Číslo: 3
20.01.1997
Článků: 40
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Se starostou obce Modrá
Minule jsme psali o leckdy slavné historii nevelké obce na okraji Chřibů - Modré. Dnes se scházíme s jejím starostou panem Miroslavem Kováříkem k povídání o neméně zajímavé současnosti.
Nejprve několik údajů pro statistiky: Na Modré nyní žije ve 215 domech 650 obyvatel. Sídlí zde neobvykle mnoho firem, převážně stavebních. Jmenujme alespoň Staveko, Dome a Modrex, kovovýroba Vlček a Pontinagas (to jsou všechno firmy, které zaměstnávají řádově desítky lidí), dále Ecoservice Modrá (koupě a prodej vytápěcích zařízení), obchodní zastoupení tu má rakouská firma Konbauer. V obci fungují dvě soukromé prodejny drobného zboží a potravin a prodejna Jednoty.
Z obytného domu u cesty z Uh. Hradiště na Velehrad, který patřil obci, vznikl přestavbou po jeho prodeji v dražbě hotel U Velehradu (což naplnilo záměr obce).
Obecní zastupitelstvo je od posledních komunálních voleb devítičlenné, na Modré se v nich podařilo zvítězit lidem z nezávislé kandidátky, kterých bylo zvoleno 5, do počtu devíti je doplňují lidovci. Starosta i jeho zástupce Karel Železník jsou bezpartijní.
Starosta obce pan Kovářík nás nejprve seznámil s nejbližšími stavebními záměry: Jde o dokončení dláždění hlavních obecních komunikací, kabelizaci veřejného osvětlení v trati Pod Klínky, drobné úpravy okolí kapličky, chystáme se zahájit výstavbu repliky kostela z přelomu 8. a 9. století, jedné z nejstarších kamenných staveb na území státu. Stavět chceme v těsné blízkosti původních základů a obecní úřad se chystá oslovit sponzory a případné investory, kteří by vypomohli s výstavbou nebo finančně.
Jaké náklady si vyžádá tato akce?
Spotřeba materiálu nebude až tak vysoká, něco přes 1 milión korun, ale velké nároky klade původní technologie, kámen se musí ručně otesávat. Použitá malta - to byl písek s příměsí hlíny a vápna. Takže nejdražší bude práce. Ale už máme zájemce z řad Skautů a Prázdninové školy v přírodě připravené pomoci.
Kde jste našli vzor nebo inspiraci pro stavbu repliky kostela?
V naší republice se o něco podobného ještě nikdo nepokusil, ale v tomto případě se nejedná o až tak neznámou stavbu, protože ještě před sto lety místní obyvatelé rozebírali zbytky zdiva a jsou z nich vybudovány části sklepů, dvorů, nacházíme části sloupů i s hlavicemi. A poslední dochovaný obraz - rytina kostelíka pochází ze 17. století. Před stavbou kostela plánujeme pokračování archeologického výzkumu, který zahájil počátkem století Vilém Hrubý a ve kterém pokračoval Antonín Zelnitius. Dnešní práce by měl vést Dr. Galuška. A není vyloučen objev knížecího dvora či menšího hradiště.
Jak bude znovuvystavěný kostel na Modré využíván?
Původní kostelík sv. Jana by měl být znovu vysvěcen a sloužit při slavnostních příležitostech ke mším. Pokud projde záměr vybudovat přístavbu Ústavu sociálních služeb (ve vzdálenosti asi 150 metrů od kostelíka), mohly by zde probíhat mše pro jeho obyvatele. Replika původní stavby by zároveň byla názornou ukázkou z našich dějin a mohla by sloužit jako kulturní stánek pro komorní koncerty.
Králův stůl si v poslední době získal značnou pozornost odborné i laické veřejnosti. Můžeme očekávat i tady nějaký další vývoj?
V jarních měsících chceme dokončit archeologický průzkum s tím, že by se celá lokalita uvedla do původního stavu, který byl narušen nedávnými výkopy. V případě, že se podaří prokázat existenci pravěkého kalendáře, tak bychom znovu nainstalovali kameny, které tam ještě na přelomu staletí stály. Údajně totiž došlo k jejich odstranění a vyhození na hromadu při stavbě silnice do Zdounek. Radarem byla v podzemí zjištěna kamenná ohrada a umístění dalších kamenů. Nyní je třeba tyto naměřené údaje ověřit výkopem. Výsledky předběžných měření, která prováděl ing. Rajchl z uherskobrodské hvězdárny, nasvědčují existenci kalendáře minimálně dva tisíce let starého. Nejbližší podobná stavba se nachází až ve francouzské Bretani.
Se starostou Modré Miroslavem Kováříkem mluvil Ivo Vojtík (v obou dílech Slováckého zeměpisu o obci Modrá bylo použito mimo jiné textů M. Kováříka, autorem všech fotografií je Ladislav Chvalkovský). |
|
Z KLENOTNICE MORAVY - Roubená konstrukce
Jsou to vlastně stěny z trámů vodorovně kladených na sebe a společných na nároží přeplátováním. Nástup roubených konstrukcí, které se nejprve uplatňovaly v krajích s jehličnatými lesy, znamenal velkou změnu ve stavební technice. Podle archeologických nálezů pronikala pozvolna a současně s ní se udržovaly i stavby s jinou technikou výstavby. Nejstarší roubené stavby byly vykopány z doby bronzové v močálových sídlech na území Německa a Švýcarska. Z východní Evropy jsou známy první roubené stavby z horní Volhy ze 4. až 5. stol., ze Staré Ladogy ze 7.stol., z Lotyšska ze 6.stol., z Finska z 8.stol apod. V polské opevněné vesnici Biskupin existoval roubený val v době 550 až 400 před n.l. Na našem území pocházejí první stopy roubených konstrukcí z 8.stol.
K roubení se používají neopracované kmeny (kuláče),půlené nebo částečně i úplně hrazené trámy, opracovávané sekerou (širočinou), a od přelomu 16. a 17. stol i rámovou pilou. Před používáním pily je nutno počítat s kmeny kácenými jen sekerou, takže nároží zůstávají delší a špičatá zhlaví trámů. Teprve na konci údobí rozvinutého feudalismu se postupně prosazují hladká nároží, avšak zhlaví se udržela hlavně v Pošumaví a na vých. Slovensku. Spáry a skuliny mezi trámy se vyplňují slaměnými rulíky namočenými v hlíně, nabíjejí se mechem a zamazávají se hlínou smíšenou s plevami, s nasekanou slámou apod. Později se vymazávka bílila, takže kontrastovala s tmavými trámy. Spáry v roubené stěně se také překrývaly lištami, které zejména v oblasti slovenských Javorníků vytvářejí s přesně hraněnými trámy zcela kompaktní stěnu. Velmi se dbalo na ochranu roubení. Dřevo se konzervovalo volskou krví nebo se stěny napájely sloučeninou lněného oleje a loje, později se používala fermež.
Patrně z magických důvodů se roubené stavby začaly zdobit nástěnnou malbou, později se bílily a dávaly do kožichu, aby se podobaly zděným stavbám, neboť od 2.poloviny 18.stol. se stále důrazněji obnovovaly zákazy stavět domy ze dřeva.
U nás na moravském Slovácku máme taky oblasti, kde se ještě můžeme setkat s roubenými stavbami. Jsou to většinou oblasti podhorské, bohaté na tento druh stavebního materiálu. Horňácko, Kopanice nebo luhačovické Zálesí. To jsou oblasti s výskytem těchto staveb u nás.
Jan |
|
| |
