Číslo: 51
21.12.1998
Článků: 56
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Za příjemný týden v muzeu by se mělo poděkovat
Uh. Hradiště (HaG) - Etnografické oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti každoročně připravuje v předvánočním čase týden předvádění rukodělné výroby spojené s prodejem. Letos se tento týden uskutečnil ve dnech od 14. do 18. prosince, čili od pondělí do pátku minulý týden. V průběhu tohoto týdne se mohli všichni, kdož přišli, a byly to především děti, prohlédnout, jak se vyrábí například taková panenka z kukuřičného šustí (suchého listí), nebo keramické miniaturky, nebo ozdoby ze slámy, dřevěné hračky, štípané smrkové holubičky, či dokonce nádherné dřevěné divadelní loutky. Nejen že si mohly děti vše pořádně prohlédnout, ale díky ochotným zaměstnankyním Slováckého muzea si mohly dokonce některé z výrobků přímo zakoupit.
O tom, že se Vánoční týden v muzeu líbil, svědčí nejen množství zakoupených drobnůstek, ale i návštěvnost SM, kdy se v malém sále v přízemí vystřídalo něco kolem 700 - 800 návštěvníků denně a někteří chodili dokonce i dvakrát. Je milé, že se lidé ještě dokáží v předvánočním shonu na chvíli zastavit a nachají se fascinovat zručností a umem lidových rukodělců. Mám pocit, že lidé se stále častěji a ve větší míře vracejí k přírodním materiálům a výrobkům z nich, stále ještě neztratili zájem o lidová umění a zvyky a zvyklosti jak vánoční, tak v průběhu celého roku spojené s koloběhem přírody. Stále více si uvědomují, že příroda nás živí, a tak bychom se k ní měli také chovat. A právě výrobky z nijak chemicky a technologicky upravovaných přírodních materiálů jsou nejzdravější a nejkvalitnější. A proto děkujeme všem lidovým tvůrcům a také zaměstnancům SM za pěkný týden!
Na závěr kratičký návod od paní Marie Hubíkové pro ty, kteří by si rádi vyrobili aranžmá ze suchých či živých květin se svíčkou na svůj vánoční stůl.
Potřebný materiál: větvičky smrkové, jedlové, borovicové, jmelí, popř. slaměnky, sušená kolečka jablek, pomerančů, skořici a vše, co si ze zimní přírody přineseme.
Dále potřebujeme: nádobu pro naše aranžmá, florex suchý či mokrý, stuhu, nůžky, drátky, zahrádkářské nůžky.
Postup: do nádoby napevno umístíme florex a do něho potom zapichujeme jednotlivé, délkově upravené větvičky a připravené přírodniny.
pravidlo č.1 pokud nechceme, aby byla nádoba pro aranžmá vidět, větvičky zapichujeme šikmo dolů
pravidlo č.2 do florexu, který později zalijeme vodou, můžeme zapíchnout větvičku pouze jednou
pravidlo č.3 ujasníme si, zda chceme, aby bylo na naše aranžmá vidět ze všech stran nebo pouze zepředu, a podle toho aranžmá upravujeme
pravidlo č.4 vždy zapichujeme skupinky květin či větviček, aranžmá pak nepůsobí roztříštěně
pravidlo č.5 pokud chceme mít svíčku funkční, měla by být dostatečně dlouhá a větvičky by ji meměly přesahovat
pravidlo č. 6 pro začátečníka je lepší stuha s drátkem, jde lépe tvarovat
pravidlo č.7 posledním pravidlem je, že si musíme uvědomit, že každé aranžmá potřebuje trpělivost, vlastní fantazii a okolní příjemnou atmosféru, jinak se nepovede! |
|
Andrea se nechala inspirovat tajemstvím moře
Výtvarnice Andrea Štefančíková není hradišťskému publiku neznámá. Diváci Slováckého divadla měli v˙loňské sezóně možnost poznat její práci hned ze dvou hledisek. Navrhla kostýmy k˙oblíbené inscenaci Čapkova Loupežníka a u příležitosti premiéry této hry uspořádala ve foyer Slováckého divadla výstavu svých kreseb pod názvem Lechtání stínů. Dnes se k˙nám vrací opět, tentokrát jako kostýmní výtvarnice k˙pohádce Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla.
Vím, že jsi na téma Malá mořská víla již dříve namalovala několik obrázků, co tě na této pohádce láká?
Nemohu říci, že by tato pohádka patřila mezi mé nejoblíbenější. Ale pravdou je, že se mi na ní líbí její osobitá poezie a kouzlo, které vyzařuje. Vždycky mne fascinovalo moře, jeho tajemství, mlčenlivost, hloubka a síla.
V˙pohádce se vyskytují nebývalé postavy, pro které navrhování kostýmů určitě nebylo jednoduché # mořské panny, chobotnice, mořský sliz. Jaké to bylo vymýšlet jejich podobu?
Skutečně to nebylo jednoduché, zvláště proto, že se jedná o činoherní divadlo. Vytváříte-li návrhy pro loutky - plavání, létání, neuvěřitelná lehkost těchto bytostí je mnohem snazší. Nejvíce jsem váhala nad kostýmem Sliza, protože je to postava nereálná, ani živočich, ani mýtická mořská postava, jako je například Pán moře. Naopak kostým Malé mořské víly mne napadl jako první. Možná je to právě tím, že jsem o ní přemýšlela a kreslila ji již dříve.
Premiéra pohádky i další představení jsou již sice vyprodána, ale stále ještě zbývá několik volných vstupenek na poslední pohádku v˙tomto roce 30. prosince v 15 hodin. Neváhejte a přijďte se společně se svými ratolestmi podívat na představení, které vám svou poezií, krásnými kostýmy, scénickými efekty i něžnými písničkami zpříjemní sváteční odpoledne.
-hel- |
|
Něco o dárcích
Hana Galetková
Dárek - věc, předmět, myšlenka, snaha, fantazie, úsilí, radost, překvapení, trápení, potěšení a taky láska. Je to to, co vymyslíme, koupíme, vyrobíme, nebo necháme vyrobit, předáváme, těšíme se z˙toho, radujeme se, děkujeme za to. Zkrátka z˙pohledu obdarovatele je to něco, pro jehož dosažení musíme vynaložit určité množství energie. Přičemž množství vynaložené energie je přímo úměrné úspěchu u obdarované osoby. Dále také záleží na velikosti štěstí, nadšení a jak hmotného, tak duševního obohacení dárku sebou samotným, svým přístupem k˙němu, čili k˙osobě, kterou obdarováváme. Někdy je dárek dokonce celoživotní průpravou, učením a na závěr alespoň částečným pochopením obdarované osoby. Náš vztah k˙obdarovávané osobě nemůže, ještě jednou opakuji, nemůže být chladný. Dárky nelze dávat bez citů, emocí, určitých ať už více či méně blízkých vztahů k˙dané osobě či osobám.
Aby byl dárek tím správným a jedinečným dárkem, musí být dáván rád, s˙touhou chtění toho druhého potěšit, ukonejšit, nádherně překvapit, či dokonce vyznat mu tak svou lásku. Jestliže při přípravě dárku, ať už v˙myšlenkách nebo rukodělným zpracováním, máte v˙sobě všechny tyto pocity, nebo alespoň některé z˙nich, je to správně. Bez nich dárek nemůže být tím pravým dárkem. Jsou i takzvané vypočítavé dárky, ale to jsou spíš dárečky a ti, kteří je dávají, jsou sami pěknými dárečky. Ale ty do naší úvahy nepatří, jelikož to nejsou ony pravé dárky. Vypočítavé dárky, při kterých se předpokládá protislužba, jsou jakýmsi póvlem všech upřímných, pravých dárků darovaných od srdce. Z˙pravých dárků a také z˙jejich darování se můžou těšit vskutku jen dvě osoby navzájem v˙sobě zainteresované. Ovšem to neznamená, že nemůžeme obdarovávat i zcela neznámé lidi. To je právě nanejvýš krásné a vzácné.
Obdarovávat můžeme kohokoli a kdykoli, ale především to musí být čistý a upřímný pocit v˙nás. Puzení, touha, chuť obdarovávat. A proto se o Vánocích nejen v˙úzkých rodinných kruzích hmotně i duševně obdarovávejme, nýbrž i sami mezi sebou. Každý každého. Známý známého i neznámý neznámého. Blízký blízkého i vzdálený vzdáleného atd. Obdarovávejme se dárkem nehmotným, nýbrž mnohdy daleko více žádoucím a tolik úzkoprofilovým, a to upřímností, láskou a tolerancí! |
|
Vánoční koncert učitelů ZUŠ nadchl posluchače
Uh. Brod (BoS) - Koncertní sálek dominikánského kláštera, kde má své sídlo i Základní umělecká škola, nestačil zájemcům o tradiční Vánoční koncert, který uspořádal Kruh přátel hudby při ZUŠ v Uherském Brodě spolu s Klubem přátel ZUŠ v úterý 15. prosince. Ten, kdo přišel těsně před začátkem podvečerního koncertu, už nenašel místo, přestože učitelé ZUŠ přinesli všechny dostupné židle z celé školy a pro děti lavičku. Někteří museli poslouchat ve stoje na chodbě u otevřených dveří.
Ale stálo to za to, bylo opravdu co poslouchat, každý si mohl přijít na své. Koncert velmi zasvěceně, ale také vtipně uváděl pan učitel Jiří Chovanec, který představoval postupně všechny účinkující i autory předváděných děl.
Jako první vystoupila nová členka učitelského sboru violistka Hana Červenková s 1. větou Koncertu F dur F. Bendy za doprovodu klavíristky Hany Trtkové. Absolventka Jamu ukázala, že bude velkou posilou zdejší zušky. Dalšími účinkujícími byli dva přátelé, Radovan Mahdal (kytara) a Jaroslav Šmilauer (klávesy), kteří vystoupili nejprve každý zvlášť a poté společně s Largem z cyklu Čtvero ročních období A. Vivaldiho.
Velký prostor dostala tentokrát (a dlužno říci, že zaslouženě) Alena Jurčíková, která potěšila milovníky jazzu. Nejprve vystoupila sólově s Jazzovou improvizací na klavír a poté s formací Jazzové combo zahrála Swing for hammond a skladbu Růže na klavíru. Všechny uvedené skladby (mimochodem velmi zdařilé) složila sama Alena Jurčíková a dostalo se jí zasloužených ovací. Po malém posezení v jazzové kavárně jsme se slovy Jiřího Chovance ocitli na chvíli v maďarské vinárně. Manželé Eva (akordeon) a Lubomír (cimbál) Valečkovi totiž mistrně zvládli Bihály verbunk v úpravě L. Valečky. Na ty samé nástroje potom zahrála další manželská dvojice Věra a Jiří Chovancovi, kteří navodili atmosféru Vánoc koledami, do kterých zapojili i posluchače. Další novou učitelkou brodské ZUŠ, která se poprvé představila brodské veřejnosti, byla Marie Bachůrková, která vyučuje zpěv a sama předvedla své umění ve skladbách F. Schuberta Tři slunce a Ave Maria.
Vyvrcholením koncertu bylo vystoupení Uherskobrodského komorního orchestru s uměleckým vedoucím a houslovým sólistou Josefem Hoškem a dirigentem Jaroslavem Šmilauerem. Tentokrát posluchačům zahráli Adagio od T. Albioniho a Symfonii D dur A. Filse.
Koncert měl tradičně vysokou úroveň, které také odpovídal zájem publika. Pro příští rok by měli organizátoři uvažovat o větších prostorách, aby si všichni milovníci dobré hudby mohli vychutnat tento pěkný zážitek také v kulturním prostředí. |
|
Písnička je pocit člověka vyjádřený hudbou
Uh. Hradiště - Na začátku týdne přijela do Klubu kultury bigbítová hvězda sedmdesátých let Pavel Novák představit další ze svých výchovných koncertů pro děti s názvem Jak jsme přišli na svět.
Přerovský rodák Pavel Novák už od dětství zpíval lidové písničky a občas se svojí tetou operu. Díky rodině prošel všemi žánry.
Na gymnáziu začal zpívat se souborem Alfa a v roce 1966 stál u zrodu skupiny Synkopa. Jako první písničku natočil Vyznání a díky Františku Trnkovi z Ostravského rozhlasu natočil i řadu dalších. Štěstí hrálo v jeho osudu velkou roli. Během dalších deseti let přišel jeho boom. A tak jeho štít zdobilo 150 singlů a 15 elpíček se známými bigbítovými hity jako Pihovatá, Vyznání, Malinká, Podivný spáč, Žofie a řada dalších.
Po Synkopě přišla kapela Vox, s kterou se profesionalizoval a hrál přes patnáct let. V dalších kapelách, s kterými hrál, lidé přicházeli a odcházeli, až v roce 1989 si založil rodinnou kapelu. Jeho dva synové hráli klávesy a buben, dcera zpívala a její manžel hrál kytaru. Znovu natočili staré dobré písničky a pár nových.
V současné době se s celým rodinným klanem schází jen o Vánocích. V duchu vzácnosti si raději našel cizí hudebníky, s kterými vystupuje na výchovných a večerních koncertech.
Jak vás vůbec napadlo dělat výchovné koncerty?
V sedmdesátých letech, kdy jsem ještě dělal bigbít, přišel za mnou jeden pán a řekl mi, že bych měl dělat písničky pro děti. S pýchou jsem tento nápad zavrhl, ale po třech letech jsem zkusil jeden pořad udělat a zjistil jsem, že děti jsou báječné publikum. Písničky se líbily a v roce 1989 jsem si vymyslel systém tématických nápadů a podle nich jsem udělal jednotlivé pořady.
Můžete nám je přiblížit?
Úplně první byl o lásce k přírodě, jmenoval se Zvěřinec. Náročnější byl druhý pořad o zdraví, Doktora se nebojíme. U dalšího jsem se věnoval českým a moravským tradicím - Vánoce, Velikonoce, svátek matek, hody, zabíjačka a další. Chtěl jsem pozvednout naši národní hrdost. Pro téma čtvrtého pořadu jsem šel pěkně daleko, až ke Guthu Jarkovskému a jeho pravidlům slušného chování. Páté, zatím poslední, téma mi vnukla jedna učitelka. Téma sexuální výchovy je prý tak zanedbané, že bych ho měl nějak dětem vysvětlit. Rok a půl jsem pracoval nad tímto pořadem a myslím, že se podařil. Ke každému pořadu jsem vydal zpěvník a kazetu. Začátky byly opatrné, protože mi nikdo nic nechtěl vydat s argumentem, že písničky pro děti neletí, a tak jsem si všechno vydal sám. (Pavlu Novákovi také vyšly dvě knížky. Jak jsem zpíval klokanům z jeho cesty po Austrálii a povodňová knížka - Příběhy z vod a bláta. Brzy se dočkáme třetí!)
Nezapomněl jste na svoje odrostlejší posluchače?
Vůbec ne. Jim můžu nabídnout tři pořady. Jeden je opakováním látky za osm let základní školy - Abeceda II., druhý je o hudbě, rytmech, hudební stylech a žánrech a ve třetím pořadu rozebírám, co je to písnička. Nezapomínám na problematiku drog, alkoholu a kouření.
A ti ještě starší, kteří si vás pamatují ze sedmdesátých let jako bigbítovou hvězdu?
Osmdesát procent tvoří sice koncerty pro děti, ale zbytek normálně hraje večerní koncerty.
Na jaké písničky se můžeme těšit?
Opírám se o staré věci, zpívám hlavně písničky ze 60. a 70. let, ale zahraji i Beatles, Presleyho a písničky ze Semaforu, protože je lidé chtějí. Snažím se je pohladit písničkami z doby, ve které jsem prožíval své nejkrásnější roky, a lidé jsou najednou jiní. Kromě retra nabízím i pár písniček nových.
Pavel Paška
|
|
Největší vánoční houseparty
Zlín - S úderem devatenácté hodiny roztočí své gramofony silná sestava pražských Djů - Agent, Krejdl, Airto, Javas, dále Belgičan Geert a Chris Sadler z Londýna, aby vás přinutili prošoupat alespoň pár bot na největší párty v historii Moravy ve sportovní hale Novesta.
Přichystána je též super aparatura o síle 40 kW, obrovské videoprojekce a světelná show.
Z Hradiště a Brodu jsou přichystány autobusy, které vás dopraví tam i zpět po akci. Přijďte na Štěpána, kdy prý není pána, tj. 26. prosince - roztancovat vánoční Zlín. |
|
Kytarový mág Posbírané dřevo vystoupí opět na Míru
Uh. Hradiště (PA) - Mimořádný koncert mezinárodní špičkové skupiny Bluestorm se uskuteční v pátek 25. prosince v klubu Mír. Svoji premiéru si zde kluci odkroutili už předloni a sklidili zasloužený úspěch.
Trio výborných hudebníků tvoří bubeník David Kolaja, baskytarista Petr Kovařík a čistokrevný kanadský indián Donnie Ray Vaughan Brisebois.
Tento kytarový mág z kmene Mohauků žije v Montrealu a živí se hraním po klubech. Do České republiky přiletěl před deseti dny a pár měsíců zde setrvá. Za tu dobu plánuje s Bluestorm vystupovat po klubech u nás, na Slovensku, v Rakousku a Německu.
Jejich repertoár tvoří skladby excelentních kytaristů Jimmiho Hendrixe, Stevie Ray Vaughana a vlastní úpravy bluesových standardů (Johny Winter, Freddy King, Eric Clapton ..).
S Donniem jsme se seznámili v Montrealu přes bývalou přítelkyni a v roce 1994 jsme spolu dali dohromady metalovou kapelu Motachoke, zavzpomínal si na hudební začátky s kanadským kolegou David Kolaja. Dále jsem se dozvěděl, že Donnie kromě toho, že dodnes udržuje všechny indiánské tradice a má i překrásné indiánské jméno - Posbírané dřevo, je vlastně filmová hvězda. Po řadě malých rolí přišla i velká ve filmu Šedá sova. |
|
Vánoční rockové koledování
Uh. Hradiště (PA) - Pěvecké těleso Sbor sv. Pluka přichystalo plnou nůši rockových koled a ještě před vánočními svátky je nadělovalo.
Sbor před několika dny úspěšně konkuroval profesionálním zpěvákům z muzikálu Vlasy a o den později nabídl ve Slováckém divadle úpravy vánočních koled kořeněných i rockovými riffy. I přes nachlazení nabídl Otec pluku se svými studujícími svěřenci ve skvělém nedělním večeru snůšku melodických skladeb plných skvěle zabarvených hlasů a sympatických tváří.
Nechyběla ani soutěž o knihu Led Zeppelin Schody do nebe s autogramy všech členů sboru. Muzikálový kousek z Vlasů a překrásný duet vypustili do éteru odrostlejší členové Jan Gajdoš a Jana Chaloupková. Nad celým večerem energicky držel dohled a takt výborný skladatel, zpěvák, člen řady bigbítových kapel Jan Gajdošík ve funkci Otce pluku, který je dobře znám svými názory, jak zatočit s folklórem.
