DOBRÝ DEN SLOVÁCKO

Číslo: 37
20.09.1999
Článků: 73

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000

	Salon Valentýn ženám
	Dnes Vám radí
	Horoskop barev
	Krimi povídka

Salon Valentýn ženám
V jakém líčení na konci tisíciletí?

Konec tohoto roku není pouze koncem století, ale také koncem tisíciletí. Proto byl tento významný okamžik hozenou rukavicí všem světovým vizážistům. Někteří se přiklánějí k minimalistickému pojetí líčení. Tedy tvář je průsvitně andělská, líčení očí je provedeno pouze pomocí transparentních pastelových odstínů modrého a růžového stínu. Lícní kosti zdobí jen lehoučký poprašek tělové tvářenky. Na rty k tomuto líčení přísluší pouze bezbarvý nebo také jemně malinový lesk.

Opakem toho je vzhled ženy nekonvenčně bohémský. Jemné odstíny se zde kombinují s plnými a naopak. Největším hitem jsou odstíny šedé s bílou nebo také se světle šedomodrou. Pod vlivem podzimní kolekce si na své přijdou také stíny v barvě hnědorůžové či starorůžové a vínové. Oči se líčí v tzv. kouřovém stylu. Světlý stín si naneste pod obočí, pak si vezměte konturovací tužku a celé oko orámujte. Dále použijte stín ve stejném odstínu kontury a ten použijte na rozmazání kontury. Tím vznikne tzv. kočičí pohled. Velmi efektně toto líčení vypadá při použití antracitového bílého stínu. Výrazné líčení opět doplní pouze decentní lesk na rty. Jako podklad pod toto líčení zvolte make-up, který je smíchán z hedvábného pudru a perleťových částeček. Ty vaší tváři dodají přirozený a současně nadpozemský svit.

Salon Valentýn ul. Hradební 1244, Uherské Hradiště, tel.: 0632/556 495

Dnes Vám radí
Včelařský podzim

"V půli září úl zavři".Tato pranostika napovídá, že včelám i včelařům nadchází údobí relativního klidu. Letní včely pomalu hynou a při obnově rodu zimními včelami již není intenzita kladení matky tak mohutná jako v˙době snůšky. Celkový počet včel v˙úle se stále snižuje. Včelařovi tak končí práce se včelami, nekončí mu ale práce na včelíně. V˙druhé polovině září nastává obvykle "babí léto", které nám umožňuje pobyt v nádherné barevné podzimní přírodě, takže máme příležitost k˙opravám včelínů, k˙nátěrům úlů a úpravám okolí. Lidovými pranostikami přecházejí z˙pokolení na pokolení zkušenosti našich předků. Tato pranostika vždy napovídala včelařům, že v˙druhé polovině září již není radno se včelami manipulovat, že by měli mít do tohoto termínu již na zimu zakrmeno. Zásahem člověka do přírody se ale někdy obrací věci naruby. Je tomu tak i v tomto případě.

Hlavní příčinou je malý parazit s˙biologickým názvem "Varoa Jacobsoni". Včelaři si název počeštili na "varoázu" a "roztoče". Roztoč byl objeven teprve po 2. světové válce na včele indické. Tato včela žije v˙jiných klimatických podmínkách, v˙menším společenství a častěji se rojí. Všechny tyto atributy jí umožňují s˙roztočem přežívat a ve vhodné chvíli se ho zbavovat. Stěhováním včelstev a výměnami matek ještě v˙době, než byl roztoč objeven, pomohl člověk roztočovi překonat horský himalájský masiv a nastěhovat se k˙včele medonosné. Nejdříve na území bývalého Sovětského svazu, odtud se roztoč již přirozenou cestou začal šířit postupně do celého světa.

