Číslo: 32
16.08.1999
Článků: 59
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Jirka Brabec předčasně přinesl Břestecký pinkl
Buchlovská svíca zažehne o tomto víkendu
Regionální hudební okénko - ŠTRŮDL
Kazachstán očima českých fotografů Dvořákové a Fischera
Klenoty umění - Galerie Slováckého muzea
Region Uherskohradišťska - historie a současnost
Jirka Brabec předčasně přinesl Břestecký pinkl
Jiří moravský Brabec se svým "Břesteckým" pinklem - Foto: P. Paška
Břestek (pa) - "Z chudých stavení odcházeli chlapi a chlapci s pinklem do světa za prací. Na konci podzimu se vraceli domů. Jsem tedy v roli předčasně se vracejícího," uvedl ještě s pinklem na zádech letošní, už třetí ročník festivalu folk & country Břestecký pinkl jeho moderátor Jiří moravský Brabec.
"Tady chcípl pes, jsem doma! Sundávám pinkl a vcházím do ložnice. Žena neleží sama a kříčí, to nic, to je Bokomara!" uvedl první skupinu. Trojice hudebníků - Petra, Luboš a Tomáš nabídla pestrou paletu folku. Od úvodního Uzenářského blues přes folkové standardy a ploužáky až po pseudovalašské písně. Došlo i na poezii v podání kapelníka Luboše Jabůrka. Mnohdy svými texty vyvolali polemiku - "Lustr a můra". V závěru opustili desku Obratník raka a představili i úplně novou skladbu Semínka. S přáním "Užijte si zbytek léta," odjeli do Kutné Hory. Ještě předtím vylosovala Petra tři šťastné aktéry výletu v horkovzdušném balonu OK 6051.
Všechny tři ženy výherkyně se zanedlouho odlepily od břesteckého hřiště a pomalu mizely za obzor kopce Komínek.
Přihlížející se vrátili na svá místa a po pár minutách byla na pódium uvedena "domácí" šestice Pexeso. Skoro domácí, protože kromě manželů Valentových z Břestku pocházejí ostatní členové z Kyjova, Hodonína a Břeclavi. Jirka Brabec na ně prozradil, že jsou nejlepší kapelou našeho regionu a dalekého okolí. Připomněl jejich velké úspěchy v Náměšti a v Otrokovicích, kde vyhráli finále jihovýchodomoravského kola Zahrady. Úžasně rozvitá folková krajina hudby postavená na zpěvu Zdenky a Leony a hráčskému umu flétnisty Mirka Horňáka. Ocenění zaslouží svou plností a poezií texty písniček.
V následném projevu jako vždy skvělého moderátora Jirky Brabce sklidila velký úspěch věta: "Akorát Pražákům, hajzlům pršelo," která tvořila součást jeho monologu o zatmění tolik spojovaném s koncem světa. Ochladilo se a na pódium se kromě kapely střídají i žánry.
Na scénu přišel Hunting z Hodonína, zástupce country scény. Po necelé hodince jejich vystoupení se na place objevil Slávek Janoušek a proběhlo střídání stráží.
Než přišel na řadu hlavní tahák večera, vizovický Fleret, přivítal Brabec bez dlouhých řečí na pódiu jediného písničkáře programu, Slávka Janouška.
Fleret to rozbalil pěkně od podlahy a hobloval a hobloval. Toto slovo bylo u jednoho účastníka velmi populární a častoval s ním od začátku každou kapelu. Určitě se dočkal a ještě mu jeho význam osvětlil samotný moderátor.
Rozpálené tančící, vychlazené sedící publikum čekal už jen večerní country bál. K tanci i k poslechu hrála kapela Hazard.
V Břestku se narodila a stále žije krásná festivalová tradice. "Nápad vznikl před třemi lety na prvního máje, kdy děláváme táborák u místního památníku padlých rumunských vojáků. Byl to můj tajný sen udělat něco většího u nás v Břestku. Klub komunální kultury nám vyšel vstříc a udělali všechno potřebné k zajištění a uskutečnění mého nápadu," vzpomíná hudební duše festivalu Leona Valentová.