Neuběhl ani týden a v sychravém čtvrtečním večeru se od galerie Slováckého muzea opět linuly rockové koledy, některé opět jinak než tradičně či netradičně. Totiž už pět let tradičně koleduje Sbor sv. Pluka na nádvoří galerie u stromečku se svými hosty - učitelkami ZUŠ, kytaristou Jirkou Černíčkem a flaškou slivovice.
Uchu libé písně přivábily kromě desítek posluchačů i členy městského zastupitelstva v čele s hradišťským starostou. Se svojí fajkou si zanotoval řadu koled a na několik minut se nechal vtáhnout do navozené perfektní atmosféry, kterou bohužel díky svým kolegům a chladnému počasí brzy opustil. |
|
Výlety do světa klasického rocku
Region (PA) - Ke konci týdne zamíří i do našich klubů seskupení slavných jmen světového rocku.
V sobotu ve zlínském Golemu a o den později v hradišťském klubu Mír se představí brněnský trojlístek nasycený ráznou hudbou. Jako předskokan a člen nezávislé scény se převede mladá skupina Stumbleine. Namíchá úvodní nápoj, jenž by měl přítomné naladit pro první revival ze slavného rodu - Rolling Stones Revival band.
Skupinu Grassův pytel tvoří mladíci kolem dvacítky, hrající repertoár staroušů bez piety a s vervou. Zpěvák s kytaristou jsou neuvěřitelně podobní svým vzorům v jejich věku. K slyšení budou kousky od šedesátých let až po současnost.
Hvězdou večera se stane další revival ze slavného rodu - AC/DC revival band. Čeká nás věrná interpretace největších hitů legendy totálního rockďnďrollu i s náležitou pódiovou show a image! Skupina má za sebou úspěšná vystoupení v Itálii, Rakousku a Německu a také support slavných M”torhead. Na jídelníčku budou k dostání nejznámější a největší hity.
Proto apeluji na fajnšmekry rockové klasiky, přijďte alespoň na jeden z koncertů a vychutnejte si kouzlo, které tato muzika dokáže nabídnout. |
|
Smrtící hudební vlna zasáhla útroby hradišťského klubu
Uh. Hradiště (PA/dejv) - Před nedávnem nad Bagdádem řádila jedna raketa za druhou, a u nás byl a je relativní klid. Jen relativní, protože v sobotu se v klubu Mír sešla smečka šířící mrtvolnou muziku.
Na startu to tak nevypadalo, jelikož ještě pubertou netknutá pětice hudebníků z Korytné zvoucí se Vibrace svým věkovým průměrem výrazně klesá pod čtrnáct! Klasický bigbít v podání malých mládežníků a jejich um zaujal i dosti šílené publikum.
To si přišlo na své při další, totálně extrémní smečce Lesní plesnivec. Jejich třicetiminutový blok plný tzv. grind core music zahrnoval dvaadvacet brutálních skladeb, které by se v Iráku určitě líbily. Bouřlivě je ocenili i pogující fanoušci.
A to byl poslední krůček k nástupu hvězdy večera Infanticide na pódium. S nimi přišla i kvalitní deathmetalová produkce, jejíž jádro tvoří talentovaný kytarista Pete, řvoucí pardál Thoth a mlátička Kedroň.
Kromě kompozic z nového alba nazvaného stejně jako kapela, nezapomněli ani na písně z předešlých demosnímků. Půlnoc se přelomila do dalšího dne, když se na pódiu zjevila osoba z Rudých koster a symbolicky pokřtila debut jedné z nejlepších kapel u nás. Jak sám kmotr řekl: Je to metal a je to dobré. S tímto faktem nejde nesouhlasit, a proto bychom i my chtěli klukům popřát co nejvyšší prodejnost a hodně dalších kompozic do budoucna. A na závěr vzkaz pro kameramana Zmijáka - přivez to ukázat! |
|
| |