K˙nám se dostal v˙roce 1978. Protože to není přirozený nepřítel, neumí se naše včela medonosná ani bránit, musí jí tedy pomoci včelař. Nejúčinnější metodou je zatím chemické ošetření. Spočívá v˙kápnutí léčivé látky na papírový knot, který se do úlu zavěsí a zapálí tak, aby jen tlel. A aby bylo léčení účinné, musí být včelstvo bez zavíčkovaného plodu, proto je poslední ošetření Státní veterinární správou nařízeno až po 20. listopadu, až v˙pozdním podzimu. Součástí léčebného procesu je také vkládání podložek na dno úlu. Podle odpadlých jedinců roztoče v˙průběhu léčení zjistíme z˙podložky stav zamoření včelstva. Den po posledním zadýmení (fumigaci) se musí podložky očistit a opět vložit do úlů, abychom pak mohli roztoče i s˙odpadlými voskovými šupinkami, odpadávajícími při odvíčkovávání zásob včelami, posbírat a zaslat k laboratornímu vyšetření. Protože ani chemické metody nejsou plně účinné, podle počtu roztočů ve vzorcích poznáme stav zamoření. To se však děje až v˙lednu, resp. začátkem února. Až na základě laboratorního vyšetření stanoví pak veterináři další, již jarní postup protivaroázního ošetření postižených stanovišť včelstev.

Pokud intenzita zamoření v˙předchozí zimě v˙určité lokalitě přesáhla únosnou míru, je nezbytné nasadit plošné léčení Gabonem. Jsou to pásky dýhy z gabonového dřeva napuštěné účinnou léčivou látkou. Pásky se do úlů zavěsí a nechávají se působit asi tak měsíc. Protože je léčení ve srovnání se zadymováním dlouhodobé, zanechává tato metoda v˙medu rezidua, proto lze tento postup aplikovat až po posledním vytočení medu. Dle Výzkumného včelařského ústavu by měla rezidua po vyjmutí pásku do jednoho měsíce vyprchat, přesto použití Gabonu schvalují veterináři, neboť nadměrná aplikace léčiv vyvolává u roztoče rezistenci na účinnou látku. Ze zahraničí, i z˙velmi blízkého Rakouska se totiž stále dozvídáme o prokázané rezistenci roztočů proti lékům. Neúčinnost léků stále hrozí, a je to "Damoklův meč" visící nad včelařstvím. Je tedy nezbytné pokračovat v˙úsilí celoplošného monitorování zamoření, s˙postupnou přípravou na tento stav, protože průnik rezistentních populací roztočů ze zahraničí je stále reálnější.

Zrekapitulujeme-li si podzimní práci včelaře, zjistíme, že jeho zásahy do včelstev po polovině září jsou díky varoáze dost časté a včelař musí úly otevírat i v˙průběhu největší zimy, při fumigaci v˙pozdním listopadu a při manipulaci s˙podložkami při kontrole a odebírání měli dokonce v˙lednu. Do přímého kontaktu se včelami se již nedostává, ale naše úvodní pranostika už pomalu, ale jistě přestává být pravdivá.

František Nešpor

Horoskop barev

V dnešním čísle dokončíme barevný horoskop Camille Flammariona. Doufáme, že jste se dobře pobavili.

Šeříkové (8. - 17. března) předurčuje přesnost a svědomitost k povolání ekonomů a právníků. Jsou pracovití. Milují domov a rodinný život a dobrou kuchyni.

Růžoví (18. - 27. března) mají silný charakter, hodně vitality, zajímají se o všechno. Nesnášejí klidný život, přitahuje je nebezpečí. Často mění povolání, okolí, bydliště. Dá se však na ně spolehnout.

Ohňoví (28. března - 6. dubna) jsou proměnliví, nevypočitatelní, pánovití, neústupní, rychlí v pohybech i hovoru a ctižádostiví. Milují moc, mají výbornou paměť a jsou velice talentovaní. Mužům vyhovují vojenská povolání, jsou výbornými právníky a průkopníky nových uměleckých směrů.

