Číslo: 24
15.06.1998
Článků: 73

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Podnikání
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


Budou to moje poslední volby?
Kalendárium
Změny v celní legislativě!
Móda na zámku
Vanilla trochu jinak. Vanilla z druhé strany!
Pozvánka k volbám
Volte nejmenší zlo
Úvaha nejen předvolební





Budou to moje poslední volby?
Patřím k dříve narozeným a dobře si pamatuji všechny svobodné i nesvobodné volby od druhé války. Už ty první v roce 1946 nebyly demokratické, poněvadž omezovaly počet stran. Komunisté slibovali nejvíce, společnost vykořisťovatelů a vykořisťovaných a blahobyt všech.
Dostali 38% hlasů a to byla zelená k totalitě. Druhé volby, předčasné v roce 1948 byly už jen plebiscitem, buď komunismu, nebo demokracie. Národ jako celek zkoušku dospělosti nesložil. Poslanec za KSČ František Mráz v Uh. Brodě sliboval doslova: Když nás zvolíte, budeme se mít lépe než v Americe, dělníky nebude nikdo vykořisťovat, zemědělci se budou mít líp než farmáři a důchodce budeme chovat jak v bavlnce! Až dodatečně jsem si uvědomil, že říkal My, ne Vy. Tím myslel těch 10 na balkoně.
Také svobodné volby se připravovaly na podzim 1968. Nedošlo k nim. Ti, co nedělali, si pozvali internacionální pomoc, aby nás přesvědčila, že bez nich a komunismu zemřem hlady. To nebyla starost o národ, ale o vlastní koryta. 20 let se zase nevolilo, to bylo jenom nedemokratické schvalování normalizace. Čtvrté volby v roce 1990 byly jenom plebiscitem proti komunismu. Poté volby byly už zase ve znamení slibů. Anonymní ODS slibovala rychlou prosperitu, ale zapomněla na právo a spravedlnost. Umožnila doslova rozkrádání národního majetku (viz Kladno, Kožený aj.) a to, že pravda a láska u nás nezvítězila, ví v této zemi každé malé dítě.
A já stojím znovu před volbami předčasnými. Budu-li na živu a toto nynější bezpráví se nezmění, už nebudu mít žádnou volbu. Denně, když se dívám na televizi, je mi těžko u srdce. Vraždy, násilí, loupeže, podvody a bezpráví jsou převážnou náplní televize. Jistě, to se děje i jinde, v žádném případě však tak beztrestně jak u nás. A čeho se bojím nejvíce? Nezodpovědnosti politiků vůči občanům a jejich zneužívání imunity a anonymity. Poctiví lidé, věřím, že je jich většina, obrací peněženky, aby mohli zaplatit teplo, světlo, nájem a živobytí. Jakou šanci mají tito lidé proti špinavým penězům? Za špinavé všechno, za čisté málo. A není náhoda, že právě teď před volbami strany nabízejí voličům menší daně, jiní větší důchody, další levnější nájemné.
Žádná z těchto stran však nemá za cíl v první řadě se vyrovnat s minulostí, ne pomstou, ale spravedlností a s čistým stolem začít znovu. Pokud budou ODS i další bez citu prosazovat jenom prosperitu bez spravedlnosti, budou je volit všichni ti, kteří těží z komunismu, ti, kteří získali většinu národního majetku (bez vlastního přičinění, např. podvodem) převážně největší nomenklaturní kádry (na ty menší už se nedostalo) a ti, kteří se budou bát, aby případným průvanem v parlamentu o něj nepřišli. Ve Švýcarsku ( a to je skutečná demokracie) se musí občan ještě za 20 let prokázat zákonností nabytého majetku. Proto vás, vážení spoluobčané, prosím, než přijdete k urnám, sedněte a přemýšlejte. Bez větru se bylina nepohne. Jenom takovou budeme mít vládu, jakou si sami zvolíme! Říkat, že jsou všichni stejní, je jenom zklamání sama sebe!
Chceme-li, aby naše děti a další generace žily lépe, musíme pro to něco udělat. Třeba přemýšlet. Tyršovo heslo bylo: Tam svět se hne, kam síla se napře! Chceme-li, aby zvítězilo dobro, udělejme pro to něco. DEU, číslo 4, je programem naděje.
S pozdravem váš Josef Lukeš, zakládající člen DEU







Kalendárium
U nás se jméno měsíce června vysvětlovalo různě. Romantičtější duše si je odvozují od červenání plodů, které právě v tomto měsíci dozrávají - jahod, třešní a višní. Také červené růže jsou v této době rozkvětu nejspanilejší. Ti, kteří mají k problému názvu měsíce vědečtější přístup, tvrdí, že souvisí s hmyzem červcem, který se dříve hojně vyskytoval v tomto čase na koříncích chmerku vytrvalého a používal se k barvení látek na krásnou zářivě červenou.
Jahody odedávna typické pro měsíc červen můžeme nyní, díky mrazicí technice a čilému obchodu, jíst čerstvé po celý rok. Ani ty červené růže už nejsou jen červnové, ale můžou nás potěšit, pravda za patřičný obnos, téměř pořád.
Naše babičky ale přesto tvrdily, že ovoce je nechutnější a také nejzdravější v době, kdy u nás dozrává přirozeně. Obejděte tedy zahrádku či trh a podívejte se po jahodách. Je to velmi hodnotné ovoce, které obsahuje nezanedbatelné množství vitamínu C, ale i vitamíny A, K a skupinu B. Navíc pak vápník, fosfor a železo, stravitelné cukry, dost buničiny a volných organických kyselin. Že po nich dostanete vždycky kopřivku? Lehká pomoc. Podávejte je vždycky s mlékem nebo tvarohem, který neutralizuje stopy kyseliny salicylové, která v jahodách je. A jahody se šlehačkou jsou výbornou pochoutkou pro malé i velké.
Po ovoci a po jahodách zvlášť se dobře tráví. Čím tedy zaženeme hlad? Červen nabízí nové brambory. Mají mezi zeleninami téměř výsostné postavení pro spoustu minerálních látek, vitamínů a rostlinných bílkovin. Největším kladem nových brambor je ale značný obsah draslíku, který pomáhá udržovat takzvanou vodní rovnováhu v těle, tj. slouží k vylučování přebytečné vody. To jsou jistě důvody k tomu, abychom nové brambory do svého červnového jídelníčku určitě zařadili.
Elen Sladká







Změny v celní legislativě!
Uh. Hradiště - Okresní hospodářská komora pořádá seminář: Celní řízení po novele prováděcí vyhlášky k celnímu zákonu s platností od 1. července 1998. Přednášet bude JUDr. Otakar Krátký, přední odborník na celní právo z GŘC (spoluautor vyhlášky). Koná se 22. června 1998 od 9.30 hodin v zasedacím sále Školského úřadu (Na Morávce 1037) Uherské Hradiště. Přihlásit se lze na úřadě OHK Uh. Hradiště tel.: 0632/557 8449, 555482.
Ing. Jiří Zezulák, ředitel OHK







Móda na zámku
Buchlovice (Mac) - Klub kultury Uh. Hradiště ve spolupráci s Památkovou správou a Obecním úřadem v Buchlovicích si vás dovoluje pozvat v neděli 28. června v 16.00 hodin na módní přehlídku.







Vanilla trochu jinak. Vanilla z druhé strany!
Tímto příspěvkem chci zareagovat na různé články v tisku a taky na pořad TV Nova - Na vlastní oči a v rádiu na stanici PRAHA dne 1.6. 1998.
Sám jsem osobně panu Radku Johnovi napsal dopis, kterým jsem ho mimo jiné pozval na celostátní setkání Vanilly 2. a 3. května v Praze. Byli zde přítomni dva ze spolumajitelů firmy - pánové SCHEPEIT a WESSIL. Paní Pinkasovou emailem z ředitelství v Holandsku byla přizvána i Česká televize. Tak jako mně doposud nikdo neodpověděl, tak se ani nikdo z těchto médií setkání nezúčastnil. Ještě taková maličkost: americká novinářka na TV Nova mluvila po celou dobu lámanou češtinou a v rádiu na stanici PRAHA mluvila perfektně česky. Podle zabarvení hlasu se jedná o jednu a tu samou osobu. Proto se ptám. Jsou to seriózní a důvěryhodná média?
VANILLA je obchodní společnost, která, mimo jiné, obchoduje ve velkém s počítači japonské značky Toshiba. Zde vzniká zajímavý obchodní rabat, ze kterého jsou placeny odměny za naši spolupráci. Počítejte se mnou. Vložím 80 franků. Počítač zvláštním způsobem seřadí 14 těchto kontraktů = 1120 franků. Výdělek je však 1700 franků. Kladný rozdíl 580 franků jistě nespadl z nebe.
Vanilla je akciová společnost. S akciemi obchoduje na největší burze světa NASDQ na Wallstreetu. Vanilla má DREAMFACTORY - což je program pomoci pro tělesné a mentálně postižené děti po celém světě. Sem je určeno 10% z ročního obratu firmy. O Vanille se dočtete v celosvětovém vydávaném ekonomickém časopise NETWORK PRESS. Dne 5. června 1998 zahájila činnost Banka Vanilla. Celosvětové setkání se uskutečnilo v Thajsku.
Veškeré tyto věci a pohyby peněz máme možnost kontrolovat na Internetu. Toto vám neumožňuje žádná banka ani spořitelna, i když tam mají klienti daleko větší částky.
Stanislav Straňák







Pozvánka k volbám
Vážení občané, co nevidět budete mít možnost opět spolurozhodovat o této zemi a svém životě. Vím, že mnozí z vás tuto možnost moc nevítají, protože jste zklamaní a cítíte se podvedeni. Byl vám slibován ráj na zemi, tentokrát v pravicovém střihu, a vy zjišťujete, že jen pouze pro některé. Jistě se vám dostal do rukou program ČSSD. Přečtete si jej a zamyslete se, zda to není východisko pro vaši situaci. Neslibujeme ráj na zemi, ale slušné postavení pro každého občana, úměrné jeho schopnostem a ne ostří jeho loktů. Přemýšlejte a volte změnu, volte ČSSD, volte číslo 7!
Ing. Hana Příleská







Volte nejmenší zlo
Před minulými volbami jsem říkala svým známým: Volte Klause! Umí! Dnes je situace obdobná, ba ještě horší. V politice jsem stálice, proto platí opět: Volte Klause, umí! A nebo ještě lépe: Volte nejmenší zlo. Psáno jest: Jakým soudem soudíte, takovým budeme odsouzeni! To je nebezpečné, to je bumerang. Neodsuzujme příliš starou vládu, zatím ji nemáme s kým porovnat, až tak za 4 roky. Vybřednout z takové šlamastiky, jaká byla před devíti léty, nebylo lehké. Nejhorší byl ale lid, vychovaný podle scénáře, který popisuje jeden ruský klasik ve svém románu. Starý otec leží na kavalci a ptá se svého syna: Kosťo, řekni, že není Boha! Kosťa na to: NENÍ! Otec ulehčeně: To je dobře, tak se může všechno! A s vědomím, že se může všechno, to začalo. Z toho lepší zítřky nemohly koukat a taky to tak dopadlo. To nemohla žádná vláda uhlídat, natož jeden člověk, chudák Klaus!
Socialismus se budoval dobře. Budoval ho lid, vychovaný kapitalismem. Ale kam to dotáhne lid vychovaný socialismem, to je otázka. Karabáč již na něj vzít nemůžeme, to už by zase nebyla svoboda. Je to těžké dilema. Říká se, že příležitost dělá zloděje. Není to pravda. Příležitost jen ukáže, jestli jsi zloděj! Příležitost prověřuje, co v nás skutečně je a co možná ani sami nevíme! Určitá část Slováků jistě blahořečí panu Klausovi, vždyť ukončil jejich věčné sténání: Dosť bolo Prahy!
Ke vstupu do NATO asi tolik: v roce 1968 šel republikou vtip. Jaký je rozdíl mezi Dubčekem a Fidelem Castrem? Fidel zapomněl, že Moskva je daleko a Dubček zapomněl, že Moskva je blízko! Teď děláme dubčekovskou chybu. Průzkumy říkaly, že inteligence a hlavy pomazané byly pro vstup do NATO. Jen aby je selský rozum toho zbytku nezahanbil! Ještě jsou zde Důchodci za životní jistoty. To nám tak ještě scházelo! Ti, kteří jsou skromní a pamatovali na zadní kolečka, neházejme do stejného pytle, ti se k pánům Kremličkům a Stejskalům nepřipojí. Ale typy zmíněných pánů, kteří se nedokázali ozvat a podíleli se mlčením u tvorby důchodů v době před listopadem 1989, to jsou ti, kteří mají důchody zcela vysoké, v minulosti možná všechno utratili, všechno projedli, žili dle hesla po nás potopa a nemysleli na budoucnost svých dětí. Laciné bydlení, laciné rekreace, laciné jesle, školy, o dotacích ani nemluvě.
A teď ještě chtějí, nestydové, třináctý plat! Když si nenaspořili, nemají. A když se jim to nelíbí, ať se podívají na Rusko. Tam uvidí důchod jednou za čas, jestli vůbec, a budou rádi, že jsou rádi.
A proto k volbám s rozmyslem podle pokynu, co je císařovo, dejme císaři. Žádný člověk a žádná vláda nemá na to, aby v krátké době napravila nepořádky, které jsou v naší zemi a vůbec na celé planetě. První prezident T.G.Masaryk řekl po vytvoření naší republiky: Potřebujeme padesát let nerušeného vývoje, abychom byli tam, kde bychom si přáli být již dnes. A tato prozíravá myšlenka platí pro nás v této době dvojnásob.
HA







Úvaha nejen předvolební
Zatraceně rychle se nám přiblížily další volby, tentokrát předčasné, do poslanecké sněmovny. Člověk (volič) už pomalu čas měří vskutku na dobu od voleb k volbám, především díky mediální masáži, hustící do nás neustálé výroky politiků (a ještě častěji pseudopolitiků), aféry, i aférky, skandály, zpronevěry, zneužití pravomocí pořád dokola, až se z toho mnohdy dělá zle od žaludku. Co je ale horší, také politickým stranám (především těm parlamentním) onen skrytý chronometr funguje stejně a tyto žijí od kampaně ke kampani (tedy volební). V tom mezidobí se navzájem obviňují, špiní, pomlouvají, vymýšlejí na sebe různé finty, falšují dopisy i celé spisy, překrucují a bagatelizují výsledky auditu, a to vše za peníze daňových poplatníků. Na opravdovou práci díky těmto aktivitám nemají čas. A dnes po nás chtějí, abychom jim opět dali svůj hlas!
Čas voleb je příležitostí pro občana, aby vyjádřil svůj názor a pokusil se udělat něco pro zvrat neradostného vývoje posledních let, vývoje, který se podstatně liší od toho, jenž jsme si od listopadu 1989 představovali, vývoje, který nevede do Evropy, ale naopak kamsi na Východ, či dost možná ještě někam jinam... Pokusme se tedy na chvíli zamyslet nad tím, co se to dnes ve vysoké politice (a ve společnosti vůbec) děje, co která politická strana splnila (či nesplnila) a kam že to všechno směřuje. Neztrácejme přitom paměť, ale ani odvahu zvolit něco (někoho) nového, něco, co ještě není zkompromitováno, někoho, kdo ještě nebyl přistižen při lži, olupování a mnohdy i darebáctví, přestupujícím zákon!
Jaká že je ta dnešní poslanecká sněmovna? Několikrát se vyznamenala v pravdě parlamentárně. Třeba tím, že jí nebylo ani trochu po chuti omezit (alespoň částečně) zákonem stanovenou poslaneckou imunitu, která je takřka bezmezná. A když už má sněmovna o zbavení poslancovy imunity hlasovat, zachová se zpravidla tak, jako v případě Ivana Kočárníka!
Poslanci si jistě při hlasování opakují:...nezbavovat imunity, nevydávat trestnímu stíhání pokud možno nikoho, neboť příště bych to mohl(a) být právě já! Mohla-li sněmovna sama sebe rozpustit v době, kdy už byl jasný termín předčasných voleb, neučinila tak s argumentací, že může dopracovat a přijmout ještě řadu důležitých zákonů. Jak se ukázalo, pravdu měli ti skeptikové (realisté), kteří varovali, že poslancům jde pramálo o legislativu a potažmo občana, ale že mají na zřeteli především to, aby mohli co nejdéle požívat všech poslaneckých výhod (tedy platů, jízdného, automobilů, telefonů, kancelářské techniky a kanceláří vůbec, bezplatného odběru tisku, poslaneckého bufetu a...už raději nepokračovat) a to mnohdy (převážně?) k účelům soukromým, neboť jejich četné aktivity nemají zhola nic společného se zájmem tohoto státu (snad s výjimkou daňových úniků, o které by naopak měly mít zájem finanční úřady). Projednávání podstatné části zákonů bylo totiž odloženo na neurčito!
Sněmovna se rovněž předvádí docházkou do zaměstnání, neboť poslanecké lavice často zejí prázdnotou, což jenom potvrzuje větu předchozí. Své osvícenství zákonodárci prezentují též například zbytečnými a mnohdy bezostyšně primitivními až tupými výlevy při parlamentních rozpravách, svojí hysterií při projednávání třeba zákona o soužití osob stejného pohlaví či tzv. protidrogového zákona. Je toho zkrátka hodně a občan by se nad tím vším měl zamyslet. Doufejme v platnost úsloví, že jen hlupák se spálí o stejnou (stejného) troubu dvakrát!
Pokud opustíme parlamentní lavice a podíváme se do ulic (či nahlédneme do stranických kanceláří), uvidíme obrázek obdobný. Mnozí, kterým dnes již řádně otrnulo, bezostyšně tvrdí, že za komunistů bylo líp, že tehdejší represe, pronásledování, trýznění a perzekuce občanů nebyly až tak hrozné! Uvidíme též kopání do věnců na hřbitovech, pošlapávání ceny samotného lidského života, hysterické nacionalistické běsnění a fackování. Uzříme politiky (mnohdy ministry), kteří přecházejí politickými stranami zleva doprava (a zpátky) podle toho, co říkají poslední průzkumy volebních preferencí, politiky (pokud lze tyto tyto bytosti takto nazvat) vyhrožující lidem, že nevstoupí-li do té či oné strany, mohou přijít o místo.
V partajních kancelářích pak bychom (mít tu moc) mohli vidět, jak se legalizují černé peníze, švindluje s čísly, zatajují daně a jinak fixluje, zakládají se nezákonná zahraniční konta (ve která snad nevěří už jen největší naivka) a když auditorská firma zjistí závažné nedostatky, smete se to všechno pod stůl. Pochopitelně beztrestně! Zákony totiž zřejmě pro všechny neplatí a někteří z nás jsou si přece jen rovnější! Viděli bychom rovněž, jak některý poslanec si do osobního dotazníku neprávem napíše před své jméno akademický titul, a přijde-li se na to, pak místo, aby zametal nádvoří pankrácké věznice, vzdá se poslaneckého mandátu a dostane čtvrtmilionové odstupné! Občane, mlč, raduj se a příště nás vol opět. Kdo si věří, volí..., hlásají stranické agitační letáky, jimiž jsou polepeny vozy autobusové dopravní společnosti, jejíž nehorázné hospodaření sponzorují všichni daňoví poplatníci, bez rozdílu partajní příslušnosti! Kdo si nevěří, dodávám já, nestačí se divit.
Některé tzv. demokratické strany o sobě prohlašují, že ony jediné jsou pravicové, a přitom ve svých řadách mají tolik předlistopadových členů KSČ, že by jim to KSČM mohla závidět!
Nechci zde probírat nešvary, které zmítají naší churavou společností. Jsou příliš tragické a je jich příliš mnoho (i tak je tahle úvaha delší, než jsem původně zamýšlel). Byl bych jen rád, kdyby občané toto vše vzali v úvahu. Parazitující individua, která již jednou předvedla, co dovedou, by rozhodně nebylo dobré volit znovu, byť se usmívají a tváří sebelépe. Je svrchovaný čas k tomu, abychom se nebáli dát hlas těm, kteří nemají za nehty špínu, potažmo krev! Učiňme tak bez ohledu na diskriminující volební zákon, který znemožňuje malým, nebohatým a neznámým stranám promluvit vážněji do vysoké politiky, neboť nutí strany shánět peníze všelijak, zpravidla nelegálně. Neberme ohled na předvolební průzkumy, poněvadž i ty jsou poplatné stranám velkým a parlamentním (bereme-li v úvahu diskutabilní vzorky obyvatel a neustálé připomínání, že nedosáhne-li strana 5% hlasů, voličův hlas propadne). Volme dle přesvědčení, zdravého rozumu a především pak svým srdcem.
Mějme na mysli budoucnost, především pak budoucnost našich dětí a příštích generací! Nepochopíme-li význam tohoto okamžiku a podceníme-li vážnost situace, následky mohou být tragické.
-uk-







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund