Číslo: 12
20.03.2000
Článků: 82
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Ten dělá to a ten zas tohle
Jak se žije v Boršicích u Blatnice
Ten dělá to a ten zas tohle
Dne 25. února 2000 vystoupil na první místo v anketě Nejlepší sportovec desetiletí
Narodil se v˙roce 1972. V˙roce 1994 obsadil sedmé místo na Mistrovství světa, v˙roce 1995 třetí místo na ME. Rok 1996, kdy jel naposledy v˙deblu, obsadil sedmé místo na MS, v˙roce 1997 pak místo páté. Rok 1998 mu přinesl sedmé místo na C2, čtvrté místo na Mistrovství světa a také světový pohár. Loňský rok rovněž nebyl neúspěšný: sedmé místo na Mistrovství Evropy a deváté místo na Mistrovství světa. 25. února 2000 vystoupil na první místo v˙anketě Nejlepší sportovec desetiletí. Zdálo by se, že svět sportu se hemží jen samými úspěchy, slávou a penězi. Na skutečnou podobu vrcholového sportu jsme se zeptali jednoho z˙našich nejlepších kanoistů, sympatického Zbyňka ONDRAČKY z˙Ostrožské Nové Vsi.
Jak vypadá opravdový trénink?
"Přes zimu hlavně plavu, posiluji, běhám na suchu nebo na běžkách. V˙létě kromě posilování a běhu jezdím na kole. Kromě tréninku je ale také velmi důležité zdraví, dobrá loď, která musí člověku sednout a musí být z˙dobrého materiálu. Nezastupitelnou roli hraje také samozřejmě dobrý sponzor."
A jak se hledá sponzor pro kanoistiku?
"Špatně. Nicméně musím říci, že jsem měl štěstí na dobrého sponzora, pana Erbena z˙Rýmařova a jeho firmu Ekometal recykling, s.r.o.Sponzoruje mne již od roku 1994 a bez něj bych kanoistiku nemohl dělat na vrcholové úrovni. Je to můj sponzor číslo jedna. Ale podporuje mne také Obecní úřad Ostrožská Nová Ves (od roku 1997) a loni také firma Tufír pana Šlosara. Potřeboval bych však ještě sponzora, který by mi zdarma poskytoval doplňkovou stravu, kterou každý sportovec nutně potřebuje."
Byl jste vyhlášen sportovcem desetiletí. Jak tento fakt změnil Váš život?
"Nijak. Abych řekl pravdu, ankety neberu. Považuji je za nespravedlivé, neboť srovnávají nesrovnatelné sporty. Ale na druhou stranu mne to samozřejmě těší."
Kdo Vás vůbec ke kanoistice přivedl?
"Můj otec. Dělal totiž trenéra a od malička mne brával s˙sebou do loděnice, učil mne pádlovat a začal mne i trénovat. Od deseti let jsem začal dělat kanoistiku závodně. Mým druhým trenérem byl Miroslav Čapek, který byl jediným a posledním profesionálním trenérem v˙Ostrožské Nové Vsi. Ve čtrnácti letech jsem odešel do Prahy, do Střediska vrcholového sportu Dukla Praha. Zde jsem trénoval u pana Odvárka a mistra světa Jiřího Vrdlovce. Po vojně jsem se vrátil domů. Zpočátku jsem však dělal rychlostní kanoistiku, ke konci vojny jsem okusil maratón a u toho jsem zůstal do dneška."
Jaký je mezi tím rozdíl?
"Rychlostní závod je na 200, 500 a 1000 metrů. Závod na 1000 metrů trvá čtyři minuty. Loď váží okolo 16 kg. Při maratónu se jede až 40 kilometrů, závod trvá i přes tři hodiny, loď váží okolo 10 kg. Na maratón se musí více trénovat, dělají se tzv. přeběhy (běhá se s˙lodí). Navíc jezdíte buď v˙singlu nebo v˙deblu. Při singlu jezdí závodník sám, v˙deblu jezdí ve dvou. Dříve jsem jezdíval v˙deblu s˙Pojezdným, ale ten pak přešel na krátké tratě a odešel do Prahy. Od roku 1997 tedy jezdím singl, ale kdybych našel vhodného partnera, raději bych volil opět debl."
Jaký je Váš názor na dopingové testy?
"Testy na doping by měly být podle mne daleko přísnější. Měly by se kromě vzorků moče odebírat také vzorky krve, protože z˙krve se dá zjistit víc. Na mezinárodních soutěžích se testy dělají téměř pokaždé. A pokud je mi známo, z˙maratónců ještě nikdo neužíval zakázaný doping. V˙rychlostní kanoistice však už nějaké případy byly."
S˙Vaší neméně sympatickou manželkou čekáte v˙blízké době rodinku. Jak Vaše časové a konec konců také zdravotní zatížení přijímá?
Manželka mi ve sportu hodně fandí, zatím se mi nestalo, že by mě v trénminku nějak omezovala. Je kanoistika sportem, který budete svým dětem rozmlouvat nebo je v˙něm budete naopak podporovat? Pokud se pro kanoistiku rozhodnou, tak je rozhodně budu podporovat, ale určitě je do sportu nutit nebudu.
Jaký je Váš sen o budoucnosti?
"V kanoistice bych chtěl ještě dosáhnout světové medaile. Pokud myslíte dobu, kdy již kanoistiku nebudu moci dělat, pak je mým snem to, aby moje rodina byla zdravá a abych měl nějaké dobré zaměstnání." Zbyněk Ondračka (Sportovec desetiletí, desáté místo v˙anketě Nejlepší sportovec roku 1999), Vít Pjajčík (třetí místo v˙anketě Nejlepší sportovec roku 1999, kategorie trenérů mládeže), Pavel Kusák (druhé místo v˙anketě Nejlepší sportovec roku 1999, kategorie jednotlivců). Tři úspěšní kanoisté z˙Ostrožské Nové Vsi. Čím to? "Nevím. Podmínky pro kanoistiku v˙Ostrožské Nové Vsi totiž nejsou nijak valné. Je zde dobrá voda. Ale v˙loděnici (která značně utrpěla při záplavách) nebyl ještě v˙loňském roce zaveden elektrický proud. V roce 1997 byly záplavy a vloni loděnice navíc vyhořela. I když se vedení oddílu v čele se správcem panem Ťokem hodně snaží, jsou tyto dvě tragédie v areálu Kanoistiky hodně poznat."
Text: Jana Hlavačková
Foto: Archiv DDS
Jak se žije v Boršicích u Blatnice
Kostel svaté Kateřiny
Na kolonizační původ ukazuje místní název, který souvisí s˙Borešem (Boreš-ice) z˙Rýzmburka. V˙r. 1348 zde bývala tvrz, není však zcela jednoznačné kde. Podle I. L. Červinky mohla stávat na kopci Hradišťku, podle J. Daněčka z˙Boršic rovněž tam nebo v˙obci v˙místě kanceláří bývalého JZD nebo v˙Hájku nad obcí, případně v˙trati Chrástky. Tvrz zanikla nejspíše v˙období husitských válek. Hradišťko je vzdálené 3 km jižně od Boršic a zachovaly se tu valy až 4 m vysoké a příkopy. Pochází odtud středověký archeologický materiál. Pod MŠ se nachází mohutný klenutý sklep, v˙Hájku jsou zbytky valů, stejně tak v˙Chrástkách. V˙r. 1592 bylo v˙Boršicích 92 usedlíků (v tom tři mlýny). V 17. století postihly obec válečné hrůzy, zejména velmi zhoubně působily vpády v˙r. 1604 a 1605, 1704 a 1705. V˙r. 1663 byla celá obec vypálena, část obce zničena požárem též v˙r. 1683. V˙r. 1675 bylo v˙obci 49 pustých domů (z˙celkového počtu 96 domů). Situace se zlepšila teprve v˙první polovině 18.století. Podle olomoucké matriky zde žilo v˙r. 1775 celkem 682 dospělých a 925 dětí česky mluvících. Boršice tedy měly 1607 obyvatel.V r. 1831 a 1866 vypukla v˙obci cholera. V˙současnosti mají Boršice 852 obyvatel.
Sláva Boršic u Blatnice
Obec proslavil tzv. Boršický kancionál, který psal a maloval v˙letech 1727 - 1733 boršický kantor Martin Pomykal. Výzdoba kancionálu je vzácným a cenným dokladem k˙dějinám moravské ornamentiky. V˙obci také tvořil malíř Vincenc Plesnivý (1879 - 1944).
Něco z historie naší obce
Za okupace přešlo v˙noci z 2. na 3. září 1944 celkem 17 mladých mužů na Slovensko a účastnilo se tam partyzánských bojů; nakonec se vraceli domů a ukryli se v˙bunkru nedaleko vesnice. Zradou byl jejich úkryt prozrazen, 24. prosince 1944 byla vesnice obklíčena a 7 partyzánů bylo zatčeno; 6 z˙nich zahnulo v˙nacistických věznicích. Obec byla osvobozena 26. dubna 1945 v˙podvečerních hodinách, urputně se bojovalo zejména o návrší Jasenová. V˙bojích padlo pět vojáků Rudé armády. Do pohraničí odešlo z˙Boršic po válce na Svitavsko a Valticko 176 osob.
Fotbalisté jezdí do Hluku
"S kulturním vyžitím to mají naši obyvatelé těžké. Do divadla musí jezdit až do Uh. Hradiště, do kina chodívají do Uh. Hradiště, Hluku nebo Veselí. Uspořádali jsme Vánoční koncert, na němž hrál dětský orchestr Kosenka Domu dětí a mládeže z Hluku, ve kterém účinkuje také pět mladých muzikantů od nás. Byla však velmi nízká účast obyvatel. Se stejným nepochopením se setkal slovenský divadelní soubor se svým představením z˙vesnického prostředí. A jelikož u dětí již není taková znalost slovenského jazyka, často ani nepochopili mnoho z˙děje. Pokud se týče sportu, funguje v˙obci Tělovýchovná jednota Sokol (fotbal). Fotbalisté si upravují místní hřiště. Po dobu stavebních úprav a osetí hřiště musí bohužel dojíždět do Hluku. Postrádáme však dětské hřiště. Využívá se prozatím školního "hřišťátka". A tak jedním z˙cílů obecního zastupitelstva pro tento rok je právě výstavba nového dětského hřiště. Dále je poptávka po posilovně - mladí lidé musejí do posilovny dojíždět do Blatnice a do Veselí nad Moravou. V˙této souvislosti bychom uvítali soukromníka, který by byl schopen zřídit a provozovat zde posilovnu. Bohužel se nám prozatím nepodařilo najít ani vhodný prostor k˙jejímu zbudování."
Kontejnerů je pořád málo
V˙obci se nachází prozatím jeden sběrný dvůr, který je však třeba ještě oplotit ze strany u potoka. Jinak jsou v˙obci čtyři kontejnery na sklo a dva další na plasty. "Avšak při dnešní poptávce potravin v PET obalech se dva kontejnery jeví jako nedostačující. Do budoucna tedy uvažujeme o pořízení dalších. Dále nabízíme občanům jeden kontejner na kovový odpad a další na hrubý domovní odpad. A samozřejmě také jednou dvakrát za rok sbíráme nebezpečný odpad, který se musí likvidovat odděleně od odpadu ostatního (televizory, počítače, zářivky, rádia, chemikálie a podobně)."
Děti se mohou těšit na hřiště
"V r. 1997 se téměř celá obec plynofikovala. Bez plynové přípojky zůstaly jen průmyslové objekty nad hřbitovem, pro které byl proveden rozvod STL v lonském roce a několik domácností, které z˙různých důvodů nepocítili potřebu se plynofikovat. Postupně však i tyto přecházejí na plyn. Po provedení plynofikace, položení nových kabelů Telecomu zůstaly rozbité chodníky a některé místní komunikace. Postupně se je snažíme rekonstruovat. Bohužel celou situaci komplikuje vodovod, který byl v˙obci položen v˙roce 1948. Jeho potrubí vede pod místními komunikacemi a často je třeba rozbít silnici kvůli opravě. I když po opravě dojde k úpravě silnice, nikdy již tato není zcela v˙původním stavu, opravy se propadají," stýská si starosta. A na co že se mohou obyvatelé Boršic těšit? Určitě k˙jejich radosti přispěje úprava prostranství hřbitova a tím pádem úbytku bláta na botách jeho návštěvníků. Dále se mohou maminky s˙dětmi těšit na již zmiňované nové dětské hřiště a těšit se může i ta část obce, která prozatím nemá kanalizační síť, jelikož projektová dokumentace dokončení kanalizace v˙obci je již také na světě. Dalším plánem obecního zastupitelstva je úprava prostranství mezi MŠ, Obecním úřadem a Kulturním domem (částečná rekonstrukce veřejného osvětlení a přdláždění chodníků). "Je však třeba mnohem více. Například vybudovat záchytný systém dešťových vod.
Stálý lékař občanům chybí
"Naše zdravotní středisko by si určitě zasloužilo větší pozornost. V˙současnosti k˙nám dojíždí 3x týdně obvodní lékař (Boršice, Slavkov, Hor. Němčí), který ordinuje často ještě o půl osmé večer! Pro lidi dělá skutečně hodně, ale i tak někteří občané (jistě ne neprávem) volají po ordinaci celodenní. Samotná budova zdravotního střediska pochází z˙r. 1966 a tak ve výhledu je třeba počítat i s˙tímto faktem," uzavírá rozhovor Karel Petrů.
Text: Jana Hlavačková
Foto: Pavel Paška a L. Mller
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
