Číslo: 10
06.03.2000
Článků: 86

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Rozhovor týdne
Zeměpis





Rozhovor týdne
Ten dělá to a ten zas tohle

Jiří a Petra nám v redakci předvedli, jak se dostat z pětikilových pout
Jiřího Hadaše, učitele na Základní škole Velehrad, a Petru Chybíkovou, která je v současné době mateřské dovolené se dvěma dcerami, spojuje již sedm let společný koníček - iluze a magie. Kouzelníka a jeho partnerku můžete v současné době na pódiu spatřit v latexovém oblečení ve stylu sado - maso, neboť právě to je námětem jejich nové iluze Domina a její otrok. O magii a nejen o ní jsme se rozhodli s Jiřím Hadašem popovídat.

Kdy jsi začal s kouzlením?
"Už ve školce, když mi byly čtyři nebo pět let a s hrdostí můžu říct, že už v té době jsem byl profesionál, protože jsme za vystoupení brali dvacet korun. Ke kouzlení mě a mého bratra přivedl otec Jaroslav, který je samouk a ze začátku nás k tomu musel nutit. Naše první triky byly se šátky, provázky, kartami a nafukovacími balónky. Postupně jsme se stávali zručnějšími a na základní škole jsme proměňovali bílé králíky na černé a nechávali je zmizet. V osmé třídě nám otec vymyslel naši první iluzi, kdy jsem bratra zavřel do papírové krabice od pračky a probodával ji kordy. Krabice byla za chvíli tak opotřebovaná, že se nám při jednom vystoupení rozpadla na jevišti a diváci mohli vidět mého bratra, jak sedí na vozíku a zoufale třepe nohama. Na střední škole jsme přestali spolu vystupovat, protože jsme studovali každý jinde, a já si tehdy našel novou partnerku, která se mnou pracuje s menšími přestávkami 7 let."

Proč ses vlastně rozhodl věnovat kouzlení profesionálně? Bylo to kvůli rodinné tradici?
"Já o sobě říkám, že jsem tak trochu exbicionista, jinak bych se na pódium asi neodvážil. Baví mě lidem ukázat to, co oni neumí, co je pro ně nové. Svou roli v tom hrají i peníze, protože při dnešním stavu ve školství si jako učitel moc nevydělám."

Co ve své více než dvacetileté kariéře považuješ za největší úspěch?
"Každopádně účast na Mistrovství světa v Drážďánech v roce 1996, kde jsme s otcem předvedli komickou magii se slováckými prvky nazvanou 2 Ogars. Jak jsme se umístili však netuším, protože v každé kategorii byli vyhlášeni pouze první tři. Myslím si, že do pátého místa jsme skončit mohli."

V únoru jsi získal prvenství na Mistrovství republiky v moderní magii v kategorii originality. S čím jsi tam vystupoval?
"Oficiální premiéru tam mělo naše nejnovější číslo z oboru escapologie (z angl. slova escape = únik) Domina a její otrok, ve kterém mě partnerka Petra nejdříve spoutá pětikilovými řetězi, z nichž se sám vyvleču stejně jako ze svěrací kazajky. Vrcholem našeho vystoupení je to, že mě Petra "uvězní" ve speciálním rámu a zatahuje kolem něj závěs. Právě v tom okamžiku dochází k záměně, kdy já jsem vysvobozen a ona je v něm připoutaná."

Kde bereš inspiraci pro svá vystoupení?
"Těžko říct, asi mě musí políbit múza. Konkrétně podstatu čísla Domina a její otrok jsem nosil v hlavě dva roky. Teprve později jsem přišel na to, že by bylo nudné, kdyby partnerka měla na sobě večerní róbu a já smoking. Určitou inspirací jsou pro mě i mé vzory jako jsou Siegfried & Roy nebo třeba Harry Houdini, zakladatel escapologie, který zahynul při předvádění úniku ze zavřené nádoby plné vody. My se však nesnažíme jen kopírovat ostatní iluzionisty, chceme být osobití, do každého vystoupení dáváme kus sebe."

Co to pro tebe znamená patřit mezi nejlepší české iluzionisty?
"Je to pro mně především motivace, abych se neustále zlepšoval. Teď musí mít moje vystoupení vysokou úroveň, nesmím usnout na vavřínech. Je potřeba vymýšlet nové iluze, abych mohl naše prvenství za čtyři roky obhájit."

Čeho bys chtěl v magii ještě dosáhnout?
"Neskromně řečeno stát se přímo Mistrem republiky. Bude to ale těžké, neboť jsou u nás upřednostňováni především ti, jenž se zabývají všeobecnou magií a manipulací. S iluzí a komickou magií se to ještě nikomu nepodařilo."

Kouzlením se zabýváš ve volném čase. Větší část dne trávíš s dětmi ve škole. Dají se tyto dvě profese skloubit nebo některou upřednostňuješ?
"Myslím, že se skloubit dají. Když chci děti něco nového naučit, motivuji je tím, že jim za odměnu předvedu kouzlo. Učitelování mě velmi baví, je přece skvělé vědět, že jsem děti naučil číst, psát a počítat. Výhoda je taky v tom, že dopoledne jsem ve škole a večer mám volno. Můžu se tak věnovat kouzlení. Žádnou profesi však neupřednostňuji, baví mě obě stejně."

Přemýšlel jsi někdy o tom, že bys přestal učit a živil se pouze kouzlením?
"Uvažoval jsem o tom před třemi lety, když jsem dostal nabídku účinkovat tři měsíce na výletní lodi, která plula kolem Kanárských ostrovů. Podmínkou však bylo umět anglicky, neboť náš program mělo doprovázet mluvené slovo. V té době jsem se anglicky ještě neučil, takže jsem musel odmítnout, v současné době by to takový problém nebyl. Já osobně si myslím, že pokud je mi taková příležitost souzena, přijde ještě jednou."

Tvůj otec Jaroslav je také ve vašem oboru velice uznávaný. Kritizuje tě někdy?
"Abych pravdu řekl, můj otec je jeden z největších kritiků, jaké znám. Když nacvičujeme nějaké nové číslo, vždycky mu je před premiérou ukážeme a on nám vyčte každou chybu, kterou jsme udělali. Na druhou stranu jsem tomu rád, protože má přece jen větší zkušenosti než já."

Na co v současné době věnuješ nejvíce energie?
"V květnu letošního roku bychom s otcem chtěli v Uh. Hradišti uspořádat kouzelnickou show, ve které by vystoupili naši nejlepší iluzionisté. Snažím se, aby tady účinkoval velice dobrý iluzionista Karel Bušina, jenž má velice podobný program jako David Copperfield. Nejdůležitějším úkolem bude sehnat dostatek sponzorů. Nechtěl bych, aby to dopadlo jako před několika lety, kdy se jistý pan Schneider snažil podobnou show ve velkém stylu organizovat po celé republice. Dopadlo to tak, že až od sponzorů vybral peníze, vystoupení byla zrušena. Poškodil tak naše jméno, protože jsme byli uvedeni na plakátech. Já však věřím, že nám se vše povede a že lidé budou mít možnost shlédnout to nejlepší, co česká magie nabízí."
Text: Michaela Křížová
Foto: Pavel Paška a archív







Zeměpis
Jak se žije v Sušicích

Kaple sv. Panny Marie byla postavena v˙r. 1926 jako přístavba zvonice
Obec Sušice leží v˙severovýchodní části okresu Uherské Hradiště na silnici mezi obcemi Huštěnovice a Traplice v˙mírně zvlněné krajině v˙údolí Jankovického potoka. Sušice jsou snad nejstarším sídlem nejen v˙okrese, nýbrž i v˙kraji. Svědčí o tom nálezy neumělých výrobků z˙nejstarší doby kamenné. Datum založení Sušic na místě někdejšího staroslovanského hradiště lze klást do 1. poloviny 13. století, a to po založení Kudlovic a Traplic. Zakladatel se jmenoval Such. Byl to zeman a na místě hradiště si vybudoval tvrz, která v 15. století zanikla. Její zbytky, okrouhlý kopeček s˙dvojitým valem, byly objeveny při archeologickém průzkumu v˙zahradě dvora v˙části Vinohrádek. První písemné zmínky lze doložit rokem 1344, kdy Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, věnovala v˙tomto roce lán v˙Sušicích velehradskému klášteru. V˙r. 1464 tamní dvůr a mýto bylo součástí buchlovského statku. V˙r. 1663 byla celá obec vypálena. V˙r. 1843 měly Sušice 37 domů se 181 obyvateli. V˙obci je kaple sv. Panny Marie, která byla postavena v˙r. 1926 jako přístavba zvonice, postavené v˙r. 1918.

Žáci do škol stále dojíždí
"Do roku 1911 chodily sušické děti do školy v˙Kudlovicích. V˙r. 1911 byla v˙Sušicích postavena školní budova, škola však byla jednotřídní. Po dalších osmadvaceti letech byla vybudována přístavba školy. Ve škole se podle počtu dětí vyučovalo buď v˙jedné, nebo ve dvou třídách," říká ing. František Otrusiník (*1942), který byl od r. 1990 v˙obecním zastupitelstvu a od r. 1992 Sušicím starostuje. "V roce 1979 byla výuka ve škole ukončena a od té doby naše děti dojížděly do škol v˙okolních vesnicích nebo do speciálních škol v˙Uherském Hradišti. Pokus o otevření školy byl neúspěšný. V˙r. 1976 byla dána do užívání mateřská školka, kterou se snažíme udržet v˙chodu i při nižším počtu dětí."

