Číslo: 1
06.01.1997
Článků: 34
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
NÁVRAT RETROROCKU
Po loňské první přehlídce rockových a bluesových kapel, které na Uherskohradišťsku působily od šedesátých a sedmdesátých let, nazvané RETROROCK 96, se chystá na letošní květen její II. ročník.
Uskuteční se opět na Ledovci, a protože čas letí, obracíme se už nyní k hudbymilovné veřejnosti s výzvou, aby se na nás obrátili členové či příznivci následujících kapel:
Bodláci, Panteři, Pihy, Invence, Ex Machine, Ptáci, Hoydens, Rampouch, Gong, Reflexy, Madison Beat, Monstrum, Generace, Čmeláci, Kvítka, Poseidon, Experiment, Kasiopea, Duha, Formace, Doména, Styl, Spektrum, Dodo, Stíny, Mlýn, Halogen, Mimo, Saturn, ... a dalších, o kterých víte, že v dávných dobách osvěžovaly rockovou scénu na Slovácku.
Další podrobnosti přineseme v následujících číslech Dobrého dne, dnes ještě nabízíme kontaktní adresy. Pište na adresu Dobrý den, Slovácko, Na Morávce 605, Uh. Hradiště, 686 01, heslo RETROROCK, nebo volejte na telefon 40777.
Že i v našem okrese jsou kapely, které mají za sebou bohatou a slavnou minulost dokladují následující texty:
REFLEXY
Jedna z nejpopulárnějších kapel, která v regionu působí už více než dvacet let. Toto výročí si před nedávnem kapela připomněla koncertem i kazetou s nejúspěšnějšími písničkami. Zpočátku se skupina orientovala na tvorbu např. Deep Purple, Uriah Heep apod.. Typická byla výrazná rytmická složka, drive kytar a barevné plochy klávesových nástrojů. Mezníkem ve vývoji bylo období 1980 - 1982, kdy se na světové rockové scéně objevily v plné síle art rockové kapely s tzv. pompézním rockem (Asia, Kansas, Styx , Genesis). Začíná se projevovat instrumentální vyspělost jednotlivých hráčů, objevují se vícehlasé vokály a pokusy o vlastní tvorbu. Skupina se několikrát prosadila v okresních i krajských kolech Rockfestu a v dalších soutěžích. Během dvacetileté historie se v kapele vystřídalo kolem třiceti muzikantů. Současná sestava vypadá takto: Evžen Klega (zpěv), Evžen Jim Czop (basa), Jiří Kocman (kytara), František Čapek (bicí), Jan Gajdošík (klávesy), Petr Vlček (zpěv) a Karel Slezák (technik).
BODLÁCI
Jedna z nejstarších (tehdy ještě beatových) skupin vznikla v roce 1963 na uherskohradišťské Střední umělecko - průmyslové škole. Původně se jmenovala The Thorns, ale anglický název bylo třeba vyměnit za český. Bodláci začínali v divadélku Origo v redutě ve složení Petr Foltera, Alexandr Babraj, Rudolf Sacký, Pavel Rímský, Waldimiro Mates Miszák, Josef Jogi Kaloč a Ivan Světlík (konferenciér). Jednotliví studenti ze školy odcházeli a tak zůstala trojice Foltera, Babraj, Miszák, která byla doplněna basistou Pavlem Vráblíkem. Kapela se začala věnovat vlastní tvorbě a již v roce 1964 nahrála v brněnském rozhlase tři skladby, které se pohybovaly na předních místech rozhlasové houpačky. Jen velká vzdálenost od Prahy byla příčinou, že Bodláci tehdy ještě více neprorazili.
Koncertovali po celé republice, hlavně ale na severní Moravě. Nahrávali i v ostravském rozhlase, kde s nimi hostoval Richard Kovalčík (založil soulovou kapelu Flamengo, Bodlákům nabídl, aby mu postavili základ - této možnosti však využil pouze Foltera). Po odchodu umprumáků na vysoké školy vznikla nová sestava Bodláků, kde se střídali Otto Bílek, Václav Kolaja, Rudolf Kalač, Pavel Vráblík, Jindřich Cileček, Jindřich Baček a zpěvák Ivan Tvrďoch. Někdy v roce 1969 stranické a státní orgány činnost skupiny zastavily. Po nějakém čase kapela pokračovala pod názvem Spektrum - ale to již byla jiná kapitola. |
|
Nestává se často,
aby moravský rockový národ mohl se potěšit koncertem opravdové superstars, aniž by musel trávit dlouhé hodiny cestou tam a zbytek noci nazpátek. Sportovní hala ve Vítkovicích byla stavěna ještě v havířských časech, takže je na místní poměry hodně velká i dosti moderní. Minimálně jednu výhodu to ale má. Čas od času se nebojí sem zavítat hvězdy sportovního či hudebního nebe.
Hned příští týden, 14. ledna přijede STING! Tedy malý výlet vás může dovés(z)t k velkému zážitku. A abyste se nemuseli o nic starat, cestovní kancelář ITS Company z Uh. Hradiště zajišťuje předprodej lístků a dopravu na koncert i zpět. CK ITS Company sídlí na staré Deltě (vedle Hradišťanky), telefon 7797 nebo 556502. Neváhejte!
Stingovu osobnost připomínáme úryvkem z rozhovoru pro MF Dnes:
- Co motivuje rockového milionáře vašeho kalibru k tomu, aby natáčel nové desky a vyjížděl na turné?
* Myslím, že za každého člověka mluví jeho práce. A pro mě je práce nutnost i požitek. Samozřejmě že nepracuju proto, abych vydělal víc peněz nebo abych byl ještě slavnější a úspěšnější. Pracuju, protože mám rád muziku. Žene mě naprosto stejná touha jako v době, kdy mi bylo patnáct - touha psát písničky, hrát a zpívat v kapele, touha koncertovat. Netvrdím, že sláva a peníze nejsou příjemné, ale nedotýkají se podstaty mé osobnosti.
- Byly někdy drogy "spoluautory vašich desek?
* To vám přece neřeknu! Myslím ale, že je dobře, že se po natáčení nedělají podobné testy jako v atletice. Jinak bychom se už před třiceti lety dočetli v novinách, že Seržant Pepper byl doživotně diskvalifikován z regálů gramprodejen, protože Beatles brali LSD.
- Vyrůstal jste v přísně katolické rodině. V dospělém věku jste začal praktikovat jógu a stále více se zabýváte i její náboženskou a filozifickou stránkou. Zblízka jste poznal život brazilských Indiánů a ze setkání s nimi vytěžil písničky jako Lithium Sunset, která dokazuje, jak blízko k sobě mají myšlenkové světy takzvaných primitivních kultur a moderního člověka. Jak se všechny tyto vlivy promítají do vašeho světonázoru? Věříte v Boha?
* Jak stárnu, stále víc se zabývám duchovní stránkou života. Budu-li mít štěstí, prožívám teď to, čemu se říká střední věk, ale už dnes si kladu otázky, jaký smysl má pozemský život a co bude po něm. Je to pro mě strašně důležité, protože bych nechtěl umírat ve strachu. V dnešní době mají lidé hrůzu ze smrti, protože takzvaná moderní společnost nedokáže dát jejich životu smysl. Určitě věřím v nějakou vyšší formu inteligence. A věřím, že jako lidské bytosti k ní můžeme získat přístup různými způsoby, například meditací nebo modlitbou. Jsem přesvědčen, že stojí za to tyhle způsoby zkoumat. Nemyslím ale, že je nezbytně nutné dělat to v rámci nějaké organizované církve. Já hledám spásu sám.
- V době, kdy jste hrál se skupinou Policie, jste tvrdil, že aby umělec mohl tvořit, musí trpět. Dnes jste podle vlastních slov šťastný a spokojený jako nikdy dřív. Domníváte se, že je současně možné být šťastný a dělat dobrou muziku?
* Ano, je to možné. Kdysi jsem si opravdu myslel - a dodnes si to myslí mnozí moji kolegové - že tvořit se dá, jen když je člověk permanentně rozervaný, a že když citové krize nepřicházejí samy, je třeba je aktivně vyvolávat. I po letech si dobře vzpomínám na okamžiky bolesti, úzkosti, zloby, na pocity odcizení. Ty vzpomínky jsou tak živé, že by se z nich ještě dnes dala udělat spousta písniček. Ale já už se nemusím programově trápit, abych mohl tvořit. Mojí touhou je teď být šťastný a dělat dobrou muziku.
Petr Nosálek
|
|
Problémy Pro Pana Petra Parmu
Každý se může v životě setkat s problémy, na které sám nestačí. Někteří se je pokusí nejprve zvládnout silou a pak pochopí, někteří vyhledají pomoc hned. Trápí-li vás (či jen zajímá) něco v komunikaci a lidských vztazích, pište či volejte do redakce nebo přímo do Soukromé psychosociální poradny, St. Tenice 1195/A, 686 01 UH, tel. 40518. Ve spolupráci s redakcí Dobrého dne připravuje PaeDr Petr Parma, systemický terapeut a soukromý sociální poradce.