Moderátora Jirku Brabce zná již delší dobu z koncertů. Kromě minulého ročníku, kdy náhle onemocněl, se stal takovým talismanem a zároveň zárukou kvality. "Už si nechci nechat ujít žádný ročník. Mám totiž vztah jak k této muzice, tak k Valentovým," uvedl tento redaktor časopisu Folk a Country, hudební kritik, autor internetového magazínu o této hudbě a skvělý textař.
Po předešlých podzimních ročnících pořadatelé zaexperimentovali a letošní přehlídka se uskutečnil již v srpnu pod širým nebem. "Chtěli jsme lidem ze širokého okolí nabídnout možnost tu přenocovat, než se přepraví do svých obydlí," prozradila nám Leona Valentová.
V dalších ročnících by chtěla program dále rozvíjet a doplnit jej třeba o vystoupení amatérského divadla, vyjížďky na koni a rozšířit i dobu jeho trvání na tři dny.
"Chci dostat festival na úroveň třeboňského. Předpokládám, že se mi to za pár let povede," dodala. To všechno by nebylo možné bez místního Klubu komunální kultury, který tuto akci zastřešuje a vytvořil výborné podmínky pro její uskutečnění.
Buchlovská svíca zažehne o tomto víkendu
Uh. Hradiště (pa) - Jedenáctý ročník tradiční Buchlovské svíci "zažehne" již tento víkend. Na nádvoří hradu Buchlov, v kapli sv. Barbory a v zámeckém amfiteátru Buchlovice se opět setkají příznivci folku, fokloru a rocku.
Pátek, den první. Buchlovický amfiteátr zažije krásné opojení ze spojení folku a fokloru. Chuť vystoupení Včelaranu a Zuzany Lapčíkové bude jedinečná, stejně tak lahůdky od písničkáře Pavla Dobeše. Jemná nota a půvábná Aphrodite, od folku přes blues do country a zpět nás zavede Bokomara a hosté, kteří se zatím neprozrazují.
Sobota, den druhý. Na otevřené scéně parkoviště "U Špalka" se představí řada amatérských souborů a o něco později a o trochu dál, v kapli sv. Barbory budou znít čínské písně v podání dua Vojtová - Gajdošík za doprovodu Libora Koutníka.
Jakmile se začne smrákat a Varmužova cimbálová muzika opustí pódium na nádvoří hradu Buchlova, započne konfrontace minula a dávna. Jako "starý AG Flek" přijede trio Viktorín, Táborská a Markytán. A jak už to bývá, na někoho musí padnout karta tahouna - letos ji ponese Karel Plíhal.
Týden končí v neděli, tak skončí i letošní svíca. Díky hercům Slováckého divadla se na hradě Buchlově po několika staletích objeví Hildegarda. Ožije životní a posmrtný příběh nejslavnějšího buchlovského strašidla, Černé paní.
Zaujal vás program letošní Buchlovské svíci? Přijďte nebo přijeďte. Prazvlášní autobusy vás odvezou z hradišťského autobusového nádraží - stanoviště 18, v 18 a 19 hodin a po programu vás vrátí zpět. Soutěž z minula:
Pro volné vstupenky na Buchlovskou svícu si k nám do redakce mohou přijít: Ludmila Černíčková z Uh. Hradiště a Miroslav Mrkva z Břestku.
Regionální hudební okénko - ŠTRŮDL
Pod slovem "štrůdl" si každý, nebo většina z nás vybaví upečenou pochoutku plněnou jablky. V našem regionu ale brázdí pomyslné hudební vody parta chlapů, kteří dokáží pobavit jak slovem, tak hlavně písněmi. Skupina Štrůdl vznikla někdy před rokem a setkali se v ní muzikanti, kteří zdaleka nepatří mezi začátečníky. Kytarista, zpěvák a vedoucí Karel Trubačík dříve působil v kapele 2+2 a Bob a spol. Zpívající baskytarista Erik Lichý přišel z kapely Kabrňáci. V Sešlosti hrával třetí člen, zpívající kytarista Jiří Čevela. Poslední zpívající člen a hráč na banjo Petr Uhlíř dříve působil v kapele Důchodci, 2+2 a Amalgam. Na současné produkci "Štrůdlu" je možné setkat se většinou s písněmi, které známe z repertoáru jiných známých skupin z oblasti country muziky. I když se kluci nechali slyšet, že mají dostatečnou zásobu vlastních písniček převážně z pera Trubačík - Uhlíř. Doposud však nenašli dostatek odvahy představit tyto písně a třeba je nahrát na debutové CD.
