Šmíd se například pokoušel proniknout do moravského zemského vedení KSČ (měl hlavně políčeno na I. Herycha a R. Rédra), do Malíkovy organizace ve Zlíně atd. Ovšem ani on spravedlnosti jako konfident neušel a byl odhalen a v únoru 1945 zlikvidován odbojáři.
Poněvadž Šmíd pracoval jako spojka mládeže ze Zemského národního výboru v Brně (civilní složka NO), věděl toho o Obraně národa hodně. Prozradil celé vedení odboje, spoje a vypracoval organizační přehled pro potřeby gestapa. Co nevěděl Šmíd, to pak řekl Šmídem udaný poslanec Ferdinand Richter. Brněnské gestapo vytvořilo pro likvidaci Obrany národa zvláštní referáty II BM a II BM/SO umístěných v Sušilových kolejích a vedené komisařem Emaldem Taudtem. Nastalo zatýkání, jemuž padli za oběť Dr. V. Najbrt, pplk. Štěbra a další členové krajského velitelství ON v Uherském Hradišti. Vladislav Štěrba byl převezen na Špilberk a i přes tvrdý výslech nic neprozradil. Po konfrontaci s generálem Všetičkou, který byl jeho nadřízeným a jenž ho zprostil slibu mlčení, zvolil raději pplk. Štěrba v noci z 27. na 28. března 1940 dobrovolnou smrt, aby se vyhnul nutnosti promluvit. Mezi zatčenými byl i prof. Karel Nigeun, který však byl pro těžké onemocnění odvezen do nemocnice v Uh. Hradišti, odkud se mu i přes neustálý dozor p
odařilo utéci. V jeho bytě byl však nalezen deník (označovaný jako Odboj Moravského Slovácka), ve kterém byla řada jmen z ON. Tento deník se stal důkazem v procesu se členy Obrany národa. Během roku 1940 bylo zatčeno jen v Uh. Hradišti více než 500 členů ON. K rozsáhlému zatýkání došlo tedy v Kunovicích, Mařaticích, Starém Městě, Jarošově a Uherském Brodě.
Za této situace byla činnost Obrany národa ochromena a ustala poté, co v květnu 1940 odešel JUDr. Jan Vančura a další členové do zahraničí.
Připravil O. Hlaváček