DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 42
25.10.1999
Článků: 65

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Sochy v poloze ležící aneb co vy na to, pane Opočenský?
	Anketa na aktuální téma
	Jak ve Vaší obci slavíte 28. října vznik samostatného Československého státu,
	Lékaři se podmínky nelíbí
	81. výročí vzniku Československa
	Vojenský majetek připadne obci
	Ještě neví, jak peníze rozdělí
	Moje (ne)zkušenost
	V Hluku vyroste čtyřicet dva bytů

To nejsú havrani, ale radní z Hradišťa. Po poslední ptačí burze, kerú nechali přemístit do tržnice, chodija na veřejnosť raději v přestrojení !

Sochy v poloze ležící aneb co vy na to, pane Opočenský?

Uherské Hradiště (tam) - V úterý 19. října se rušila výstava soch na náměstí Míru za účasti autora Pavla Opočenského.

Docela jistě jste se doslechl, že Vám nějací záškodníci shodili sochy. Jaký k tomu zaujímáte postoj? "Byl to takový kolorit. Každý týden se mi někdo ozval: "Pane Opočenský, zase vám tam porazili sochy." Každou chvíli to byl někdo jiný a pokaždé to byl stejný příběh. Protože mě to dost sere, nechci rozebírat, co mi na tom vadí. Nemá to daleko k˙tomu, když někoho nemáme rádi nebo nás někdo nasere, tak jdeme a zfackujeme jeho dítě. Je to něco podobného. Prostě docela zbabělý akt, který je buď vyjádřením toho, že mě ten člověk štve, a proto mě taky tak trochu štve jeho práce, nebo mě ta práce štve natolik, že mě musí štvát i ten člověk. Nebo, což je taky možné, je to nějaký druh sportu. Kdyby se to stalo jednou, tak o tom nemluvím, ale vzhledem k˙tomu, že ležely všechny, a některé několikrát, nastává taková zvláštní situace, kdy jedni poráželi a druzí z˙města je zase stavěli. (A já si myslím, že se dá docela spolehlivě odhadnout, kdo porážel s˙velkým gustem, protože předpokládám, že jsou tady v okolí taky nějaké plešaté lebky). Ti druzí zřejmě cítili stud za to, že tady sochy někdo poráží. Je to smutné. Na jedné straně má město zájem, na druhé to zase některým lidem vadí. Je to tedy poprvé, co se mi něco takového stalo v˙tomto rozsahu.

Vy jste vystudoval šperk, kterému se stále věnujete, a zároveň děláte sochařinu, kde pracujete s˙horou kamene. Jak jde dohromady malý něžný šperk a masivní kámen?
"Ano, já jsem začal šperkem a sochy jsem dělal až následně po mnoha letech. Dalo by se říct, že jsem šperkařinu provozoval deset let, než jsem přešel k˙sochám. Vzhledem k˙tomu, že potřeba třídimenzionálního projevu byla ve šperku limitovaná, objev materiálu kamene byl pro mne natolik vzrušující, že jsem přešel velice rychle k˙tomu dělat ty věci velké. Jeden čas bylo hodně rozdílné, co jsem dělal v˙malé velikosti, a to co se dělalo ve velké. Nemělo to až tolik společného. Teprve časem se to tak zvláštně zharmonizovalo, že jsou to vlastně třídimenzionální skicy toho, co následně dělám ve velkém. I když jsou některé věci vzdálenější, tak je to jen zdání na první pohled. Když se na to podíváte zblízka, zjistíte určité spojitosti, třeba řešení určitých negativních prostorů, křehkosti a tenkosti. Je tam mnoho velice podstatných shod. Proto dělám obě velikosti souběžně, protože se vzájemně doplňují."

Co se nejvíce promítá do vaší tvorby, ať už vědomě nebo nevědomě?
"Podvědomě jsem zjistil, což mi řada lidí potvrdila, hlavně ženy to zřejmě vycítily, že se tam dost promítá erotika. Nejdřív mne to překvapilo, ale když jsem to slýchal s˙určitou mírou pravidelnosti, tak jsem si uvědomil, jaký význam pro mne erotika má a že to asi bude pravda, a už to tam také vidím. Vždycky je těžké subjektivně posuzovat podvědomí věci. S˙kamenem dělám už tolik let, že jsem si nemohl neuvědomit, co mě na něm zajímá. Pochopil jsem, proč je pro mě tento materiál přitažlivý. Vím, co kámen reprezentuje, vím o všech jeho vlastnostech, respektive je zkoumám pomocí kontrastu. Když je to o těžkém tunovém bloku, tak se ho snažím vydlabat tak, aby byl co nejlehčí, tudíž nastane kontrast k˙té váze. Jak my známe kámen mohutný a těžký, já se ho snažím udělat křehký a lehký. Nebo se ho snažím udělat průsvitný. To je doslova opak té vlastnosti, jakou kámen má. V˙posledním roce jsem se začal zabývat dalším elementem, a to je funkce. Totiž ten pocit, že věc k˙něčemu je, a zároveň neznalost k˙čemu, se mi zdá zajímavá. Lidi to vzrušuje a o to se snažím v˙poslední době. Co bude dál, to nikdy nevím."

V˙poslední době jste se zúčastnil dvou větších výstav. Jednou z˙nich byla výstava erotického šperku. Odkud vzešel ten nápad, a je možné tuto výstavu někde vidět?
"Přivezl jsem si katalog z˙holandské výstavy erotického šperku asi sedmi nebo deseti poměrně známých výtvarníků. Některé práce byly zajímavé, některé velmi nudné. Proto jsem se rozhodl uspořádat stejnou výstavu v˙našich podmínkách, protože se u nás v˙erotice můžeme v ledasčem ukázat. Každý, kdo se pohybuje v˙oboru moderního šperku, se k˙tomu tématu může vyjádřit. Navíc jsem věděl o několika výtvarnících, kteří to mají v˙díle už napsáno. Ty další jsem vyzval, jestli se k˙tomu nechtějí vyjádřit, že uděláme výstavu. Takže to byla vlastně otevřená výzva. V˙dnešní době zde vystavuje asi třicet autorů, a myslím, že ještě někteří přibudou. Díla, která se sešla, překvapí co do bohatosti nápadů. Myslím, že pro tuto výstavu je důležité, jak může být erotika vnímána intelektuálně, emocionálně či esteticky. Je tam mnoho možností. Většina výtvarníků se za svá umělecká díla schovává, tady je to přesně obráceně. Díky erotickému šperku se výtvarníci odhalí."

Když už jsme u té erotiky, jaké ženy se Vám líbí?
"Líbí se mi nevinnost, zvědavost, mládí, intelekt a zároveň mám rád schopnost experimentovat. Je to dost nedosažitelná kombinace, ale nalézám ji a jsou to dost zvláštní exempláře." Doslechla jsem se, že se chcete zařadit do skupiny pedagogů na umělecké vysoké škole. Co Vás k˙tomu vede? "Rozhodl jsem se, že až přijde doba a bude vypsán konkurz na profesuru u jistého oboru na jedné vysoké škole v˙Praze, že se o to budu ucházet, protože chci, aby tam došlo ke změně. Vidím, co na té škole je a co tam schází. Do jisté míry mají všichni studenti jeden nedostatek. Chybí jim stejná umělecká krvinka. Chci to trochu pozměnit. Cítím, že v˙tomto oboru je třeba nastolit jiné podmínky. Byl jsem ovšem varován, že asi to těžko projde, protože nemám vysokou školu, což je v˙této zemi velký nedostatek, zvláště když chcete někomu něco říkat."

