Číslo: 29
26.07.1999
Článků: 63
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Legenda zvaná Halogen ožila a oslavila patnácté výročí
Nečekaný návrat dvou bývalých hudebníků do skupiny Wayn
Výstava děl světoznámých umělců - Vzkříšení 1999
Práce nebyla zbytečná, Lucerna slavila úspěchy
Oldřich Páleníček připravuje knihu
Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině
Ten dělá to a ten zas tohle
Jak se žije ve Svárově
Legenda zvaná Halogen ožila a oslavila patnácté výročí
Stále vitální hudebníci z Halogenu - Foto: P. Paška
Kudlovice (pa) - Přestože již nikdo nedoufal ve vzkříšení skupiny Halogen, jen její nejvěrnější fanoušci, stalo se. Po dlouhých čtyřech letech se kudlovická skupina vrátila na pódia oslavou svého patnáctého výročí.
Domovské Kudlovice přivítaly v pátek na svém parketu oblíbenou a známou skupinu převážně z přelomu osmdesátých a devadesátých let - Halogen. Přes čtyři sta většinou skalních příznivců zaplnilo areál na hřišti, aby si po dlouhých čtyřech letech přišlo nejen zavzpomínat. Jako host večera vystoupila skupiny Van Haleny. Nejslavnější sestava patnáctileté éry - bubeník Robert Jarský, kytaristé František Škrabal a Dalibor Vondráček, baskytarista Pavel Grebeň a zpěvák Jan Grebeníček nabídla jako vždy kvalitní melodický rock. Vždyt kdo by neznal hitovky jako Kráska a zvíře, Diktátorův zákon, Proč já nebo Nezvaný známý. V příjemné, chvilkami až nostalgické náladě se setkávali po několika letech lidé, kteří si za ta léty měli opravdu co říct. Mezi přitomnými se objevila i bývalá textařka Hanka Jordánová, které kluci z Halogenů věnovali k jejím narozeninám její písničku Hádavá. Skladbami Bláznivá Bára a Náš cíl uzavřeli tolik očekávané vystoupení.
Halogen tak důstojně oslavil patnácté narozeniny živým vystoupením a většina jeho příznivců doufá, že páteční vystoupení nebylo posledním. Když všechno vyjde, jak má, můžete se na Halogen těšit už v pátek 14. srpna v Halenkovicích.
Nečekaný návrat dvou bývalých hudebníků do skupiny Wayn
"Ba naopak. Pomalu doděláváme nový program, ve kterém se chceme zaměřit na staré písničky z úplných začátků kapely a samozřejmě se v něm objeví i řada nových skladeb, které se objeví na naší třetí desce. Tu začneme točit hned po prázdninách," dodal kapelník Mirek Junák. Když navštívíte vystoupení kapely, uvidíte po roce a půl zase zpátky zpěváka Laďu Švanygu a za bicími Pavla Gottwalda.
A co ještě u "Waynů" nového?
"Máme novou internetovou stránku, kde naši příznivci mohou najít veškeré novinky, texty, fotografie, rozhovory nebo rozpis vystoupení. Tato stránka je pravidelně aktualizována. Rovněž si můžete objednat jakýkoliv "wayn" materiál."
Ale internet a udržování takové stránky je v dnešní době dosti nákladné?
"Momentálně spolupracujeme s firmou HiTech, která nám věnovala novinku ve světě internetu - mikrovlnné spojení. Díky přenosu parabolickou anténou jsme 24 hodin on line bez telefonických poplatků, za velmi příznivé ceny."
Výstava děl světoznámých umělců - Vzkříšení 1999
Uh. Brod - V barokním sloupovém sále muzea J. A. Komenského proběhne v pátek 6. srpna v 17 hodin vernisáž výstavy "Vzkříšení 1999". Výstavu sedmi významných umělců můžete navštívit do 10. září.