Na závěr bych citoval jednu krátkou ukázku z textu Štrůdlu: "... Štrůdl, chlapci šikovní, přestávku teď maj, protože jsou ženatí, pivečko si daj...."
Kontakt na kapelu:
Karel Trubačík - 0606 93 70 82
Kazachstán očima českých fotografů Dvořákové a Fischera
Uh. Brod (plc) - Galerie Panského domu opět ožívá. V pátek 20. srpna zažije vernisáž výstavy fotografií Aleny Dvořákové a Viktora Fischera s názvem "Kazachstán - katolická misie".
Alena Dvořáková a Viktor Fischer měli možnost v Kazachstánu dva měsíce fotografovat jen díky pozvání Římsko-katolické církve. Po návratu do Prahy připravili soubor šedesáti fotografií určených pro výstavy, které by se měly uskutečnit v˙Rajhradě u Brna, Praze, Zvíkově a Uherském Brodě. Vzniklo také několik maket knih, seznamujících v˙obrysech s˙životem v˙Kazachstánu a s˙prací misie. Knihy jsou určeny pro případné dárce a sponzory, na jejichž příspěvcích je činnost kazachstánské misie z˙velké části závislá.
Součástí jejich projektu byla i humanitární sbírka léků pro misijní ambulanci. Díky několika dárcům, mezi které patří výrobce léků Apotex, s.r.o., a firma Chirmax, se jim podařilo nashromáždit a předat léky v˙hodnotě několika desítek tisíc korun.
Klenoty umění - Galerie Slováckého muzea
(dokončení z minula)
Nově postavená vojenská zbrojnice začala svému účelu sloužit v˙roce 1723. Jako součást městského opevnění plnila svoji úlohu do roku 1782, kdy na základě rozhodnutí císaře Josefa II. byla hradišťská pevnost zrušena. Hradby byly postupně rozebírány a v˙jejich blízkém okolí byly zakládány zahrady a stavěny domy. V˙souvislosti s˙tímto vývojem se pro vojenskou zbrojnici hledalo nové využití. Zpočátku ještě byly tyto prostory používány jako městské skladiště, na počátku 19. století zde byl umístěn po dobu asi 30 let poštovní úřad, do roku 1905 sloužil objekt jako vojenská nemocnice. Později město uvolnilo budovu pro bytové účely chudých rodin. Není pochyb o tom, že bývalá vojenská zbrojnice i přes svou poměrně pevnou stavební podstatu ztrácela na své upravenosti. Interiér a malé nádvoří bylo přizpůsobeno velmi skromným životním potřebám. Ještě v˙první polovině 50. let našeho století se podoba tohoto objektu jevila velmi neutěšeně a bylo zřejmé, že se s˙tímto stavem bude muset město vypořádat. Záměry byly různé, od velmi radikálních (zbourání starého nepotřebného domu) až po osvícené návrhy rekonstrukce a nového využití. Ve druhé polovině 50. let do tohoto rozhodování vstoupilo Slovácké muzeum, jehož ředitelem byl tehdy začínající historik umění PhDr. Vilém Jůza. Vrátil se k nápadu svých předchůdců, kteří už na počátku 40. let uvažovali o získání staré zbrojnice a chtěli zde umístit sbírku umění. Válečná léta však tuto myšlenku odsunula, aby se o mnoho let později, znovu a tentokrát úspěšně, stala aktuální a realizovatelnou. Už v˙roce 1958 byly zpracovány projekty na rozsáhlou rekonstrukci a o rok později se zde začalo se stavebními pracemi. Specifické problémy staré budovy přetvářené ve prospěch zcela nového účelu přinášely nemalé problémy. Nicméně podařilo se a 21. října 1962 byla bývalá barokní zbrojnice otevřena pro veřejnost jako Galerie Slováckého muzea. V˙levém křídle byl depozitář a pracovna, v˙pravém výstavní prostory. Radikální úpravou (např. přestavba schodišť, zrušení vnitřních zdí) byly získány tři výstavní sály, z˙nichž jeden byl věnován stálé expozici umění jihovýchodní Moravy, a zbývající měly do budoucna sloužit pro krátkodobé výstavy. Starý objekt z˙roku 1723 se ve druhé polovině 20. století dočkal svého nového oživení, aby i nadále sloužil potřebám obyvatel Uherského Hradiště. Jestliže původní účel byl zcela racionální a vyplývající z˙tehdejších potřeb ochrany města, pak novodobé využití se jeví jako zachování duchovního poselství v nepřetržité vývojové linii střídajících se generací. Materiální podstata celé této stavebně zvláštní lokality v˙sobě soustřeďuje transcendentní fluidum toho, čemu se říká genius loci.
(Příště: Historie a vývoj umělecké sbírky ve Slováckém muzeu)
Region Uherskohradišťska - historie a současnost
Charakteristika okresu Uherské Hradiště
Území okresu Uherské Hradiště leží v jihovýchodní části České republiky. Má tvar nepravidelného lichoběžníku děleného tokem řeky Moravy na západní část s úpatím Chřibů a východní část s úpatím Bílých Karpat. Sousedí s okresy Zlín, Kroměříž, Hodonín a Trenčín, s nímž tvoří hranici mezi ČR a SR. Rozloha okresu je 992 m2. Tím se řadí na 40. místo ze 76 okresů České republiky. Nejvyšším bodem je vrchol Velké Javořiny v Bílých Karpatech - 970 m n. m. Nejnižší bod je hladina Moravy v Uh. Ostrohu - 173 m n. m. Počtem obyvatel se okres řadí na 18. místo v České republice. Statistická informace v roce 1998 uvádí stav obyvatel v okrese 145 577 osob.
Historie okresu
Okres oplývá bohatou historií, jež sahá do dávné minulosti. Již ve starší době kamenné se na území dnešního okresu zdržovali pravěcí lidé, jak dokládají archeologické nálezy. Od střední doby kamenné zaznamenáváme po celém území okresu doklady o osídlení a způsobu života pravěkých lidí.
Okres Uherské Hradiště vstoupil do dějin našich národů zvlášť významně v období slovanského osídlení. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence jednoho z největších center Velké Moravy na území Starého Města a okolí. O vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí nejen nálezy tavicích pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, ale také pozůstatky zděděné sakrální architektury, které byly odkryty v pěti lokalitách na území okresu. Pro svůj nesmírný historický význam byly vyhlášeny národními kulturními památkami a ve Starém Městě byl na nejvýznamnější lokalitě vybudován Památník Velké Moravy. Významnou oblastí je také návrší u Sadů (část UH), které mělo být působištěm byzantské mise (863) a sídliště velkomoravskou metropolí - Velehradem. Bývá sem kladeno i pohřební místo Metoděje, které má být v areálu
kostela P. Marie, jehož základy jsou odkryty a zpřístupněny veřejnosti. Kdy došlo ke sjednocení slovanských kmenů na Moravě, není známo. Jisté však je, že v roce 822 vystupují na franckém sněmu Slované, sídlící při řece Moravě, již sjednocení jako Moravané. Brzy nato se připomíná jejich kníže Mojmír I., po jehož smrti pak nastoupil kníže Rostislav. Podle archeologických nálezů právě v této době začíná onen nevídaný rozmach staroměstského osídlení, které vrcholí v době Svatoplukově. Velkomoravská říše byla pro svoji rozlehlost politicky těžce zvladatelná a právě to bylo jednou z příčin její záhuby v roce 906 za vlády Mojmíra II.
Po zániku Velkomoravské říše ustupuje oblast našeho okresu v dějinách státu poněkud do pozadí. Na přelomu 12. a 13. století byl moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem založen cisterciácký klášter ve Velehradě, do něhož byli v r. 1205 povoláni mniši z kláštera v Plasích. Nejprve byl umístěn ve Veligradu (Starém Městě), později přeložen na vhodnější místo - do nynější obce Velehrad.
