo představuje Štědrý deň. Hlásíl sa aj malý Toneček Kodrlú: Prosím, to bude u nás vypadat takto: budeme stát u stromečku, otevře sa okno a do pokoja sa bude cpat veliký zadek! - Ale proboha, tonečku, proč si to myslíš? - Protože tata říkál, že sem zlobíl a k vánocom že dostanu tak akorát hovno.
VÁNOČNÍ NÁKUPY
V obchodním domě v Nové Vsi těsně před vánocama stál starý Novák u pokladny a vrčál na svoju starú: Proč si mosíš pořád kupovat větší podprsenky, když tam nemáš stejně co dat! Nováková sa enom otočí a praví: Kdyby to tak bylo, tak ty bys už roky nepotřebovál trenýrky!
DOBRÁ RADA
Strýc Jožin s tetkú Anéšú sa dostali na vánoční nákupy až do Prahy. Prolétaly všecky obchody a nakúpili dárkú, že to nemohli ani unést. Enom pro dědu nemohli nic dobré sehnat. Sháňali, sháňali, no furt nic. Až najednú když už v zúfalství zašli aj do teho luxusu, koho tam nevidíja - samotného Václava Klausa, jak aj on tam nakupuje. Jožin hneď říkál: Ty Anéšo, tož ten by nám mohl poradit, ten ví přeca všecko. tož šli sa teda zeptat, estli by pán Klaus nevěděl co by měli kúpit jejich dědovi pod strom eček. Mělo by to byt ale neco hodně laciného, ale také aby to bylo pro dědu překvapéním. Klaus chvílu přemýšlál a potem jim pravíl: Víte co bude nejlepší, ale opravu, opravdu nejlepší? Pošlete dědu večér před Štědrým dnem na procházku a až sa vrátí, tak na něho uděláte BAF!!
NA VOJNĚ
Velitel říkál vojákovi, který dostál zrovna na vánoce opušťák: A neproveďte žádnou hloupost! - Provedu!
TO JE ASPOŇ VEDÚCÍ
Prosím vás, pane vedúcí, moja stará chce, abych s ňú šél dneska dopedňa nakupovat vánoční dárky, nemohl byste ně pustit? V úředních hodinách? Vyloučeno! To ste hodný. Moc vám děkuju.
VANOČNÍ DÁRKY
Franta s Máňú dostávajú od taty každý týdeň deset korun do svojích pokladniček. Z techto úspor si majú navzájem kúpit vánoční dárky. Jednoho dňa šak přiletí s velikým řevem malá Máňa za tatú: Tato, Franta je strašný darebák. Pořád cpe svoje peníze do mojí pokladničky!
TO JE PRAVDA
Plánovali dvá mladí manželé na sídlišti ve Štěpnicách před tema svátkama. Předlóní sme měli na vánoce borovičku, lóní smrček a letos bysme sa mohli dosyta najest.
MATÚŠ MEDITUJE
Matúš seděl za kamnama a pokuřovál fajku a enom tak pravíl: Ty Růžo, já su ti dycky na vánoce tak nejak naměkko... Ja to pasuje, přikyvuje Růža, na Silvestra si zas tak nejak natvrdo.
KDO ZABIJE KAPRA
Ptál sa malý Pepinek súsedky: Tetičko, nešla byste k nám večér zabit kapra? A proč zrovna já Pepinku? No víte, náš tata povídál, že máte strašnú ranu.
NOVÝ RECEPT TETKY ŠKUBALKY
Anča Berecková chce na vánoce udělat změnu a připravit kapra nejak ináč než normálně. Proto sa ptá súsedky tetky škubalky: Tetino, neznáte nejaký originální recept na vánočního kapra? My rybu neděláme. A věříte, že to by nemoselo byt také špatné. Děkuju.
LÉČENÍ ROZHLASEM
Krátko před vánocama seděla babka Ostružíkova s dědú u rádia poslúchali jednoho léčitela jak pravíl: Tak, včíl kdo chce byt zdraví, tož dá pravú ruku na rádio a levú na to místo, keré ho bolí. Babka hneď dala pravú ruku na rádo a levé na svoje bolavé koleno. Děda také dál pravú ruku na rádio a levú si začál šmátrat kdesi v gaťách. Babka ho hneď pokárala: Co blbneš dědku jeden? On chce přeca léčit a né oživovat!
VÁNOČNÍ PŘEDSTAVENÍ
V přestávce vánočního divadelního představení povídál Jura Klobáskú Anči trtkové: Ty Andulo, jak sa ti to lúbilo? - No, bylo to pěkné, ale dúfám, že nás nikdo neviděl!
NA VÁNOCE
V Žitkové, bylo to zrovna na svátky vánoční, povídál Lojza svojí staré: Stará, zbal si věci, půjdeš zpátky k vašim dóm! A proč prosímťa? V novinách sem sa dočetl, že podle jakéhosi zákona sa budú vracat aj zříceniny!
ZE SÚDNÍCH SÍNÍ
Byly Vánoce aj v Hradišťu a pán súdca měl sváteční náladu. Z čeho ste obviněný? ptál sa Jury Cigánka. Ále, nakupovál sem vánoční dárky moc brzo, říkál Jura. To přeca néni trestné. Jak brzo ste jich šél nakupovat? optál sa súdca. No, než otevřeli obchody.
U ZUBAŘA
Strýc Oharek s tetkú sa o Vánocách vydali k zubařovi. Chcu vytrhnút zub, ale nepřeju si žádné umrtvení, protože mám velice napilno, pravila tetina. Rychlo ten zub vytrhněte a my zas pujdem. Na teho zubařa to velice zapůsobilo. Slyšte tetino, vy mosíte mět ale sakra kuráž, když si to chcete nechat enom tak vytrhnút, pravíl doktór. A kerý zub to je? Tetina sa otočila na strýca: Matúšu, pocem a ukaž panu doktorovi ten zub co chceš vytrhnút!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund