Číslo: 5
31.01.2000
Článků: 72
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Duben v klubu Mír vládl hudbou i krásou
Kafíčko s blbým a blbějším aneb s Mladým a Náhlovským
Madagaskar - Ostrov snů ve fotografiích
Dali jsme přednost obsahu před formou, říká Burian
Už jsme doma letos oslaví patnáctileté narozeniny
Slovácký Oskar pro Tihelkovou a Bellana
Proletáři všech zemí, spojte se!
Lidových obyčejů nastal čas Hromnice a Sv. Blažej
191. vlčnovský král se jmenuje Miroslav Kovář
Škola hrou aneb Vědecká hračka a Labyrint
Ten dělá to, ten zas tohle
Jak se žije v Dolním Němčí
Duben v klubu Mír vládl hudbou i krásou
Duben útočil nejen famózním hlasem Pavlíny Vaňkové - Foto: P. Paška
Uh. Hradiště (pas) - Odložený listopadový koncert už "vyléčeného" Filipa Topola a Psích vojáků se tentokráte v klubu Mír uskutečnil. Po něm vystoupila brněnská kapela Duben.
O básnickém i hudebním střevu Filipa Topola toho bylo napsáno už dost, proto upřeme zraky, a to zaslouženě, na skupina Duben, která na pátečním koncertě vystoupila až po koncertě onoho zbožňovatele. Brněnská kapela Duben vznikla na podzim roku 1996, kdy se sešla trojice hudebníků: Vodník (bicí), Pavel Macháně Machač (basa) a Kamil Dočekal (kytara), kterým se rozpadly jejich bývalé formace. Tehdy ještě pod názvem The Gate produkovala tvrdší pojetí rocku, většinou s anglickými texty. Postupný vývoj zaznamenaný na třech demosnímcích zlomil v dubnu 1998 příchod teprve šestnáctileté zpěvačky Pavlíny Vaňkové. Onen zlomový měsíc dal kapele i stávající název - Duben. "Do kapely jsem se dostala náhodou přes svou kamarádku, která se mnou zpívala v pěveckém sboru," vzpomíná příjemná a velmi sympatická zpěvačka. "Ta se o tento post taktéž snažila, ale hned při první zkoušce zjistila, že ji nevyhovuje hudební styl." Kromě čtyř let strávených ve sboru, prošla Pavlína i folkrockovou skupinou. V těchto vodách se však cítila nesvá, protože se jí spíše líbí hudba Psích vojáků, Už jsme doma a hlavně kapely Zuby nehty. "Ráda poslouchám i kvalitní jazz a funky," prozradila Pavlína. Lednové vystoupení kapely Duben na Míru nastolilo období jedné z odnoží rytmického rocku. Jeho výraz se snažil spíše soupeřit s hutným, avšak pevným a čistým hlasem zpěvačky. Procítěný projev nadějné Pavlíny byl svírán a nemohl tak plně rozvinout své kvality. Mezi nejlepší repertoárová místa vystoupení patřily skladby staršího data Elektrický příběh a Přátelské obejmutí. "Vracíme se ke kořenům vývoje tvorby," oznámil potěšující zprávu kytarista Kamil.
Škoda jen, že většina přítomných nezůstala až do konce, aby mohla vychutnat famózní hlas mladé zpěvačky, která se na konci svěřila: "Chci být jednou poslouchána." Držme jí palce, protože věřím, že o Pavlíně brzy uslyšíme samá superlativa.
Kafíčko s blbým a blbějším aneb s Mladým a Náhlovským
Náhlovský je prý jediný člověk v Evropě, jehož IQ se udává v záporných hodnotách - Foto: P. Paška
Večer zahájil Josef Mladý upravenou znělkou někdejšího pořadu Studio Jezerka. "Co čekáte. Laciný plytký humor, frky o ničem, roztrhané šaty, klobouk na stranu jako minule?" otázal se Mladý. "To všechno vás čeká, ale tentokráte s muzikou!" Ve snaze probudit publikum a aktivně jej zapojit gradoval slovy: "Jestli je tady někdo z vedení města, musí mít pocit, že nastala defenestrace." To zabralo a po krušnohorském songu přivítal na pódiu prý jediného člověka v Evropě, jehož IQ se udává v záporných hodnotách - herce, komika a fotbalistu klubu Amfora Josefa Aloise Náhlovského.
Mladý a Náhlovský se seznámili již před osmnácti lety ve folkrockové kapele Atlas. Momentálně spolu jezdí se třemi pořady a vyšla jim i kazeta Kecy aneb Máslo v hlavě. V dohledné době představí další pořad nazvaný Tady končí sranda, pánové!, který můžete zhlédnout již ve čtvrtek 24. února v hradišťském Klubu kultury. Pro Českou televizi připravují seriál o slušném chování s názvem Na holky se nepíská. Nesmíme zapomenout na natáčení dalších dílů zábavného pořadu Novoty s Petrem Novotným a zcela nového kabaretního show Kabaret. Pepík Náhlovský kromě svého typického úsměvu a veselého plácání i zazpíval a zahrál na kytaru v doprovodu s klávesy Josefa Mladého. Jednu chvíli však kolegu nemohl vystát, a tak odešel mezi publikum, kde od diváků úspěšně loudil různé předměty i něžná políbení. Když už pořad začal vybočovat ze svých kolejí, protože většinou dvacet procent tvoří improvizace, vyhlásil Mladý debatu na aktuální téma zkomoleně nazvanou Pokec z pole. "Odpovídat bude ten blbější," prohlásil Mladý. "On přijede i Novotný?," otázal se nechápavě Náhlovský a jeho oči spočinuly na vstupních dveřích. Nepřijel však nikdo a témata zajímavého pohledu na politickou scénu a životní prostředí byla po několika desítkách minut zdárně ukončena sérií písniček.
Do debaty se přidalo i smíchem vysílené publikum, které své dotazy na oba protagonisty zapisovalo do notýsku, který koloval sálem. "Ve Veselí musíme být všichni veselí," poznamenal Náhlovský a neustále se domáhal dárků. Před závěrečnou autogramiádou nějaké dostal. Spokojené a nenasytné publikum si vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu Josefa Aloise vytleskalo jen reklamu na Azurit, prý vystřihlou z televizního Silvestra.
Madagaskar - Ostrov snů ve fotografiích
Uh. Hradiště (ne) - Už od pátku 4. února můžete ve foyer kina Hvězda spatřit fotografie členů České expediční společnosti zachycující jejich pouť po ostrově Madagaskar. Vernisáž, která začíná v 18 hodin, doplní promítání diapozitivů s autorským výkladem a hudební doprovod Jana Cvička.
"Většinu tamní fauny nenajdete jinde na světě," říká Borek Seehál, který se svým přítelem podnikl už dvě cesty na čtvrtý největší ostrov na světě. Hlavní náplní těchto výprav je výzkum a studium přírodního a kulturního dědictví.
Dali jsme přednost obsahu před formou, říká Burian
Uh. Hradiště (pas) - Opět po roce, a to přesně na den, přijel ve středu do klubu Mír pražský písničkář, cestovatel a spisovatel Jan Buriana.
Jan Burian měl původně přijet s režisérem a kameramanem promítaného dokumentu Pavlem Kouteckým. Toho však zastihlo zkouškové období na FAMU a tak část moravské šňůry jezdil Burian sólo. "Pokud budete mít na Pavla dotaz, jsme domluveni, že mu zavolám na mobil," uvedl Burian a načal z velikého krajíce Kouteckého plodné činnosti na poli sběrného dokumentu i animace. Oba se znají osm let. Jejich poslední cesta vedla do Chile. Natočili zde sérii dokumentů, z nichž pět tvoří Chilský deník, který byl vydán i knižně.
Pětačtyřicetiminutový dokument Kde je pravda? byl natočen za tři dny. "Dali jsme v něm přednost obsahu před formou," tvrdí Burian o dokumentu, trefně zařazeném do stylu "mluvící hlavy". Záměrem bylo zkřížit osudy dvou lidí v jednom filmu. Sonda půlstoletím postav různé povahy, talentu, myšlení a nakonec i víry - operního pěvce Hannse Steina a velmi úspěšného podnikatele Milana Platovského, jejichž původy mají kořeny v zemi české.
Zapřisáhlý komunista Platovský vydal knížku a byl vyhlášen nejúspěšnějším podnikatelem v Chile. Pěvec Stein zase zpíval v Chile skladby Burianova otce (E.F. Burian) a paradoxně se v roce 1981 sešel s jeho matkou v západním Berlíně na hudební festivalu.
"Jak je ten svět malý," posteskl si Burian, který navštívil nejbohatší zemi Jižní Ameriky už dvakrát. "Proč název filmu končí otázníkem? Protože ani nám není nic jasného," říká Burian. "Věřím, že po zhlédnutí filmu vám taky nebude nic jasné, ale budete vědět víc." V březnu a červnu budou natáčet další čtyři filmy. Dva v Dánsku (o dánském humoru a ostrově Bornum) a dva na Islandě.
V druhé části večera otevřel Burian svoji letitou ozdravovnu. Zodpovídal anonymní, nezvykle duchaplné otázky, povídal o další zážitcích z Chile, politice, umění a životních otázkách. Mezitím hrál na klavír písničky čerstvého data.
Už jsme doma letos oslaví patnáctileté narozeniny
Uh. Hradiště (pas) - Hudbu plnou energie, nápadů, technické vypilovanosti přiveze v sobotu 5. února do rockového klubu Mír expres teplický Už jsme doma a kopanický Nejsme v plánu.
Už jsme doma, hvězda na nebi alternativního bigbítu, naposledy zkřížila své cesty s Uherským Hradištěm při loňské Letní filmové škole. To už měla nějaký ten pátek na stáncích živé "dokumentární" album, nahrané před třemi lety v kanadském Vancouveru. Stále se čekalo na řadové album. Po čtyřech letech se osudovým měsícem stal loňský říjen, kdy spatřil světlo světa kotouč nazvaný Uši. Širý svět se radoval. Obal opět hezky vymaloval Martin Velíšek, a ta hudbáááá. Zase o něco zralejší, hutnější a tvrdší, přesto zásluhou bohaté dechové sekce a přítomnosti C&K Vokálu, chutnější. Tónová melodičnost a nevázanost skladeb způsobuje u některých posluchačů oblíbenost a vychovává závislost na něm. Zkuste sami!
Jako host se představí hudební sdružení Nejsme v˙plánu, které kumuluje tu nejlepší esenci z˙"hoprdoksové" scény Bojkovskoluhačovského euroregionu. Pevný základ tvoří dva ostřílení bojkovští kytaristé Ajša a Libor, kteří mají za sebou účinkování v˙takových legendami opředených kapelách jako byly OTM a kultovní Chaloupka Band. Tito již spolu začali hrát na začátku expanze "hoprdoksu" v˙první polovině devadesátých let. Zprvu jen experimentují na španělky. V˙roce 1996 na Miš Maš párty berou poprvé do rukou elektriky a s˙bubeníkem za zády rozjíždějí svoje experimentální instrumentálky. Před dvěma lety vyšperkovávají svoji technomuziku hranou naživo perlou v˙podobě houslistky s˙tisíci slavíky v˙hrdle. A tu dostává jejich muzika nový dimenzionální rozměr.
Slovácký Oskar pro Tihelkovou a Bellana
Vavříny diváků i kritiky sklidila komedie Charleyova teta a muzikál Hello, Dolly!
Uh. Hradiště (pas) - Na sobotním, čtrnáctém plese Slováckého divadla v Klubu kultury byly slavnostně vyhlášeny výsledky divácké ankety Slovácký Oskar ve třech kategoriích.
Nejlepší inscenací roku 1999 se stala komedie J. B. Thomase Charleyova teta o jediný bod před muzikálem Hello, Dolly! a s velkým náskokem před Novou komedií o Libuši a dívčí vojně v Čechách. Všechny tři režíroval Igor Stránský. "Je potěšující, že všechny inscenace, které se objevily v roce 1999 na divadelním menu, obdržely alespoň jeden bod," svěřil se ředitel divadla.
Slováckého Oskara v podobě malovaného skleněného koštýře obdržela za nejzajímavější ženský herecký výkon Jaroslava Tihelková za roli Dolly v muzikálu Hello, Dolly! před Irenou Trpíkovou a Ludmilou Forétkovou. V kategorii herců jasně zvítězil Robert Bellan díky roli Babberleye v Charleyově tetě před Martinem Vrtáčkem a Tomášem Šulajem.
Největšího z Pierotů, tedy cenu divadelní kritiky obdrželi, oba "oskaroví" herci a muzikál Hello, Dolly! Na plese byla taktéž oficiálně vyhlášena soutěž o dramatizaci knih Zdeňka Galušky Slovácko se súdí a Slovácko sa nesúdí.
Proletáři všech zemí, spojte se!
Uh. Hradiště - Přijďte si zazpívat Internacionálu dnes v 19.30 hodin, kdy se Malá scéna Slováckého divadla promění v˙agitační středisko strany.
Vynikající představení skvělého ruského autora V. P. Katajeva Kvadratura kruhu (kruh o hranách čtvercový) vám zahrají soudruzi herci pod uvědomělým vedením soudruha režiséra Alexandra Miťkina. Nádherná komedie o třech soudruzích (s. Pepřený, s. Kubáník, s. Mikšíková) a jedné bezpartijní soudružce (s. Horká) vám přiblíží okouzlenou atmosféru dvacátých let u našich dobrých přátel. V˙jedné místnosti se tak jednoho dne sejdou dva čerstvé manželské páry a společně se učí objevovat, co je důležité k˙trvalému manželství - shodné povahy, vzájemné porozumění, stejný třídní původ, společenská platforma, pracovní kontakt. Láska? To je buržoazní přežitek, prohnilý idealismus. Co se ale stane, když právě ta láska naruší všechny ideály, o kterých byli dodneška soudruzi tak přesvědčení? Teprve nyní přichází na řadu uvědomělý soudruh Flavij (s. Doskočil), který jankovité mládí usměrní a dá mu jasný cíl. V˙představení zazní také krásná slova slavné Internacionály, kterou si všichni soudruzi diváci budou moci zazpívat společně se soudruhy herci. V˙dalších rolích uvidíte s. Šulaje, s. Kožušníkovou, s. Špundovou, s. Vackeho a s. Leiera.
Na konci představení bude dán prostor pro konstruktivní diskusi na dané téma. Přijďte se podívat na mimořádné představení, máte jedinečnou příležitost zavzpomínat na staré dobré časy. Přiblížit si dobu neutuchajícího kolektivního nadšení. Obnovit chvíle mladistvého elánu a vzrušení z˙nové ideologie a samozřejmě připomenout si, co všechno nás mohlo potkat a neminout.
Se soudružským pozdravem agitátorka Helmichová
Lidových obyčejů nastal čas Hromnice a Sv. Blažej
HROMNICE (2. února) ?
...je lidové označení svátku. "Hromnice světí, aby lidé nesli je ke cti sv. královny, úvod její pamatujíce - a také prosí kostel svatý, kdež by koli kdy byly rozježeny v domích, v kutiech, aby tu neměl ni žádné moci ďábel. Protože když hřímá, sluší je rozžieti, aby tu nic hrom nemohl uškoditi," říká traktát Tomáše ze Štítného. Zapálená hromnička se dávala do ruky umírajícího, jinde se stavěla vedle jeho lože. Svíčky hromničky se rozsvěcely při bouřce, aby Bůh ochránil dům před bleskem. Bylo též zakázáno šít, neboť lidé věřili, že by špička jehly přitáhla blesk. Nesmělo se klít a mluvit nevážně. Hospodář hned po návratu z kostela obcházel s posvěcenou hromničkou třikrát včelí úly, aby měl hojnost medu a aby byly včely chráněny před zloději.
Sv. BLAŽEJ (3. února)
Biskup z pontského města Sebasty (Megalopolis) byl popraven při pronásledování křesťanů roku 316. Byl nejen duchovním pastýřem, ale také výtečným lékařem.
Legenda vypráví, že k němu jistá zbožná vdova přivedla syna, kterému se v hrdle vzpříčila kost a on se dusil. Sv. Blažej ho modlitbou a požehnáním uzdravil. Proto ho především ve východní církvi ctili jako ochránce před krčními chorobami.
Další legenda vypráví, že když byl sv. Blažej vězněn, přinášela mu nějaká žena denně pokrm a svíci. Za to jí slíbil, že bude chráněna před nemocemi, pokud každoročně obětuje jednu svíčku. Pravděpodobně z toho povstal zvyk obětovat v kostele svíci (jenž však nemá přes časovou blízkost nic společného se svěcením hromniček). Od 16. století zapaloval v kostele svíčku ten, koho trápila bolest zubů či jiný neduh.
Sv. Blažej byl také patronem počasí. "Blasen" totiž v němčině znamená foukat, vát. V českých zemích se o jeho svátku rozhazoval do větru popel, sůl a mouka, aby se větry "nakrmily" a více neškodily. Odvozeně byl sv. Blažej patronem majitelů větrných mlýnů a hudebníků na dechové nástroje.
V některých vsích na Slovácku chodívali toho dne školáci s rožněm a košem. Odříkali sborově vinš, za nějž dostávali od hospodyně do koše vejce, obilí i peníze,na rožeň jim nabodla slaninu nebo uzené maso. To vše děti odevzávaly paní "rechtorce", která jim za to vystrojila řádnou hostinu. Obchůzky žáků na sv. Blažeje jsou u nás zaznamenány již ve 14. století jako jeden z nejstarších žákovských zvyků vůbec doložených v českých zemích. "Dnes jest sv. Blažeje den, v němž se zachovává obyčej ten, že chudí žáci chodí po domích dobrých lidí, by svú živnost dostali. I my sme k vám přišli, by sme s vámi zišli, byste nám nětco dali. Milá paní, pro tvú čest dej nám masa velkú čest. Pakli nám masa nedáte, na svojích hrncoch poznáte, když budú lietat z police do mlynárovej světnice. Tam se obžerú pšenice z tej ukrutnej měrice." Ve spolupráci se Slováckém muzeem připravil (pas)
191. vlčnovský král se jmenuje Miroslav Kovář
Vlčnov (jac) - V sobotu na tradičním krojovaném plese uvítala Miroslava Vráblíková, maminka stále ještě vládnoucího krále Dušana, letošní královskou družinu. Tu tvoří 21 legrutů a 17 děvčat z ročníku 1982.
