Číslo: 45
10.11.1997
Článků: 45
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Svatopluk v Praze
Vážení filmoví přátelé,
Na Moravu se vrátil až z Ameriky
Rozhovor týdne: Ing. Evžen Toman
Svatopluk v Praze
Úspěšné vystoupení smíšeného pěveckého sboru Svatopluk v Praze. Výbor IV. mezinárodního festivalu studentských orchestrů Praha 1997: 28. 10. - 17. 11. pozval smíšený sbor Svatopluk ke spoluúčinkování s Pražským studentským orchestrem v díle francouzského skladatele G. Faurého Requiem. Festival 15 koncertů studentských orchestrů je koncertní přehlídkou svého druhu. Je to festival mládí, neboť prezentuje nastupující generaci hudebníků a je otevřen v podstatě všem, kteří naleznou odvahu posadit se před náročné publikum a předvést výsledky své práce. Koncert, věnovaný památce zesnulých, se konal v neděli 2. 11. 1997 v sále Bohuslava Martinů v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně.
Na programu byla skladba M. Ravela Pavana za mrtvou infantku, dále pak tři písně G. Mahlera a Requiem G. Faurého - hlavní slovo v tomto díle má sbor, který k provedení přijede z Uherského Hradiště a připomene tak, že i sborový zpěv má velký kulturní a osvětový význam, a to zejména tam, kde chybí dostatečná základna pro vznik amatérského orchestru. Koncert řídil Stanislav Vavřínek, který je od r. 1994 šéfdirigentem Pražského studentského orchestru a právě letos absolvoval Akademii múzických umění v Praze - obor dirigování. Mladý, velmi nadaný dirigent řídil hlavní dílo večera Requiem s přesvědčivým přehledem zpaměti, s velkým vnitřním zaujetím a tím vyprovokoval sbor Svatopluk k maximálnímu uměleckému výkonu. Na provedení Faurého Requiem reagoval přeplněný sál vřelým potleskem a dirigent odpověděl na obrovské nadšení posluchačů opakováním poslední části In paradisum -Do ráje nebes ať provodí tě andělé. Pro sbor Svatopluk bylo poctou, že jej přišel na koncertě pozdravit skladatel Petr Eben.
Před provedením Requiem osobně popřál všem členům úspěch na pódiu i osobní štěstí a spokojenost. Petr Eben a sbor se znají již z Velehradu, když 5. 7. 1994 Svatopluk zpíval skladateli při předávání Řádu sv. Cyrila a Metoděje. Sbor Svatopluk také uvedl na svých koncertech mnohá Ebenova sborová díla. Úspěch Svatopluku v Praze i další pozvání k účinkování v roce 1998 ve Dvořákově Mši D-dur jsou zajisté milým a účinným povzbuzením pro všechny členy sboru.
Karel Dýnka
Vážení filmoví přátelé,
dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji pozval na III. ročník semináře Britského filmu, který se bude konat opět v Uherském Hradišti. Protože letošní povodně znemožnily mnohým z Vás navštívit opět naše město, připravujeme několik výrazných změn, které by Vás mohly přinutit ještě letos k nám přijet.
* kino Hvězda je po rekonstrukci velmi přítulné a milé ( v sále jsou dokonce koberce !)
* také kino Mír doznalo mnoha změn a určitě k lepšímu (hlavně předsál a kinosál)
* výrazně chceme posílit i programovou náplň semináře, asi 22 filmů budeme souběžně promítat v kině Mír a Hvězda.
* kromě britských filmů uvidíte i kompletní kolekci filmů Projektů 100 - zima 1998.
* a máme pro Vás připraveno i Mikulášské překvapení i setkání s nosálem Kinosálem.
Pokud Vás naše nabídka zaujala, pak pokračujte v dalším čtení, protože se dozvíte další potřebné podrobnosti k organizaci celé akce, ale i k samotnému programu.
Pořádá: Městská kina UH s The British Council Praha, AČFK, SFK a filmovými distributory.