Období 13. století je pro území okresu nesmírně důležité, neboť tehdy byla založena dvě nejvýznamnější města, Uherské Hradiště a Uherský Brod. Král Přemysl Otakar II. založil v roce 1257 na ostrově řeky Moravy, v bízkosti Brodu, město a pevnost na místě, kde již v době velkomoravské stál kostel sv. Jiří a v okolí rybářské chatky.
Posláním města bylo bránit vpádům do vnitrozemí českého státu. Zpočátku bylo označované jako Nový Velehrad, později získalo název Hradiště. Uherským se stalo až roku 1497. Do nově založeného města bylo svedeno částečně obyvatelstvo z klášterní trhové vsi Velehrad a částečně z trhové zeměpanské vsi Kunovic. Proto byla v Uherském Hradišti existence dvou náměstí, která spojovala Prostřední ulice s radnicí uprostřed. Až do dnešní doby si Masarykovo i Mariánské náměstí a Prostřední ulice zachovaly svůj půdorys. Další vhodné místo k založení města (Uherského Brodu) leželo na obchodní cestě přes řeku Olšavu, kde se od pradávna vybíralo clo v místě řečeném Brod. U Brodu vynikl ještě více obchodní charakter města, nežli tomu bylo u Hradiště. Vedle Brodu a Hradiště se na Uherskohradišťsku vyvinula ještě další městská sídliště, a to jako hospodářská centra území náležícího k určitému hradu.
Význam pevnostního systému vybudovaného na východní hranici českého království se projevoval téměř po celé feudální období. Již od 14. století se území okresu stalo cílem nájezdů vojsk Matúše Čáka Trenčanského. Po značnou část 15. století byl zdejší kraj sužován válkami a boji, nejprve husitských vojsk, později válkami mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Do tohoto období spadá významná výsada, které se dostalo Uherskému Hradišti. Toto královské město po celou dobu zachovávalo věrnost českému panovníkovi a odolávalo nepřátelským nájezdům. Po uzavření mírových smluv ocenil tehdejší vládce Moravy, král Matyáš, jeho věrnost a statečnost udělením nového městského znaku a právem pečetit listiny červenou početí. Tím se město setřáslo své závislosti na blízkém velehradském klášteře. Mimo to město již v době předhusitské získalo četná privilegia, zejména trhové a mílové právo.
Poměrně klidnější období pro kraj znamenalo 16. století, kdy města i vesnice měly dostatek prostoru pro rozvoj. S blížícím se nebezpečím tureckých vpádů se zvyšoval význam UH jako pevnosti střežící přístup na Moravu. Tato důležitost vynikla zejména při vpádech Bočkajovců v období třicetileté války a v době uherských vpádů na přelomu 17. a 18. století. Ze 16. století se datuje také název zdejšího kraje Zahrada Moravy i přechod značné části obyvatelstva od katolictví k protestantismu.
Protihabsburského povstání v letech 1618-1620 se Uherské Hradiště aktivně účastnilo. S postupující protireformací ve městě vznikala vrstva Němců a Italů, která se podílela na celkové germanizaci celého kraje. Dodnes v názvech některých obcí nacházíme pozůstatky tohoto období (Horní a Dolní Němčí). V období násilné rekatolizace okres opouštěly významné osobnosti z řad protestantů. Především to byl zdejší rodák, učitel národů Jan Amos Komenský.
Ničivý požár v roce 1681, který zničil v UH většinu budov, urychlil přestavbu gotického města na barokní. Stavební vývoj Uherského Hradiště se však až do 19. století udržoval uvnitř hradeb, neboť bažinaté okolí, protkané meandrovým tokem Moravy a jejími rameny, nedovolovalo výstavbu za hradbami. Závěrečná století feudálního období zvýšila závislost zdejšího kraje na centru habsburské monarchie - na Vídni. Projevovalo se to nejen odchodem pracovních sil (po zrušení nevolnictví v r. 1781), ale i rozšiřováním kontaktů místo rodící se drobné buržoazie po vybudování tzv. Severní dráhy (Vídeň - Krakov).
