DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 39
04.10.1999
Článků: 72

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Stávku podpoří lékaři a sestry z okresní nemocnice
	Vitaminy - dary nad zlato
	V Nedakonicích je předhodová sezona v plném proudu
	Rozpis lékárenských služeb
	Spoj do Vídně

Stávku podpoří lékaři a sestry z okresní nemocnice

Vážení pacienti a spoluobčané!

Než budete hodnotit v souvislosti s nadcházejícími protesty nás, zdravotníky, chvíli se zastavte a uvědomte si několik faktů:

1. Stát po roce 1989 vytvořil solidární systém zdravotního pojištění. Základním principem je solidarita bohatých s chudými a zdravých s nemocnými.

Průměrný pojištěnec "stojí" zdravotní pojišťovnu 8.000-9.000 Kč/rok.

Přitom:

- stát platí za děti a důchodce, kteří nejvíce potřebují zdravotní péči, 4 704 Kč na rok.

- podnikatelé s obrovským majetkem mohou při vykázání nulového zisku platit minimální odvod 486 Kč za měsíc na zdravotní pojištění, stejně jako plátci pojistného, kteří mají pouze životní minimum 3 600 Kč. Ročně to činí 5 268 Kč.

- zaměstnanec s průměrným příjmem 12 766 Kč dle ČSÚ pro rok 1999 zaplatí na zdravotnictví na rok 20 736 Kč.

2. Stát garantuje financování 91,8% objemu zdravotní péče ze solidárního "měšce", přestože mnohem bohatší státy EU platí z veřejných prostředků jen 75 % tohoto objemu, přitom objem finančních prostředků na zdravotnictví za rok na jednoho obyvatele v ČR činí za rok 380 dolarů, v Německu 2 339 dolarů a v "chudém" Portugalsku 1 125 dolarů.

3. Stát vytvořil takové daňové a jiné zákony, že podniky i se státní účastí beztrestně dlouhodobě neplatí za své zaměstnance zdravotní pojištění, takže nedovýběr pojistného se nyní pohybuje cca okolo deseti až dvanácti miliard korun.

- zdravotní pojišťovny, kterých bylo dle zákona v předchozích letech až 27, mají právo si vzít ze solidárního měšce na svůj provoz 3 - 7 % z plánovaného výběru pojistného, nikoliv výběru skutečného. Pojišťovna pak nemá žádnou motivaci ke snižování nedovýběru. Všimněme si ovšem, že v každém okresním městě jsou zbudovány pobočky VZP za desítky milionů korun s úředníky, kteří mají průměrný plat značně vyšší než zdravotníci.

- zdravotnická zařízení nakupují veškeré přístroje, nástroje a materiál s DPH, aniž by ji mohla odčíst, jako to dělají všichni podnikatelé, kteří poskytují služby. Návratem DPH do zdravotnictví by se získalo ročně okolo 16 miliard korun.

- přijetím zákona č. 48/97, který má být nyní novelizován, vláda de facto znemožnila vícezdrojové financování zdravotnictví.

Z uvedeného vyplývá, že existuje a neustále se prohlubuje rozpor mezi objemem a kvalitou zdravotní péče a množstvím finančních prostředků na tuto péči vynakládaných. Vláda přitom nedělá nic pro nápravu, naopak chystá celoplošná výběrová řízení na všechny ambulance, kterážto budou stát velké množství peněz.

4. V evropských zemích je zcela běžné, že náklady na mzdy v nemocnicích činí 60-70 % všech nákladů (v ČR je to jen 41 %). Mzdy sester a lékařů v EU pak odpovídají žebříčku povolání ve společnosti a hodnotě zdraví vůbec, neboť zdraví je naším statkem nejcennějším. Péče o zdraví je práce velmi těžká a zodpovědná a náklady na vytvoření a udržení potřebné kvalifikace jsou obrovské, proto je v zemích EU průměrný příjem lékaře 2,5-5,5 násobek průměrné mzdy, přičemž tento poměr nezávisí na ekonomických možnostech dané země, ale je výsledkem politické vůle, žebříčku hodnot a kultury západní společnosti.