Metropollitan Museum of Art New York, Robert Fulghum, ateliér japonského sochaře Tochio Adateho v New Yorku, Cyril Bouda, spolek Hollar, spolek Mánes, čeští grafikové "František Kupka" - to všechno jsou názvy slavných institucí, měst, osobností, umělců a˙spolků, které mají významnou souvislost právě s těmito sedmi umělci.
Jde o malíře a grafika Jiřího Anderleho, který má své práce zastoupené ve sbírkách nejen v˙Metropollitan Museum of Art New York, ale také například v Galeria Uffizi ve Florencii nebo v Centre Georges Pompidou v Paříži. Kromě zastoupení ve významných světových galeriích získal také řadu významných mezinárodních cen a ocenění.
Dále jde o˙malíře Zdeňka Hajného, který v roce 1994 spolu s americkým spisovatelem a˙pastorem Robertem Fulghumem otevřel duchovně orientovanou galerii Cesty ke světlu, v˙jejíchž prostorách poprvé představil unikátní projekt celostně působící syntézy obrazů, světelných objektů z krystalů, hudby a vůní s terapeutickými účinky.
Dalším výtvarníkem je sochař Miroslav Hudeček, který během ročního stipendijního pobytu v˙New Yorku (1966-67) pracoval v ateliéru japonského sochaře Tochio Adateho. Zajímavostí je, že jeho rodinné pouto Uherským Brodem je doplněno i poutem uměleckým: jeho profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze byl autor sochy J. A. Komenského před muzeem - totiž Vincenc Makovský.
Jeho manželka, sochařka - keramička Olga Hudečková rozvíjela svůj talent pod vedením českého malíře a grafika Cyrila Boudy. V roce 1991 si její exponáty v keramice odváželi do své vlasti finský prezident Maunu Koivisto a švédský král Carl Gustav XVI.
Pátým výtvarníkem výstavy je malíř a grafik Vladimír Komárek. Ke svému členství ve spolku Hollar říká: "Když staří členové viděli mé suché jehly, prohlásili, že takové prase, co tiskne grafiku na kladívkové čtvrtky, nemůže být členem spolku Hollar. Malíř Ota Janeček na to prohlásil, že právě jedno takový čuně by tam mělo být a byl jsem přijat". Vystavoval ve všech státech Evropy.
František Ronovský, člen spolku Mánes, je dalším malířem výstavy, pro nějž platí slova, že "malíř maluje od začátku až do konce jediný obraz". Jeho díla se vyznačují jistotou kresby se smyslem pro krásu barevné skladby.
Sedmým výtvarníkem výstavy je Cyril Urban, člen českých grafiků "František Kupka". V minulém roce mu byla udělena cena Masarykovy akademie umění za uměleckou tvůrčí činnost. Někdy se nám zdá, že ve svých obrazech "čaruje se zvukem a˙tvarem", takže máme pocit, že před sebou máme "zpívané obrazy".
Muzeum J. A. Komenského je druhým místem, reprízou této výstavy, jež byla slavnostně otevřena v˙románských sálech starého paláce kláštera premonstrátů v Praze na Strahově již 1. července 1999 (na vernisáži účinkovali např. Josef Suk, Petr Haničinec, Petr Štěpánek, Marta Kubišová). Derniéra výstavy (účinkují mj. Radoslav Brzobohatý, Miluška Voborníková, Petr Spálený) proběhne 28. července tamtéž. Výstava bude pak deinstalována a v následujících dnech převezena do Uherského Brodu. Počátkem srpna bude instalována a její vernisáž proběhne v barokním sloupovém sále muzea v pátek 6. srpna v 17 hodin.
Výstavu zde uvede ředitel muzea Pavel Popelka. K výstavě promluví autorka celého projektu "Vzkříšení 1999" Olga Hudečková. Na vernisáži vystoupí Komorní sbor Dvořák s dirigentem Antonínem Veselkou a basovým sólistou Jiřím Veselým. Na programu vystoupení zazní anonymy italský, staroslověnský a argentinský, dále díla skladatelů Franze Schuberta, Antonia Lottiho, Erlinga Kullberga a Jacoba Arcadelta. Součástí výstavy je doprovodný katalog celého projektu s barevnými reprodukcemi výtvarných děl a s texty k˙jednotlivým umělcům.
Výstava "Vzkříšení 1999" je po letošní výstavě "Otmar Oliva - sochy" (leden - březen) a˙výstavách "Miloš Sláma - obrazy, kresby, grafika", "Milivoj Husák - obrazy, Pavel Hřebíček - sochy" a výstavě "Řezbář a sochař Štěpán Zálešák" další výstavou od znovuotevření muzea v roce 1992 přibližující duchovní tvorbu významných výtvarných umělců v naší vlasti.
Aleš Kapsa
Práce nebyla zbytečná, Lucerna slavila úspěchy
Veletiny - Není u nás oblíbenější a hranější hry, než je Jiráskova "Lucerna", a nejen to. Náš lid si ji zvolil za svou hru slavnostní uváděnou při různých významných příležitostech. V listopadu uplyne již devadesát let od jejího prvního uvedení.
Pro zahájení své činnosti si zvolil divadelní soubor ochotníků z Prakšic a z Pašovic právě tuto českou klasickou divadelní hru.
Soubor vznikl v loňském roce a tvoří jej skutečně jen a jen divadelní amatéři. Museli jsme zhotovit kulisy, obstarat veškerou osvětlovací, ozvučovací techniku, rekvizity, kostýmy... Setkávali jsme se s pochopením, ale i s nepochopením až výsměchem. Ani obsazení všech rolí nebylo tak jednoduché. Vždyť v "Lucerně" vystupuje 30 osob!
Všechny nesnáze jsme však nakonec s velkým úsilím zdárně překonali a s napětím, obavami i s nedočkavostí jsme očekávali slavnostní premiéru, která se uskutečnila letošního prvního máje v prakšickém sále. Jaké bylo naše překvapení, když již v den premiéry byla vyprodaná i repríza naší "Lucerny"!
Premiéra se vydařila, závěrečný aplaus a nadšení v plně obsazeném sále nám bylo největší odměnou. Po první repríze v Prakšicích jsme museli ihned pro velký divácký zájem naplánovat další reprízu a pak již se začali ozývat zájemci o divadlo i z okolních obcí.
První "zájezd" se uskutečnil do Rudic, poté do Dobrkovic, dále jsme hráli v Bílovicích, Nivnici a ještě jednou v Prakšicích. Derniéra proběhla předminulou sobotu ve Veletinách.
Přestože nastudování Jiráskovy "Lucerny" nebylo tak jednoduché, nenamáhali jsme se nadarmo. Myslím, že ani jeden z nás nedoufal, že s našim představením vystoupíme celkem devětkrát a co víc, vždy s velkým úspěchem. Zdá se, že dnešní divák doslova prahne po podobném druhu kultury.
Po prázdninové přestávce se začneme opět pravidelně scházet a nacvičovat další divadelní hru. Nechci moc prozrazovat, snad jen tolik, že tentokrát jsme vybrali z ryze pohádkového divadelního fondu a zhruba koncem letošního roku se tak můžete těšit na premiéru české, velmi populární pohádkové hry známé i z televizních obrazovek.
Libuše Goldmannová
Oldřich Páleníček připravuje knihu
Uh. Brod (vel) - Doba prázdnin a dovolených se dá prožít různým způsobem. Někdo si dovolenou vyplní svou vlastní prací, bez které nemůže existovat. Mezi takové patří i Oldřich Páleníček. "Chtěl bych napsat knihu s názvem Cestou k umění. Měla by obsahovat mé životní zkušenosti a poznání ze svých setkání s osobnostmi v oblasti umění vůbec. Samozřejmě bude hovořit i o historii a vzniku Sdružení výtvarných umělců moravsko - slovenského pomezí, o jeho uměleckých aktivitách, ale také o mém pohledu na vývoj současného výtvarného umění...", prozradil na sebe Páleníček, který se může pochlubit taktéž bohatou výstavní činností. Snad se zmíněné knihy dočkáme. Určitě by to přispělo k obohacení regionální literatury.
Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině
Z hudebního programu nejvíce zaujala svým vystoupením brodská folkrocková skupina Second Band. - Foto: P. Paška
Velká Javořina (cab) - Včerejší tradiční slavnosti na vrcholu Javořiny navštívilo několik tisíc obyvatel z obcí i měst ležících po obou stranách hranice moravsko - slovenského pomezí. Na přípravách tohoto setkání pracoval již několik měsíců předem organizační výbor, jehož předsedou byl zvolen primátor Myjavy Dušan Rybár a zástupcem vlčnovský starosta Jan Pijáček. Spolu s nimi se na organizaci podíleli také starostové okolních obcí z jedné i druhé strany hranice, kteří například částečně sponzorovali již 6. ročník Běhu bratrství z Hrnčiarové na Javořinu. Obohacením letošních slavností byl také sraz majitelů motocyklů veteránů z Čech i Slovenska, které mohli návštěvníci obdivovat během celého dne. Většina příchozích však prosluněný nedělní den trávila v různých polohách na louce před pódiem, kde se během dne vystřídalo množství více či méně známých hudebních souborů i osobností. Ze Slovenska přijela Dychová hudba Turanka, country skupina Westep z Myjavy, folklorný súbor Brezovan z Brezové pod Bradlom, Mlynári z Trenčína a Nové Mesto nad Váhom reprezentoval dětský soubor Čakanka. Po tanečním vystoupení Skupiny moderného tanca z Myjavy vystoupili na pódium poprvé dva významní hosté letošních slavností - herec a moderátor populární "mňam vařečky" Mojmír Maděrič a člen činohry Slovenského národního divadla Stano Dančiak. "Myslím, že si mezi sebou jazykově stále ještě rozumíme a pokud se vyskytnou nějaké nedostatky, jde jen o dočasnou ztrátu paměti," prohlásil Stano Dančiak, původním povoláním zubní laborant. Naopak Mojmír Maděrič je hercem už od mládí, které strávil ve svém rodišti v Polešovicích. Jak návštěvníkům prozradil, získal zde velice kladný vztah k mléku a mléčným výrobkům. Dalším významným, i když neoficiálním hostem slavností byl, stejně jako předcházející léta, místopředseda vlády Egon Lánský, který DDS sdělil, že letos to nebyly zaručeně jeho první ani poslední slavnosti. "Cítím se tady jako doma. Nejen teď v létě, ale i při tradičním silvestrovském setkání, na které se těším už teď." Stejně jako na přelomu roku navštívili starostové i tuto neděli mohylu a pamětní kámen bývalého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška, který spolu se svou dcerou před čtyřmi lety zahynul ve slovenských horách.
Krátce před polednem vystoupila poprvé na slavnostech brodská skupina Second Band, tancoval také dětský soubor Štěpnička z Veselí nad Moravou a folklorní soubor Dolina ze Starého Města.
Trvání bratrství Čechů a Slováků se tedy i letos potvrdilo a hranice se alespoň na den stala bezvýznamnou čarou na mapě. I příští rok snad bude platit: "Tu bratia vždy sa stretať budú".
Ten dělá to a ten zas tohle
Poutní kostel u Antonínka
Nastal čas dovolených a k nim nesporně patří i výlety. Nač však jezdit příliš daleko. Než vyjedeme do světa, měli bychom poznat svůj rodný kraj. Přečíst si něco z jeho historie. Na výletě dát školákům do rukou mapu, aby nás "vedli" a přitom si zopakovali místopis. Na výlet by si měla celá rodina přibalit dobrou náladu, aby se putování rodným krajem stalo zábavou pro rodiče i děti. Okružní cestu po Moravském Slovácku vaším vozem je možné začít dle vašeho výběru. My vyjedeme z Uherského Hradiště a naše první zastávka bude ve vinařské obci Blatnice. Jestli chcete, pojeďte s námi.