Vodovod a plynovod máme
Sušice ztratily svou samostatnost v˙r. 1980, kdy byly připojeny k˙obci Huštěnovice. Toto připojení však nebylo pro Sušičany moc vhodné. V˙r. 1990 se Sušice opět staly samostatnou obcí a v˙témže roce bylo zvoleno první zastupitelstvo. Do té doby byla v˙obci vybudována elektrická síť, částečná kanalizace, chodníky a místní komunikace. Proto hlavním cílem prvního zastupitelstva bylo vybudovat vodovod a plynovod. "Pro tak malou obec jsou to finančně velmi náročné akce, takže obec uvítala nabídku okolních obcí k˙založení sdružení obcí. Tak vzniklo sdružení obcí pro výstavbu vodovodu Babicko (Babice, Huštěnovice,Traplice, Sušice, Kudlovice) a sdružení Chřibsko (Traplice, Sušice, Kudlovice) pro výstavbu plynovodu. Výstavby byly úspěšně dokončeny. V˙r. 1997 proběhla kolaudace plynových řádů a v˙r. 1998 vodovodní sítě. Nejnáročnější bylo získávání finančních prostředků," upřesnil starosta. Obecní budovy plynofikovány nejsou, proto je pro letošní rok naplánována plynofikace školních budov a hasičské zbrojnice. Obecní úřad je vytápěn akumulačními kamny - plynofikovat se nebude.

Mladé rodiny versus výstavba
I přesto, že územní plán rozvoje obce Sušice obsahoval dostatek prostoru pro zástavbu, obec již provedla několik změn územního plánu, neboť zájemců o stavební pozemky přibývalo. V˙loňském roce začala výstavba v˙části Nová ulice, kde obec začala s˙budováním inženýrských sítí. Spoluúčastnila se na výstavbě rozvodů nízkého napětí, provedlo se položení řádů plynu a vody. V˙tomto roce se počítá s˙výstavbou plynových řádů v˙oblasti silnice na Huštěnovice.

Co starostu mrzí nejvíce?
"Mrzí mne dvě věci. Že si obec z˙finančního hlediska nemůže dovolit mít starostu jako uvolněného funkcionáře. Obec totiž nedostala na plynofikaci žádnou dotaci, takže si musela udělat úvěr, který bude osm let splácet. Druhá věc, která mne mrzí, je skutečnost, že po vybudování vodovodu jsou odběry vody hrozně nízké a Sdružení splácí úvěr z˙tržeb. Obec tak doplácí kolem 120 tisíc ročně z˙rozpočtu (v závislosti na výšce tržeb)."

Nemáme však jenom trápení
"Těší mne, že za dobu mého působení ve funkci starosty se nám podařil v˙obci vybudovat jak vodovod, tak plynovod a v˙součinnosti s˙Telecomem byly zavedeny telefony pro většinu občanů. Nebyla to práce lehká, protože veškeré akce vyžadovaly hodně času jak na přípravu, tak i na provádění práce."

Sbor dobrovolných hasičů
Po častých požárech v˙r. 1925 byl téhož roku založen Sbor dobrovolných hasičů. V˙r. 1926 bylo započato se stavbou hasičského skladiště na návsi a zakoupena čtyřkolová stříkačka. V˙současnosti sbor čítá 36 činných členů a 6 členů mládeže. Pravidelně se zúčastňuje okrskového kola soutěže v˙požárním sportu. Družstvo mužů se v˙posledních deseti letech pravidelně umísťuje na předních místech. Již dva roky působí ve sboru družstvo žen, které i přes svůj mladý věkový průměr dosahuje dobrých výsledků v˙okrskových a okresních soutěžích v˙požárním sportu, příležitostně se také zúčastňuje i pohárových soutěží pořádaných Okresním sdružením. "V˙r. 1999 jsme provedli částečnou opravu požární zbrojnice, aby mohl sbor pracovat v˙přijatelných podmínkách. SDH provádí represi (pravidelnou údržbu výzbroje a výstroje, ustanovuje zásahové jednotky, zabezpečuje jejich proškolení a vycvičení), prevenci (provádí preventivní kontroly v˙obci, zřizuje ohlašovnu požárů, zabezpečuje jejich aktualizaci a proškolení) a v˙neposlední řadě se stará také o kulturu (masopustní průvod masek, Dětský den ve spolupráci s˙ObÚ a zájmovými složkami v˙obci, předvádí starou ruční stříkačku z˙r. 1926)," vyjmenovává starosta.

Sportovní areál udržujeme
Tělovýchovná jednota - oddíl kopané byl založen v˙r. 1962. Téhož roku se začalo se stavbou šaten a fotbalového hřiště. Aktivita výboru i členů se zaměřuje převážnou měrou na vytvoření dobrých podmínek pro soutěžní činnost oddílu kopané. Mužstvo hraje úspěšně ve III. třídě okresní soutěže. Dále je činnost zaměřena na údržbu zařízení velkého sportovního areálu, který slouží k˙pořádání kulturních a sportovních akcí v˙obci. Konají se zde dětské dny, taneční zábavy a jiné společenské akce.

Sadbu i osivo zajišťuje svaz
Činnost Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu spočívá v˙zajišťování provozuschopnosti zahrádkářského nářadí, které zapůjčuje členům i ostatním občanům. Svaz zajišťuje také pro občany sadbový a osivový materiál.
Text: Jana Hlavačková
Foto: Pavel Paška







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund