Boršice - Milan Ryšánek je od roku 1991 farářem obce Boršice u Buchlovic a dnes už dokonce i místoděkanem uherskohradišťského děkanátu. Zeptali jsme se jej proto na jeho názor týkající se náboženství v současných podmínkách.
Do škol se vrací hodiny náboženství. Projevuje se to i v˙běžném životě?
"Nepoužil bych výrazu vrací se, protože i v˙dřívější době probíhala náboženská výuka. Konala se však na místech, která nebyla tak na očích veřejnosti, především pak tehdejší vládě. Rodičům často bylo vyhrožováno,že pokud budou jejich děti navštěvovat katechismus, nedostanou se na vyšší školy, nebudou moci postoupit na vedoucí místa. Takže dnes mají rodiče více odvahy své děti přihlásit. V˙běžném životě se náboženská výchova samozřejmě promítne, je však důležité, aby v˙souladu s˙vírou vychovávali svá dítka i rodiče. Pokud rodiče sami nechodí do kostela, pokud jednají v˙rozporu s˙božími přikázáními a po dítěti vyžadují účast v˙náboženských hodinách či na mši, děti mají z˙toho v˙hlavě zmatek. Samozřejmě i rodiče, pokud mají zájem, mohou dohnat zameškané a mohou se aktivně podílet na náboženském životě."
Po roce 1989 se do kostela nahrnula spousta lidí. Jak to s˙návštěvností vypadá dnes?
"Samozřejmě, ten, kdo přišel do kostela jen proto, aby ukázal po revoluci svou svobodu nebo se jen předvedl před sousedy, určitě už za těch deset let "odpadl". Činí-li člověk něco bez víry, dlouho mu to nevydrží. Najdou se ale i takoví, kteří se nebojí například nechat se pokřtít později, než je běžně zvykem. Například v˙roce 1995 jsem křtil ročníky 1962, 1969, 1982. V˙roce 1997 pak ročníky 1979 a 1982."
Jak se jako páter díváte na otázky soužití dvou osob stejného pohlaví?
"Tady jasně odpovídá křesťanská mravouka. Soužití takových dvou osob je v˙rozporu se základním posláním muže a ženy, nemohou plnit rodičovské poslání. Všichni vidíme, že i společnost sama tápe, hledá místo, kam by takové lidi měla zařadit."
Který bod z˙Desatera činí farním ovečkám největší potíže?
"Desatero hovoří o vztahu člověka k˙Bohu a člověka k˙člověku. Pomáhá nám to, co bylo nabouráno, opět obnovit, napravit. Vysvětluje nám, jak se máme chovat a proč se tak máme chovat. Nemůžeme tedy říci, který bod Desatera je nejčastěji porušován, spíše by se dalo hovořit o tom, jak se lidé k˙sobě chovají navzájem. Rozdílné jsou vztahy mezi lidmi ve městě, kde převládá anonymita, a vztahy mezi lidmi na vesnici, kde si lidé navzájem "vidí do talíře". Měli bychom se zamyslet nad tím, jak se chováme k˙sousedům, zda nezávidíme, neubližujeme, nevydíráme."
Latinské přísloví "Sic transit gloria mundi" praví: takto pomíjí světská sláva. Jak pomíjí?
"Toto přísloví je třeba chápat jako poukaz na hledání trvalejších hodnot. Vše na světě, ať již sláva, moc, bohatství, úspěch, nebo cokoli jiného, je pomíjivé, nepřináší nám to trvalé kladné hodnoty, které nám však nabízí Bůh. Historie přináší zprávy např. o mnoha mužích, kteří byli obletováni ženami, ale nakonec zemřeli někde v˙ústraní, bez povšimnutí. Známe také zpěváky, kteří skončili kdo ví kde a kdo ví jak. Je tedy třeba hledat trvalejší hodnoty, jak jsem již řekl."
Je dnešní církev moderní, pokroková?
"Slovo pokroková se dá vykládat několika způsoby. Církev zůstává stejná v˙tom, že dává každému člověku naději, útěchu, nabízí trvalé hodnoty, oporu, učí lidi žít v˙souladu se svým stvořitelem, a tedy i v˙souladu s˙přírodou, sami se sebou, se svou přirozeností. Pokroková, moderní je v˙přístupu k˙mládeži. Mladým je například umožněno zpestřovat bohoslužby zpíváním liturgických písní za doprovodu kytar. Domnívám se, že pokrok je patrný například také v˙hodinách katechismu."
Jana Hlavačková