Novoroční předsevzetí
Všichni si dávají novoroční předsevzetí a skoro nikdo je neplní. Není to pokrytecké? Jaký to má smysl...? (David, podnikatel, 29 let)
Já v tom, milý Davide, smysl vidím. A ne malý. Vždyť přece to, že jsem své předsevzetí nesplnil, může znamenat jen to, že jsem na to prostě šel špatně. Ne to, že by cíl, který jsem si stanovil, byl zbytečný nebo špatný. Mně se líbí dávat si předsevzetí (ta, která myslíme vážně) při každé možné příležitosti. Rozumím tomu jako naší snaze nad sebou přemýšlet, hodnotit se a podle toho si stavět cíle, jak se dál rozvíjet. A jen tak mimochodem, Davide, jak víte, že skoro nikdo svá předsevzetí neplní? Já jsem naopak přesvědčen a veškerá moje zkušenost mi to potvrzuje, že většinu předsevzetí si plníme. Že neplníme buď jen ta těžká, na které sami nestačíme (Nebudu se s manželkou tak hádat....) nebo ta, která uvnitř sebe sama vážně nemyslíme (Musím přestat kouřit! - ale ve skutečnosti k tomu ještě nejsem vnitřně rozhodnut). Abychom svá předsevzetí plnili, stačí možná dost málo. V prvním případě na to nebýt sami a dosáhnout svých cílů s profesionální pomocí.
A v případě druhém vyhledat profesionální pomoc nejlépe taky. Abychom včas zjistili, že své předsevzetí nemyslíme zas tak vážně a nebyli tak zklamáni, že se nám cíle nepodařilo dosáhnout. Proto doporučuji, nejen vám Davide, často nad sebou přemýšlet, hodnotit, čeho jsme už dosáhli a kam budeme směřovat dál a užitečně si stavět užitečné cíle. Myslím, že začátek nového roku je k tomu dobrou příležitostí.
Jak na Nový rok...
Vždycky začátkem každého roku je u nás pěkná otrava. Rodiče, vydatně podporováni naší babičkou, která u nás bývá přes celé svátky, nasazují novoroční teror pod heslem Jak na Nový rok, tak po celý rok. Berou ho doslova a nutí mě s bratrem, abychom ze sebe dělali blbce. Prostě chovali se ideálně - samozřejmě podle jejich představ. Nevíme, co dělat. Když jim hrajeme komedii, cítíme se blbě a když bychom na to kašlali, pokazíme celý Nový rok. Vypadá to, že tomu rčení věří, i když jinak jsou docela normální... Jak z toho ven? (Žaneta, studující, 18 let)
Dobrá novoroční otázka. Dívám se na to asi takhle: Různým rčením, citátům, pověrám, předsudkům nebo i třeba přírodním zákonům věříme tehdy, když je nám to nějak užitečné. Umím si představit, že uvedené přísloví může být pro někoho užitečné. Třeba tím, že v tento významný den nového roku se cítí nějak lépe a chová se pěkněji. Myslím, že právě proto si tolik lidí dává různá novoroční předsevzetí. Možná to tak, Žaneto, berou i vaši rodiče. Určitě je trochu smůla, že vás nutí do chování jenom podle jejich představ, ale to je podle mne tak trochu naše národní tradice. Vzájemně se ovládat a manipulovat. Umím si představit, že by mohlo být užitečnější se všichni společně domluvit, že ten a ten den si dáme záležet na tom, abychom se k ostatním chovali mile a respektuplně. Každý podle svých možností. Asi by bylo přímo krásné, kdybychom potom ty druhé, i když se nebudou chovat podle našich představ, brali tak, že dělají co umějí a mohou, aby byli milí.
Zkuste si, Žaneto, tuto letošní první poradnu vystřihnout a společně si ji s rodiči přečíst pár dní před koncem roku. Co když třeba příští Nový rok dopadne lépe...? A děkuji vám, Žaneto. Inspirovala jste mě k prvnímu letošnímu zamyšlení na závěr. A to je dobře. Protože jak na Nový rok...
K zamyšlení na závěr:
Každý z nás v každém okamžiku svého života dělá jenom to nejlepší, na co v tom okamžiku má.
(systemická teze) |
|
| |