Po bitvě u Slavkova v prosinci 1805 obsadila francouzská vojska pravý břeh Moravy, mimo jiné i Staré Město. Průchody armád pokračovaly a hospodářská situace se v důsledku válek zhoršovala. Po roce 1840 hradišťští měšťané rozebírali městské hradby a opracovaných kamenů využívali ke stavbě svých domů. V době nastupujícího kapitalismu se Uherské Hradiště stalo významným správním centrem, sídlem krajských úřadů. V roce 1884 zde bylo založeno české gymnázium, které bylo první střední školou na jihovýchodní Moravě, kam přicházeli studovat i žáci z blízkého Slovenska.
V době, kdy v českých zemích vznikala průmyslová centra, zůstávalo Uherskohradišťsko izolovanou oblastí s převahou zemědělské výroby. Ke zbídačování kraje přispívaly četné přírodní katastrofy (požáry, povodně a sucha). Na přelomu 19. a 20. století dochází k budování drobného průmyslu zaměřeného zejména na zpracování zemědělských produktů.
Bohatá historie okresu se promítá v četných historických, a tím i turisticky zajímavých památkách a kulturních pamětihodnostech. Zachovala se a dodnes se udržuje řada poutavých obyčejů a zvyků, které přitahují mnohé návštěvníky. Historické jádro Uherského Hradiště je vyhlášeno Městskou památkovou zónou a od roku 1992 zde probíhá rozsáhlý proces regenerace.
Geologické poměry
Území okresu Uherské Hradiště náleží geologicky k západním Karpatům, převážně flyšovému pásmu, z menší části k vídeňské pánvi označované jako Hradišťský příkop, který tvoří údolí řeky Moravy. Flyšové území rozděluje na menší západní část (Chřiby a část Kyjovské pahorkatiny) a větší východní část (Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty). Dolnomoravský úval, Chřiby, Vizovická vrchovina i Bílé Karpaty jsou chudé na nerostné suroviny.
Reliéf
Celé reliéfově pestré území okresu UH, tvořené rovinami, pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami, patří do Alpsko-himalájského horopisného systému. Nejnižší polohu zaujímá Dolnomoravský úval s minimálními výškami 172 m n. m. Nejvyšším bodem okresu je Velká javořina (970 m) v Bílých Karpatech. Nejvyšší částí středomoravských Karpat je Brdo (587 m) v Chřibech.
Vegetace
Výjimečná pestrost vegetace je podmíněna třemi základními faktory: biogeografickou polohou, rozmanitostí přírodních podmínek a tisíciletými vlivy člověka na krajinu. V této oblasti činností člověka vznikl vegetační typ, který se v přírodní krajině vyskytoval jen výjimečně - rozlehlé, velmi pestré květnaté louky se solitérními stromy. Pestrost vegetace od pradávna působila na lid především východní části okresu. Krása květin je inspirovala k vytváření ornamentů na výšivkách lidových krojů i na malovaných žudrech domů. Rostliny pronikaly i do lidových písní v míře, jaká má v jiných krajinách jen sotva obdobu.
Fauna
Okres je oproti severu dobře chráněn výběžky Karpatského horského systému,k jihu otevřen do Dolnomoravského úvalu. Z jihu po mnoho tisíc let pronikaly k severu mnohé faunistické elementy panonského a dokonce i mediteránního původu. Proto je dnes na Uherskohradišťsku obraz zvířeny tak složitý a pestrý. Nižší živočišstvo žije hlavně ve vodách řek, potoků a ve starých ramenech řeky Moravy. Žije zde velké množství vodních živočichů, ale ryb není mnoho. Rybí bohatství Moravy a Olšavy bývalo veliké. Dnes ovšem znečištění těchto řek dosáhlo takové míry, že rybám se zde dobře nedaří, jen mrtvá ramena těchto řek jsou na ryby bohatší. Povodeň v roce 1997 způsobila, že v níže položených místech okresu v povodí Moravy zahynulo velké množství zvěře. Řádění organizovaných skupin pytláků v lesích snížené stavy lesní zvěře pak už může naprosto vyhubit.
