Číslo: 49
13.12.1999
Článků: 79
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Salon Valentýn ženám
Tvoříme mužům nový šatník
Tak jak jsme si slibovaly v minulém povídání, dnes se vydáme za novým šatníkem. Základem každého šatníku je jeho barevnost, variabilita a co možná největší kvalita, kterou si můžeme dovolit. O barevnosti jsme se dočetly minule. Variabilita je velmi důležitá věc, neboť dokáže z mála ošacení vytvářet zajímavé a stále nové kreace. Pořizujeme proto oděvy, které lze snadno barevně vzájemně kombinovat. Podmínkou č. 1 však je, aby tyto kusy oděvů nebyly příliš nápadné a tudíž i lehce zapamatovatelné. Myslíme tím výstřelky módy či příliš nápadné kravaty. Pokud možno řídíme se zlatým středem a přednost dáváme klasice.
Dalším důležitým prvkem je kvalita a lehkost materiálu. Určitě nebudeme dobře působit v pomačkaných kalhotách či saku. Je-li to tedy jen trochu možné, vybírejte z nemačkavých materiálů. Tuto vlastnost vyzkoušíme velmi lehce tím, že látku stisknete a promnete v ruce. V zásadě - čím jemnější je látka na dotyk, tím je kvalitnější.
Také pozorujte, jak rychle se záhyby po pomačkání vyrovnají. V tomto směru vyhrávají šatovky z vlněných materiálů nad umělými vlákny, které většinou na svém nositeli vytvářejí tzv. saunový efekt, a proto nepatří zrovna mezi oblíbené materiály. Důležitá je také lehkost materiálu. Zde uvažujeme o tom, v jakých teplotních poměrech se nositel nachází. Jestli jde o vyhřátou kancelář nebo většinu své pracovní doby tráví na cestách.
Dále je také nutno vzít v úvahu roční období; v jarních a letních měsících dáváme přednost světlejšínm barvám na rozdíl od podzimu a zimy, kdy kralují spíše tmavé a tlumené barvy. Příště si tedy povíme něco o základu pánské garderóby, což je bezesporu sako. |
|
Debrujárské okénko
Prostřednictvím našeho týdeníku vám přinášíme pokračování okresní debrujárské soutěže, která je určena dětem ve věku 7 - 15 let. Vy, kteří jste dosud neměli možnost se do této soutěže zapojit, nezoufejte. I tak totiž s námi můžete řešit debrujárské pokusy a úkoly. Své odpovědi zasílejte vždy nejpozději do následujícícho pondělí na adresu OKDM při SSŠ, Na Morávce 1037, 686 01 Uherské Hradiště. Redakce našeho týdeníku vylosuje jednoho z úspěšných řešitelů, který od nás obdrží malý dárek. Úkoly jednotlivých kol budou zveřejňovány v rubrice Debrujárské okénko v každém pondělním vydání našich novin.
1. kolo soutěže
A opět začneme o debrujárech, tentokrát v okrese. Debrujárské hnutí v okrese Uherské Hradiště začalo v roce 1993, kdy při Základní škole ve Starém Městě je založen první Klub malých debrujárů. Jeho bohatá činnost a hlavně pak po čtyři roky organizovaná okresní debrujárská soutěž, do které se zapojovalo 100 až 160 dětí, vzbudily na řadě škol o debrujárskou činnost velký zájem. Ten byl podchycen a v březnu 1999 vzniká při Středisku služeb školám Okresní klub malých debrujárů. Jeho členy se stalo 81 dětí a 10 vedoucích z 8 škol okresu (Gymnázium Uh. Brod, ZŠ Na Výsluní Uh. Brod, ZŠ Vlčnov, ZŠ Ostrož. Nová Ves, ZŠ Uh. Ostroh, ZŠ Babice, ZŠ Buchlovice a ZŠ Dolní Němčí). OKMD se za dobu svého krátkého působení zúčastnila soutěže ministerstva životního prostředí "Nevyhazuj..." (ocenění Diplomy), republikové soutěže "Hydro 99" (vítězství v internetové soutěži "Hydrák)", poprvé je v těchto dnech na akci "Vánoce debrujárů v Praze 99" (předvádění pokusů) a je organizátorem 5. ročníku okresní debrujárské soutěže "Věda hrou".
Výkonný výbor Asociace malých debrujárů České republiky pověřil OKDM hlavním pořadatelstvím republikové soutěže v roce 2000 s finálem v Uherském Hradišti. O této soutěži budeme informovat v dalším vydání našeho týdeníku.
A nyní si začneme "hrát s vědou".
1. soutěžní kolo: "Kouzelné vajíčko"
Pomůcky: skleněná láhev od mléka, natvrdo uvařené, oloupané a nepoškozené vajíčko, proužek novinového papíru, zápalky.
Postup: Proužek novinového papíru (asi 2 cm široký a 6 cm dlouhý) přeložte podél na polovinu. Pozorně oloupejte vajíčko, aby zůstalo nepoškozené a hladké. A nyní papír na jednom konci zapalte a vhoďte dovnitř láhve a rychle na hrdlo láhve položte oloupané vajíčko (špičkou dolů). A pak už jenom pozorujte, co se stane!
Soutěžní otázky
a) Co se stane s vajíčkem a proč? Navrhni způsob, jak dostat nepoškozené vajíčko z láhve! Známe tři způsoby.
b) Vyjádři jednou větou, a to co nejkratší, kdo jsou debrujáři! |
|
Soutěž o videokazety
Správnou odpovědí na první otázku je b), tedy tiára je papežská pokrývka hlavy ve tvaru trojnásobné koruny. Správně jste také poznali Francouze, který psal vědeckofantastické romány s cestovatelskou tématikou. Jeho jméno tedy zní - Jules Verne. Z došlých odpovědí byla vylosována Kateřina Šustrová ze Starého Města, která si může v naší redakci vyzvednout průkazku na půjčení čtyř videokazet zdarma ve Videocentru Alfa na Zelném trhu v Uherském Hradišti.
Soutěžní otázky pro tento týden:
1. Dirham je
a) jedovatá rostlina,
b) měnová jednotka Maroka,
c) anglické město proslulé veslařskými závodami.
2. Byla droboučká, byla slavná a krásně zpívala. Říkali jí pařížský vrabčák. Jak se jmenovala?
Svoje odpovědi zasílejte na adresu naší redakce nejpozději do čtvrtku tohoto týdne. |
|
Povídka na pokračování
(Pokračování z minulého čísla)
A pak dostal nápad.
"Romane, spíš? Já, víš, chci se ti omluvit za ten včerejšek." Karel si sedl na Romanovu postel tak, aby měl dobrý výhled na Veroniku. "Přehnal jsem to. Znáš to - ponorkáč. A navíc jsem měl strašný absťák. Až pak jsem si uvědomil, že v kuchyňce je piva dost. Nezlobíš se? Tak řekni něco. Romane! Já vím, že nespíš. Mám ti skočit pro lahváč? Romane! Romane? Ty vole, Romane!"
IV. N E K R O L O G
Veronika Vianová (22 let, 169 cm, 54 kg, původně hnědovlasá) se rychle posadila na okraji postele, ještě rychleji se zahalila do své přikrývky a pak, aniž by se přesvědčovala o pravdivosti Karlova sdělení, velmi pomalu vstala a bosa odešla do kuchyňky.
"Chlapi, Roman je mrtvý!"
Leč Štěpán ani Mirek ji nevnímali. Právě se zarputile váleli v kaluži rozlité čočkové polévky a věnovali se vzájemnému ubližování na zdraví, přičemž Mirek dával přednost škrcení soupeře, zatímco Štěpán zas ranám pěstmi. Dívka jim ještě dvakrát zopakovala, co Karel zjistil, ale nesetkala se s žádným ohlasem. Levou rukou si pevně přitiskla deku na prsa a pravou rukou se pokusila dostat rváče od sebe. Neúspěšně. Teprve když se do nich pustila oběma rukama, výsledek se dostavil. Ne, že by měla takovou páru, ale erotický šok, který vyslalo její tělo ještě vonící postelí, byl daleko silnější než chuť zabít.