Termín: 5.- 7. prosince 1997
Účast. poplatek: 150,-Kč (jednotlivá představení 25,-Kč)
Ubytování:
spacák v kině Hvězda 25,-Kč/noc
internát 80,-Kč/noc
hotely 160 - 250,-Kč/noc
Program:
1. portrét současného nejlepšího britského režiséra Mika Leigha, v programu uvedeme kromě dokumentu o tomto režisérovi také kolekce jeho nejstarších filmů (8 filmů). Premiérově uvedeme i jeho nejlepší film Tajnosti a lži, který vloni získal Zlatou palmu MFF v Cannes.
2. miniportrét legendy britského filmu Davida Leana, uvedeme slavného Lawrence z Arábie, ale také Most přes řeku Kwai a Cestu do Indie.
3.portrét současného nejlepšího animátora Nicka Parka, který sice natočil jen čtyři filmy, ale všechny byly hned nominovány na Oskara a tři z nich dokonce už Oskara získaly !!!
4. úplná kolekce filmů pro Projekt 100 - zima 1998 (10 filmů) 5. mikulášské filmové i nefilmové překvapení.
Kromě filmových představení připravujeme i krátké informativní setkání k další přehlídce Projektu 100-Zima 1998, ale také k LFŠ 1998.
PŘIHLÁŠKY:
pokud si chcete zajistit místo v kině (toho je však naštěstí dosti), ale hlavně ubytování, pak neváhejte a co nejrychleji pošlete přihlášku na naši adresu. Těšíme se na Vaši spokojenou návštěvu.
Ing Jiří Králík, kino Hvězda, náměstí Míru 951, 686 01 Uherské Hradiště
tel. 0632/553 617,0602 704620
fax. 0632/553 790.
Na Moravu se vrátil až z Ameriky
Koncert začal v silně americkém stylu. Není divu, vždyť se Druhá Tráva před nedávnem vrátila z USA, tak proč to neukázat. Zpět na Moravu se vrátil Křesťan vzpomínkou na svůj poslední koncert ve slovácké metropoli před dvěma a půl roky, kdy jejich zvukař jako čerstvý držitel řidičského oprávnění, mistrně boural před Ledovcem. Osobní vztah vyjádřil Křesťan ke skladbě Pověz mi příteli, kterou můžete najít na posledním albu .Právě toto album s názvem Pohlednice bylo pokřtěno i v Uherském Hradišti. Album obsahuje deset skladeb a jeden bonus, instrumentálku španělského stylu - Spain. Kmotrem se stal Hradišťák, dřívější Křesťanův spoluhráč ze skupiny Trapeři, Jiří Kaplan. Šampaňské teklo proudem a kromě hudebníků jej mělo možnost ochutnat i stydlivé, ale nadšené a spontánní publikum. Poté si přítomní vyslechli perličku v podobě skladby od Bedřicha Smetany, stylovou italskou a španělskou hudbu i českou trampskou klasiku.
Výbornou hráčskou potenci projevila Druhá Tráva v závěrečné hudební improvizaci, v které bylo cítit oživení skupiny příchodem mladého a talentovaného Martina Ledviny z České Lípy.
Po dvouhodinnovém vystoupení a následné autogramiádě jsem se brněnského rodáka Roberta Křesťana zeptali:
Jak se Vám, po tak dlouhé době, v Uherském Hradišti hrálo?
Bylo to fajn, stoprocentní.
Vaše nová posila v podobě Martina Ledviny vproudila novou krev do žil Druhé trávy.
S Martinem jsme velice spokojení, je to šikovný člověk.
Jaké jsou Vaše nejbližší plány ?
Teď máme šňůru až vlastně do Vánoc s naší novou deskou. Plánovat dál dopředu začneme až potom, až bude chvilka volna.
Čeho byste chtěl ještě dosáhnout, máte nějaký cíl?
Zbohatnout, třeba, to by nebylo na škodu.
Navštívil jste USA, nezatoužil jste tam zůstat a nevrátit se už do České republiky?