Opáloví (7. - 9. dubna) jsou sebevědomí, smělí a věrní. Patří mezi výborné rodiče. Lpí na svém bydlišti, rodině, přátelích. Všechno, co mají, získali tvrdou prací. Milují domov a rodinu. Hodně času věnují péči o vlastní zdraví.

Šarlatoví (10. - 19. dubna) jsou nekonvenční, inteligentní, bystří, vitální, rychlí v pohybu i řeči, mají široké zájmy, rychle se rozčílí a touží mít poslední slovo. Jejich vášně jsou krátkodobé a manželství bouřlivá.

Blankytné (20. - 30. dubna) charakterizuje vytrvalost, rozvaha, ambice, bystrý úsudek, uvážlivost, logika, spolehlivost, estetické cítění. Cítí se dobře ve větší společnosti.

Modří (1. - 10. května) milují vše, co je pohodlné a mírné, krásné, chutné a co dělá život lehčím. Jejich zbraň je umění jednat s lidmi a diplomacie, ne energie či průbojnost. Jsou věrní a stálí. Trápí je nemoci spojené s trávením.

Tmavomodří (11. - 20. května) jsou inteligentní, pracovití a ctižádostiví. Od dětství si plánují budoucnost a kupodivu se jim většinu plánů podaří uskutečnit. Mají dar řeči, vybírají si povolání právníka, politiku nebo psychologii.

Bílí (21. - 30. května) mají ideální paměť hudební, vizuální, snadno si pamatují čísla, citáty, tváře.... Jsou vtipní, hovorní, společenští. Někteří mají umělecké schopnosti, jiné přitahuje bankovnictví a obchod. Emociálně jsou chladní, zřídkakdy bývají šťastní v manželství. Ženy jsou rády středem pozornosti, milují krásné šaty a šperky.

Slonovinoví (31. května - 9. června) jsou štědří, velkorysí, milují divadlo, literaturu a hudbu. Často jsou z nich výborní herci. Rádi učí mládež. V srdečních záležitostech zachovávají odstup. Ale výchova dětí jim přináší radost.

Smaragdoví (10. - 19. června) jsou skeptičtí, nestálí, povrchní, spoléhají na náhodu. Příroda je obdařila nepostižitelným půvabem, ladností a krásou do vysokého stáří.

Stříbrní (20. - 29. června) jsou chápaví, jemní a trpěliví, často také praktičtí a manuálně zruční. Ženy jsou dobré paní domu, muži patří mezi dobré manžely. Jsou citliví na každou pochvalu a velice pracovití.

Světle zelení (30. června - 9. července) mají měkkou a mírnou povahu. Neradi se rozhodují a řeší obtížné problémy. Nesnášejí hlučné osoby a zvýšené hlasy. Jsou skromní, umí soucítit. V lásce jsou něžní, citoví a dokáží hodně prominout.

Zelení (10. - 19. července) jsou inteligentnější, tvrdohlavější, uzavřenější, málomluvnější, nezávislejší než okolí. Proto jim lidé vyčítají sklon k podivínství. Zřídkakdy jsou šťastní v manželství. Křivdy si dlouho pamatují.

Zlatí (20. - 29. července) přitahují pozornost, kdekoli se objeví. Věří, že každý ocení jejich inteligenci, řeč, schopnost přemlouvat. Jsou milí, hovorní, veselí a mají úspěchy u opačného pohlaví. Každodenní povinnosti je dohánějí k šílenství.

Žlutí (30. července - 8. srpna) jsou bezprostřední a upřímní, a proto často budí nelibost okolí. Mají sklony k požitkářství. Jejich manželství patří k těm šťastným.

Krimi povídka
Zhýčkané dítě

Začalo to tím, že Honza Gerža zašel ještě jednou do benzinové stanice umýt si ruce. Mezitím přijel sportovní vůz. Vylezli z něho tři mladíci: silní, ramenatí a do hněda opálení. Uviděli Janu Geržovou, která si trochu protahovala nohy, a pobaveně zapískali. Jana byla hezké děvče a vypadala na víc než na svých patnáct let. Zrudla. Možná jí ten obdiv nebyl úplně nepříjemný. Ale když se výrostci pustili přímo k ní a obklopili ji, obrátila se rychle k vozu a sahala po klice.