Chlapci vybírali královskou rodinu už v říjnu minulého roku a z pěti vytipovaných nakonec svého krále našli v rodině Kovářových. "Můj nejstarší syn už byl králem v roce 1968, takže vím, že je s tím hodně starostí. Řekla bych, že teď je to ještě náročnější, ale kroje pro celou rodinu už mám opravené a už se na to těším," svěřila se babička krále Anna Kovářová. Jedenáctiletý Miroslav Kovář, žák 4. A Základní školy ve Vlčnově, měl z kralování nejdřív také trochu strach, ale když se naučil taneční kroky, už se začal těšit. Jak sám říká, na poníkovi už několikrát jel, takže velký kůň pro něj asi nebude velká překážka. Narozdíl od předcházejících králů se zúčastní ještě jedné významné události. Spolu s osmi legruty a pětatřicetičlennou skupinou navštíví na začátku června Expo 2000 v Hanoveru. "Byli jsme osloveni, abychom zde uspořádali přehlídku vlčnovské jízdy a dalších tradic," prozradil ředitel Klubu Antonín Pavelčík. V této době je však nejdůležitější uhlídat mladého krále, protože cena za jeho vykoupení bývá vysoká. Právě tento úkol je zachováván už od počátků pouze na vlčnovské Jízdě králů: "Dítě umírá, rodí se dospělý muž a legruti na prahu dospělosti mají obstát ve zkoušce a uchránit svého krále."
Škola hrou aneb Vědecká hračka a Labyrint
Uherský Brod (Asc) - V pátek 11. února proběhne ve sloupovém sále Muzea J. A. Komenského vernisáž výstavy Schola ludus neboli Škola hrou - Vědecká hračka a Labyrint.
Schola ludus - Vědecká hračka a Labyrint je název interaktivní výstavy uspořádané k 330. výročí úmrtí J. A. Komenského pro žáky základních i středních škol a jejich učitele. Zpřístupňuje hravou formou základní fyzikální principy, klade si za cíl prohlubovaní poznaní skrze hru a názorné příklady a komplexnější chápání přírody. Tato mimořádná výstava spojující v sobě prvky hry, vědy, umění a technologie vzbudila neobyčejnou pozornost např. i v Bruselu, kde v roku 1994 získala stříbrnou medaili na světové výstavě objevů, vynálezů a inovací. Mezinárodní organizace spojených národů UNESCO zařadila projekt SCHOLA LUDUS mezi pilotní Projekty 2000+ pro rozvoj vědecko-technologické gramotnosti pro všechny.
Úvodní slovo k výstavě pronese Katarína Teplanová z MFF UK Bratislava. V hudebním bloku na vernisáži vystoupí pod vedením dirigentky Marcely Burešové sólisté Dětského pěveckého sboru Comenius a Základní umělecké školy v Uherském Brodě: Kateřina Macová (zpěv), Aneta Chvílová (zpěv) a Irena Bandriová (klavír). Výstava potrvá ve výstavních sálech muzea do 7. května 2000.
V rámci doprovodných akcí se již ve 13 hodin uskuteční úvodní seminář pro učitele. Budou promítány i poznávací filmy v češtině Schola ludus: Fyzika netradičně.
Ten dělá to, ten zas tohle
Největší akcí brodské hvězdárny v loňském roce bylo částečné zatmění Slunce
Píše se rok 1953. V˙Praze se právě narodil člověk, jenž později v˙Uherském Brodě významně ovlivní mladou generaci z˙celého okresu. Nejprve však musí vystudovat geodetickou astronomii a kosmickou geodézii, ožení se a teprve v˙roce 1988 nastoupí na uherskobrodskou hvězdárnu. Představujeme Vám inženýra Rostislava RAJCHLA.
Věděl jste hned v˙dětství, čím chcete být?
"Můj otec byl astronom. Trávil jsem s˙ním spoustu času na hvězdárně, často jsem mu pomáhal i doma. Proto bylo pro mne už na gymnáziu jasné, že budu hvězdářem. Jinou možnost jsem si vlastně ani nepřipouštěl."
Máte čas ještě na nějaké koníčky?
"Mé koníčky se opět odvíjí od astronomie. Astronomie jako taková je široký pojem. Mne osobně zajímá Komenský a Štefánik v˙astronomii. Mým druhým zájmem je fenomén UFO. Zaujal mne velký výskyt UFO před deseti lety a zjistil jsem určitou závislost mezi aktivitami Slunce a světelnými anomáliemi. Potěšilo mne, že odborná veřejnost přijala tento můj výzkum naprosto seriózně. Třetím zájmem je tzv. archeoastronomie. Ta se zabývá orientací hrobů v˙kostelech na Měsíc, Slunce, astronomickou závislostí pohřebišť, orientací kostelů a podobně. V˙současné době spolupracuji s˙universitou na rondelech vystavěných před 4,5 tis. lety př. n.l. Je to velmi zajímavé. Jak vidíte, všechny moje koníčky souvisí s˙astronomií. Jen jeden se jí vymyká - procházky se psem. Ale ty mi zase pomáhají provětrat mysl, uspořádat myšlenky - takže se to opět týká astronomie."
Jaká je historie hvězdárny?
"Hvězdárnu zakládalo ve skrovných podmínkách astronomického kroužku několik amatérů. Počátky zakládání pokládáme do přelomu roků 1953 a 1954. Otevřena byla však teprve v˙roce 1961. Hvězdárna, jejímž postavením před 39 lety začala nová etapa v˙činnosti astronomického kroužku a popularizace astronomie v˙okresu Uherské Hradiště, spadá pod Dům kultury v˙Uherském Brodě, který vlastně celou naši činnost sponzoruje. Avšak vzhledem k˙tomu, že 60% návštěvníků je mimobrodských, uvítali bychom také okresní dotaci.Jinak ročně máme až 6 000 návštěvníků, což je, v˙porovnání s˙většími hvězdárnami, docela slušná návštěvnost."
Máte pestrou paletu akcí pro veřejnost.
"Naší nejčastější klientelou jsou školy, a to nejen z˙našeho okresu, ale také ze Zlína či Hodonína. Pro MŠ a 1. - 3. ročník ZŠ máme připraveno povídání o planetách a pohádky s˙astronomickou tematikou. V˙přednášce pro 4. ročník se děti seznámí s˙nejznámějšími souhvězdími, s˙denním a ročním pohybem Země a střídáním ročních období. Pro 5. ročník je pak připraveno seznámení se souhvězdími v˙jednotlivých ročních obdobích a co lze vidět pouhým okem na obloze. Přednáška seznamuje s˙historií kosmologických představ. Pro 7. ročník je určen pořad Dalekohledem poznáváme vesmír. Osmý ročník se seznamuje s˙vznikem a vývojem Země a Sluneční soustavy. Pro devátý ročník jsme připravili přednášku na téma Využijeme sluneční energii? Veřejnosti poskytujeme páteční večerní pozorování nebo tzv. astronomické týdny. Jedná se o pozorování hvězd spojené s˙přednáškou. Od 18.00 hodin je pohádka pro děti a od 20.00 hodin pak pozorování hvězdné oblohy pro dospělé. A proč týden? Protože během jednoho nebo dvou dnů nemusí na pozorování nebeských těles vyjít počasí. Občas se nám dokonce stává, že lidé přijdou na přednášku s˙vědomím, že vlivem špatného počasí nelze pozorovat hvězdy. Prostě přijdou jen na přednášku. Těší nás to a zároveň je to pro nás znamení, že se ubíráme správnou cestou. Na hvězdárně je k˙dispozici více než 25 filmů s˙tématikou astronomie, fyziky, zeměpisu a kosmonautiky a atraktivní filmy USA o přistání na Měsíci expedice projektu Apollo. K˙dispozici je rovněž rozsáhlá knihovna astronomické literatury. Přednášky a programy pro ostatní zájemce jsou vybírány na základě zájmu návštěvníků při objednávce termínu návštěvy. Hromadné návštěvy je vždy nutné předem objednat osobně, písemně nebo telefonicky na tel. č. 0633/63 46 90."
Znovu jste zavedli také bezplatné kroužky pro děti.
"Ano. Tyto kroužky vede můj kolega ing. Veselý. Pro malé děti se konají v˙pátek od 15.00 hodin a kupodivu jej navštěvují děti až z˙Vlčnova či Hrozenkova. Získávají zde základy astronomie. Pro děti starší je kroužek rovněž v˙pátek, avšak od 16.00 hodin. Ty už pozorují jednotlivé fáze Měsíce, fotografují nebeská tělesa a objekty, pomáhají při zřizování elektrických a elektronických zařízení. Je potřeba vychovávat stále novou a novou generaci, neboť většina našich kroužkařů se posléze rozlétne do nejrůznějších koutů světa a mají jiné zájmy a problémy."
Jaké předpoklady musí člověk mít, aby se mohl ucházet o místo na hvězdárně?
"Musí se naučit povídat. Musí umět komunikovat s˙dětmi i s˙dospělými. Přizpůsobit přednášku každé věkové kategorii (MŠ až VŠ). Měl by také mít schopnost dělat přednášky, umět je dramaturgicky složit, měl by postupovat s˙duchem doby a především musí umět dělat hvězdárně reklamu. Reklama je velmi důležitý prvek. Například před zatměním Slunce jsme ji měli již měsíc předem nejen v˙regionálním tisku, ale také např. v˙Mladé frontě. Musíte umět správně zvolit téma přednášky a přitom se nezpronevěřit svému povolání."
A jak na tom musí být odborně?
"Má dvě možnosti: buďto bude studovat fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v˙Praze nebo univerzity v˙Brně, anebo bude studovat VUT (ČVUT), obor geodetická astronomie a kosmická geodézie, který se mj. zabývá výpočty dráhy družic. Já jsem zvolil "cestu menšího zla", tedy techniku. V˙současnosti dělám tzv. popularizační astronomii, to znamená, že pozoruji, zpracovávám výsledky a přibližuji astronomii nejširší veřejnosti. Zároveň píšu pro regionální tisk a píšu také pro odborné publikum. K˙tomu všemu se musím věnovat počítači a Internetu. Doby, kdy hvězdář mrznul u dalekohledu, se stávají minulostí."
Domníváte se, že zájem dnešní mládeže o získávání poznatků z˙oblasti astronomie má stoupající tendenci?
"Tím, že je dnes daleko větší dostupnost těchto poznatků (televize, počítačové programy, Internet) má mládež větší zájem. Když jsem v˙r. 1983 začínal, vím, že se čtvrtou třídou musel člověk mluvit velmi polopatě, kdežto dnes jsou ze čtvrtých tříd již dotazy typu: Je černá díra stabilní útvar? Znalosti i možnosti, jak se k˙nim dostat, jsou větší, takže dokonce i starší lidé mají větší znalosti. I když na druhou stranu mne udivují až infantilní představy dospělých o tom, co, kdy a za jakých podmínek mohou pozorovat. Ale jsem rád, že všeobecně lze říci, že znalosti lidí skutečně stoupají."
Jak se žije v Dolním Němčí
Obec Horní Němčí se nachází v˙pohraniční části jihovýchodní Moravy, na˙úpatí Velké Javořiny. Nejstarší známky osídlení jsou sice zahaleny temnem, jak však naznačují okolnosti, stalo se tak ještě před příchodem východoněmeckých kolonistů, kteří zalidnili kraj vypleněný maďarskými nájezdy v˙polovině 13. století. Rok 1261 je prvním písemným dokladem o existenci osady Němčí, jejíž založení lze datovat dle doložené zakládací listiny ve farní kronice faráře Jana Huňky na rok 1255. Málokterá z˙okolních obcí prožila tak pestré dějiny, jako obec Horní Němčí. Vláda feudálů zde přetrvávala s˙dozníváním bezmála 700 let a to od roku 1255 do roku 1846. Ale šlechta zde měla vliv i po roce 1848 až do nastolení komunismu v˙r. 1945. Za tuto dobu se v˙obci vystřídalo 22 šlechtických rodů a obec vlastnilo celkem 24 pánů.
Znak a prapor není
"Prozatím máme pouze obecní pečeť, ale na příštím obecním zastupitelstvu se budu snažit prosadit zadání znaku heraldikovi ke zpracování. Znak je podle mne symbolem obce, charakteristikou její historie. Obec reprezentuje a dává jí určitou vznešenost." Historickou pečeť představuje radlice položená v˙renesančním štítě.
Chráněné krajinné území
V˙katastru obce se nachází hned několik chráněných lokalit (např. CHKO Drahy s˙orchidejemi a vstavači) a kulturních památek (kostel sv. Petra a Pavla z˙r. 1763). V˙obci je rovněž zachováno několik typických lidových staveb, z˙nichž domy čp. 48, 84, 131 a 228 společně s˙komorou mlýna jsou památkově chráněny. "V okolí naší obce je překrásná příroda, v˙obci máme koupaliště, fotbalové hřiště a tenisové kurty. Je to báječný počinek pro rozvoj turistiky. Navíc můžeme nabídnout jízdy na koni, ubytování v˙Horním Němčí i ve Slavkově a hodláme vybudovat také kemp. V˙budoucnu by tudy měla vést cyklotrasa a tak se snad náš záměr podaří," doplňuje informace starosta Horního Němčí.