"Roman. Mrtvý!" řekla polohlasně Veronika a sehla se pro deku. Když ji zastudily čočkové skvrny, dostala tak těžkou ponorku, až se jí zatmělo před očima. Hodila přikrývku zpět na zem, prudce se otočila a odkráčela do koupelny.
"Byl to hajzl, ale na basu hrál jako bůh," poznamenal Štěpán, když se později všichni shromáždili u Romanovy postele.
" To musí být pěkně blbé, probudit se úplně mrtvý," uvažoval Karel.
"Byl tak zdravý," zašeptala Veronika (nyní již v tričku a v kalhotkách), "nejzdravější člověk na světě ... "
"Ono kolikrát pevné zdraví moc nepomůže, když vás někdo dusí polštářem," podotkl Mirek a napil se piva.
"Co tím chceš říct?" zeptal se Karel.
"Veroniko," zachraptěl Štěpán, "myslím, že jsem tě v noci viděl odcházet od jeho postele ... "
"Ty na něho ještě žárlíš, i když je mrtvý? Di do háje, Štěpáne!" Dívce nebezpečně zajiskřilo v očích.
"Já jsem to myslel jinak."
"Víte co?" ozval se opět Karel, "to teďka neřešme a pojďme si radši rozdělit jeho peníze, ne?"
Štěpán ukázal na nehybné tělo. "A co uděláme s mrt- , s Romanem?"
"Dáme inzerát," zabručel Mirek. "Prodám jednu zachovalou mrtvolu, vhodnou na náhradní díly, nutno vidět."
Karel se rozpačitě poškrábal na pleši a pak si otevřel vepřovou konzervu. "Na policajty jít nemůžeme. Ledaže bysme chtěli strávit zbytek sezóny ve francouzských věznicích. A i kdyby nám nic nepřišili, a já si nemyslím, že Roman zemřel na infarkt, tak bysme to na západě stejně mohli rovnou zabalit."
" A nebo dejme inzerát - Daruji mrtvolu mužského pohlaví za odvoz. Zn: Na chatu či chalupu."
"Nech toho!" zahučel Štěpán nervózně. "Je fakt, že s těma Francouzama bysme se nedomluvili. A asi by chtěli vidět naše pracovní povolení."
Veronika se posadila na svou postel, zapálila si cigaretu a s křečovitě přehnanou ležérností navrhla: "V noci ho odneste do moře. Bez plavek. Už dva dny je zákaz koupání. Silný proud. Romana to zanese daleko od břehu. Nikdo ho nenajde. A jestli jo, tak ve Francii ho asi nikdo nepozná."
Souhlasné ticho bylo po chvíli přerušeno Karlovým mlaskáním.
"Jestli tu konzervu nepřestaneš žrát tím svojím špičatým nožem," zakřičel hystericky Štěpán a viditelně se roztřásl, "tak to budeš mít i s omáčkou!"
Karel po krátkém zaváhání vepřovku i nůž odložil na Veroničin noční stolek a zeptal se jí: "Ty, co myslíš, zvládneš na klávesy i Romanův part?"
"Nevím, zkusím to. Ale tokátu dnes radši nehrejme. Jo, chlapi, a ještě se domluvme, co řekneme v agentuře. A v hotelích."
"To je jednoduché." Karel se podíval po ostatních. "Prostě jim řekneme, že odjel do Česka."
Štěpán kopl do Romanovy postele a zakňučel: " Vy ho tady chcete nechat až do večera?"
"Už to mám," hlásil Mirek. "Rubrika seznámení. Atraktivní svobodný blondýn, třicet let, 185 cm, 85 kilo, t.č. mrtvý, hledá pohlednou, romanticky založenou nebožku, vlastní hrobka vítána. Zn: Foto napoví."
(Dokončení příště) |
|
| |
