Číslo: 5
01.02.1999
Článků: 57
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Salon Valentýn ženám
V čem na ples
Pro letošní sezonu se můžete obléci stejně jako princezna do hebkého sametu, šustivého hedvábí či elegantní krajky. Vaše oblečení může mít lehký nádech romantiky, kterou reprezentují dlouhé nabírané sukně z lehkých měkkých materiálů. U horního dílu toalety můžeme být již střídmí a volíme jednoduchost hladkého střihu s úzkými ramínky či krátkým rukávkem. Pokud zrovna nejste romantický typ a ráda vypadáte sexy, oblečte na svoje pouze dobře tvarované tělo bez tukových faldíků dlouhé šaty z přiléhavého materiálu bez rukávu. Tyto šaty doplníte pouze štolou z šifonu, odvážnější ženy mohou použít i kožešinu či honosné péřové boa. Velmi efektní jsou k tomuto druhu oblečení rukavičky nad loket. Pokud jste spíše sportovního ražení, můžete si obléci i kalhoty, které by měly být spíše volného střihu, a doplníme je nejlépe krátkým kabátkem či halenkou typu spencer. Není snad nutné připomínat, že právě zde klademe velký důraz na kvalitu materiálu.
Pokud ještě ani tato nabídka vám nevyhovuje, vůbec nic nepokazíte, kdž si oblečete klasické černé koktejlky. Co se týče barevnosti, v letošním roce opět vévodí černá, ale také vínová, fialová, zlatá. Vhodné bude věnovat pozornost i šperkům, kabelkám a obuvi.. U šperků platí pravidlo - čím jednodušší šaty, tím extravagantnější či nápadnější šperk můžeme použít. Nezacházíme však do kvantity, ale do kvality. Toto pravidlo platí u extravagantního či hodně zdobeného oděvu přesně naopak. Určitě nemusíme připomínat, že obuv i kabelka by měla být v jednom barevném odstínu. Kabelky volíme na tuto příležitost v malém provedení, do kterého nám vejde pouze to nejnutnější na úpravu makeupu a kapesníček. Jako obuv budou nejvhodnější páskové lodičky. Hlavně je nutné doplnit sváteční oblečení stejně elegantním pláštěm či kožichem. Pokud jste své oblečení doplnily makeupem a účesem, které jsme popsali v minulých vydáních, budete určitě na plese zářit. Nám již tedy nezbývá nic jiného než vám popřát příjemnou zábavu. |
|
Test pro volnou chvíli
Máte hvězdné cíle?
Každá z nás potřebuje ke štěstí něco jiného, přičemž značnou zásluhu na radosti ze života má pocit, že nám vychází, co jsme si vytkly za cíl. Někdo touží po luxusním bytě a prvotřídním oblečení, jiný vidí smysl života ve spokojenosti svých nejbližších, další by nejraději poznal celý svět. Ať tak či onak, v dnešním testu si pomocí otázek můžete ověřit, nakolik jste schopna uskutečnit své plány, touhy i předsevzetí.
1. Představte si, že se jdete ucházet o nové místo. Na co při představení budoucímu zaměstnavateli nejvíce dbáte?
a) dám si záležet, abych neopomenula i ty vlastnosti a schopnosti, jež sice nemám, ale třeba se k nim vypracuji
b) popravdě vyjmenuji své kvality, pokud jsou nedostačující, poděkuji za pozvání a rychle odejdu
c) bez uzardění se vychválím do nebes, zkrátka dám najevo, že jsem pravý poklad
d) sázím na skromnost, alespoň mám záruku, že mi pak nikdo nebude předhazovat, jak se ve mně mýlil
2. Kam se chystáte na dovolenou?
a) do tropických oblastí
b) nejlépe mi vyhovuje domácí prostředí
c) Středomoří je pro mne ideální
d) někam do severských zemí
3. Sníte o milionové výhře v loterii?
a) ani ne, ovšem ráda si představuji, jak bych takové sumičce utrhla drápky
b) často, i když vím, že mám nepatrnou šanci vyhrát
c) ovšem, vždyť už jsem koupila tolik losů, že snad jednou musí výhra přijít
d) ne, nevěřím na náhodu, co si nevydělám, to nemám
4. Při každém setkání s přítelkyní slyšíte stále to samé, totiž o přání setkat se se slavnou filmovou hvězdou. Jak reagujete?
a) směji se, jaká je houževnatá fanynka
b) poradím, aby svůj idol přepadla třeba po divadelním představení či po filmování
c) vymluvím jí to jako nesmysl
d) pobídnu ji - odvážnému štěstí přeje
5. Jste rozhazovačná?
a) často, a jak!
b) málokdy, jen když si potřebuji koupit něco hodně potřebného
c) ano, mohu si dovolit utrácet
d) ne, každý výdaj pečlivě zvážím
6. Věříte, že máte skrytý talent?
a) ano, jen ho něčím probudit
b) ne, znám se dokonale
c) určitě se časem projeví
d) občas na něj věřím
7. Jaké květiny vám udělají největší radost?
a) růže
b) sedmikrásky
c) orchideje
d) kytice jarních květů
8. Sedíte v kavárně a v zádech cítíte pohled. Otočíte se a zjistíte, že vás pozoruje muž vašich snů. Co uděláte?
a) přisednu k němu a začnu konverzovat
b) vyčkám s nadějí, že přijde k mému stolu
c) vůbec nic, ať se stane, co se má stát
d) usměji se na něj
9. V partnerském vztahu to zaskřípe a zanedlouho dojde k vážným sporům. Jak se zachováte?
a) beru to sportovně, soužití opravdu není procházkou růžovým sadem
b) asi nezbude, než se rozejít
c) otevřeně si spolu promluvíme o všem, co se nám na druhém nelíbí
d) budu k němu tolerantnější, ale totéž začnu vyžadovat od něj
Součet 0 až 19 bodů
Pro vás neexistuje nic nedosažitelného. I když jsou vaše cíle hodně vysoké, jste přesvědčena, že není na světě překážka, kvůli níž byste byla nucena v něčem slevit. Lze dokonce tvrdit, že obtíže vás provokují k většímu úsilí. Realisticky však připouštíte, že k cíli někdy vede trnitá cesta.
Součet 20 až 39 bodů
Občas sníte o věcech nesplnitelných, neboť pomyšlení na to, že by se snad mohly vyplnit vám dělá náramně dobře. Snění vám pomáhá povznést se nad běžné starosti, ale v zásadě jste osoba stojící pevně na zemi. Napovídá-li vám rozum, že cíl je už na dosah, pak jste schopna vyvinout neuvěřitelnou energii a překonat i některé zábrany.
Součet 40 až 59 bodů
Není těžké zbavit vás odvahy. O vysokých cílech jen sníte, neboť jste přesvědčena, že se nikdy nepromění ve skutečnost. Nejste totiž ochotna obětovat své pohodlí či měnit zvyklosti. Vsadíte-li na tvrdošíjnost, uvidíte, že i vysoko postavený cíl je blíž, než se zdá.
Součet 60 až 78 bodů
Jste veskrze realisticky založená, už předem zaháníte myšlenky na vzdušné zámky, neboť jste spojena s tím, co máte takříkajíc v hrsti. Sázením na jistotu se však ochuzujete o vzrušující chvíle překvapení nad tím, že se vám podařilo nemožné. Zahrňte do svého života i sny o něčem neuskutečnitelném, přesto tolik krásném. Máte právo na svou třináctou komnatu. |
|
Rostliny kolem nás
Pryšec zářivý - Trnová koruna
Neexistuje mnoho kvetoucích pokojových rostlin, které by vydržely tak dlouho jako pryšec. Na stoncích s trny se běžně objevují nenápadné žluté květy s výraznými, jasně červenými listeny.
Trnová koruna dorůstá v malý stromeček. Roční přírůstek je asi 20 až 30 cm. Rostlina může kvést po celý rok, nejbohatší květ je ale v zimě, v podmínkách krátkého dne. Vlastní květy jsou žluté a nenápadné. Nevoní. Nejkrásněji kvete od ledna do dubna. Listeny jsou výrazně zbarvené. Pryšec je ideální rostlina do jižního okna. Může se pěstovat i v zimě v pokoji, kde se topí. Při občasném rosení i dobře snáší suchý vzduch. Když trnová koruna roste, musí se zalévat pravidelně, ale mírně. Když někdy zapomenete, svěsí listy. V době vegetačního klidu zalévejte méně. Od dubna do září se hnojí každé dva týdny. Příliš mnoho hnojiva způsobuje příliš bujný růst výhonků. Když je květináč pro rostlinu malý, musíte ji přesadit. Mladé rostliny přesazujeme každý rok, starší jen jednou za každé dva až tři roky. Použijte směs zahradní zeminy a rašeliny, do které přidejte trochu písku.
Trnová koruna se svým tvarem dobře hodí do sbírky kaktusů a sukulentů, i když k nim botanicky nepatří. Trnová koruna patří k robustním rostlinám. Přesto může onemocnět. Většinou to závisí na ošetřování. Příliš mnoho vody, způsobuje hnilobu kořenů i stonků. Zkuste ji zachránit tím, že ji přesadíte a budete udržovat v suchu. Postavte rostlinu na osluněné místo.
-když najednou opadají téměř všechny listy, je příčinou nedostatek vody. Postavte rostlinu do chladnějšího prostředí a zvyšujte postupně množství zálivky. Rostlina se vzpamatuje.
-odumřelá šedohnědá místa na listech mohou být známkou napadení štítenkami. Podívejte se na rub listů a odstraňte je pinzetou. Při větším napadení je nutný postřik. |
|
Cestování
Ing. Vladimír Basovník popisuje svou cestu a pobyt v trnitém Mexiku. (14. pokračování)
Kroužíme ulicemi Saltilla, abychom se dostali do centra. Potřebujeme poslat zprávy do Evropy. Nakonec parkujeme v postranní ulici, nedaleko náměstí. Pavel zůstává v autě, aby stvořil nějaký dopis domů, já odcházím pátrat po pohlednicích a poště, protože poštovní schránky se tu jaksi nevedou.
V prvním papírnictví mně sličná prodavačka sděluje, že pohlednice seženu v obchodě vedle katedrály. Mám neblahé tušení, které se nakonec potvrdí. V nabídce je katedrála, oltáře, sochy svatých a sochy dělníků, revolucionářů a autobusové nádraží. Z pestrosti možností, nemožné.
Náměstí s katedrálou svatého Marka je však skvělé. Průčelí katedrály hýří výtečnou kamenickou výzdobou. Je to důstojná dominanta Saltilla. Naproti je radnice a před ní překrásná fontána. Za radnicí je bronzové sousoší, které mně zůstalo záhadou. Conquistador, indiánský náčelník a na kolenou mnich.
Marně hledám poštu. Nakonec se ptám staršího Mexičana. Říká, ať jdu s ním, že se to těžko vysvětluje. Měl pravdu. Bez poutače, úřad zastrčený mezi štíty honosnějších domů.
Po splnění úkolu, přenosu informací směr Evropa, vyrážíme západně na Torreón.
Dalším cílem je naleziště rostlin Ariocarpus kotschoubeanus. Je to pár desítek kilometrů za Saltillem. Jedeme po staré silnici podél dálnice, abychom neplatili mýtné. Je prázdná, takže její použití nás tolik nezdrží.
V rovinatém terénu se objevují stolové hory. K jedné z nich zajíždíme a hledáme vhodné místo k přenocování. Kolem je písek a řídký křovinatý porost. Na měkoučkém písku stavíme stan. Nedoschnuté prádlo včerejšího večera věšíme na okolní keře. Pavel připravuje večeři, já procházím okolím. Narážím na nádherné trsy Echinocereus dubius a Echinocereus stramineus. Kolem je hodně perfektních rostlin Echinocactus horizonthalonius.
Vítr nám dokonale vysušil prádlo. Po skvělé hrachové polévce s mexickým chlebem za tmy vyrážím do okolí.
Než jsem odjížděl do Mexika, několik lidí mě varovalo před škorpióny, kterými se to údajně v Mexiku jen hemží. Nebýt toho, že jsem je viděl vysušené na tržišti jako suvenýry, vůbec bych je nepotkal.Chodil jsem dvě hodiny po písku mezi keři a ani šlápoty po nich.Přitom nám naši předchůdci tvrdili, že ráno nacházeli pod stanem tři až čtyři jedince ukryté před blížícím se sluncem.
V Mexiku bývá údajně deset až 180 000 poranění od škorpiónů. Z toho 15 000 končí smrtí. Jejich zbraní je bodec na konci ocasu, do kterého ústí dvě jedové žlázy s neurotoxinem. Loví v noci. Na jeho jed je člověk 5 -10 krát citlivější než jiní savci. V Mexiku je nejobávanější Durangoscorpion, Centuroides gracilis. Jednu dobu se zde tak přemnožil, že ho museli likvidovat chemicky. Jinak jsou dobrou ochranou před nimi kachny. Ty je vesele požírají, aniž by jim uškodil.
Měl jsem smůlu. Či štěstí? Nenašel jsem ani jednoho. Přitom měsíc svítil jako na požádání a pomalu byl silnější než moje baterka.
Je sobota 11.10.1997. Po rychlé snídani se jdeme modlit do chrámu Páně v přírodě. Slunce nás rozpéká hned po ránu. Určeným směrem se vydáváme hledat Ariocarpus kotschoubeanus, náš hlavní cíl. Rozcházíme se. Nemohu žádný nalézt, tak se vydávám na nedalekou stolovou horu. Vždycky mě láká cesta nahoru, než se plácat v rovině. Nacházím krásné rostliny Astrophytum capricorne, Coryphantha borwigii, Coryphantha gladiispina, Thelocactus bicolor a Epithelantha micromeris. Kolem běhají ještěrky, ale takovou rychlostí, že na ně nestačím zaostřit oči, ne tak fotoaparát.
Vedro je čím dál větší. Jazyk dřevění. Nade mnou se objevují orli a svým táhlým skřekem mě provázejí. Původní úmysl vystoupit až nahoru jsem musel vzdát. Dostal jsem se do poloviny kopce v jedenáct hodin a ve dvanáct jsme si domluvili sraz u auta. Příště tam vylezu. |
|
Dnes radí
Kouř a včely
Žíhadlo je pro včelu medonosnou dokonalým obranným systémem, jímž brání med a jiné svoje produkty proti mnoha vetřelcům, kteří se snaží do úlu vniknout. Vetřelcem je pro včely i včelař po otevření úlu při prohlídce včelstev nebo medobraní. Aby při této práci nedocházelo k˙přílišnému bodání, brání se včelaři zase svými metodami. Nejpoužívanější obranou se stal kouř, který včely uklidňuje, a tím umenšuje jejich bodavost. Každý včelař potvrdí, že po prvním zadýmání do otevřeného úlu včelstvo nejdřív vzrušením zavrní, pak se včely vrhnou k˙zásobám a sají sladinu. Je to údajně instinkt ještě z˙dob, kdy byla včela lesním tvorem. Začal-li hořet les, např. od blesku, včela věděla, že bude muset hledat nový příbytek, a její snahou bylo zachránit zásoby nebo přinejmenším získat energii pro vybudování nového domova v˙některé jiné dutině. Kdy začali včelaři používat kouře, se již zjistit nedá, ale v současném včelaření se stal kuřák neopomenutelnou součástí výbavy včelaře.
V˙odborné literatuře je zaznamenáno, že si kouřem ulehčovali včelaři svou práci se včelami již ve středověku. Z˙různých dochovaných kreseb je rozpoznatelné, jak včelaři zahání včely od obličeje kouřem z˙dýmky. Normální dýmky tvaru troubele, u nichž se kouř musel nasát a teprve pak foukat na včely, byly později nahrazeny Datheho dýmkou. Ta již byla opatřena záklopkou zabraňující vdechování kouře včelařem. Plnila se laciným tabákem nebo jiným hořlavým materiálem, z˙něhož se tvoří mnoho kouře. Datheho dýmku vymyslel německý včelař v˙minulém století a v˙německy mluvících zemích se do dneška hodně používá. U nás se tento typ kuřáku neujal. Našim včelařům se dýmka zdála asi těžká (držela se v zubech) a nemotorná, a také velmi nepraktická, protože ztěžuje použití kukly, která včelaře přece jen víc chrání před bodnutím než kouř. U nás lze vidět Datheho dýmky jen v některých včelařských muzeích. Vedle dýmek se užívalo i kuřáků různého provedení, vyrobených nejčastěji z˙pálené hlíny.
V˙naších zemích se velmi rozšířily plechové kuřáky s˙měchovým dmychadlem a lze je koupit např. i v˙Polsku. Další otázkou při používání kouře byla volba nejvhodnějšího spalovaného materiálu. Podle místních podmínek se používá velká škála hořlavých materiálů a jejich volba je také řízena osobními hledisky - snesitelný pach kouře, dostupnost materiálu, snadná vznětlivost atd. Nejrozšířenější je asi dobře vysušený troud z vrbového, bukového nebo jiného dřeva. Včelaři jej získávají vyvrácením zetlelých pařezů. Troud z˙jehličnanů není nejvhodnější, protože je řídký. Vedle troudu se spalují další, převážně přírodní materiály. Velmi je doporučován choroš, to je houba, která roste hodně často na vyvrácených stromech nebo starých pařezech. Musí se nařezat na drobné kousky a dobře vysušit. Kouř z choroše ale trochu čpí, proto není tak oblíbený jako troud. Jeho výhodou zase je, že při hoření nezhasne.
Z˙rostlin je údajně velmi aromatický vratič, je to plevel, který roste v podletí na okrajích silnic a železničních náspech. Hodně se používá suchého listí, často smíchaného s˙troudem. Osvědčuje se také smrkové jehličí. Je doporučována i sušená citrónová a pomerančová kůra. Dle mých poznatků se však špatně zapaluje a zhasíná. Mnozí včelaři s˙oblibou používají zbytky jutových pytlů, které jako materiál rostlinného původu vyvíjejí zřejmě včelám přijatelný druh kouře. Občas si včelař vypomůže i lisovanou papírovou podložkou pro přepravu vajec. Náplň kuřáku nesmí vzplanout. Dýmání se nesmí ani přehánět, aby včely nebyly napolo omámené. Je třeba se také vyvarovat použití materiálů napouštěných chemikáliemi, z˙nichž může vznikat i plyn nebezpečný včelám a nepříjemný pach nám může poškodit kvalitu a přirozenou vůni medu.
František Nešpor |
|
| |
