Číslo: 20
17.05.1999
Článků: 58
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Nebezpečně krásná Laura drezurovala svých devět tygrů
Buchlovice (pa) - Páteční koncert zahájil letošní ročník Buchlovského hudebního léta, během nějž buď v Buchlovicích nebo, na hradě Buchlov vystoupí hvězdy jazzu, folku, rocku i taneční hudby.
Ve velkém stylu a drtivém spádu prožili návštěvníci buchlovického amfiteátru vystoupení nezbezpečné Laury a jejich tygrů.
O pozvolně zrychlují rozjezd se postaral F dur jazz band. Svým vystoupením se dal do přímého boje s nepříliš pěkným počasím. I jeho hudba vyšla z tohoto boje vítězně.
Následnou chvilku napětí a ticha začaly rozrážet tóny nástrojů v rukou přicházejících tygrů. Jednoho z nich před nedávnem poranila pytlákova past, takže přišel na pódium o berlích. Když byla klec dostatečně plná a všech devět tygrů v elegantní obuvi, bílých košilkách s černými vázankami a černými brýlemi, po zuby ozbrojení hudebními nástroji, prostě v ní kroužilo hejno hudebních elegánů, objevil se jejich vůdce, ba co hůř - smyslně krásná, nebezpečná a zákeřná svůdkyně Laura a začal ten správný hudební svátek.
Jak na pódiu, tak pod pódiem se rozpoutalo taneční peklo. Čím více blíže jste se ocitali u hudební smečky, tím více vás strhávalo působení fantasticky odvázané hudby a mrazivé štípání po těle znamenalo dosažení stavu totálního poddání.
Od první skladby Čas, přes pomalé, skočné, rychlé, originální, drastičtější, erotičtější, nebezpečnější, nové i starší skladby v první části, odlišitelnou od té další jen poznámkou, že stále ještě neprší, byla druhá část věnována písním klasickým, nezapomenutelným, rock#n#rollovým, na přání i na vyžádání publika. Žár trval, modly jsme vyklátili, ochutnali něco od Stounů, a když jsme se odebírali k domovům, v uších nám znělo - Dokud tady budu, nechci poznat nudu ó madona haleluja .... Dokud tady budu, budu dělat hudbu ... |
|
Buchlovský hrad ovládne taneční hudba a hlas líbezné Shiney
Buchlovice (pa) - Nadešel čas hudebních radovánek pod širým nebem. Kéž by s námi souhlasilo i počasí, kterému stejně nezbude nic jiného než podlehnout lidské touze bavit se. Nic naplat, i to je jedna z civilizačních potřeb.
Uspokojení můžou naleznout všichni nadržení na vystoupení australské skupiny Tribal Drift, která se k nám opět vrací, aby proměnila v páteční večer 21. května nádvoří naší památky, hradu Buchlova, v jeden velký taneční parket.
Většina skladeb, které Tribal Drift hrají na koncertech, by se dala charakterizovat jako ethno-trace. Jejich nosiče přináší další rozměry, ať už je to ambient nebo skladby ovlivněné world-beatem. Charakteristickými znaky stále zůstávají zvuky australského domorodého nástroje didgeridoo a hlas kouzelné zpěvačky Shiney Le Fai.
V Čechách skupina koncertovala poprvé v březnu 1996. Po australském turné v polovině roku #98 přijíždí vystoupit na festival Jelení příkop na Pražském hradě. Velmi pozitivní přijetí jejich hudby u domácího publika je přimělo k prodloužení pobytu na několik měsíců a téměř desítce neplánovaných koncertů. Atmosféru živého vystoupení v pražském Roxy zachytili na svoje CD Tribal Drift Live.
V únoru letošního roku postihla seskupení personální změna. Klávesistu Petera Smolíka nahradila mladá australská hudebnice Mary Budimir.
Vzhůru na Hrad a do kola vás zve větrná agentura Vichr! Jako předskokan své desky roztočí Dj Ricochet z britského Bristolu. |
|
Mňága a Žďorp s novou deskou vyrazila na velké turné
Uh. Hradiště (pa) - Ve čtvrtek zahájila skupina Mňága a Žďorp velké turné s názvem Chceš mě? Chci tě!, které navazuje na vydání stejnojmenného alba.
Právě písničky z této nové desky budou tvořit podstatnou část koncertního repertoáru. Zpěvák Petr Fiala k tomu dodává: Z nového alba zahrajeme celkem dvanáct písniček, zbytek budou tvořit starší písničky, na které se v posledních letech na koncertech nedostalo, především z desky Furt rovně!, ale i notoricky známé kusy jako třeba Hodinový hotel nebo 17B.