Já můžu mluvit pouze za sebe, mě se tam líbí každý rok víc a víc. Každý rok víc se mi z USA nechce, ale zdaleka to není tak silné, abych tam zůstal, ty vazby k Čechám a k domovu jsou zatím nepřekonané. Zatím zůstanu doma.
Máte nějaký vzor, který Vás ovlivnil?
Vzorů mám tisíce, jsou to lidé, které mám rád a které poslouchám. Jeden z největších vlivů na mě měl každopádně Bob Dylan. Rád si poslechnu Stinga, U2 a další. U nás jsem vyrůstal jako kluk se skupinou Greenhorns. Ti tehdy byli moji hrdinové a zanechali ve mě mnoho stop. V současné době v České republice žádný vzor nemám.
Co děláte, když nezpíváte, když zrovna nevystupujete ?
Kromě toho, že mlčím, ležívám v posteli.
S těmito slovy se s námi Robert Křesťan rozloučil a vydal se na cestu domů, do své postele, kdežto Druhá tráva strávila noc v Uherském Hradišti.
Pd/Kk
Rozhovor týdne: Ing. Evžen Toman
Ředitel Okresního ředitelství policie České republiky Uh. Hradiště
Ve své pracovně tráví ředitel policie většinu svého času. - Foto:Kk
Ing. Evžen Toman se narodil v r. 1959 v Ratíškovicích na Hodonínsku. Tento sympatický svobodný nekuřák zastává místo ředitele Okresního ředitelství policie České republiky v Uh. Hradišti již pět let. Jeho největším cílem v zaměstnání je udržet dobrou bezpečnostní situaci a stále zvyšovat objasněnost trestných činů.
Chtěl jste se už jako dítě stát policistou?
Ne, v dětství jsem měl různé představy, co bych chtěl v dospělosti dělat a čím budu, stejně jako každé jiné dítě, příslušníkem veřejné bezpečnosti jsem nikdy být nechtěl. K tomuto jsem se rozhodl až v době, kdy jsem již pracoval v civilním povolání, tedy po absolvování vysoké školy.
Rozhodl jste se sám, měl jste nějaký vzor?
K této volbě mě vedlo mé vlastní rozhodnutí, nikdo mě neovlivňoval, žádný vzor jsem neměl a nemám.
Jakou školu a jaké předpoklady jste musel mít, abyste se stal policistou?
V době, kdy jsem nastupoval k policii, platily na uchazeče obdobné požadavky jako v dnešní době. Uchazeč musel mít středoškolské vzdělání, musel splňovat zdravotní, psychické a fyzické předpoklady. Po nástupu k policii, i když jsem byl absolventem VUT Brno, jsem si stejně musel doplnit vzdělání, a to studiem jak na resortních školách a institutech, tak i studiem na civilní škole. Jednalo se o různé kvalifikační a specializační kurzy u našeho rezortu a v civilní sféře to bylo postgraduální studium na fakultě podnikatelské na VUT Brno s názvem Právo pro řídící pracovníky.
Jak dlouho zastáváte místo ředitele?
Funkci ředitele Okresního ředitelství PČR Uherské Hradiště zastávám od roku 1993. Předtím jsem pracoval jako vyšetřovatel, se zaměřením na hospodářskou kriminalitu, na odboru vyšetřování Brno.
Čím je pro Vás tato práce zajímavá?
Práce u policie je především zajímavá svou různorodostí, protože každý případ je jiný. V žádném případě to není klasická úřednická práce se stereotypně se opakujícími úkony.
Jakého pracovního úspěchu si nejvíce ceníte?
Velmi si cením, že objasněnost trestných činů na našem okrese se od roku 1993 pohybuje okolo 50%, tedy u každého druhého trestného činu, který je na okrese zjištěn, je znám pachatel. V letošním roce je to ještě lepší, neboť objasněnost se pohybuje okolo 55%. Toto číslo nás řadí mezi okresy s velmi dobrými výsledky. Pro zajímavost a pro srovnání bych uvedl, že republiková objasněnost v roce 1996 činila 41,32%. Dalším výsledkem, kterého si vážím, je ta skutečnost, že policisté naší pohraniční policie v letošním roce do dnešní doby zadrželi přes 1 000 běženců z třetích zemí, kteří se snažili nelegálně dostat ze Slovenské republiky přes naši republiku do SRN. Je to nejvíce zajištěných běženců v rámci celé východní hranice a myslím si, že i nejvíce v rámci celé České republiky. S tímto počtem koresponduje i největší počet osob v rámci celé ČR, okolo 45, kterým bylo sděleno obvinění z trestného činu dle ő171a trestního zákona Nedovolené překročení státní hranice pro organizování a umožnění přechodu těmto běžencům. Také oceňuji, že celková bezpečností situace na našem okrese je dobrá. Tyto výsledky, které mne velmi těší, jsou důsledky dobré práce všech policistů našeho okresu a já jim touto cestou za ni děkuji.
Zažil jste osobně nějaký zajímavý případ?
Zajímavých případů byla celá řada, ale zde bych jen vzpomenul spíše kuriózní případ, který jsem vyšetřoval asi v roce 1989 a který dokresluje, jak snadné to mají mnohdy pachatelé trestné činnosti díky různým nepořádkům. Tehdy hodonínská policie zajistila úplně nový traktor v ceně asi 300.000,-Kč, nalezený ukrytý v lese u obce Rohatec. Když jsem pak podle výrobního čísla zjišťoval u výrobce Zetoru Brno jeho původ, tak první informace, kterou jsem dostal, byla ta, že tento traktor byl již expedován do Kanady. Skutečnost však byla ta, že pachatel traktor vyvezl přes starou nehlídanou bránu ven ze závodu a po vlastní ose s ním přijel až na místo, kde byl nalezen.
Jakého cíle byste chtěl ve svém zaměstnání dosáhnout?
Na tuto otázku lze odpovědět zcela snadno a myslím si, že podobně by odpověděla většina kolegů. Cíl je totiž udržet dobrou bezpečnostní situaci a stále zvyšovat objasněnost.
Jaká oddělení spadají pod vaše ředitelství?
Pod Okresní ředitelství spadá kriminální služba, která se zabývá jak obecnou, tak i hospodářskou kriminalitou, dále pořádková policie, pohraniční policie, dopravní policie a služba správních činností policie, což je oddělení zabývající se zejména občanskými průkazy, pasy a zbraněmi. Pořádková a pohraniční policie je členěna na oddělení, která sídlí ve vlastních objektech v rámci celého okresu a zabezpečují svoji činnost v daném teritoriu. Mimo to každé ředitelství má ekonomické oddělení, které zabezpečuje chod po ekonomické stránce a oddělení analytiky a informatiky, které má na starosti zejména výpočetní a spojovou techniku. Dále existují další služby, které ředitel policie neřídí, které mají buď svého ředitele, nebo jsou liniově řízeny z Brna. Jedná se o Okresní úřad vyšetřování, který má svého vlastního ředitele a sídlí v budově Okresního ředitelství PČR a cizinecká policie, část sídlí u nás v budově a část přímo na hraničních přechodech. Tyto služby ekonomicky sice zabezpečujeme, ale neřídíme.
Jaký je Váš názor na práci policie v současné době. Zlepšila se nebo zhoršila?
Jak to již vyplynulo z předchozí části rozhovoru, práce policie se zlepšila. Ale to neznamená, že se provádí dokonale a již na ní není co zlepšovat.
Co Vás nejvíce v zaměstnání potěšilo?
Jsem spokojený s tím, že vesměs závažné případy, které se na okrese vyskytly, jsou vyřešeny. Můžu to dokladovat, že např. v roce 1994 došlo ke vloupání do kostela sv. Xaveria na náměstí T.G.M. v Uh. Hradišti, kde byly odcizeny obrazy cca za 2 miliony Kč, potom vloupání do hradu Buchlova, kde byly taktéž odcizeny věci za 2 miliony Kč. Tyto případy byly ještě týž rok objasněny a podobně k tomu dochází i v následujících letech. Dále mě ještě potěšila skutečnost, že za tu dobu, co jsem ředitelem, jsme otevřeli dvě nově zrekonstruovaná oddělení policie, jedná se o oddělení v Uh. Ostrohu a druhé v Bojkovicích. Třetí jsme otevřeli 30. 10. 1997, a to oddělení pohraniční policie ve Strání. Samozřejmě chystáme i investiční akce do budoucna, mezi které patří i výstavba oddělení policie v Uh. Brodě.
