Číslo: 32
10.08.1998
Článků: 61
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Dům s obchodem se bude prodávat
Rodinný pivovar začne brzy vařit vlastní pivo
Zloději byli dopadeni
Jídelny vaří
Promarnilo město svou šanci na kabelovou televizi?
Češi se vrátili, Japonci přijedou
Stoleté muzeum
Na stavebním úřadě nově
Upřesnění
Dům s obchodem se bude prodávat
Uh. Brod (BoS) - Problémy se zásobováním potravinami nastaly obyvatelům staré části sídliště Pod Vinohrady. Velkoprodejna potravin na Máji je již několik měsíců zavřená, v této části sídliště funguje pouze malý potravinářský obchod a dvě večerky. Nájemce obchodu s potravinami v bytovém domě čp. 1444 u silnice směrem na Těšov vypověděl k 31. 5. 1998 smlouvu s Podnikem bytového hospodářství a prodejnu před několika dny uzavřel. My jsme jej přesvědčovali již dlouhou dobu a zejména od prosince, kdy chtěl tento podnikatel už opravdu končit, aby ještě vydržel, ale teď už se přesvědčit nenechal, řekla DDS JUDr. Řiháková z Regia, s.r.o. (bývalé PBH). Důvod odstoupení od smlouvy je prozaický. Tento dům měl být zprivatizovaný přímým prodejem. Zájemce, který podal privatizační projekt, ale od smlouvy odstoupil, údajně proto, že nesehnal peníze na koupi domu od státu. Také druhý v pořadí neprojevil nyní o koupi zájem. Proto fond národního majetku rozhodl o prodeji ve veřejné dražbě.
Jelikož tedy dosud není znám budoucí majitel této nemovitosti, ztratil současný nájemce, který podniká hlavně ve Zlíně, zájem o provoz obchodu.
I pro nás je zpoždění privatizace nepříjemné, neboť tato skutečnost brání výmazu zaniklého PBH z obchodního rejstříku, dodala JUDr. Řiháková a dodala, že dražba nemovitosti bude zveřejněna v nejbližší době a teprve po uplynutí zákonných lhůt může tato dražba proběhnout.
Prozatím musí občané z této části města své nákupy nosit ze vzdálenějších prodejen a počkat, zda vydražitel objektu zde znovu zavede prodej potravin.
Rodinný pivovar začne brzy vařit vlastní pivo
Posezení v příjemném interiéru restaurace si hosté pochvalují. Foto: FlaJ
Uh. Brod - Snem Miloše Vrány, dlouholetého pracovníka brodského Janáčkova pivovaru, bylo vést malý rodinný pivovar. Tento sen se mu začal naplňovat v sobotu 1. srpna, kdy otevřel spolu se synem Pavlem v krásném prostředí městského parku v Uherském Brodě restauraci Balkán, jejíž součástí je i malý pivovar, kde se brzy bude vařit desetistupňové i dvanáctistupňové pivo. Restaurace, která má kapacitu 90 míst, z toho je 32 míst v salonku, nabízí kromě piva a dalších nápojů i slušný sortiment jídel, tzv. minutek.
Před více jak dvěma roky si Vránovi pronajali velmi zchátralý objekt v horní části Tyršových sadů. Brodští pamětníci vědí, že Balkán již před mnoha lety sloužil jako pohostinské zařízení a poskytoval své služby zejména o nedělích rodinám na nedělních výletech a procházkách.
Stav tohoto objektu asi odradil některé zájemce o pronájem, a tak se nám ho podařilo získat, říká Vrána syn. Tisíce hodin tvrdé práce museli odpracovat Vránovi na rekonstrukci budovy a poté na vnitřním zařízení. Nadneseně řečeno, nezůstal zde kámen na kameni. Návštěvníci nově otevřené stylové restaurace nechtějí uvěřit tomu, že většina interiéru vznikla svépomocí. Každá koruna dobrá pro toho, kdo začíná bez kapitálu, vysvětluje Vrána ml. skutečnost, proč si nenechali například dřevěný strop, obložení, stěnu a barový pult udělat nějakou renomovanou firmou.