I letos se mohou fanoušci těšit na kvalitní koncerty jiskřící energií. S příchodem nových členů je totiž Mňága opět živější, jako by se vracela ke svým počátkům. Opět výrazně přibylo instrumentálních partů.
Během letošního jara a léta čeká kapelu více než čtyřicet koncertů po celé republice. Nezapomenou ani na slovácký kraj. V rámci Buchlovského hudebního léta vystoupí v sobotu 26. června v buchlovickém amfiteátru a za necelý týden, 2. července, v Uherském Ostrohu. |
|
Vítězové Mladé porty v Uh. Brodě
Jednotlivci: I. kategorie: Marta Beníčková (Uh. Brod) - II. kategorie: Markéta Janovská (Strání), Marcela Daňková (Dol. Němčí) - III. kategorie: Jitka Struhelková (Uh. Brod)
Skupiny: I. kategorie: Svítání - II. kategorie: Trhovská, Pochylá, Švardalová - III. kategorie: Sestry Struhelkovy
Zvláštní cena za vlastní tvorbu: Lenka Pochylá (Horní Němčí) |
|
Bolest a krása kolem Miláčka Ornifla
Uh. Hradiště - Už se stává takřka tradicí, že před každou premiérou ve Slováckém divadle připravujeme pro naše čtenáře cyklus článků, ve kterém se jim snažíme chystané představení co nejlépe přiblížit. V minulém vydání jsme Vás informovali o blížící se premiéře erotické komedie Jeana Anouilhe Miláček Ornifle a zároveň jsme si krátce představili i jejího hlavního představitele Petra Fraňka. Dozvěděli jsme se, že bude v této komedii obklopen krásnými ženami, a dvě z nich jsme se rozhodli oslovit právě dnes. Tzv. Orniflovo svědomí Mll Supo ztělesňuje jako host Ivana Špundová. Jelikož se s ní diváci Slováckého divadla setkávají téměř poprvé (až na dva záskoky, které tu narychlo nazkoušela za nemocnou Michaelu Scheibovou) povídali jsme si víc o ní samotné než o její postavě, ale věřím, že i toto téma bude zajímavé.
V jakých divadlech jsi se objevila, než Tě vítr zavál na Slovácko?
V divadlech na úplně opačném konci republiky. V Karlových Varech - v divadle Dagmar - a v Západočeském divadle Cheb. Měla jsem příležitost potkat se jak s˙prací na činoherní scéně, tak s˙loutkami. Je velmi krásné objevovat, kde se tyto dva principy potkávají a obohacují.
Zatím jsi ve Slováckém divadle jen zaskakovala v˙drobných rolí, teď Tě čeká velká role Mademoiselle Supo, s˙jakými pocity jsi tu roli přijímala?
Těšila jsem se a zároveň měla strach. Tedy pocity podobné jako před každou jinou prací. Ale určitě převládalo to první.
Vystudovala jsi nejen herectví na konzervatoři, ale také režii na DAMU, který obor Tě víc láká?
Těžko se mi to odděluje. Divadlo mě zajímá jako celek. Během chebského loutkového angažmá mě velmi těšila právě ona celistvost při přípravě inscenace. Obvykle jsme pracovali s˙textem, který jsme si sami napsali, hudba byla vždy na živo (mimochodem autorku hudby a moji bývalou kolegyni z Chebu Kateřinu Mančalovou mohou znát i diváci Slováckého divadla díky její hudbě v pohádce Malá mořská víla) a často se i scéna, kostýmy a loutky vymýšlely a vyráběly společně. Mohli jste projít od nápadu po realizaci úplně vším a to mě moc bavilo. Mám-li ale odpovědět na Tvoji původní otázku, zda herectví či režie, pak je pro mne režie spíš něco jako koníček.
Mademoiselle Supo je deset let platonicky zamilovaná do básníka Ornifla. Máš pocit, že byste mohly mít něco společného?
Platonickou lásku, myslím, poznala (zná) většina lidí. Ptáš-li se na to, zda jsem já někoho platonicky milovala deset let, tak ne. Ale musím se přiznat, že mne fascinuje vytrvalost a odhodlání, s jakým se Mll Supo neustále snaží ke svému Miláčkovi dostat. Po každé zkoušce v sobě s překvapením nacházím nové vteřiny společné se Supo. Ale které to jsou, to neprozradím. Supo má také svá tajemství a nechtěla bych o ně diváky připravit.