Monumentální barokní stavba kostela v Blatnici pochází z roku 1717. V interiéru je oltářní obraz sv. Ondřeje od Joži Úprky z roku 1887. Další obraz Joži Úprky je v poutním kostele U Antonínka (z roku 1894). Kopec s rozhledem do Dolnomoravského úvalu i Karpat (severně od Blatnice) se stal v době před první světovou válkou místem manifestací moravsko-slovenské vzájemnosti.
Poblíž Velké nad Veličkou je Kuželov, rázovitá obec, proslulá krojem, zvyky a obyčeji. Ojedinělým unikátem je větrný mlýn holandského typu z roku 1842. Barokní kostel z roku 1718 má přistavenou věž z roku 1770. Scenérie rázovité obce bylo využito při natáčení mnohých filmů, například "Ještě svatba nebyla", "Tonka Šibenice" aj.
Naše cesta směřuje dál do Kněždubu. Kněždub vznikl v druhé polovině 13. století. Velmi zakoušel vpády vojsk z Uher v 17. století, nejvíce však v roce 1605 a 1663. V kostele z roku 1898 vás zaujmou obrazy Joži Úprky. V obci se zachovalo několik charakteristických lidových staveb chráněných památkovým ústavem. Na místním hřbitově, tzv. "Slováckém Slavínu", jsou pochováni místní rodáci: malíř a grafik Joža Úprka, sochař František Úprka a malíř Antoš Frolka, kteří svými díly proslavili Kněždub a Slovácko. Kněždubský háj tvoří poslední výběžky Bílých Karpat v této oblasti.
Strážnice byla v minulosti důležitým místem pro obranu země proti uherským vpádům, poněvadž střežila jeden z velmi důležitých vstupů z Uher na Moravu. Proto také nese název "Strážnice". Z opevnění města se dochovala část hradeb z 15. století s pozdně renesančními branami Veselskou a Skalickou z poloviny 16. století, s baštami a střílnami, které jsou ozdobou při vstupu i východu z města. V zámku je umístěno muzeum s expozicí lidové keramiky, hudebních nástrojů a strážnických slavností. Je zde také umístěna magnisovská knihovna. Při návštěvě Strážnice je třeba si také připomenout, že v letech 1604-1605 chodil ve Strážnici do bratrské školy Jan Amos Komenský a jeho přítel, strážnický rodák a nešťastný prorok Mikuláš Drabík, který byl upálen v Bratislavě v roce 1671, rok po smrti Komenského. Strážnice proslula vinařskou tradicí (socha vinaře od Frant. Úprky je před zemědělskou školou) a je známá lidovými slavnostmi, které se tu každoročně pořádají.
Okresní město Hodonín má bohatou historii. Hodonín vznikl na důležité obchodní cestě, která vedla z Uher přes Trnavu a dále přes Hodonín k Brnu. Kdysi zde byl vybudován hrad, připomínaný ve falzu z roku 1046. Královna Konstancie povýšila v roce 1228 osadu na město a hrad přestavěla. Ve 13. století byl hrad místem důležitých diplomatických jednání. Noví držitelé hrad upravovali a také se střídali. Od roku 1762 byl objekt v majetku císařské rodiny, ale také ztratil význam jako feudální sídlo. Za Habsburků se stal zámek střediskem lovců vodního ptactva, kteří se sem sjížděli i z ciziny. Později zámek chátral. Koncem 18. století se jeho budov využilo pro tabákovou továrnu. V posledních desetiletích slouží zámek jako muzeum. Město Hodonín značně zpustlo v období válečných nájezdů v 17. století, kdy na náměstí zůstaly jen dva obytné domy. K historickým památkám patří pozdně barokní kostel z roku 1788, hřbitovní kaple s letopočtem na portálu 1720 a morový sloup na náměstí s barokní výzdobou z roku 1716. Na hřbitově jsou náhrobky s plastickou výzdobou sochařů Františka Úprky, Jana Habarty, Ferdinanda Štábla a Jana Pelikána. Židovský hřbitov má náhrobky ze 16. až 20. století. Hodonín je rodným městem T. G. Masaryka. Galerie výtvarných umění má množství vzácných obrazů slováckých umělců, například Úprkovu Jízdu králů. Od svého vzniku byla centrem umělecké činnosti na Slovácku. V 19. století, po vybudování železnice v roce 1841, se v Hodoníně rozrostl průmysl. Za druhé světové války, 20. listopadu 1944, bylo město poškozeno náletem. Po osvobození byly postaveny elektrárny, které jsou dnes výraznou dominantou města, okresní nemocnice s jódovými lázněmi zásobovanými léčivou vodou z okolí Lužice a postaveny nové čtvrti.