Co naopak nepotěšilo?
Každopádně to byla povodeň. V době povodní jsme byli jediné ředitelství policie, které bylo zaplaveno v rámci republiky. Škody dosáhly 6 milionů Kč, hrubý odhad je však, že tato škoda vyroste až do výše 15 milionů Kč. Největší škoda vznikla na mycí lince pro automobily. Práce se ještě budou provádět. A doufám, že budou následky odstraněny do prvního pololetí nového roku.
Je dostatek policistů?
Podle mého názoru, co se týče okresu, dostatek policistů není. Uvítal bych nárůst o cca 60 tabulkových míst, která bych rozdělil mezi kriminální službu, pořádkovou, dopravní a pohraniční policii.
Dle Vašeho názoru jaký je největší problém policie?
Podle mne je to ekonomika, protože si myslím, že policie nemá dostatek finančních prostředků na to, aby mohla držet krok ve vybavenosti technikou s kriminálními živly. Což je problémem policie na celém světě, ale u nás zvlášť výrazným.
Vzrostla či poklesla kriminalita?
Kriminalita podle statisticky sledovaných údajů vzrostla. Pro srovnání v roce 1990 činil počet zjištěných trestných činů na našem okrese 1337 a v roce 1996 již 2906 trestných činů. V letošním roce to vypadá, že počet trestných činů bude o něco menší než v roce loňském. Neopomenu však dodat, že díky práci policistů vzrůstá i počet objasněných trestných činů, přitom počet policistů, nepočítám-li zřízení pohraniční policie, nikterak výrazně nevzrostl. Zvýšení se pohybuje do jedné desítky policistů.
Přicházejí stále noví pracovníci, kteří se uchází o pracovní místo u policie?
Ano, jsme jeden z okresů, kde je dostatek uchazečů o práci u policie. Bohužel nemohu všem zájemcům z důvodu centrálně stanoveného počtu tabulkových míst vyhovět. Na druhou stranu je třeba uvést, že ne všichni zájemci splní požadavky, které na ně policie klade. Těch, co nesplní je z daného počtu asi 65%.
Co Váš volný čas?
Volného času mám bohužel málo. Rád si rekreačně zasportuji, zejména se jedná o tenis a běh na lyžích. Dříve jsem závodně pěstoval judo. Vzhledem ale k pracovnímu vytížení již na koníčky moc času nezbývá. Z kulturních akcí mám rád divadlo, především muzikály. V poslední době jsem navštívil muzikál Dracula. Také podle možností cestuji. K mým nejzajímavějším zážitkům patří pobyt v Anglii, kterou jsem navštívil v roce 1994. Kdybych měl charakterizovat či srovnávat práci anglické a české policie, řekl bych, že práce policie se vykonává na celém světě stejně. Vše vyplývá z platného právního řádu, podle kterého se delikty posuzují. Přímo v Anglii je anglosaské právo, nás bych spíše přirovnal k Francii. Přestože jsou na tom v Anglii ekonomicky a technicky mnohem lépe než my, jsou oblasti, ve kterých je naopak předčíme. Například u nás je výrazným kriteriem objasněnost trestné činnosti.
Nejste Hradišťák, přesto, jak se Vám v Uh. Hradišti líbí?
Myslím si, že znám celou republiku a Hradiště jako město považuji jako jedno z nejkrásnějších v republice. Je to dáno především systémem dvou náměstí vedle sebe. Jako okres patří určitě také mezi nejrozmanitější, poněvadž zde najdete jak hory, tak i nížiny s jezery.
Děkuji za rozhovor, Karin Kuchtová
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