Druhou zpovídanou herečkou je známá tvář Slováckého divadla Monika Horká (na snímku Ivana Helmicha). Nemusím ji určitě představovat. Výčet jejích rolí není malý, a tak vybírám např. hraběnku Olivii v Komedii masopustu, Amy v Charleyově tetě nebo teď naposledy sv. Barboru v Hildegardě. V Orniflovi Monika ztělesňuje půvabnou básníkovu manželku Arianu.
Ariana je velmi těžkou rolí, máte ztělesňovat takřka ideál ženství, jedinou ženu, kterou byl Ornifle schopen skutečně milovat. Jak se v této roli cítíte?
Co je to ideál ženství? Po deseti letech citového strádání je Ariana hlavně rozbolavělá bytost. Žena příliš inteligentní, než aby se snížila k pláči a hysterii. Uhrát tohle všechno v několika větách je skutečně těžké. Ariana je důkaz, že štěstí duše, zdá se, není nakonec přímo úměrné ani inteligenci, ani fyzické kráse. (Tím ale nechci říct, že už si nikdy nic nepřečtu a vyhodím svůj pleťový krém - probůh, byl nekřesťansky drahý!)
Role krásných žen Vás na jevišti Slováckého divadla potkávají poměrně často, máte někdy chuť vybočit z této řady?
Já nemám pocit, že bych hrála pohledné ženy častěji než moje kolegyně. Ale role krasavic jsou většinou ve scénářích mnohem méně zajímavé než role ošklivek. Budu-li mít možnost, vždycky sáhnu raději po té druhé kategorii.
Co Vás na této komedii nejvíce provokuje?
Toto není komedie typu bezduchá řachanda. Má jiný cíl než atakovat bránici. To mě baví.
S Ladislavem Peškem se jako s režisérem nepotkáváte poprvé, jak se Vám spolupracuje?
V Hildegardě se mě týkala hlavně choreografická část, takže mám skoro pocit, že to poprvé je. Každý režisér má jiný způsob práce, jiné komunikační prostředky. Herec se musí naučit v nich číst. Zdá se, že máme podobný názor pro dělat divadlo, takže to asi nebude spolupráce poslední. Hodně o to stojím.
Premiéra se rychle blíží, už tuto sobotu v 19.30 hodin se můžeme ve Slováckém divadle přesvědčit, jak to zkouškové snažení nakonec dopadlo. Že bude na co koukat, už víme, výpravu opět připravil Ilja Hylas, který se jako výtvarník např. Šumaře na svatbě nebo Malé mořské víly už určitě zapsal do podvědomí našich diváků. Na co se ještě můžeme těšit? Třeba na klasické šansony Brigite Bardotové nazpívané a okořeněné Erikou Pláňavskou, na provokativní půvab Terezy Mikšíkové, na ženskou zralost Anny Slezákové-Mikové, na chlapeckou naivitu Zdeňka Kupky, na sympatické barbarství Karla Hoffmanna, na podivínskou moudrost Vladimíra Doskočila a také na neuvěřitelnou ztřeštěnost Roberta Bellana a Jiřího Krause.
Andrea Helmichová |
|
Pokračuje Hradišťan v duchu folkloristy Jaroslava Staňka?
V předvečer prvního máje jsem nadšeně tleskal Hradišťanu, znamenitým tanečníkům, lidovým baletům O slunovratu a O člověku, dílu Jiřího Pavlici a Laďky Košíkové. Jsem přesvědčen o tom, co nepochopil Dr. Josef Jančář, že je to opravdu něco revoluční, renesance folkloru. Folklor dneška s myšlením současníka, bez bezduchého hopsání a naivních, přežilých rustikalismů. Ve své recenzi ve SN kritizuje třeba kostýmy z hlediska národopisce bez fantazie. Pane Bože, to se v oblasti umění dělá? Je ta věž v Kněždubu skutečně tak veliká, jak se o ní zpívá? Jde o barvu sukně nebo myšlenku? Hradišťan se stal od prvopočátku padesátých let pojmem v procesu novodobé interpretace lidových tradic, píše pan doktor. Ten současný by podle něj jím přestal být. Ale pozor! Další folklorista Jiří Jilík ve své Staňkovské legendě (kniha Primáš Jaroslav Staněk) tvrdí pravý opak. Ten starý Hradišťan byl zábranou lidové tvořivosti a až ten nový má 5 P. Jsem přesvědčen, že Staněk, kdyby žil, určitě by oba pány doktory někam poslal.
Nic nového pod sluncem. Vzpomínám na taneční suitu Svatební obrázky z padesátých let, na obrovský úspěch ve Strážnici a odsuzující odezvu národopisců. Nebo na tak nedávný rozhovor s Emilem Viklickým. Shodli jsme se, že v muzice tria Lapčíková, Viklický a Pavlica je jazzu a folkloru po čertech málo, že to vůbec nevadí.
A vzpomínám, jak páni teoretici jazzu měli panu Viklickému tuto muziku zazlou. Zdá se, že nyní je na řadě Pavlica, Košíková a Hradišťan. Ale věřte, že psí hlas do nebe nevejde. Folklor, nefolklor, Hradišťan se pořád líbí. Hlavně těm, kteří jdou za skutečným uměním.
Karel Piškytl |
|
Tanec, tanec, tanec
Uh. Hradiště (pa) - Pod tímto názvem se skrývá koncert žáků tanečního oboru místní základní umělecké školy, se kterým se po roce vracejí na divadelní prkna v Uherském Hradišti.
Se svými tanečními skladbami se představí tanečníci všech věkových kategorií, jako hosté zde vystoupí žáci ZUŠ Uherský Brod. Ti nejmladší se představí skladbami na hudbu P. Ebena, P. Jurkoviče, absolventi a žákyně II. cyklu mimo jiné uvedou Taneční suitu B. Martinů a Testamenty J. Krčka. Kromě choreografií Ladislavy Košíkové, učitelky ZUŠ Uh. Hradiště, a Jany Joskové (Uh. Brod) uvidíte i vlastní choreografické kompozice II. cyklu tanečního oboru.
Zvláštní část programu bude věnována dílu Bohuslava Martinů, od jehož úmrtí uplynulo 40 let (Otvírání studánek, Špalíček).
Taneční umění již zakotvilo v Uherském Hradišti jako součást jeho kulturního života. Na koncert Tanec, tanec, tanec jste všichni zváni v úterý 25. května od 19 hodin do Slováckého divadla. |
|
Přijímací zkoušky na hradišťskou ZUŠ
Uh. Hradiště (red) - Přihlášky pro zájemce o studium v jednotlivých oborech ZUŠ se vydávají v kanceláři školy od 17. května denně od 8 do 16 hodin. Rodiče mohou své děti přihlásit k přijímacím zkouškám, které proběhnou v měsíci červnu v těchto termínech: hudební obor 16. června (náhradní termín 22. června), výtvarný obor 31.5. - 4.6., taneční obor 15.6., literárně-dramatický obor 7.6. (náhradní termín 8.6.). Přihlášky je nutné odevzdat do konce května. |
|
Literární soutěž
Uh. Hradiště (red) - Knihovna B.B.B. vyhlašuje literární soutěž pro děti Píšu povídky i básně, je mi těžko, je mi krásně.... Soutěž je určena všem, kteří rádi píší nejen slohové práce ve škole, ale baví je psát si jen tak. Básničky, písničky, fejetony, pohádky, povídky, to vše můžete zasílat do 28. května 1999 na adresu B.B.B., Velehradská 714, 686 01 Uh. Hradiště. Porota práce posoudí, nejlepší odměníme a vydáme ve sborníčku, který dostanou všichni autoři a který bude reprezentovat mladé autory na literárním festivalu Jičín - město pohádky v září #99. |
|
Tanečnice z Moulin Rouge způsobila na svatbě pěkné faux pas
Uh. Hradiště (pa) - Dvanáct učinkujících versus sedm platících. Snad proto na své čtvrteční vystoupení v klubu Mír nezapomene třebíčský divadelní soubor Samota. Něco podobného jsme už jednou zažili, ale dnes, a už vůbec od Hradišťáků, jsme to nečekali, prozradila nám jedna z účinkujících.
Tento den sice hráli naši hokejisté důležité utkání s Kanadou o účast ve finále, ale myslíte si, že v Hradišti a okolí bydlí jenom samí milovníci sportu? A co kultura, ta už nikomu nic neříká?
Ale vraťme se k vydařenému představení Tanečnice z Moulin Rouge, díla upraveného na motivy divadelní hry G. Feydeaua Dáma od Maxima.
Ocitáme se v bytě váženého doktora Petypona ve chvíli, kdy se Paříž probouzí do nového dne. Za pomoci svého kolegy a přítele Mongicourta se Petypon snaží zmapovat předešlý bujarý večer. Jeho nespoutanost naznačují nezvyklé polohy některých věcí v interiéru pokoje. Když přítel Mongicourt začíná případné poskvrnění jeho počestnosti zahrávat do autu, objevuje se na scéně důkaz doličný večera minulého - tanečnice Číča.
Plnoštíhlé postavy, jen spoře oděna, s výrazným hlasovým projevem a nemotorně nadhazovanými noblesními gesty, osoba, jež se ocitá v lepší společnosti a spouští tak lavinu nesčetných zvratů a zápletek.