České zdravotní sestry a lékaři mají právem pocit nespokojenosti, neboť z velké části dotují úroveň českého zdravotnictví. Průměrný příjem sester v ČR je v roce 1999 10 400 hrubého (81 % průměru v ČR) a přitom všechny mají minimálně středoškolské vzdělání. Hodinová hrubá mzda lékařů se pohybuje mezi 60 až 90 Kč na hodinu, takže při odpracování 240 - 320 hodin v měsíci berou v průměru 22 - 23 000 Kč.

Proto požadují lékaři zvýšení mezd o trojnásobek průměrné mzdy a sestry zvýšení mzdy o 1,3 násobku. Což celkově zatížilo státní rozpočet o 3-4 miliardy korun.

Je jasné, že příjem lékařů je vykoupen obrovským množstvím přesčasové práce na úkor jejich zdraví a jejich rodin.

Letečtí dispečeři před nedávnem stávkovali, když jejich roční přesčasy činily 220 hodin ročně. Dozvěděli jsme se, že jejich příjem činí 70 000 Kč měsíčně. Lékaři přitom při ročním úvazku 2 162 hodin stráví v nemocnici o 1 200 - 1300 hodin ročně navíc, a to při výše uvedeném průměrném platu.

Za místní stávkový výbor MUDr. Jan Píštěk

Vitaminy - dary nad zlato

Většina dětí si zdraví nehlídá. Podobné starosti ponechává na rodičích, školních kuchařkách, příbuzných, prodavačích rychlého občerstvení a lékařích. Podle mínění odborníků konzumují děti ve školních jídelnách více vepřového a hovězího masa, másla, přeslazených ovocných výrobků a kolových nápojů, než je vhodné. Ve stravě je naopak málo drůbežího masa, mléčných výrobků, luštěnin, chleba a čerstvé zeleniny a ovoce. Důsledkem je nedostatečný přívod vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, nepostradatelných pro zdravý vývoj dětského organismu.

V ČR sice přibývá rodičů, kteří myslí na zdraví svých dětí nákupem multivitaminových přípravků, ale na druhé straně stále existuje dost dětí, které vitaminy velice potřebují. Jsou to pacienti dětských klinik a děti v dětských domovech. Společnost Whitehall, výrobce multivitaminu Centrum, se proto rozhodla darovat jim značné množství velkých balení multivitaminu Centrum Junior.

Ing. Tomáš Sedláček, ředitel společnosti Whitehall, předal během měsíce září 8 500 balení multivitaminu Centrum Junior v celkové hodnotě 1 700 000 Kč představitelům dětských domovů a vybraných dětských klinik. V jihomoravském kraji převzali vitaminové dárky:

- Pro pacienty II. dětské kliniky FN Brno přednosta Doc. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc.

- Pro všechny školáky z dětských domovů místopředseda výkonné rady Českého výboru UNICEF a současně ředitel Dětského domova ve Stránčicích MUDr. Pavel Biskup. V jihomoravském kraji jsou to např. Dětský domov v Brně, Kroměříži, Olomouci, Ostravě, Příboru, Tišnově, Uherském Hradišti, Zlíně ....

V Nedakonicích je předhodová sezona v plném proudu

K charakteristikám podzimu na uherskohradišťském Dolňácku patří hody. Nejinak je tomu i v Nedakonicích. Hody zde již třetím rokem organizuje místní Slovácký kroužek Kosárek, jehož členové připravují nedakonickou chasu na tradiční Slovácké hody s právem, které se v této obci konají třetí říjnový víkend a jejichž pořadatelem je Mužský pěvecký sbor Nedakonice společně s Obecním úřadem Nedakonice.

