Číslo: 20
19.05.1997
Článků: 40
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Kunovice - podnikavá a podnikatelská obec
Z KLENOTNICE MORAVY
Kunovice - podnikavá a podnikatelská obec
Křižovatka v Kunovicích - místo častých dopravních špiček.
Kunovice se rozprostírají v povodí řeky Olšavy a Petříkovce, 3 km jižně od Uh. Hradiště. První zmínka o obci z roku 1196 se spojuje s názvem Cunovicz, o Kunovicích se mluví od roku 1872.
Kunovice byly v historii královskou osadou Grúň s hradem a křižovatkou cest uherské silnice. Kromě zeměpanského centra zde vyrůstalo i centrum šlechtické, vedle hradu i v roce 1315 tvrz. V Kunovicích, ve své době jedné z nejdůležitějších lokalit, se stýkaly dvě důležité obchodní a vojenské cesty: jedna směřující ke Strážnici a Skalici, druhá do Uh. Brodu a Pováží. Podle dokumentů byly možná i sídlem biskupství. Význam Kunovic upadl, jakmile bylo založeno město Hradiště, když se Kunovice dokonce staly majetkem nového města.
Kunovice odjakživa usilovaly o vymanění se z vlivu Uherského Hradiště. Poprvé v roce 1297, naposledy v roce 1990, kdy se staly samostatnou obcí. V současnosti má obec 5.168 obyvatel. Ke stavebním dominantám obce patří římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla (původně zasvěcený sv. Petru), postavený v 16. století a přestavěný v 18. století. Dále socha sv. Floriána z roku 1777, kaplička Panny Marie z poloviny 18. století, Pamětní kříž (v poli) přibližně z konce 17. století a panský dvůr čp. 25 ná Náměstí Svobody (památka lidového stavitelství).
V obci je silně zastoupena podnikatelská sféra. Kromě staronových podniků: Let, Abrhámova cihelna, JOKO, Aerotechnik, Moraviafrost, Ramet, Rochus, zde zakotvily se svými sídly a provozovnami i úplně nové podniky: Mode Štěrba, Nissan, AstriX, Citroen a mnohé další. #Od počátku své samostatné existence si je obec vědoma přínosu, který prosperující podnikatelé mají pro obecní kasu, vysvětluje vstřícné stanovisko obce v podpoře podnikatelských aktivit starosta Kunovic Ing. Jiří Deml. Podnikatelé také svými stavbami změnili k lepšímu vzhled obce a plní funkce mecenášů kulturních, sportovních a jiných společenských akcí. Podle Demla #nově vzniklé podniky, obchody a jiné živnosti poskytly množství nových pracovních příležitostí, a to je význam, pro který stojí za to, aby si obec slušných a poctivých podnikatelů vážila. Jejich postavení v obci našlo svůj odkaz také ve volbách, čtyři jsou členy zastupitelstva, dva v radě.
V minulém roce Kunovice oslavily 800 let od první písemné zmínky o sobě. Letos zde proběhne tradiční mezinárodní dětský folklorní festival Kunovské léto, na podzim hody a výstava manželů Benešových. Možná něco navíc.
Sídlo obecního úřadu v Kunovicích, nám. Svobody
#Pro rok 1997 bylo zastupitelstvem schváleno pokračování ve čtyřletém programu rozvoje obce. Dáváme postupně dopořádku místní komunikace, včetně výstavby nových, chceme rekonstruovat bývalé škvárové hřiště kopané na tenisový areál, připravujeme úpravy středu Kunovic, prozrazuje starosta záměry obce, #pokud dostaneme dotaci od státu, máme zájem postavit bytový dům. Kromě těchto aktivit pokračuje oprava památek, rekonstrukce veřejného osvětlení, oprava koupaliště, hřbitova atd. Jak říká Jiří Deml, nejde o žádné monstrance, #jen o to, na co máme.
Na rozdíl od jiných obcí, nepočítají Kunovice s vybudováním sítě kabelové televize. #Určitou výhodu, kterou skýtá kabelová televize v možnosti komunikace obce s občany prostřednictvím samostatného kanálu, chceme nahradit jinou alternativou, připustil starosta.
Co je třeba v obci zlešit, co se nepodařilo?
#Je potřeba odkanalizovat obec do ČOV, zároveň však víme, že z obecních prostředků to nelze zvládnout, nehledě k tomu, že tady někdo z minula nechal obci černého petra. ČOV leží na katastru Kunovic, ale z bývalé aglomerace právě Kunovice byly v řešení kanalizačního sběrače opomenuty. Zlepšovat je stále co. Nejen na vzhledu obce. Je nezbytné znovu vzbudit a zafixovat u podstatné a rozhodující části občanů vědomí příslušnosti k obci, vztah k jejímu majetku, životnímu prostředí, tradicím, samosprávě, odpověděl starosta Deml.
V otázce silničního obchvatu, jehož první etapa by měla být zahájena právě v Kunovicích, vše stojí na kupních smlouvách, které dosud nejsou uzavřeny. S vlastníky pozemků, kudy má obchvat vést, jsou uzavřeny smlouvy o budoucích smlouvách. Věc má na starosti Ředitelství dálnic a silnic, správa Brno, jehož pracovníci mají budoucí výkupy dle kupních smluv realizovat. #Problémy jsou zatím s výkupní cenou pozemků a dobou platby. Jednání o těchto věcech stále pokračují, upřesnil starosta Kunovic Jiří Deml.
M. Miškeříková (Literatura: Hradišťsko)
Z KLENOTNICE MORAVY
Jízda králů
Ke klenotům Moravy, především její východní části čili Slovácka, řadíme nejen památky hmotné kultury, ale i všechno to,co vytvořil lid ve sféře duchovní kultury. Pracovníci Slováckého muzea se chtějí pokusit svými příspěvky přiblížit čtenářům to méně známé, k čemuž patří všechny výtvory lidského rozumu, umu a dovednosti. Příspěvky se budou zaměřovat na méně známé jevy z oboru národopisu, archeologie či historie.
Náš seriál začínáme národopisným příspěvkem ze sociální kultury, ke které patří obyčeje, zvyky a slavnosti lidu během roku. Svatodušní svátky se slavily v minulosti velmi okázale. V neděli, později v pondělí svatodušní, se jezdívala jízda králů, o jejímž původu se vedou dlouhé diskuse. Svatodušní svátky nebo také letnice se konaly v období, kdy rolnický lid věnoval velkou pozornost úrodě. Konávala se prosebná procesí okolo obcí. Objíždění či obcházení hranic pozemků třeba i na koních s představou uzavření magického kruhu mělo chránit vesnici i pole před všemi nebezpečími. Václav Frolec ve své knize #Jízda králů píše, že obřadní svatodušní královské objížďky jednoznačně směřují ke starobylým vrstvám obyčejové tradice a obřadní kultury.
Neexistují žádné doklady o jejich vzniku v souvislosti s historickými reminiscencemi: na hledání krále Svatopluka II., který po osudné bitvě u Bratislavy r.907 beze stopy zmizel, na návrat dvanáctiletého kralevice Václava do Čech ze zajetí Oty z Branibor r.l283, či útěk uherského krále Matyáše, poraženého Jiřím z Poděbrad v r. l468 a skrývajícího se v Uherském Brodě.
Jízda králů patří v současnosti k nejokázalejším obyčejům. V minulosti se konala téměř každým rokem, dnes jen ve Vlčnově a každým třetím rokem v Hluku. V Podolí se konala v padesátých letech, ve Véskách v roce l939, ve Starém Městě v šedesátých letech, v Kunovicích v roce l996, při příležitosti 800 let od první písemné zmínky o obci.
Ve Vlčnově se stalo tradicí, že jízdu králu organizují chlapci z odvedeneckého ročníku. V minulosti se však jezdci se svými funkcemi volili. Mládenci nadaní a bystří byli zvoleni za vyvolávače. Museli být pohotoví při vyvolávání a oplývat nápaditými průpo-vídkami, stejně jako praporečník. Král byl volen a označen šavlí či mečem, jenž byl znakem jeho královské moci. Zvláštní bylo i oblečení krále a jeho pobočníků v ženské krojové součástky, především bílé barvy. K obřadnosti jízdy králů přispívá i růže v ústech krále, vztyčená šavle, věnec na hlavě krále a prapor. Dramatického napětí je u tohoto obřadu dosaženo právě kontrastem mlčení krále a pokřikováním vyvolávačů upozorňujících na sebe úvodním Hýlom, hýlom. Ve vyvolávání jezdců se udržovala ustálená říkání i bezprostřední improvizace, reagující na současné události v obci.
Iniciátory jízdy králů nebyli jen chlapci sami, ale většinou jejich organizaci převzaly slovácké krúžky, soubory a osvětové besedy. V duchu tradice je dnes vybírán za krále mladý chlapec, o kterého žádá chasa chlapcovy rodiče. O souhlas se prosí i u starosty obce. Stále se udržuje zdobení koní, které bylo v minulosti prostší, a o které se starají děvčata z obce.
Jízda králů byla mnohdy spojována i s dalšími národopisně zaměřenými akcemi. Např. již v roce l895 na Národopisné výstavě česko-slovanské byla předváděna jízda králů, stejně jako na slavnosti pořádané Sokolem v Uherském Hradišti r.l9ll a v poválečném období na slavnostech ve Strážnici, Kyjově ap.
Dr. Ludmila Tarcalová
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 1 sekund