Nejzajímavější částí interiéru jsou bezesporu dva 500 litrové nerezové kotle opláštěné mědí v restauraci hned u vchodu. Právě zde by se mělo za několik dnů vařit pivo, které bude muset ještě nějakou dobu (např. 12ř pivo 21 dní) zrát v suterénu v CK tancích. Technologii varny zajišťovala pražská firma B-Kontakt. Na kvalitu piva bude dohlížet zkušený sládek pan Vojtěch Beňa, který mnoho let vařil pivo v místním pivovaře. Také další personál pracující v restauraci tvoří vyučení odborníci, říká Vrána junior. Že Vránovi myslí na své zákazníky ve všech směrech, vypovídá také luxusní vybavení sociálního zařízení a skutečnost, že restaurace je přizpůsobena pro invalidní spoluobčany. Je zde jak bezbariérový vstup, tak také samostatné WC pro vozíčkáře.
Venkovní vzhled objektu si vyžádal své. Vzhledem k tomu, že budova leží na okraji městské památkové zóny, musel být projekt odsouhlasen památkáři. Památkáři z Brna nám nejprve přikázali, že na střechu musíme použít tzv. bobrovky, což je nejdražší krytina, a po dokončení jeden z nich řekl, že tam bobrovky nemusely být, trochu si stěžují na úředníky Vránovi. Restaurace nyní velmi pěkně lahodí oku a zapadá do překrásného prostředí, ve kterém je zasazena. Do prostoru venkovního posezení v panské zahradě vede z restaurace schodiště, které překlenuje schody a chodník podél budovy a působí architektonicky velmi zajímavě. Nyní se také dokončuje příjezdová komunikace s malým parkovištěm. Město mělo v plánu již dříve tuto komunikaci zrekonstruovat a Vránovi městu nyní finančně přispívají na vybudování parkoviště. Do příští letní sezony chtějí Vránovi zprovoznit terasu na střeše.
Na první pivo z rodinného pivovaru si fajnšmekři musí chvíli počkat, protože dodavatel se poněkud opozdil s dodávkou technologie. První zkušební pivo se bude vařit pod dohledem pracovníka dodavatelské firmy, ten je ale bohužel nyní na dovolené, říká Vrána senior a dodává, že vzhledem k lhůtě zrání počítá s tím, že jejich pivo by mohli zákazníci ochutnat počátkem září. Prozatím se zde podává pivo Salvet, které vaří obdobný stejnojmenný rodinný pivovar ve Slušovicích. Již se v Brodě vyskytl názor, že se zde bude vařit jakési instantní pivo z prášku. Právě naopak, velké pivovary vaří z chmelových extraktů. My se budeme držet tradičních receptur, což znamená, že budeme používat kvalitní ječmen a hlávkový chmel. Náš pivovar je vybaven technologií stejnou jako velké pivovary, pouze v malém provedení, a jediným rozdílem je to, že zde nebudeme stáčet pivo do lahví, vysvětluje Miloš Vrána a dodává: Konkurence velkých pivovarů se nebojíme, protože my budeme vařit pivo pro vlastní potřebu.
Pivo se bude stáčet do sudů, které si zájemci budou moci koupit. Roční výstav piva by mohl dosáhnout přibližně jednoho tisíce hektolitrů oblíbeného zlatavého moku. Doufáme, že se nám podaří dosáhnout toho, aby k nám chodili lidé rádi jak kvůli hezkému prostředí, tak dobrému pivu, dodávají majitelé rodinného pivovaru a my jen připomínáme, že je zde otevřeno denně od 10 do 24 hodin, v pátek a sobotu do 02 hodin.
B. Smržová
Zloději byli dopadeni
Uh. Brod (FlaJ) - Chaty v havřických vinohradech se již několikrát staly terčem zlodějů. I v červenci navštívili některé z chatek nezvaní hosté a odcizili téměř všechno, co jim přišlo pod ruce, jako např. televizor, pletivo nebo různé nářadí. Dva Havřičané ve věku 17 a 19 let, kteří mají tato vloupání na svědomí, se společně s dvěma mladíky z Uh. Brodu v noci z 1. na 2. srpna obohatili také o věci z garáží u ZŠ Na Výsluní. Tyto prostory využívá také brodský Dům dětí a mládeže. Pracovníkům Obvodního oddělení Policie ČR Uh. Brod se podařilo pachatele vypátrat a většinu ukradených věcí vrátit zpět jejich majitelům.
Jídelny vaří
Uh. Brod (BoS) - Také o prázdninách mohou využívat školní jídelny zájemci o obědy. V kuchyních tří největších základních škol se prostřídá provoz během celých letních prázdnin. Počátkem července vařila obědy školní jídelna při ZŠ Mariánské náměstí a stravovali se zde kromě jiného i děti příměstského tábora pořádaného Městským domem dětí a zahraniční brigádníci, nyní vaří jídelna při ZŠ Na Výsluní a konec prázdnin bude v provozu jídelna při ZŠ Pod Vinohrady. Kromě zájemců z řad školáků, učitelů, důchodců i našich dalších stálých odběratelů vaříme i pro tábory. Například dnes máme přihlášeno 112 obědů, sdělila DDS vedoucí jídelny při ZŠ Na Výsluní paní Trtková.
Promarnilo město svou šanci na kabelovou televizi?
Uh. Brod (BoS) - Již několik let se v Uh. Brodě mluví o tom, že občané města i různé instituce a soukromé firmy budou moci využívat kabelovou televizi. Tuto investiční akci, jako jedinou, si vzal na svá bedra již v minulém volebním období starosta Veselý. Výsledek jeho konání se s odstupem několika let jeví jako značně neuspokojivý. Již v roce 1994 vypsalo město na realizaci výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma ATS, s.r.o. Praha. Po určité době požádala tato firma město o ručení za úvěr rozpočtem města, což zastupitelstvo schválilo.
V jiných městech se kabelová televize již uváděla v provoz, ale v Uherském Brodě se téměř nic po dlouhou dobu nedělo. Na mnoha zasedáních se členové zastupitelstva dotazovali starosty, v jakém stadiu je zavádění kabelové televize. Většinou se dozvídali, že právě proběhlo nebo proběhne nějaké jednání s firmou ATS, ale výsledkem bylo jen to, že tato firma v Uh. Brodě všehovšudy položila asi 1 km kabelu a poté zde svou činnost ukončila. Firmě ATS, stejně jako jiným společnostem, nakonec neposkytla žádná banka potřebný úvěr. Já teď říkám bohudík, protože jsem se dověděl, že např. město Kyjov zastavilo na úvěr firmy nemovitosti města a tato firma prostředky úvěru poté použila někde jinde a skončila, řekl k tomu starosta Veselý.
Na posledním zasedání zastupitelstva na opětovný dotaz, co se děje s kabelovou televizí, oznámil starosta, že nechal udělat studii. Náklady na pořízení kabelové televize by dosáhly celkové výše 140 mil. Kč v případě, že by se vše dělalo dodavatelsky, ušetřit se dá velmi málo. A na to město dnes nemá. Proto jsme se zatím této možnosti vzdali, řekl zastupitelům Veselý.