"No bejby," řekl jeden a přiblížil se k ní o krok.

"To není žádný bejby," řekl druhý a prohlédl si ji přimhouřenýma očima od hlavy až k patě, "to je kus." Majiteli stanice, suchému staršímu muži, se mládenci nelíbili. Pro jistotu zašel k telefonu a vytočil číslo nejbližší policejní stanice. Ale jeden z mladíků pochopil, o co jde. Přikradl se k němu jako kočka a zasadil mu pěstí takovou ránu, že muž upadl a utrhl sluchátko i se šňůrou. Pak se násilník klátivě vrátil ke svým kamarádům. Jeden z nich právě posunul svou velkou pracku z Janiných světlých vlasů k jejímu výstřihu. Honza Gerža uslyšel výkřik.

Ve chvíli, kdy pochopil, co se děje, začal vidět rudě. Jana, jeho sladká, hýčkaná Jana, která nikdy doma neslyšela hrubší slovo, se zoufale bránila dvěma výrostkům. Třetí s bohorovným klidem přihlížel. Honza Gerža nebyl velký, ale kdysi boxoval. Bleskově se ocitl u auta. Prvního mladíka srazil pravačkou, a dřív, než se druhý vzpamatoval z překvapení, dostal také ránu do brady a svezl se k zemi. Třetí utekl k vozu. Honzovi bylo jasné, co tam hledá: hever nebo řetěz.

Strčil vyděšenou Janu do vozu, nastartoval a ujížděl pryč. Na nejbližší křižovatce se rychle rozhodl. Zahnul na vedlejší silnici, která vedla oklikou na dálnici a doufal, že si toho mladíci nevšimnou.

Starou silnici lemovaly vysoké stromy. Pohled do zpětného zrcátka přesvědčil Honzu, že udělal chybu. Sportovní vůz mu byl v patách. Silnice byla pustá. Uvědomil si, že vězí v pasti dlouhé třicet kilometrů. Mladíci se rychle blížili. Co vlastně chtějí? Vraždu by asi těžko riskovali. Ale to byla slabá útěcha. Jana byla zhýčkané a bezbranné dítě. Když chybí matka, je jediná dcera vždycky taková. Kdyby se jí hrubě dotkli, omdlí. A Honza měl k obraně jen pěsti. Hever byl vzadu v kufru.

Vytočil okno na své straně a přesvědčil se, že jsou dveře zavřené. Potom přikázal Janě, jak nejklidněji mohl, aby se také zavřela. Byla bledá jako stěna a vzlykala, ale poslechla.

Honza byl dobrý řidič, ale věděl moc dobře, co tihle výrostci, potloukající se od rána do večera po silnicích se svými silnými sportovními vozy, dovedou.

Už byli těsně za ním a vrazili do něho tak silně, že mu to škublo hlavou. Slyšel jejich smích. Vráželi do něho znovu a znovu, až ve starém voze všechno praskalo. Chvílemi mu dali pár metrů náskok, pak ho hravě dohonili a manévr opakovali. Jana vzlykala. Snažil se ji uklidnit.

"Neměj strach, miláčku, nemohou nám nic udělat. Každou chvíli musíme potkat policejní vůz." Ale věděl, že po vedlejších silnicích jezdí policie jen zřídka.

Lehký sporťák ho dohonil a pokoušel se dostat vedle něho. Dan neuhnul. Věděl, že jeho jediná šance je udržet těžký vůz pevně na silnici. Třikrát se karoserie obou vozů téměř dotkly. Mladíci jásali a řvali na Janu oplzlosti. Celá se schoulila a Honza viděl, jak se chvěje. Výrostci ho znovu předjížděli. Chtějí mu zatarasit cestu, aby ho konečně dostali do příkopu?