Vodstvo
Hlavním tokem území je řeka Morava. V současné době je zcela regulovaná a má upravené koryto na ochranu před stoletým průtokem. V minulosti byla Morava splavněna (Baťův kanál). V současné době je vyhlášena územní rezerva pro plánovaný průplav Dunaj - Odra - Labe, který by v případě realizace podstatně zvýšil mezinárodní význam řeky Moravy. Podzemní vody jsou v celém okrese intenzivně využívány.
Půdy a zemědělství
V okrese jsou zastoupeny všechny zemědělské přírodní oblasti od nížinné teplé přes pahorkatinu až po oblast vrchoviny. Rovněž jsou zde všechny typy výrobního zaměření (kukuřice, řepa, brambory, obilniny). Přírodní podmínky zemědělské výroby jsou v rámci okresu Uherské Hradiště velmi rozdílné.
Minerální prameny
V celém okrese je bohatý výskyt drobných minerálních pramenů. Jde především o studené kyselky se zvýšeným obsahem CO2 a na celé ploše se vyskytující sirovodíkové vody (Ostrožská Nová Ves, Smraďavka aj.). Na severovýchodním okraji okresu zasahuje ochranné pásmo léčivých zdrojů lázní Luhačovice na okrese Zlín.
Staré stromy zasluhující ochranu
Nejproslulejšími starými stromy Uherskohradišťska bývaly tři obrovité duby letní na pastvině u Bojkovic. Jednalo se o poslední jedince z háje asi 300 dubů, které rostly na mohylovém pohřebišti. Místní obyvatelé je nazvali Polední, Veliký a Uplakaný. Největší dub "Veliký" byl v roce 1922 zničen bleskem. Výřezy z tohoto stromu zdobí vestibul Národního muzea v Praze, prostory katedry botaniky UK a katedry lesnické botaniky Vysoké školy zemědělské v Brně. Ale i do současnosti se zachovala celá řada starých památných stromů, které svou mohutností vzbuzují obdiv a úctu. Jedná se především o duby a lípy.
Ochrana přírody
Proslulé jsou celostátní přehlídky amatérských prací s tématikou ochrany přírody, životního prostředí a památek, které se pod názvem "Týká se to také tebe" konají každoročně v Uherském Hradišti od poloviny sedmdesátých let. Na Uherskohradišťsku je asi 40 chráněných přírodních útvarů.
CHKO Bílé Karpaty
Evropský význam mají především květnaté louky a pastviny se solitárními stromy. V této chráněné krajinné oblasti je 8 významných lokalit bělokarpatských luk, kde se nachází kolem 700 rostlinných druhů. Nejvýznamnější jsou vstavačovité rostliny. Vyskytuje se zde asi 35 lučních orchidejí z 55 druhů v celé ČR. Tato oblast je také proslulá různými druhy motýlů. Z šelem zde žije kočka divoká, z ptáků čáp černý, několik vzácných dravců. V posledních letech se zde zahnízdil krkavec velký.
Chřiby a okolí
Tato členitá vrchovina je zalesňena převážně bukovými lesy. Chřiby oddělují Hornomoravský a Dolnomoravský úval s jejich přirozenou osou řekou Moravou. Zároveň tvoří významný předěl mezi dvěma národopisnými celky - Hanou na severu a Slováckem jižněji. Jsou zde 3 naučné stezky: Spáčilova naučná stezka Chřiby (1984, 13.2 km), NS Divoky (Český svaz ochránců přírody - 1995, 4.6 km), NS Fauna a flóra Chřibů (SZŠ St. Město - 1997, 5.5 km)
Po stopách starých Slovanů
Pro turisty a návštěvníky se nabízí jedinečná příležitost navštívit četné lokality z největších center Velké Moravy: Národní kulturní památka - St. Město "Špitálky" (základy zděného velkomoravského kostela, hřbitov s 56 kostrovými hroby), NKP - St. Město "Na Valách" (Památník Velké Moravy) a NKP - "Sady" (velkomoravský dvorec, kostelní stavby, rotunda, kostrové hroby a hrobky, údajně i Metodějův hrob).
Text: David Janík
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