Jak se podařilo DDS zjistit, téměř 100 mil. korun z uvedené studie představují výkopové práce pro položení kabelu. Vzhledem k tomu, že po celém městě pokládá do země své kabely již třetím rokem firma SPT Telecom, přímo se vnucuje otázka, proč město ústy svého starosty nejednalo s Telecomem o využití prováděných výkopů na uložení sítě pro kabelovou televizi. Argument, že kabely jsou drahé, neobstojí, protože do výkopů mohly být podle odborníků prozatím vloženy pouze levné trubky, kterými by se kabely protáhly dodatečně, až na to budou peníze. Tato technologie se běžně užívá. Při rozhovoru potvrdil Veselý, že s firmou SPT Telecom o této možnosti nejednal. Telecom nám ani nenahlásil, že bude kopat. Já se domnívám, že toto vedení by se vešlo i do kabelů, které nyní pokládal Telecom, řekl DDS Veselý. To ale podle ředitele telekomunikačního obvodu Telecomu Uh. Hradiště Kvapilíka není technicky uskutečnitelné.
Na financování kabelových rozvodů by se mohli podílet kromě obyvatel města i další budoucí uživatelé tohoto nejmodernějšího přenosu dat. Využití je totiž velmi široké. Kromě vysílání televizních stanic využívá kabelový přenos i např. internet, místní telefon, záchranné systémy apod.
Město by ušetřilo po jednání s Telecomem největší část nákladů a na zbylých nákladech by se mohly podílet také instituce a firmy. Spoluúčast více subjektů by vyžadovala ale větší aktivitu, například jednání s firmami, informační kampaň ohledně možností využití apod. Je velká škoda, že starosta Veselý nevyužil jedinečné a již neopakovatelné příležitosti a operativně nejednal s SPT Telecom o možné spolupráci. Jak ukázal průzkum, který pro městský úřad provedli studenti gymnázia, lidé v Brodě mají o elektronický přenos dat zájem, ale nejsou dostatečně informováni. A tak zatímco např. v Uh. Hradišti již znají provozovatele vysílání místní televize, v Uh. Brodě si budou občané muset ještě hodnou chvíli počkat.
B. Smržová
Češi se vrátili, Japonci přijedou
Uh. Brod (BoS) - Z desetidenního pobytu v Japonsku se vrátila v úterý 4. srpna v noci výprava dětí z Uherského Brodu. Byla to již druhá reciproční návštěva dětí, která se uskutečnila v rámci družby Uherského Brodu s městem Tsukiyono. První děti z Brodu navštívily tuto exotickou zemi vloni, jejich japonští přátelé jim vzápětí jejich návštěvu oplatili.
Letos přijedou do České republiky děti ve věku přibližně 15 let z Tsukiyona 10. srpna a pobudou zde 10 dní. Vzhledem k tomu, že se letos nepodařilo sehnat dostatek zájemců na cestu do Japonska z Uh. Brodu, budou některé japonské děti bydlet v rodinách účastníků v Bánově a ve Zlíně, což bude poněkud komplikovat jejich program.
V této souvislosti se nabízí otázka, zda je účelné udržovat těsné kontakty s tak vzdálenou zemí a nevyužívat daleko přijatelnějších nabídek pro výměny dětí s evropskými partnery. Jak se DDS podařilo zjistit, z nizozemského Naardenu přišla před několika měsíci písemná nabídka ke spolupráci s některou brodskou školou, ta ale zůstala ležet někde na brodské radnici. Nad tím, že radnice měla problémy s naplněním zájezdu do Japonska, a přitom se nikdo nepokusil zorganizovat pro brodské děti zájezd do Holandska, se podivovali i občané Naardenu, kteří byli letos v Uh. Brodě, řekl bývalý vedoucí odboru školství Městského úřadu v Uh. Brodě Mgr. Štěrba.
Stoleté muzeum
Občanům Brodu i návštěvníkům muzea zůstává zatím utajena horečná příprava oslav, které mají prezentovat sto let práce kulturní instituce, jež si po válce vydobyla významné postavení v muzejní síti České republiky. A tak je vhodné připomenout již předem, oč vlastně při těch oslavách půjde.
Během století se muzeum, jako všecko okolo nás, podstatně změnilo, jednak v tom, co ukazuje návštěvníkům, ale i v tom, co tvoří zákulisí těch aktivit, jež může veřejnost sledovat a využívat. Dnes si již nikdo z pracovníků muzea nedovede představit muzejní práci v tom prvním půlstoletí, kdy muzeum - nejstarší a největší na Slovácku - fungovalo ve správě Muzejní společnosti, protože k převzetí do veřejné správy došlo až v polovině padesátých let po zákazu činnosti všech spolků. Představitelé muzejní společnosti - byli to významní představitelé města, veřejnosti, kultury i podnikové sféry - zajišťovali předpoklady pro fungování muzea tak, aby se o něm vědělo, aby si jeho přínos kultuře lidé uvědomovali, aby jeho nabídky využívali.
Nebylo to lehké a k vybudování dvou sálů, jimiž muzeum rozšiřovalo prostory pro expozice a výstavy, si museli členové výboru společnosti vypůjčit dost velké peníze a ručit za ně svým majetkem! Navíc musela společnost zajistit práci se sbírkami, jejich budování a využití, přičemž neměla možnost zaměstnat odborné pracovníky, protože těžce zajišťovala platy pro pomocnou sílu na úklid a dozor. Práce se sbírkami zajišťovali bezplatně dobrovolní pracovníci díky svému zájmu o národopis, historii a komeniologii. Byli to většinou pedagogové ze škol a gymnázia, kteří ve snaze zpřítomňovat a do života uvádět odkaz Komenského pečovali o růst sbírek i jejich uchování, odborné zpracování i výstavní využití. Až po válce se totiž prosazovala tendence sloužit široké veřejnosti, nikoli pouze nečetným badatelům a zájemcům o vlastivědu kraje Komenského.
Chtěl bych zdůraznit, že zásluhou kolektivu dobrovolných pracovníků se brodské muzeum dostalo do povědomí českých muzejníků, kteří na počátku padesátých let jezdili do Brodu studovat nové metody výstavního uplatnění sbírek a formy kulturně výchovné činnosti, jež se v té době stala dominantní aktivitou českých muzejí.
Brodské muzeum se zapsalo do dějin českého muzejnictví velkou výstavou Komenského v roce 1952 a vybudováním expozic národopisu historie a Komenského na takové úrovni, že mohlo reprezentovat rozvoj českého muzejnictví v konkrétních programech, v nichž od roku 1947 byla i soustavná výstavní činnost jako nová forma pro rozvíjení kontaktů s veřejností a prosazování muzea jako kulturní instituce, jež slouží širokému okruhu zájemců o historii a kulturní identitu regionu, vymezeného pojmem kraj Komenského.
Od začátku dominovaly v muzeu dva obory: lidová kultura v rámci historie regionu a komeniologie - studium a prezentace života a díla Komenského. Postupně právě tato specializace se prosadila tak, že dává muzeu nejen název, ale i náplň, významnou z celostátního hlediska. Proto je také brodské muzeum v přímé správě Ministerstva kultury a patří k výběru nejvýznamnějších muzejních institucí u nás. Jedinečná akustika sloupového sálu - mimořádně hodnotného stavitelského díla z roku 1705 - umožnila pořádat od roku 1952 pravidelná hudební matiné v letní sezoně, neboť do sedmdesátých let nebyl sál vytápěn a muzeum zpřístupňovalo své programy jen během sezony od jara do podzimu. Přesto dosahovalo vysoké návštěvnosti v porovnání s podobnými regionálními muzei už v padesátých letech, kdy je navštěvovalo ročně 20 - 30 tisíc návštěvníků.
