Studená voda a možná i nezdravý pot polil všechny účastníky při závěrečné párty, která se odehrála po koncertě na chatě.
Jak jsou s demem spokojeni samotní hudebníci? Zeptali jsme se kytaristy Petra Morese a Fredyho, čerstvého baskytaristy.
Petře, jaký máš pocit z čerstvého dema?
Smíšený. Člověk když něco dokončí, tak ví, že to mohlo být lepší, ale v zásadě jsem s demem spokojený. Má takový jednoduchý a dřevný zvuk. Není to žádná uhlazená Metallica. Je dobře, že skladby zní tak, jak je hrajeme.
Tvůj největší přínos pro demo?
Nutím kluky chodit na zkoušky.
Co se změní v Kostrách narozením tohoto počinu?
Já doufám, že je utuží. Zahráváme si s myšlenkou udělat akustickou sadu. Unplugged od začátku až do konce, tedy kromě basy a bicích. Tedy jestli bude čas, chuť a bude to technicky možné.
Startovní demo je za vámi. Pomýšlíte vydat desku?
To ani ne. Náš problém je ten, že se nesnažíme být na první pohled originální, ale dělat dobré písničky. Takové kapely to většinou nikam moc daleko nedotáhnou. I kapely, které posloucháme, jsou většinou neznámé. Takže víme, co nás čeká a jsme s tím smíření.
Jak na tebe, Fredy, působí nový počin?
Udělali jsme s minima maximum. Co bylo možné v rámci studia a krátké doby, jak jsem přišel.
Co kapela získala tvým příchodem?
Nevím, zatím se s Kostrami seznamuji.
Na koncertě jsme potkali i zvukového mistra ze Slováckého divadla, Petra Blahu.
Jak se ti s Kostrami spolupracovalo?
Skvěle. Jsou kapela, která má spoustu nápadů a kluci jsou velmi houževnatí.
Jak na tebe působila hudba Rudých koster?
Jsem odchovaný hardrockem. K tvrdší hudbě mám vztah a myslím si, že Kostry mají obrovský potenciál. Jsou sice mladší než já, ale i přesto jsme si rozuměli. Dokáží udělat skladbu ve svém vnímání hudby. Osmiminutovou skladbu nabuší tak, že člověk v ní cítí tři až pět písniček najednou. Je to krásná muzika.