Naposled jste se objevil v˙Uherském Hradišti v˙létě, když probíhala LFŠ, která měla podtitul film a výtvarné umění. Jaký jste si odvezl dojem?
"Skvělý. Návštěvníci festivalu se povalovali mezi kameny, což mi bylo velmi příjemné. Ty kameny jim byly blízké, tak si vedle nich lehali, opírali se o ně atd. O filmu ani nemluvím, protože ten výběr dobrých filmů byl tak velký, že si v˙něm každý našel své. Pro mě to byl velký zážitek. Mám spoustu zážitků i z˙Karlových Varů, ale atmosféra, jaká byla tady, to bylo něco extra. Takže jsem si odsud doslova odvezl víc než z˙Karlových Varů."

Anketa na aktuální téma
28. Říjen

Skutečně, ani se to člověkovi nezdá, jak ten čas rychle utíká - přišel podzim a datum 28. října. Zvláště tento den si musíme znovu a znovu připomínat demokratické principy československého státu, který byl v roce 1918 vyhlášen a přiřadil se tak ke svobodným, svrchovaným a demokratickým státům světa. Je třeba si zvlášť připomínat myšlenky a snahy zakladatelů Československé republiky - T.G. Masaryka, Dr. Ed. Beneše, M. R. Štefánika, Ant. Švehly a jiných, kteří uskutečňovali s členy domácího odboje snahy a přání Čechů i Slováků po samostatném a svobodném státě.

Jak těžká, usilovná a doslova mravenčí práce to tehdy musela být, chápeme vlastně až dneska. Přesvědčit mocnosti světa, aby uznaly a podpořily snahy tak malého národa v srdci Evropy, začleněného do svazku Rakouska-Uherska, které ovládalo východní Evropu. Museli dokázat, že jsem schopni svůj stát spravovat sami, bez německého vlivu, který nikdy nebyl Čechům a Slovákům vůbec nakloněn. Škoda, že první republika měla tak málo času, pouhých 20 let k vybudování demokratického státu, a pak dalších 50 let se bránila, aby přečkala nacistickou a komunistickou nadvládu.

Nyní je však třeba, a to především, odkaz těch českých a statečných lidí, kteří pro humanitní ideály pracovali, bojovali v legiích, položili své životy - uplatňovat, dodržovat a uvádět každodenně v činnost. To si právě naši zakladatelé přáli.

Ivona Konečná

Jak ve Vaší obci slavíte 28. října vznik samostatného Československého státu,
který je jedním z nejvýznamnějších svátků v naší historii?

František Janků, starosta Bílovic:
"Abych pravdu řekl, osmadvacátý říjen v naší obci neslavíme, jen některé organizace připravují vzpomínkové nástěnky. Nejsem si ani vědom toho, že by vůbec někdo z organizací nebo politických stran projevil zájem o oslavu tohoto dne, a ani obecní úřad v tomto směru nic nechystá."

Antonín Šrámek, starosta Hradčovic:
"Na takové malé vesnici, jako jsme my, se to nijak neprojevuje, takže žádnou speciální akci ani neděláme. V minulém roce jsme k této příležitosti vysadili dvě lípy a rozdávali speciální odznaky, ale letos nic nechystáme."

Jaromír Čáp, starosta Pašovic:
"Většinou pokládáme k pomníku padlých věnec se symbolikou trikolory, ale jinak nic zvláštního nepřipravujeme."

Josef Koudela, starosta Záhorovic:
"Vyvěšujeme na obecním úřadě prapor jako vzpomínku, ale žádné oslavy dělat nebudeme. Myslím si, že o to by se měly postarat spíše politické složky, a především z nich by takové aktivity měly vycházet."

Lékaři se podmínky nelíbí

Březolupy (Kk) - Ještě stále není vyřešen problém týkající se zvýšení nájmů lékařům v březolupském zdravotním středisku. "Když jsem nastoupil do své funkce, bylo mi dáno úkolem, abych oprášil staré smlouvy, které jsou uzavřeny mezi obcí a lékaři, kteří sídlí v obecním zdravotním středisku. V budově působí nejen lékárna, ale i dětský, zubní a praktický lékař. Po propočítání ročních nájmů z pronajatých prostor jsem zjistil, že tyto jsou vzhledem k nákladné údržbě budovy nízké. Obcí byly tedy stanoveny nové nájmy, které dle mého názoru dosahují "nižšího středu"," uvedl starosta Březolup Petr Kukla.

Obec má na zvýšení nájmů samozřejmě právo. Ostatně ani většina lékařů proti zvýšení nájmů neprotestovala. "Výjimkou se stal praktický lékař. Řekl, že novou smlouvu nepodepíše. Argumentoval tím, že nájem je vysoký a obec jej chce vystrnadit. Udával obci takové podmínky, které byly doslova pod úroveň lékaře. Dokonce nás napadl, že obec nechce zabezpečovat lékařskou péči pro občany," upřesnil dále starosta.

V současné době je situace taková, že pokud lékař nepodepíše novou smlouvu, bude platit smlouva stará. "Mám pověření k zajištění další nové smlouvy. Pokud však lékař nebude ochoten ani poté přistoupit na naše seriózní požadavky, zbývá pouze poslední možnost, a tou je změna lékaře. Byla by to ovšem škoda, neboť občané jsou s jeho prací spokojeni," uzavřel Petr Kukla.

81. výročí vzniku Československa

Město Uherské Hradiště a Svaz bojovníků za svobodu vzpomenou ve středu 27. října 1999 ve 14.00 hodin vznik samostatného Českolovenska. Po skončení úvodní dobové hudby položí delegace kytice k památníku na nám. Komenského. Po zahájení starostou města Ing. Ladislavem Šupkou přednese projev předseda Svazu bojovníků za svobodu Ing. František Jevický, celá akce bude ukončena hymnou ČR. V 15.30 hodin bude mimořádná projekce v kině Hvězda, pro zájemce zdarma. Promítnut bude film ČR, režie Karel Kachyňa "Ať žije republika".

Vojenský majetek připadne obci

Popovice (fal) - Již před rokem obec Popovice zažádala o bezplatný převod vojenského areálu vzdáleného jen necelý kilometr. "Již jsem dostal z ministerstva obrany dopis, že převod na naši obec je schválený. V současnosti Vojenská a ubytovací správa Brno již připravuje patřičné doklady pro převod tohoto majetku," uvedl starosta Popovic Vladimír Vacula.

"V tomto areálu jsou krásné lesy, budovy by mohli využívat modeláři a sportovci. Velký hangár je možné využít na sklad, podmínkou bezúplatného převodu však bylo to, že s tímto majetkem nesmíme podnikat. Protože se ale jedná o krásné prostředí, měl by celý areál sloužit našim občanům. V první řadě se však bude muset opravit přístupová cesta, která také patřila vojákům a je v již dost špatném stavu," řekl Vacula. Podle něj si ale tato akce vyžádá zhruba dva miliony korun, proto rekonstrukce cesty záleží na přísunu finančních prostředků. " V případě, že se obecní pokladna naplní, bude rekonstrukce cesty první akcí, která se na jaře rozběhne," dodal Vacula.

Ještě neví, jak peníze rozdělí

Uh. Ostroh (fal) - V nejbližších týdnech čeká vedení ostrožské radnice rozhodnutí, jak naloží s více než šestnácti miliony korun, které získali prodejem akcionářských práv Jihomoravské energetiky, a. s.

"Pravděpodobně část těchto finančních prostředků bude použita na rekonstrukci zimního stadionu," upřesnil starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Vaněk. "K té by se totiž muselo v nejbližších letech přistoupit i v tom případě, že bychom finanční prostředky z prodeje práv nezískali." Jak dále uvedl, rekonstrukce plochy a chladicího zařízení si vyžádá kolem pěti milionů korun. O osudu zbývající částky se bude jednat na listopadovém zasedání městského zastupitelstva.