To bylo v té době velice významným úspěchem, jakým se mohlo tenkrát chlubit jen málo muzeí, z nichž většina setrvávala ve starém skladištním pojetí, protože neměla aktivní spolupracovníky, kteří by staré muzeum přeměnili na živé kulturní středisko, lákající návštěvníky k prohlídce expozic a výstav, návštěvě kulturních programů a trvalé vazbě na muzeum jako instituci, která ztělesňuje kulturní identitu regionu i světový význam odkazu Komenského.
Když se podařilo v polovině padesátých let vybudovat důstojný pomník Komenského před vstupem do muzea, když se dařilo organizovat komeniologické a pedagogické konference, když se prosadilo i díky odborným publikacím pro pedagogy a komeniology, dosáhlo úrovně, jakou muzeologové považují za žádoucí. V osmdesátých letech prodělalo muzeum zásadní rekonstrukci budov celého zámeckého areálu a mohlo k velkým oslavám 400. výročí narození Komenského roku 1992 připravit moderní expozici života a díla Komenského jako výsledek studia komeniologického a muzeologického.
Přitažlivé programy v nádvoří muzea umožnily vzbuzovat zájem širšího publika, nikoli jen odborných kruhů komeniologických a pedagogických. Má teď předpoklady k dalšímu zkvalitňování práce se sbírkami i s veřejností, protože jako všecko na světě se i muzeum musí měnit podle nových potřeb společnosti, která si je vydržuje k zajištění aktivit směřujících k utváření a prosazování kulturní identity jakožto potřebného občanského vybavení pro budoucí společnost.
Byl jsem ve čtyřicátých letech jedním z těch nadšených aktivistů, co místo zábav ve volném čase budovali moderní muzeum jako kulturní stánek a reprezentaci kraje Komenského. Byl jsem ustaven v roce 1955 jako vedoucí pracovního kolektivu dobrovolných pracovníků prvním odborným ředitelem muzea, jež tehdy zaměstnávalo navíc jen tři odborné síly za nepatrnou odměnu, jíž se nedalo říkat plat. Můj hrubý plat ředitele muzea obnášel 1380 korun hrubého příjmu a byl o stovku menší než můj plat odborného učitele výtvarné výchovy na měšťanské škole. Vzpomínám na těch 12 let, kdy jsem muzeu věnoval volný čas i tvořivý potenciál a získal jako protihodnotu konkrétní znalosti fungování muzea, jež jsem pak uplatnil ve vědecké práci orientované na vytváření muzeologie jako nového vědního oboru, který jsem měl čest budovat a přednášet postupně na univerzitách v Praze, Brně a Opavě.
Když posluchačům prozrazuji, za jakých podmínek pracovala naše muzea po válce, nechtějí tomu věřit. Ale z práce těch dobrovolných pracovníků - amatérů - vyrůstala podoba současných muzeí, vybavených profesionálními pracovníky a zajištěných začleněním do veřejné správy.
Josef Beneš
Na stavebním úřadě nově
Uh. Brod (red) - V souvislosti se zrušením stavebního úřadu ve St. Hrozenkově a přechodem obcí St. Hrozenkov, Vápenice a Vyškovec do územního obvodu stavebního úřadu Uh. Brod, dochází zde od 1. září k organizační změně. Ta spočívá v rozdělení územního obvodu na 6 menších obvodů, které budou mít na starost jednotliví referenti. Příslušnost k obvodu je dána místem stavby, nikoli bydlištěm žadatele. Blizší informace jsou k dispozici na stavebním úředě.
Upřesnění
V minulém čísle jsme uvedli, že dceři místostarosty Uh. Brodu Dr. Kočaře, který pro ni žádal na odboru sociálních věcí místní radnice finanční příspěvek, vyplatil úřad práce podporu v nezaměstnanosti ve výši cca 3 tisíce korun. Tato informace není přesná. Na měsíc červen vyplatil úřad práce slečně Kočařové jen 1715 korun. Zda byla vyplacena obdobná částka i za měsíc červenec, kdy ještě tato letošní absolventka vysoké školy nepracovala, se nám nepodařilo zjistit.
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