Ekologie a životní prostředí
"V obci jsou umístěny tři zvony na sklo, každou sobotu odpoledne mají občané k˙dispozici dvůr pro sběr odpadů (především železa) a dvakrát ročně provádíme sběr nebezpečného odpadu. Navíc nyní zavádíme novou službu rozvozu igelitových pytlů na tříděný odpad přímo do domů obyvatel. Tyto pytle by měly nahradit nevzhledné a drahé kontejnery. Zdá se, že se nám daří dělat pro přírodu maximum. Dříve se odpadky vyvážely do místního potoka, což se dnes děje už jen ve výjimkách. Se starostí o přírodu nám hodně pomáhá Český svaz ochránců přírody, který vznikl v˙roce 1999. Starají se především o přírodní rezervaci Drahy, podle potřeby však také pomáhají v˙katastru obce s˙údržbou luk a mokřadů. Nutno dodat, že do katastru obce patří také 389 ha lesa, jejímž majitelem je obec. Trošku nás mrzí, že si družstvo Agro Okluky, a.s. neuvědomuje závažnost erozí půdy, kterou nezatravňuje. Vedeme s˙družstvem dialog již od roku 1992, ale výsledky prozatím nejsou žádné," stýská si Miroslav Kadlček.
Co je třeba dořešit
"Máme tři hlavní body, které musíme v˙nejbližší době vyřešit. Je to rekonstrukce mateřské školy (kuchyň, sociální zázemí, plynofikace, dobudovat jednu třídu), oprava zdi kolem hřbitova (jež byla dokončena v˙r. 1987, ale bohužel se již rozpadá) a na závěr bychom chtěli dokončit rekonstrukci místních komunikací, které utrpěly při pokládání plynu, vodovodu a telefonních kabelů. Vše ovšem závisí na financích, které většinou čerpáme z˙Programu obnovy vesnice a částečně také z˙programu SAPARD (mikroregion Uherskobrodska)."
Nemáme podnikatele
"Jelikož jsme okrajovou obcí, nemáme možnosti přilákat podnikatele. Bývaly zde sice dvě holičky, ale z˙důvodu špatné prosperity toho nechaly. Nabízíme však našim obyvatelům každodenní ordinaci praktického lékaře, jedenkrát za čtrnáct dní ordinaci dětské lékařky a podporujeme veškeré služby prospěšné pro občany." Obecní zastupitelstvo rovněž podporuje mladé lidi tím, že jim nabízí pozemky k˙výstavbě rodinných domků, pomáhá jim ve vyřizování potřebných náležitostí a v budoucnu je hodlá podporovat i finančně.
Svatý Petr a Pavel
Fara se připomíná již v˙době předhusitské, po husitských válkách zanikla. V 16. století se v˙obci rozšířil utrakvismus. V˙r. 1620 faru spravoval evangelický farář Řehoř Petříček, poté byla obec přifařena k˙Nivnici. V˙r. 1751 tu byla ustavena expozitura, v˙r. 1784 zřízena kurácie a přifařen Slavkov. Farní kostel sv. Petra a Pavla prozrazuje starobylé založení; dnešní pochází z˙druhé poloviny 18. století, a to z˙let 1763 a 1764. Věž byla nadstavena v˙r. 1937. "Předloni od nás odešel na studia do Říma polský farář, který se zasloužil o rekonstrukci fary a její vybavení. Byl velmi oblíben nejen dospělými, ale také dětmi; hrál fotbal, v˙obci silně podporoval kulturu. Dnes je zde farář z˙Dolního Němčí."
Významné akce v obci
V˙roce 1992 proběhla první etapa regulace potoka Okluky, druhá pak v˙r. 1999. "Bohužel práce na regulaci nebyly provedeny tak, jak by provedeny být měly a tak je dnes třeba oprav. Ze stravy Povodí Moravy by mělo být zváženo nové, vhodnější zpevnění břehů." V˙r. 1993 se podařilo vybudovat vodovod, který vyřešil problémy s˙kvalitní pitnou vodou. Rok 1996 byl rokem zahájení stavby pečovatelsko zdravotnického střediska. Za rok bylo středisko, dnes Charitní dům sv. Václava, otevřeno. Ordinuje zde praktický lékař, což občanům odstranilo potíže s nevhodným autobusovým spojením. Rok 1999 se pak nesl v˙duchu plynofikace obce. Závěrem připomeňme významnou osobnost, pocházející z˙Horního Němčí. Byl jím farář a kronikář Jan Huňka.
Text: Jana Hlavačková
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