Mezi letošními chasníky, jichž bude odhadem 40, můžeme vidět jak děti školního věku, začínající tanečníky a např. i sólové zpěváky, tak i "odrostlejší" mládež. Ti všichni se pod pomyslnou taktovkou Slováckého kroužku Kosárek učí tradičním lidovým tancům, počínaje polkou a valčíkem a konče např. bílovskými. Tradičně si chasa na připravuje také taneční program, se kterým se představuje na hodové zábavě a který je sestaven z tanců známých již z konce minulého století (např. holoubek). V tomto pásmu jsou zakomponovány také další divácky velmi úspěšné společenské tance jako např. židovka, mašina, kačer nebo metlová.

K této předhodové sezoně bezpochyby patří i některé novodobější, přesto tradici nesoucí zvyky. K nim bezesporu patří beseda u cimbálu, která je tematicky nazvaná "Eště byly štyry týdně do hodů" a jejímž hlavním programem je volení stárků. Tato folklorní akce si v Nedakonicích pomalu ale jistě obhajuje své "místo na slunci" a navštěvuje ji stále více lidí - místních i přespolních, kteří se těší na zajímavý folklorní program připravovaný místními folklorními spolky, ale také na příjemnou zábavu a možná i dobré víno. K této besedě u cimbálu se nedávno přidal další zvyk, tzv. "ptaní stárky", nebo-li neformální návštěva chasy u rodičů stárek. Samozřejmě nechybí zpěv hodových písniček a ani dobrého vína není málo.

Přejme proto nedakonické chase, ale i chasám jiným, všem organizacím i jednotlivcům, jenž se snaží o udržení folklorních tradic našeho regionu, aby jejich úsilí nevyznělo do prázdna a aby se jim podařilo uchovat a dalším generacím předat kulturní odkaz našich předků, který je pro celé Slovácko tak charakteristický.

Michal Dvouletý

Rozpis lékárenských služeb


Uherské Hradiště
4. října - Masarykovo nám.
5. října - Poliklinika
6. října - Nemocnice
7. října - Vodní
8. října - Havlíčkova
9. října - Františkánská
10. října - Nemocnice
11. října - Masarykovo nám.

Uherský Brod
4. - 8. října - Sídliště
9. - 11. října - U Kašny


Pohotovostní služby stomatologie
4. října - MUDr. Poláchová, Březolupy, tel.: 58 01 23
5. října - MUDr. Přikrylová, Bílovice, tel.: 58 71 13
6. října - MUDr. Pokorná, Uh. Hradiště, tel.: 63 166
7. října - MUDr. Řezníčková, nemocnice, tel. 529 111
8. října - MUDr. Píšťková, Uh. Hradiště, tel.: 54 08 62
9. října - MUDr. Lopatová, Ostr. Lhota, tel.: 59 87 36
10. října - MUDr. Kusáková, Ostr. Nová Ves, tel.: 59 83 16
11. října - MUDr. Skála, Kunovice, tel.: 54 82 12

Stomatologická pohotovost je poskytována ve všední dny vždy od 15.30 do 17.30 hodin. Ve dnech volna pak od 8.30 do 13.00 hodin. V případě nutnosti se obraťte na nemocnici v Kyjově, tel.: 0629/60 11 11.

Spoj do Vídně

Teprve po vydání II. změny jízdního řádu ČD, která vstoupila v platnost 26. září 1999, byl odsouhlasen a zaveden nový pár osobních vlaků Os 2315 Břeclav /odj. 10.08 hod/ - Vídeň Severní nádraží /příj. 11.29 hod/ a zpět Vídeň Severní nádraží /odj. 10.37 hod/ - Břeclav /příj. 11.58 hod/. Ze Starého Města jede spěšný vlak 1702 s odj. 9.00 hod, ale v Břeclavi je pouze pět minut na přestup, což je doba, která odradí nemnoho potenciálních zájemců o přepravu do Rakouska vlakem. Trať Břeclav - Přerov v současnosti prochází rekonstrukcí a vlaky mívají zpoždění. K oživení železniční dopravy ve směru do Rakouska rovněž nepřispívá současná cena jízdenky. Cestující zaplatí za jízdenku Staré Město - Vídeň 520 Kč.

Milan Kubíček

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund