Číslo: 36
07.09.1998
Článků: 58
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Salon Valentýn radí ženám
Den pro krásu
Nejvhodnějším dnem pro vás je den víkendový, kdy nejdeme do práce a manžel i děti odjedou k babičce, či na výlet. Nikdo není doma, máte tedy čas pouze pro sebe. Určitě uvažujeme o velkém úklidu jako vždycky, avšak tentokrát věnujte tyto vzácné chvíle pouze sobě. Ráno spěte tak dlouho, jak uznáte za vhodné. Dopřejte si lehkou snídani (ovoce, msli, jogurt, džus či jiné dobroty), kterou si s klidem naservírujte do postele či na prosluněnou terasu. Po běžné ranní hygieně se věnujte činnostem, které vám dělají potěšení (procházka přírodou, četba, pletení či drobné nákupy do vaší garderóby). S obědem počkejte, až se přihlásí žaludek, a ne když zavelí zvyk. Netrapte se složitou přípravou a raději si pořiďte něco hotového a dobrého, co stačí pouze ohřát či servírovat za studena. Čas po obědě je nejlépe věnovat spánku.
Po probuzení je čas vhodný na regeneraci vaší tělesné schránky. Můžete začít koupelí. Dáme si lehkou sprchu, při níž si umyjeme vlasy a ošetříme je vlasovou kúrou. Pak si napustíme vanu plnou voňavé pěny (můžete použít i koupelové aromatické oleje). Je dokázáno, že teplá koupel uvolňuje napětí i svaly a uklidňuje. Nezapomeňte, že ideální teplota je 37 stupňů Celsia a doba koupele je maximálně 15 minut. Lenošení v lázni můžete využít k nanesení pleťové masky na obličej i krk a dekolt. Po skončení koupele je vhodné celé tělo promasírovat lufou či použít tělový peeling. Kůži celého těla potřete tělovým krémem či balzámem a nemusíte přitom vůbec šetřit. Dále se zabalte do županu či prostěradla a na půlhodinu si lehněte do klidné a neosvětlené místnosti. Po uplynutí této doby si ještě dopřejte krátkou vlažnou sprchu na osvěžení.
Venku se začíná šeřit a určitě přemýšlíte o večerním programu. Je vhodné si dopředu zajistit společnost milé přítelkyně, se kterou půjdete na večeři a pak třeba do divadla či na koncert, nebo také jenom na skleničku v příjemném a útulném prostředí vaší oblíbené kavárničky. Je tedy nejvyšší čas vyzkoušet nový odstín rtěnky či očních stínů. Nemějte strach a vyzkoušejte i zajímavou kreaci vašeho účesu, o které jste již dlouho přemýšlela, a zkuste tak překvapit vaše okolí. Po dni, který jste strávila péčí o své tělo i ducha, určitě vypadáte výborně, pak už jen stačí obléci si svoje oblíbené šaty a použít kapku parfému, který je tečkou za vaší přípravou na příjemný večer. Po návratu domů se nezapomeňte pečlivě odlíčit a také si dopřejte krátkou sprchu, po které budete určitě spát klidně a spokojeně. Je jisté, že po návratu domů vás najdou vaši nejmilejší ve výborné kondici i náladě, odpočatou a krásnou. Bude jim proto potěšením nadělovat vám takové dny častěji. |
|
DNES RADÍ . . .
Dnes jsme dali slovo Františkovi Nešporovi, jednateli ZO Českého svazu včelařů
Dnes o hygieně ve včelstvu
U blanokřídlého hmyzu je nadčeleď včel prezentována více než 20 000 druhy. Většina z nich žije samotářsky, jsou v přírodě rozptýleny a jejich existenci ani v běžném životě nezaznamenáváme. Pod pojmem včela se nám vždy vybaví jen včela medonosná. Do čeledi blanokřídlého hmyzu byla včela medonosná zařazena jako včela med nosící Apis mellifera. Poněvadž včela do úlu nosí jen nektar nebo medovici a teprve v úle je přetváří na med, byl název později přehodnocen na Apis mellifica, včela med vyrábějící. Oba názvy se používají, častější je Apis mellifera. Včela medonosná je rozšířena po celém světě. Vytváří největší a nejkomplexnější živočišné společenství. Spojení mnoha jedinců zajišťuje podmínky pro jejich přežití.
Budování hnízda v uzavřeném prostoru, v minulosti to byly hlavně dutiny stromů, bylo klíčovým bodem její adaptace na mírné podnebí, v němž je přežití tuhých zim podmíněno shromažďováním zásob a vytvořením přijatelného teplotního režimu, kterého včely docilují semknutím a vzájemným pohříváním v zimním hroznu. Tato přizpůsobivost umožnila včele medonosné osídlit většinu světa s mírným klimatem. Současně s výhodami přinesla adaptace na hnízda v uzavřeném prostoru i problémy, které včely k svému přežití musely vyřešit. Jako každá jiná organická živá jednotka má včelstvo i svůj odpad. Aby nebyl odpad pro zachování rodu nebezpečný, musí ho likvidovat. Jednotlivé složky prostředí úlu by mohly poskytovat velmi dobré podmínky pro rozvoj mikroorganizmů: vlhko a teplo, přebytek vysoce energetické a vydatné potravy ve formě pylu a medu, jakož i včelí plod a samotné včely.
Obzvláště stálá teplota a odpad na dně dutiny by mohly nebezpečí rozvoje mikroorganizmů a škůdců umocnit. Proto včely úzkostlivě dbají na čistotu hnízda a veškeré odpadky, ať již jsou to mrtvé včely, nebo jiné cizí předměty vynášejí z hnízda ven. Stojí je to hodně energie, ale co unesou, to vynesou. Vhodná dutina byla proto pro včelstvo velmi důležitá, zvláště když ji včelstvo využívalo po mnoho let. V současném včelařství včelám péči o příbytek usnadňuje včelař, který jarní prohlídku spojuje vždy i s důkladným vyčistěním úlu. Včely si vyvinuly k obraně i komplikovaný mechanizmus pro uchování hygieny. Pro složitost systémů uvedu jen, že prostředí úlu a včelí produkty obsahují různé látky (inhibiny), které zabíjí bakterie a brání rozvoji dalších mikroorganizmů. To umožňuje krmit včelí larvy potravou bez mikroorganizmů, přestože s nimi mladé včely mohou přijít do styku, např. při odstraňování mrtvých včel , které odpadly ze zimního hroznu, nebo někdy při odstraňování mrtvého plodu z hnízda.
Obranný systém včelstva způsobí dokonce i zničení klíčivosti brambor, necháteli brambory v těsné blízkosti úlu. Mnoho obecných, teplotních i konstrukčních problémů je ve včelím hnízdě řešeno použitím propolisu. Včely jej sbírají na rostlinách. Používají ho k vyztužování plástů, k ucpání prasklin a děr a ke zmenšení česna. Propolisem impregnují včely vnitřní stěny úlu. Díry ve stromě, které včely nepoužívaly jako česno zalepovaly propolisem proti vniknutí nezvaných hostů, ale také proti vodě a vlhku. Propolis zabíjí mnoho mikroorganizmů nebo brání jejich růstu. Tato jeho vlastnost spolu s impregnační schopností zabraňuje dalšímu rozkladu dřeva uvnitř dutiny. Impregnační vlastnosti propolisu využívají včely i pro mumifikaci mrtvol drobných živočichů Vnikneli např. do dutiny myš, včely ji ubodají, vynést ji však nemohou. Mrtvou myš potáhnou propolisovým filmem a myš vyschne aniž by se rozložila. Včela také nikdy za normálních okolností v úle nekálí.
I přes obranný systém hygieny ve včelstvu, který je nutný vzhledem k počtu jedinců ve včelí jednotce, existují i spory a viry, kterým se včely neubrání. Je to především mor plodu. Objevuje se zřídka po krmení včel cukerným roztokem. Při jeho prokázání se musí včelstvo zničit a spálit i s veškerým zařízením. Proto je včelí mor velmi nebezpečny a jeho výskyt na včelíně je pro včelaře pohromou. Existují i jiné méně nebezpečné včelí choroby. Problémy s hygienou, nebo alespoň problémy takového rozsahu, nemají všechny druhy včel. Například včela indická žije v teplotních podmínkách, v nichž nemusí vytvářet zimní hrozen, a své hnízdo si staví volně v korunách stromů. Přísun potravy je trvalý a to jí umožňuje žít i v menších společenstvích. Je nasnadě, že nemá ani problémy s odpadem, protože veškeré odpadky a cizí materiály padají dolů na zem. |
|
CESTOVÁNÍ
Oldřich Trnečka popisuje opět své zážitky a dojmy z cest po celém světě, které strávil na zámořské nákladní lodi ve třicátých letech
Hokejda
Kotví se na rejdě. Dvaapadesát stupňů tepla leptá neúprosně tvou bílou kůži. Po slizkém těle sjede občas kapka odporně slaného potu, zasvědí tě a současně upozorní na to, že se ocitáš v jedněch místech s největší teplotou na světě. Pár desítek kilometrů tohoto smrtonosného pobřeží pokrytého písečnými dunami ustupuje do vnitra země. Až za tímto vražedným pásmem s přibývající výškou mění se zem v polopoušť, se sem tam roztroušenými trsy hladové zeleně. Ve vysokých pak horách v šťastnou zem poloostrova arabského. V zem úrodnou, kde místní obyvatelé sklízí svou bohatou žeň až třikrát do roka. Zapomeneš se a z kabiny vyběhneš bos, jen tak obhlédnout situaci. Na palubě začneš poskakovat jako syčící kapka vody na rozpálené plotně. V ten moment jsi opět zpět a oknem pozoruješ pobřeží, kde leží Hokejda. Vzduch se zachvěje a něco mocně zaburácí. Jaksi se zaraduješ, že už se pojede. Hlomoz nakonec ustane a prostorem zavládne opět nudný klid. Palubou proběhla zpráva, že se vypluje až za dvě hodiny.
Uběhlo půl dne, a pořád nic. V koridoru potkáš náhodou službu majícího důstojníka. Ahoj, Toníku. Tak co, kdy se vyjede? Učuří se na tě, šibalsky se usměje a zeptá: Kam? Prosím tě, no kam přece, snad do Hokejdy, ne? Kdepak, kamarádku, jsme trochu těžcí. A už ti to došlo. Za dlouhá tisíciletí, občas bičující větry saharské i arabské pouště postupně zanášejí stejně plýtké pobřeží tohoto poloostrova. A tak lodi s hlubokým ponorem se vykládají často na širém moři. Po chvilce se ti vše rozleželo v hlavě a začínáš si uvědomovat, co tě čeká. Na několik dnů se staneš otrokem tohoto umdleného pekla. Moře máš pod sebou, nemáš odvahu se v něm vykoupat. Vlastně ani nesmíš, protože by tě mohli také vytáhnout jen s jednou nohou, anebo vůbec ne.
Roztrpčen odplivneš si do tohoto modrozeleného krásna a ve zlosti se jdeš osprchovat. Nic nenatrucuješ. Do půlnoci drobné kapičky vody poloucpané sprchy nejednou ještě zchladí a omyjí tvé solí oleptané tělo. Nejednou ještě v duchu poděkuješ sladké vodě, že tě zbavila tohoto odporného slizu. Po pár dnech za hřmotného rachotu nákladových navijáků odjíždíš konečně s ostatními členy posádky do Hokejdy. Přístav je daleko, že jej není skoro ani vidět. Unylou hladinou pohybuje se motorový člun plynule vpřed. Po obou stranách v plýtkých vodách stojí spousty pelikánů s dlouhými zobáky a lhostejně ohlíží tuto občas oživenou vodní trasu. Motor féry blkotá, slunce dále opéká tvé tělo jako kabanos. Příď člunu směřuje k pomalu již kontrastujícím obrysům ještě vzdáleného přístavu. Konečně jsi v přístavu. Jeden po druhém vyskakují ven a ohlíží, co je zde nového. Za nevelkým přístavem, poměrně slušnou asfaltovkou, kráčíš i s ostatními touto začínající pouští.
Písek, samý písek. Nekonečné množství písečných přesypů unavuje tvůj zrak nudnou fádností. Zanedlouho v dáli objeví se Hokejda - město přímořské pouště. A zas kráčíš dál po klikatě černém asfaltovém hadu. Ach, ten písek! Oči tě pálí pohledem na tyto nepřehledné duny. Vrzneš-li zuby o sebe a ucítíš-li toto prokletí pouště, chvatně sáhneš do chlebníku a vyndáš namazanou žemli a vzpurně se do ní zakousneš, jen abys zapomněl. Před branami tohoto žhnoucího kotle postupuješ vpřed uježděným terénem. A pohled na panorama? Nemastný, neslaný, prostě něco nezáživného. A za stěnami tohoto žhnoucího města? Mohl bys každou chvíli očekávat, že na tebe vyběhne tlupa umouněných domorodců, kteří na tě vybafnou: Kam cizinče?
Při vstupu do kamenného žáru uvítá tě nezvyklý šum ulice, přehlušovaný vrzotem dřevěných kár, s plnými nadměrně vysokými koly, které úpěnlivě sténají pod tíhou nadměrného nákladu. Na rohu postávající žebráci nastavují svou černou dlaň. V dusném prachu nehybného vzduchu cítíš na každém kroku čpící orient. |
|
Test pro volnou chvíli
Dělá vám potíže omluvit se?
Udělat chybu, někoho se dotknout, či ho dokonce urazit, to všechno se stává a je to normální. Normální by však mělo být i to, že se postavíme k věci čelem a omluvíme se. Nejde ani tak o přiznání chyby nebo vyjádření lítosti, ale obyčejný projev slušnosti. Nemáte také náhodou pocit, že omluva jako taková se v našich časech vytratila do neznáma?
1. Přijdete domů ve špatné náladě a partner si chce povídat:
a) odbudete ho 1
b) lhostejně kýváte 2
c) rádi se rozptýlíte 4
d) myšlenkami jste jinde 3
2. Své ratolesti považujete za:
a) normální 3
b) nejlepší ze všech 4
c) nepovedené 1
d) průměrné 2
3. Od svých kolegů v práci se odlišujete:
a) citem pro fair play 3
b) touhou po kariéře 2
c) větší skromností 1
d) ničím 4
4. Jak dlouho vydržíte naslouchat příteli, který si na něco stěžuje?
a) chvíli 1
b) třeba hodinu 3
c) pár minut 2
d) celý večer 4
5. Jsou lidé, jejichž slova bere člověk vždy s rezervou, ve vašem případě to je:
a) tchyně 2
b) politik 4
c) šéf 3
d) někdo ze známých 1
6. Jak usínáte s vědomím toho, že jste se někoho dotkli?
a) chvíli to trvá 2
b) bez problému 1
c) převalujete se 3
d) skoro nespíte 4
7. Když někomu vytýkáte jeho chyby, díváte se:
a) dotyčnému do očí 3
b) do země 4
c) stranou 2
d) těkáte pohledem 1
8. Nejhůře se vám přiznává, že jste pochybyli:
a) doma 3
b) v zaměstnání 1
c) příteli 2
d) při sportu 4
9. Na ulici nebo v autobusu do někoho vrazíte, omluvíte se:
a) hned 3
b) po chvíli 4
c) vůbec ne 1
d) někdy 2
10. Zdál se vám velice živý sen:
a) každému ho vyprávíte 1
b) mávnete nad ním rukou 2
c) pamatujete si jen něco 3
d) jste z toho vedle 4
11. Nadřízený pochválí jenom kolegu a na vás zapomene:
a) zlobíte se na šéfa 3
b) máte vztek na kolegu 2
c) přejdete to 4
d) zahořknete 1
12. Na večírku potkáte někoho, kdo vám není zrovna moc sympatický:
a) překousnete to 3
b) děláte jakoby nic 4
c) vyhnete se mu 2
d) dáte mu to znát 1
Hodnocení:
12-26 bodů: Dobře víte, že jste to či ono udělali špatně a někoho jste se dotkli, ale omluvy se od vás člověk dočká jen velmi těžko. Prostě vám to jaksi nejde přes rty. Měli byste se nad sebou zamyslet, řadě lidí to vadí a mají o vás zkreslenou představu. Škodíte sami sobě.
27-37 bodů: To, že byste se měli omluvit, vám nemusí nikdo připomínat. Máte vychování a vystupování gentlemana či dámy. Spolehlivě vycítíte, kdy se kát a kdy přitvrdit. Jsou však lidé, kterým byste se neomluvili ani za nic. Ten, kdo vás zná, jistě ví proč.
38-48 bodů: Omlouváte se příliš často, a to i za věci, za které byste nemuseli. Možná to považujete za samozřejmost, ale řada lidí si vaši přehnanou slušnost vysvětluje jako projev obav z případných konfliktů. Nic se nemá přehánět, ani omluvy za cizí chyby a neomalenost. |
|
| |