Řetězec situací plnohodnotné secesní frašky s sebou přináší na scénu další postavy a děj se rozrůstá do šíře.
První dějství končí a my se změnou kulis přenášíme z doktorova do generálova domu na svatební slavnost.
Číča, domnělá doktorova žena, svým naprosto lehkovážným chováním nejprve zaujme pozornost lepší francouzské společnosti, posléze v ní vyvolává pohoršení. Sebere, na co přijde, učí nekalým mravům a neslušné mluvě neteř Klementinu, nastávající ženu, svého bývalého milence poručíka Corignona. Se vzpomínkou na staré časy podniknou útěk, který se nevydaří. I Mongicourt trpí jako domnělý manžel Gabriely Petyponové, kterou všichni hodnotí jako opelíchanou škatuli.
Nepřehledné klubko osudových nití se začíná rozmotávat, což v konečném důsledků znamená, že Číča skončí v generálově objetí a ostatní vztahy se i přes chvilkovou krizi pomalu dostávají do starých kolejí.
Divadelní spolek Samota předvedl zajímavé pojetí už několikrát popsané francouzské společnosti. Výkony jednotlivých herců zúročily pětiměsíční práci na této hře, za niž zaslouží pochvalu i režisérka Galina Brožková. Výtku bych snad udělil jen dvěma hercům za jejich občasné utíkání z role, které vzhledem k amatérskému pojetí divadla bylo zanedbatelné. Přesto však občasný výklad v silném nářečí hru narušoval.
Mrzí mne, že nás bylo nemnoho, kdo mohl Tanečnici z Moulin Rouge zhlédnout. |
|
Ten dělá to a ten zas tohle...
V každém člověku dříme srdce zvědavého badatele. Jaký by to byl život, kdybychom se dívali na dveře a nikdy je neotevřeli? Citát Roberta D. Ballarda patří tentokrát rozhovoru s˙Mgr. Markem Navrátilíke
V˙první řadě by mne zajímalo, kam se mohou rodiče už při podezření obrátit o pomoc.
Záleží na tom, zda bereme drogovou problematiku z˙hlediska hygieny - OHS (to znamená zneužívání návykových látek, přenos některých infekčních nemocí - například hepatitida typu A, B, C, nebo anonymní vyšetření na HIV, poradenská služba, jsou zde nově instalovány laboratoře, které slouží k˙okamžitému zjištění návykových látek v˙organismu zdarma a anonymně), kriminality či prevence. V˙prvním případě se mohou obrátit na paní doktorku Obdržálkovou z˙OHS, tel. č. 55 13 79, ve druhém případě na První oddělení kriminální policie v˙UH, které provádí přednášky na základních a středních školách v˙okrese UH, tel. 55 13 81, a asi takový ten základní opěrný bod je Středisko výchovné péče HELP, které se zabývá primární, sekundární i terciální prevencí, přímý kontakt Mgr. Irena Pilařová, tel. 614 02. Samozřejmě se mohou lidé obracet i na mne, tj. na Mgr. Marka Navrátilíka, protidrogového koordinátora Okresního úřadu Uh. Hradiště, tel. 523 472.
Mohl byste upřesnit, jaká částka byla státem poskytnuta na dotaci protidrogového centra?
Okresní úřad Uh. Hradiště ze svého rozpočtu na protidrogovou politiku okresu uvolnil částku 200.000,- Kč, z˙Úřadu vlády byla písemně přislíbena částka 300.000,- Kč. Vzhledem k˙tomu, že došlo k˙regulaci výdajů ze státního rozpočtu, v˙první etapě by mělo přijít 100.000,- Kč a v˙druhé etapě, což znamená asi ve druhém pololetí tohoto roku, by pak mělo přijít zbylých dvě stě tisíc.
Jakým způsobem bude tato částka využita; bude rozdělena mezi jednotlivé obce na osvětu nebo bude přidělena centru na podporu technického vybavení?
Úřad vlády požadoval, aby pracoviště protidrogového koordinátora bylo zabezpečeno určitou kvalitní výpočetní technikou, na kterou bude použito asi 100.000,- korun. Proto byl Úřadem vlády zvolen tento dvouetapový postup. Další finanční prostředky budou rozděleny mezi Středisko výchovné péče HELP, pedagogicko - psychologickou poradnu na sociálně psychologický výcvik na ZŠ v˙našem okrese, (který pokrývá obrovskou škálu dětí a mládeže a týká se nejen zneužívání návykových látek, ale i trestné činnosti, motivace do života, vytváření pracovního postoje apod.), okresní hygienickou stanici, část financí půjde pro základní a střední školy na celém okrese Uherské Hradiště na pokrytí primární prevence. Okresní úřad UH letos podpořil i Policii ČR UH, kde byly instalovány minisety - tedy minilaboratoře na okamžité zjišťování návykových látek v˙organismu, především na kontroly řidičů, kdy se neprokáže alkohol, ale je podezření na zneužití návykové látky. V˙loňském roce bylo 30.000,- korun poukázáno na Gymnázium J. A. Kom
enského Uh. Brod a 30.000,- pro ZŠ Mariánské nám. Uh. Brod na klubové aktivity, tzn. specifickou primární aktivitu, kdy se tyto školy prostřednictvím protidrogových koordinátorů, popř. výchovných poradců zabývaly využitím volného času po škole.
Jak vlastně probíhá osvěta mezi mládeží?
Nejen tím, že se podpoří volný čas přímo na škole prostřednictvím školského protidrogového koordinátora, který řídí jednotlivé školské koordinátory, tzn., že školy si buď seženou vlastní peníze nebo se podpoří prostřednictvím okresního úřadu. V˙letošním roce není tok těchto financí zcela jasný, neboť si myslím, že ve druhém pololetí, kdy přijdou finanční prostředky, se budou již velice špatně čerpat - s˙ohledem na to, že školní rok se přece jen liší od roku kalendářního. Jinak musím říci, že jsem se školami na okrese UH velice spokojen, ať už jde o stránku vyučování, nebo o stránku metodiky v˙oblasti primárních aktivit. Dále je zde Středisko výchovné péče HELP, prostřednictvím Mgr. Pilařové , která provádí jednotlivé přednášky na téma kouření, drogy, alkoholismus, návykové látky. Potom máme samozřejmě Policii ČR, UH, která rovněž na žádost školy zdarma provádí přednášky, a to ve spolupráci se mnou, nebo samostatně. Zatím tyto přednášky nejsou zcela doceněny.
Není riziko závislosti na drogách přeceňováno?
V˙každém případě si myslím, že není přeceňováno. Možná bychom se ale měli více zabývat i takovými specifiky, jako je například gamblerství. Domnívám se, že v˙tomto státě chybí určitá licenční činnost různých zájmových skupin a organizací, které by se zabývaly léčebnými a doléčovacími programy, a možná právě tato skutečnost vnáší do naší práce určitý rozpor, neboť my jsme řízeni státem, jsme vyškoleni státem, máme státní vzdělání. Kdežto jsou-li občanská sdružení, která provozují primární, sekundární a nebo terciální prevenci, stát nemá pravomoc ke kontrole a dá se o jejich kvalitě často pochybovat. Když mám pak poslat svého klienta na léčení nebo na krátkodobý terapeutický pobyt do takového zařízení, mám velice špatné vyhlídky, zda jej posílám na správnou adresu. Bohužel, na okrese Uh. Hradiště, Hodonín, Břeclav nám dost chybí velice důležitá část léčebné práce, tzv. resocializace, která zahrnuje navrácení narkomana do běžného života. Je třeba najít mu práci, vyřídit za něj různé pohledávky, dluhy, vyřídit z
a něj úřední listiny apod.
Vedle drog je velmi ožehavým tématem i alkoholismus. Jak je řešen tento problém na našem okrese?
Samozřejmě jsou rovněž pořádány přednášky, besedy, a hlavně jsou organizovány denní i noční kontroly různých zařízení, jako jsou diskotéky, bary a podobné podniky - nalévání alkoholu mladistvým, kontrolují se výherní automaty, jestli mladiství do 18-ti let nehrají. Zjištěné přestupky proti ő 217 a 218 trestního zákona se řeší postihem zaměstnavatele, jinak naše oddělení sociální prevence a případně i já osobně se pak zabýváme přímo mládeží, která bývá při těchto akcích zaznamenána. Jestliže se někdo objeví v˙naší evidenci znovu, řešíme to už nejen pohovory s˙rodiči, ale hlavně krátkodobým umístěním v˙některém výchovném ústavu. V˙první řadě jde ale o problém rodičů, kteří nechávají svá nezletilá dítka do čtyř pěti do rána na diskotékách!
Do jaké míry zasahují do obou zmíněných závislostí bezdomovci?
Zatím tento problém nebyl zpracováván do konkrétních čísel, ale vesměs všichni bezdomovci byli již někdy ve vězení - za totality pro příživnictví, dnes jsou to drobné krádeže, které jim umožňují další přežívání, a téměř všichni byli minimálně 1x léčeni v˙protialkoholických léčebnách v˙Kroměříži. Jelikož však jedno tříměsíční léčení stojí cca 80.000,- Kč, soudy nepřikračují k˙mnohačetným rozsudkům povinného léčení, nýbrž přímo k˙nepodmíněnému trestu. Je zajímavé, že mezi bezdomovci však většinou nedochází ke zneužívání návykových látek jako marihuany, pervitinu a jiných toxických látek, ale spíše nejrůznějších destilátů, oken a podobně. Zatím jsme se však na našem okrese nesetkali s˙mladistvými nebo nezletilými, kteří by se stali bezdomovci, jako tomu bylo třeba v˙Praze, Ostravě nebo na Mostecku.
Jana Hlavačková
|
|
Jak se žije v Bánově
Bánov patří mezi nejstarší obce jihovýchodní Moravy. Leží na hlavní cestě E 50 spojující českou republiku se Slovenskem, kudy vedla v minulosti důležitá vojenská cesta, nazývaná královskou či uherskou.
Jméno obce je s největší pravděpodobností odvozeno od slova bán. U jihoslovanských národů byl tímto titulem oslovován nejvyšší státní úředník, který spravoval banovinu - tedy území vzdálené od královského sídla, které muselo být pod kontrolou. Během existence jméno prodělalo několik jazykových podob od Banow, Bahnov až po dnešní Bánov. První písemná zpráva pochází z pera českého kronikáře Kosmy v souvislosti s odchodem Břetislava, syna českého krále Vratislava, do Uher, a to na hrad Bánov okolo roku 1091. Před několika lety tedy obec slavila 900 let od první písemné zmínky.
Ve znaku obce je kohout, který podle ústního podání stojí na kopci Kalvarii a sleduje, zda od východu nehrozí nebezpečí.
Nové domy stále přibývají
Místní mateřská škola byla původně v roce 1978 postavena jako čtyřtřídní, před sedmi lety však musela být z důvodu snížení počtu dětí jedna třída zrušena. Myslím, že situace s počtem dětí by se v příštích letech mohla zlepšit, protože zde máme vybudovány nové ulice, ve kterých staví domy mladí lidé, říká zástupce starosty Josef Vystrčil. Podle starosty Václava Vystrčila se obec stále snaží o další volná místa ve výstavbě. Je sice pravda, že ekonomická situace je špatná, ale na Moravě byli lidé vždycky pracovití a rodiny se dávaly dohromady, aby postavily dům, míní starosta. Protože už byly zastavěny všechny proluky, musela obec vytvořit další místa k nové výstavbě pod zdravotním střediskem. Teď jsou zde vybudovány inženýrské dítě pro dalších dvacet dva domků a budeme pokračovat dál, aby mohla být občanům poskytnuta další stavební místa, prozrazuje starosta.
Nemocní už nemusí dojíždět
Jedna budova s šesti obecními byty byla před několika lety prodána, další vlastní stále obec. Do bytového fondu obce je zařazen také pečovatelský dům, ve kterém působí přes týden zdravotní sestra a trvale je ubytováno devět občanů z Bánova i okolí. Tyto prostory vznikly odkoupením a rekonstrukcí domku, kde dříve bydlel a provozoval svou ordinaci jeden z lékařů. Zdravotní středisko bylo nedávno zprivatizováno místním lékařem a v této době zde svou činnost provozují dva obvodní lékaři, dětský lékař, dva stomatologové a gynekoložka, z dětského oddělení byla vytvořena lékárna.
Investiční akce jsou úkolem pro celé volební období
Po rekonstrukci fotbalového hřiště, kdy se prováděly nové trávníky a tribuny, chce obec rozšířit menší antukové hřiště, které sousedí s fotbalovým. Mělo by to být víceúčelové hřiště pro tenis, házenou, košíkovou nebo volejbal o ploše asi 960 metrů čtverečních s umělým trávníkem, plánuje starosta. Fotbalové hřiště využívají místní složky fotbalového klubu, tedy žáci, dorost i dospělí.
Tím, že se kinosál vrátil zpět vlastníkovi, který si v něm zřídil prodejnu, přišla obec o jediné kulturní zařízení. Na zastupitelstvu bylo rozhodnuto, že v tomto volebním období postavíme jakousi víceúčelovou budovu, která by sloužila jako tělocvična, a zároveň zařízení pro pořádání kulturních akcí, říká starosta. Se stavbou, která by měla vyrůst v blízkosti základní školy na obecním pozemku, se podle slov starosty začne v příštím roce. Prozatím ještě není vypracována ani studie na tuto akci, přesto obec počítá s financemi ve výši asi 6 milionů korun, které získala z prodeje svých akcií. Tato částka by měla být letos uchráněna pro tuto investici v nadcházejícím roce a starosta zvažuje i možnost úvěru.
Kohútek pojede do Litvy
Je pravda, že lidé už si zvykli na papučovou kulturu a o jinou už nejeví velký zájem, říká starosta. Pokud se pořádají kulturní akce, konají se obvykle v základní škole nebo v sále místního zemědělského družstva, dnes Zevosu, a.s. I přes nevelký zájem zde dobře funguje kynologický kroužek, myslivecké sdružení, Sokol a včelaři. Děti mohou navštěvovat folklorní kroužek Kačenky nebo při škole Kohútek, který zde pracuje od roku 1972. Bohatou činnost tohoto souboru dokumentují i čtyři hustě popsané kroniky. Před dvěma lety se soubor zúčastnil festivalu v německém Erfurtu, kde se jeho vystoupení setkalo s velkým ohlasem, a v letošním roce je pozván na dětský mezinárodní festival do litevské Klaipedy. Kádr souboru tvoří převážně děvčata, ale v poslední době se objevili i noví tanečníci a zpěváci z řad chlapců.
Piva je dost, hospoda žádná
Od začátku roku se u nás zvýšila nezaměstnanost na téměř osmdesát lidí, říká starosta. Podle něj většina obyvatel jezdí za prací do Uh. Brodu nebo Kunovic, přímo v Bánově je pracovních příležitostí velmi málo. V místním zemědělském družstvu ještě před několika lety pracovala téměř tisícovka zaměstnanců, v této době je jich necelých dvě stě. Několik Bánovjanů našlo práci v místních soukromých firmách. Mezi největší z nich patří například nábytek Zálešák, Kozap, zabývající se prodejem zbraní a střeliva, stavební firma Šimanský, elektroservis Beníček, topenářská dílna Buják nebo Ovospol. Poté, co Jednota SD odprodala hostinec místnímu podnikateli Bílému, zůstala v obci jediná restaurace, kterou se majitelky v této době snaží odprodat. V poslední době už je také po celý týden otevřeno jediné bistro U Bujáků. Tento stav, ačkoliv pro někoho neradostný, může naopak manželkám celkem vyhovovat.
Místo hradu stojí na kopci kostel
Ještě počátkem třicátých let našeho století vídali pamětníci zbytky bánovského hradu, jehož existenci dokazují i archeologické průzkumy na kopci Kalvarii. Tento název se tehdy používal, protože zde stávaly tři kříže, také jako symbol utrpení zdejšího lidu v dobách barbarských nájezdů. První hrad zde stával již v době Velkomoravské říše, na jehož zbytcích byl Uhry vybudován hrad nový, o kterém se také zmiňuje kronikář Kosmas.
Na tomto kopci, kterému už nikdo neřekne jinak než Skala, dnes stojí kostel zasvěcený svatému Martinovi. V jeho blízkosti byl vybudován hřbitov, který byl nedávno rekonstruován. Kolem osmdesátého roku se jednalo o přestěhování celého hřbitova, ale nakonec se podařilo toto místo zachovat. Dnes už jsou nově vydlážděny chodníky mezi hroby a v provozu je i márnice se dvěma chladicími boxy, říká starosta.
Škole chybí učebna fyziky
Bánovská základní škola nese jméno bánovského rodáka Josefa Bublíka, který padl 18. června 1942 v pravoslavném kostele v Resslově ulici v Praze společně s parašutisty, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Do této školy dojíždí i děti z nedaleké Bystřice pod Lopeníkem, Lopeníku, Suché Lozi i Březové. Na prvním stupni jsou vyučováni podle vzdělávacího programu Obecná škola, starší žáci podle programu Základní škola. Jsme poměrně dobře vybaveni učebními pomůckami, učebnicemi i technikou, v loňském roce byla do provozu uvedena jazyková učebna a začala opět fungovat školní knihovna. Tu bychom v budoucnu chtěli přeměnit na školní informační centrum se vším, co k tomu patří, říká ředitel školy Jiří Suchý. Podle starosty však škole chybí vybavená učebna pro výuku fyziky, kterou obec hodlá zřídit v příštím roce. Naopak k současnému vybavení školy patří počítačová učebna, kde už dva roky funguje internet. Ten kromě jiných také hojně využívají děti z kroužku ochrany přírody - Pantoflíčku,
které se zabývají prací v programu Globe. Vedle toho zde existuje i projekt Modré z nebe a Dokážu to? Cílem posledně jmenovaného je, aby děti uměly přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí, lépe rozuměly samy sobě, uměly řešit konflikty, zvládly komunikaci mezi sebou a také se dokázaly bránit nejrůznějším závislostem, říká Suchý.
Text a foto: J. Cabáková
|
|
| |