Jihovýchodně od Hodonína se nacházejí Mikulčice, kde bylo objeveno velkomoravské hradiště. Ve vnitřním areálu byly odkryty základy pěti církevních staveb a základní zdivo obdélného objektu 23 m dlouhého a 9 m širokého považovaného za pozůstatky paláce. Jižně byly odkryty trosky menší kamenné stavby se stupňovitou nádrží čtvercového půdorysu. Jde patrně o tzv. baptisterium - křestní místo. Můžeme tedy trojlodní baziliku považovat za biskupský kostel.
V hrobech a hrobkách byly objeveny železné meče, vzácně pozlacené železné ostruhy, bohatě zdobené lidskými maskami a rostlinnými motivy. V hrobech žen se nalezly honosné zlaté a stříbrné šperky, náušnice, prsteny a často také zlaté, stříbrné nebo pozlacené bronzové gombíky, zdobené rostlinnými a geometrickými vzory. Pro mimořádný význam velkomoravského centra byly Mikulčice prohlášeny za národní kulturní památku.
V příštím vydání povede naše cesta do Milotic, Veselí nad Moravou, Uherského Ostrohu a zpět do Uherského Hradiště. Text Tomáš Přikryl Foto Pavel Paška
Jak se žije ve Svárově
Svárov, obec s 250 obyvateli, se rozkládá uprostřed kopcovitého terénu 6 km od Březolup. Byl založen jedním z˙nejstarších vladyckých rodů na Moravě, rodem Svárovců, a to v˙roce 1380. O sto let později zpustl a připomíná se teprve v˙roce 1597, kdy Václav ml. Janauer ze Strachnova předal nově zbudovanou ves Štěpánu Ledenickému. Tehdy Svárov tvořil maličký statek, v˙němž stála tvrz. Její znak tvoří dva zkřížené vinohradnické meče s˙hroznem vína uprostřed. Od listopadu 1998 je starostou obce Ing. Stanislav Křen.
Bezpečnost dětí na prvním místě
S˙ohledem na skutečnost, že označení začátku obce Svárov bylo umístěno až po 300 metrech od prvních domů, nebyla zajištěna dostatečná bezpečnost především dětí, které zde žijí. Proto bylo s˙patřičnými úřady dohodnuto osazení této dopravní značky (omezující rychlost na 50 km/hod) o oněch 300 metrů dopředu. Jako druhý úspěšný pokus o zvýšení bezpečnosti místních dětí lze považovat zabezpečení školního autobusu, který děti odveze přímo před školu v˙Březolupech. "Došlo tím k˙odstranění nehodovosti našich dětí na frekventované cestě Zlín - Uh. Hradiště", dodává starosta Stanislav Křen.
Rozvoj obce
Při svém zrodu byla obec ryze zemědělská a nebyl zde jediný řemeslník. Od roku 1928 zde pracuje sbor dobrovolných hasičů, roku 1947 se do obce zavádí elektrický proud, v˙roce 1959 bylo ustanoveno JZD, byla vybudována dvoutřídní škola, v˙níž se vyučovalo až do roku 1976. Rázný zlom ve zvelebování obce nastává teprve v˙letech 1992 - 1994, kdy byla zřízena vodovodní síť poskytující velmi kvalitní vodu, vhodnou dokonce pro kojence. Následovala plynofikace v˙roce 1998. Během letošního roku hodlá představitelstvo obce investovat do opravy místních komunikací, kompletní výměny veřejného osvětlení a zadat vypracování projektu na výstavbu menšího rybníčku pro rybaření a koupání. "Máme zadán také projekt na stavbu prvních čtyř obecních garsonek v˙podkroví obecního úřadu, které by sloužily jako rozjezdové pro mladé rodiny", říká starosta.
Cílů je však mnohem více
Vzhledem k˙tomu, že zemědělské družstvo již několik let nevypásává obecní stráň, tato zarůstá a stává se tak neprůchozí. Obecní zastupitelstvo Svárova plánuje tuto stráň nejen čistit, ale také osázet novými, mladými lesními porosty. A jelikož zde schází sportovní areál, zakoupilo zastupitelstvo pozemek, na němž hodlá vybudovat hřiště na malou kopanou, kluziště, tenisové hřiště a dětský koutek.
Areál "Královny míru a pokoje"
V˙roce 1997 se skupina svárovských občanů zúčastnila zájezdu na pouť do Medzugorie v˙Chorvatsku. Vrátili se plni hlubokých zážitků a dojmů ze svatého místa a zároveň s˙rozhodnutím vybudovat ve své obci místo, kde by se mohli scházet k˙modlitbě a rozjímání. A tak během 14 dnů byla v˙trati Drahy vybudována skalka se soškou svaté Panny Marie. Od té doby se zde schází každého 25. dne v˙měsíci všichni věřící z˙okolí k˙večerním pobožnostem.
Svěcení nového zvonu
Obec měla ve své zvonici zavěšen zvon, který měl již dvě stě čtyřicetiletou tradici a dosti pohnutou historii z 2. světové války, kdy byl odvezen do Ostravy k˙přetavení. Shodou okolností a obětavostí zdejšího občana byl však zaměněn a ukrýván po celou dobu války. Po válce byl znovu zavěšen, aby svým čistým hlasem budil a uspával občany a také je vyprovázel při poslední cestě. V roce 1991 však praskl, a tak obec na základě žádosti občanů rozhodla nechat odlít zvon nový. Ten byl 24. října 1992 u příležitosti hodů s˙právem slavnostně vysvěcen.
Povodně
Přestože obec leží na kopci a v˙blízkosti není žádný větší tok, přece jen byla stižena v˙roce 1997 mohutnými přívaly dešťové vody. Tyto způsobily sesuvy půdy lesní cesty, která je jedinou přístupovou cestou na Svárovské paseky, kde je 7 domů. Poškodily rovněž část nově vybudované vodovodní sítě. Náklady na opravu těchto škod byly vyčísleny na 2 000 000,- Kč. šedesát procent této částky bylo poskytnuto státem v˙rámci dotací.
Co by si ještě v˙roce 1993 nedovedl nikdo z˙obce představit
je skutečnost, že sem za prací budou dojíždět lidé z˙mnohem větších okolních vesnic. V˙současnosti zde sídlí firma zaměstnávající kolem šedesáti lidí. Jedná se o firmu INVOS, s.r.o., zabývající se výrobou igelitových tašek, sáčků a pytlů.
Hody s˙právem
Stalo se tradicí každoroční pořádání hodů s˙právem. Události posledních dvou let však jejich pořádání odsunulo do pozadí. Letos však hody vypraveny budou, a to i se mší svatou dne 23. října. Hrát budou Ořechovjané z˙Velkého Ořechova, sponzorem se stal nejen OÚ, ale také firma INVOS a několik místních podnikatelů.
Text a foto: Jana Hlavačková
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
