Číslo: 17
28.04.1997
Článků: 37

Titulní
Uherskohradišťsko
Ze
Kultura
Pro
Pošta
Horoskop
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Stupava - ztracena v kouzelném údolí
Z KLENOTNICE MORAVY





Stupava - ztracena v kouzelném údolí

Kostel sv. Klimenta byl v roce 1863 vystavěn prý omylem místo kostela na Stupavě na Slovensku...
Stupava se jmenuje podle tamější říčky, v dalším toku zvané Kyjovka. Rozprostírá se jako ulicovka v hornatém, kopcovitém kraji mezi Koryčany a Starými Hutěmi.
Osada byla založena po roce 1690, v letech následujících probíhalo největší osídlení. Kolonizační původ obce prozrazuje pasekářské osídlení, jež charakterizují dlouhá humna za každým domem až po hranici katastru. Hubené živobytí, které jim poskytovala orba, si tamější sedláci přilepšovali chovem dobytka. Zemědělství bylo při své malé výnosnosti ve Stupavě vedlejším zaměstnáním. Hlavním zdrojem obživy bylo původně pálení dřevěného uhlí, práce ve skelných hutích a při těžbě dřeva. Hlavním povoláním se po zrušení skláren v okolních obcích stalo pro místní obyvatelstvo zemědělství a dřevařství.
V obci byla čilá výroba perleťového zboží připomínaná za první republiky. Přes říčku Stupavu-Kyjovku byly v roce 1924 vybudovány železné mosty.
Škola byla v obci vybudována v roce 1810. Původní školu bylo nutno koncem minulého století pro neustálé povodně přemístit na jiné, lépe chráněné místo.
Kostel sv. Klimenta byl dostaven v roce 1863 na místě, kde stával les a v roce 1864 byla postavena farní budova.
22. března 1945 prošel obcí transport sovětských zajatců, pak se v místní škole ubytovalo 300 fašistických vojáků #trestné roty. První dělostřelecké granáty dopadly na obec ráno 19. dubna 1945. Ústup Němců ke Střílkám umožnil, aby rumunská armáda do večera osvobodila celou Stupavu.
Chudoba vyháněla obyvatele za prací, roku 1945 odešly desítky osob do pohraničí. V obci byla tehdy v provozu 3 soukromá stolařství, 2 koláři, kovárna, 2 obchody se smíšeným zbožím a 2 hostince, trafika, výrobna perleťových knoflíků a mlýn s pilou. Na přelomu 50. a 60. let zde byl otevřen kamenolom.
Elektrifikace obce byla zahájena po roce 1945. Ukončením stavby Koryčanské přehrady v roce 1957 byla získána zásobárna vody pro Kyjov a okolí. V roce 1948 byla otevřena silnice Stupava - Střílky. K posledním akcím patří požární zbrojnice a víceúčelové kulturní zařízení.
Obec patřila do roku 1960 k tehdejšímu okresu Kyjov. V osmdesátých letech měla Stupava společný národní výbor v Buchlovicích. Místní malotřídka byla zrušena v roce 1975 a žáci od té doby navštěvují ZŠ v Koryčanech (nyní okres Kroměříž).
Stupava má momentálně 196 obyvatel, 162 čísla popisná. 86 domů patří chalupářům z Prahy, Brna, Zlína i dalších míst. Obecní zastupitelstvo je po posledních komunálních volbách sedmičlenné, složené z nezávislých a komunistů. Starosta Stupavy Rudolf Škrabal je nezávislý, jeho zástupce Miroslav Havránek je z KSČM.
V místním kostele se konají mše pravidelně v neděli, na Stupavu dojíždí farář ze Střílek. Školáci chodí do Koryčan a do Buchlovic.
Ze Stupavy je to stejně blízko či daleko do Uh. Hradiště jako do Kyjova, Kroměříže či Hodonína, takže o nějaké změně okresní příslušnosti stupavští neuvažují. Tato změna by totiž sebou nesla, jak nám řekl mimo jiné pan Škrabal, i nutnost znovu řešit autobusovou dopravu, měnit SPZ na auta a vůbec veškeré úřední doklady.
O plynofikaci obce se zatím neuvažuje, protože nejkratší přivaděč by vedl šest kilometrů ze Střílek a občanům Stupavy se ve srovnání s mnohamiliónovou investicí vyplatí topit dřevem.
Jednou týdně v bývalé škole (přebudované na kulturní zařízení) ordinuje lékařka z Koryčan, mládež má možnost si tu např. zahrát pingpong, občané zde mohou pořádat rodinné oslavy. Na Stupavě se v listopadu konají Kateřinské hody, tradice jejich pořádání je ale po rozpadu Svazu žen ohrožena. Hasiči pořádají v červenci Zbojnickou noc, které se účastní několik stovek lidí. Kulturní komise obecního úřadu pořádá společenské večery. Blíže stupavský starosta pan Škrabal:
#Tato akce se uskutečnila již dvakrát a pořady mají solidní úroveň. Podařilo se nám získat i sponzory (díky kterým tombola obnáší hodnotu přes dvacet tisíc korun). Na těchto večerech se schází přes dvě stovky lidí.
V prostorách bývalé družstevní farmy funguje ovčín a je zde ustájeno i několik koní, kteří jsou k dispozici zájemcům o projížďku okolím.
Výsledkem tříletého dopisování starosty s ředitelem České televize je příslib, že do konce roku by na Stupavě mohl být dosažitelný signál programu ČT2. Novu a ČT1 na Stupavě sledují, stejně jako televize rakouské a slovenské, nabídla se i Prima.
Ivo Vojtík







Z KLENOTNICE MORAVY
Kyjov - zámek
Prvním světským držitelem města Kyjova, jenž koupil městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu, který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v roce 1636, takže ji bylo nutno později budovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochovalé starší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jenom krátce. V roce 1548 se totiž Kyjov vykoupil z poddanství. Stal se nejdříve městem komorním a pak královským.
Zámek sloužil později jako ubytovna pro městské služebníky a pro důstojníky místní posádky. V roce 1911 bylo jižní i západní zámecké průčelí vyzdobeno sgrafity Jana Kohlera, na nichž jsou zobrazeny postavy Jana Kuny z Kunštátu a Jana Kropáče z Nevědomí i hlavní vývojové etapy kyjovského velkostatku. V současnosti je zámek majetkem města a jsou v něm umístěny exponáty městského muzea.

Boršice - tvrz
Jihovýchodně od města Uherský Ostroh, asi 14 km odtud, se rozprostírá obec Boršice u Blatnice. I tato obec se může pochlubit dávnou historií. A právě do této historie patří i zmínka o zdejší tvrzi. Vesnice se poprvé připomíná v roce 1283, kdy se po ní psal Bohuš z Boršic. Původní dvůr byl přebudován buď koncem 13. nebo počátkem 14. století ve tvrz jako sídlo vladyckého rodu. Písemně je doložena teprve k roku 1378, kdy již byla v majetku rodu Šternberků. Tehdy předal Albert Světlovský ze Šternberka Boršice s tvrzí, vsí Loukou, Spinek (zanikl, dnes součástí Vnorov) a Vnorovy své manželce Anežce. V 15. století patřily Boršice dočasně k Veselí a v 16. století se staly nedílnou součástí ostrožského panství. Tvrz ztratila význam a byla opět využita jako hospodářský objekt panství. Dnes je její areál, kde stávala, součástí místního družstva.

Částkov - tvrz
První zmínka o částkovské tvrzi se vyskytuje ve 14. století, kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Za válek česko-uherských byla asi pobořena, neboť v roce 1496 se připomíná jako pustá. Později byla znovu obnovena a stála ještě v roce 1637. Po připojení Částkova k uherskobrodskému panství defini-tivně zanikla. Tvrziště se nachází severozápadně od obce na ostrohu, zvaném dodnes Hrad. Tvořil je kruhový kopeček, na jehož temeni bývaly tři jámy, nejspíše po propadlých sklepech.
Archeologické nálezy z tvrziště, uložené ve sbírkách historického oddělení Moravského muzea, je možno datovat do 14. století.

Hor. Němčí - tvrz
Dokonce i v tak malé obci, jako je Horní Němčí, bývala kdysi dávno tvrz jako sídlo vladyky. Západně od obce, připomínané v roce 1357, těsně za humny se nachází asi 3m vysoký kopeček o průměru zhruba 17m, který se nazývá Hrádek. Je to zřejmě zbytek tvrze, i když její příkopy a valy nejsou dnes patrné. Historické zprávy o tvrzi se bohužel žádné nedochovaly.
Jan







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund