Číslo: 26
30.06.1997
Článků: 34
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
BLATNICE pod sv. Antonínkem
Nejstarší skutečnou zprávou o Blatnici by měla být nedatovaná zakládací listina staroboleslavské kapituly, dnes všeobecně vročovaná k roku 1046. Touto listinou daroval Břetislav I. nově vznikající kapitule sedm vesnic v Čechách a na Moravě a značná majetková práva. Obec byla založena na jedné z důležitých uherských cest. Svůj název dostala od toho, že se v okolí vyskytovalo hodně bláta a blátivého prostředí. Několikrát se měnil název od Blatinic, Blatnice, Velká Blatnice, Hrubá Blatnice, Blatnice na Moravě, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnice u Veselí nad Moravou až po dnešní název Blatnice pod svatým Antonínkem. Obec leží v jihovýchodní části Moravy a povrch katastru patří do soustavy Vnější Západní Karpaty. Nadmořská výška obce je 210 m n. m.. Nejvyšším místem je Střečkův kopec (360 m n. m.), pak následuje kopec Sv. Antonína (350 m n. m.). Od roku 1100 do roku 1241 patřila Blatnice asi k Uherskému státu jako zeměpanský majetek a uherská pohraniční osada.
V roce 1315 Zbraslavská kronika má zapsáno, že obchodní a vojenská cesta, která vedla z Čech přes Blatnici do Uher nabyla na významu a důležitosti. V tomto období začal proti osadám na česko-uherském pomezí válčit Matúš Čák Trenčanský a pustošil celý přilehlý kraj. Až sám král Jan Lucemburský se proti němu postavil a zvítězil nad ním u Holíče a určil hranice mezi Moravou a Uhrami. Začala vznikat nová panství, jako např. veselské, ostrožské, strážnické a jiné.
Od Husovy smrti, upálením v roce 1415, se začalo na Moravu šířit jeho učení, byl založen moravský Tábor u Nedakonic. Války husitské proti císaři Zikmundovi a další drancování obcí a osad trvalo až do Bílé hory. Pak pokračovala třicetiletá švédská válka a následně vpády tureckého a tatarského vojska. To vše trvalo až do roku 1848, kdy se zrušila robota a skončil feudalismus. Potom pokračovala éra kapitalismu, která skončila v únoru 1948.
V našem státě se dostal k moci předák komunistů Klement Gottwald a byl nastolen socialismus a komunismus. Byla to doba těžká a mnoho lidí trpělo. Začala se zakládat družstva a mladí lidé nemohli jít do učení a škol, většina byla nucena pracovat v zemědělství. Až v roce 1968 došlo na krátký čas ke změně i u nás. Ke skutečnému pádu komunismu však došlo až v roce 1989 tzv. sametovou revolucí.
Naše obec byla vždy zemědělská, což přetrvává dodnes. Dále je velmi rozšířeno vinohradnictví, což se datuje od konce 14. století. Dva vinohrady vlastnil v Blatnici také otec Jana Ámose Komenského, který několikrát navštívil sklep a popíjel dobrý mok. Tato vinařská tradice, výroba dobrého vína, se udržela i v dnešní době. Co se týká podnikání v obci, větší průmyslové podniky zde nejsou. Obnovena je mlékárna a některá tradiční řemesla, jako stolař, truhlář, pekař a jiné. V obci skončil svou činnost státní statek a Výrobně obchodní družstvo se drží taktak nad vodou.
První zmínka o faře a prvním faráři je z roku 1384, ale na skutečnost, že kostel stál již dříve, se dá usuzovat podle zasvěcení svatému Ondřeji, který je běžný za dob Uherska. Stavba kaple svatého Antonína byla zahájena v roce 1668 a ukončena v roce 1671. V tomto roce se konala první pouť. S výjimkou několikaletého přerušení se poutě na tomto poutním místě konají dodnes. V roce 1697 se kaple rozšířila do dnešní podoby.
V letošním roce oslavíme tedy kulaté výročí - 300 let od rozšíření kaple, a to 31. srpna tradiční děkovnou poutí. K tomuto výročí bude dokončena oprava kaplí, která byla započata začátkem roku. Kaple je zapsána v seznamu státem registrovaných památek. Dále máme v obci oblast vinných půd a sklepů, které jsou památkovou rezervací, což nám přináší i nemálo starostí.
První zmínka o škole se datuje z roku 1592 a několikrát za dobu svojí existence byla postavena na jiném místě. Součaná základní škola byla otevřena v roce 1964, v budově poslední staré školy se nyní nachází sídlo obecního úřadu, pošty, spořitelny, lékárny a několika kanceláří, které slouží podnikatelským účelům. Dále je v budově slavnostní a výstavní síň a galerie.
V součané době žije v obci 2190 obyvatel a počet domů je 850, z toho asi 200 neobydlených. Dětí se rodí stále méně, takže se počet obyvatel neustále snižuje. V posledních volbách si občané zvolili 11 členů obecního zastupitelstva. Stranická příslušnost je následující: KDU-ČSL 3 mandáty, ČMUS 2 mandáty, Sdružení nezávislých kandidátů #Za obec krásnější 2 mandáty, po jednom mandátu DEU, KSČM, ODS a Sdružení nezávislých kandidátů. Starostou obce byl zvolen pan Ladislav Vyskočil (KDU-ČSL) a zástupcem starosty pan Ing. Pavel Bílek (DEU). Rozpočet obce pro letošní rok je asi 11 mil. Kč. Obec má vybudovanou čistírnu odpadních vod, část kanalizačního sběrače, vodovod. Plynofikace obce byla dokončena v roce 1995. V roce 1996 byla celá obec telefonizována. V letošním roce bude rozšířena komunikací. Jako jedna ze stěžejních investičních akcí se plánuje na příští rok dokončení kanalizačního sběrače, čímž bude celá obec odkanalizována na čistírnu odpadních vod.
Ve sportovní, kulturní a spolkové činnosti se v obci nejvíce angažují tyto organizace: TJ Družstevník, TJ Rytimik, myslivci, rybáři, holubáři, hasiči, zahrádkáři, ochotnická divadelní skupina. Začátkem roku je konáno každoročně několik plesů, poutě na kopci Sv. Antonína, Vinařský den v areálu myslivecké chaty, rybářská a myslivecká noc, a vše končí uspořádáním Kateřinských hodů.
Ladislav Vyskočil, starosta obce |
|
Z KLENOTNICE MORAVY
Poutě a poutníci II. (dokončení z minulého čísla)
Na pouť k sv. Antoníčkovi u Blatnice se chodilo pěšky a velmi často jezdilo na jízdním kole. Poutě se zúčastňovala hlavně mládež, hodně mladých párů, které si #chodilo vymodlit svůj protějšek. Pouť ke sv. Antonínku byla také nazývaná #ožralou, neboť někteří muži se déle zdrželi u svých vinných sklepů než na pobožnosti.
Na Provodov, pouť k Panně Marii Sněžné 5. srpna, chodili poutníci ze Spytihněvi každý rok a k nim se cestou přidávala procesí z obcí, jež byly na trase - z Topolné, Březolup, Zlámance, Svárova, Březůvek, Dúbrav a dalších.
Pouti na sv. Klimentek u Osvětiman se zúčastňovala školní mládež pravidelně. V roce 1931 vyšli školáci z Boršic u Buchlovic o Svatodušní neděli v 7 hodin ráno. Přidávali se k nim školáci z dalších obcí. Podruhé chodili o svátku Panny Marie, 12. září, kdy začínal školní rok a snažili se tedy #vyprosit milosti posvěcující a posilňující.
Na některých poutních místech poutníci vykonali v nově zformovaném průvodu ještě pobožnost křížové cesty. Uspořádal ji vedoucí celé pouti, který vedl účastníky po čtrnácti zastaveních v blízkosti poutního místa.
Z poutí se chodívalo společně v průvodu. Hudba hrála, průvod šel pomaleji, zpívalo se a modlilo. Za hlasu zvonu v obci, kam se procesí vracelo, přivítal poutníky místní kněz. Pouť byla ukončena společnou modlitbou v kostele.
Každý poutník nosil z pouti domů #vítaného. Dětem se přinášely cukrové růžence, bonbony, turecký med, perníkové srdce či jiné drobnosti, dospělým, hlavně starším, se nosila svěcená voda, památeční poutní obrázky, medailónky, křížky ap.
Průvody na poutní místa měly především prosebný a děkovný charakter. Poutní místo si lidé vybírali pro náboženskou tradici a podle úmyslu, pro který chtěli Pannu Marii či světce prosit nebo jim poděkovat. Prosili hlavně za zdraví, sílu, mír a klid. Mnozí věřící chodili na poutní místa z niterních pohnutek duševního povzbuzení, posílení a získání duchovního požitku, nejčastěji se však děkovalo. Díkuvzdání za vyslyšené prosby, projevené milosti a dary bylo nejčastější motivací putování na #svatá místa.
Dr. Ludmila Tarcalová |
|
| |
