Číslo: 44
02.11.1998
Článků: 58
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
FÓR TÝDNE
FÓR TÝDNE
„Co zářivě bílé? Jak na štyrycet? Dyť to byly moje maskáče!“
Přišl jednú medvěd k lišce na radu: Poslyš, liško, mám problém. Dycky když potkám zajíca, tož mám velikú chuť ho zmlátit. Když mu nenamlátím, tož mám dycky strašně blbý den. No a kde je problém, ptala sa liška. No, já ho dycky zmlátím proto, že nemá čepicu, ale už mně to připadá takové stejné, bez fantazie. No, to je jednoduché. Chtěj po něm cigaretu. Když bude mět s filtrem, chtěj bez filtru. Když bude mět bez filtru, chtěj s filtrem. A kdyby to nevyšlo, chtěj, ať ti připálí. Když bude mět zápalku, chtěj zapalovač. Když bude mět zapalovač, chtěj zápalku. Šak ty si už nejak poradíš. A tak šél zas jednú medvěd lesem a potkál zajíca: Héj, ušáku, dej mně cigáro! A zajíc s úsměvem. S filtrem nebo bez filtru? Bez filtru, zavrčál medvěd. A včíl ně připal! A chceš to zapalovačem nebo zápalkú? Darebáku jeden! Kde máš čepicu!
Aj to sa stává
Janek Drozdú z Nezdenic dostál z vojny dovolenku, a tak rychlo spěchál dóm za svojú galánkú. Když k ní dojél , tož měl veliké štěstí, protože její rodičé zrovna odjeli do Hradišťa nakupovat a ona ostala doma enom s malým bráchú Tonečkem. Janek proto nezaváhál, vytáhl z kapse dvacetikorunu a dává ju Tonečkovi: vem si to a běž do kina. Toneček si prohlédl tech dvacet korun, šáhl do kapse a Jankovi vracál deset korun. A proč to, ptál sa Janek. No, přeca studentom a vojákom dávám poloviční slevu!
Šak má pravdu
Opilý chlápek si sedl v Hradišti před Grandem do taxíka. Kde to bude? ptál sa ho taxikář. A co je tobě do toho!
Novopečené důchodkyňa
Tetina Křápková, kerá dělala eště nedávno, než odešla do důchodu, v Hradišti na úřadě, sa stěžovala svojí známé: Tak ti, Růžo, řeknu, co nemosím chodit už do práce, tož su taková strašně nervózní. Ale, prosímťa a z čeho? No přeca z teho, že su nucená včíl nakupovat mimo pracovní dobu!
Podnikatelský dotaz
Víte, co potřebuje dnešní podnikatel, kerý už má všecko? No přeca peníze, aby mohl zaplatit dluhy!
Když to nefunguje
V jedné rači nemenované rodině v Hradišti došél jednú strýc večér dóm a pravíl tetině: Ty poslyš, stará, tak sem nad tým naším súžitím přemýšlál a zjistíl sem, že bysme neco s tým měli udělat. Šak poslední dobú, jak sama istě víš, tož obá enom předstíráme k sobě ty city a vzrušéní. Měli by sme aspoň na chvílu zkusit si najít každý nejakého teho milenca, aby sa ty naše vztahy upevnily a zachránili sme tak našu rodinu. Co ty na to říkáš? Tož na to teda zapomeň, krútila hlavú tetina, já sem to už zkusila a vúbec to nefungovalo!
To je teda pravda
Ptali sa jednú chlapé v hospodě v Komni strýca Peléškového: Poslyš, Matúšu, a která z tech tvojích třech rob byla najlepší? To máte, chlapé, těžké. Šak zkuste si kúsnút do třech citrónú a uvidíte#
Zbrojní pas
Přišél Jura Klobáskú v Brodě do prodejny Zbrojovky se zbraňama a pravíl: Potřebovál bych nejakú spolehlivú pušku. A máte zbrojní pas ptál sa prodavač. To nemám, připustíl Jura, a nestačíl by oddací list?
Jedna o robách
Staříček Otépkú pravili v hospodě v Míkovicách: Chlapé, a víte, kolik majú roby v tech svojich hlavách buněk? No odpovědi byly rúzné, ale žádná přesná, a tak staříček říkali: No, přeca tři. Tá jedna, tá řídí robám migrénu. Tá druhá, tá zas řídí menstruaci, no a tá třetí, tá ty dvě přepíná.
Zachovala duchapřítomnost
Ptál sa policajt jedné znásilněné děvčice ve Starém Městě: Poslyšte, mohla byste nám vysvětlit, jak to bylo s tým znásilněním? Tož, nejdřím mně zavázali hubu, abych nemohla křičat, potom mně svázali ruky, abych sa nemohla bránit. A kdybych zavčasu neroztáhla nohy, tož asi by mně aj ty svázali#
Jeden lázeňský
Tož jak sas měla v lázních, Růžo, ptaly sa roby v Prakšicách tetiny Strakové. Áááále, bylo to pořád stejné. Každý večér taneček, a potem nás chlapi znásilňovali, enom Kučerovú né. A proč právě ju né? No# ona nechtěla.
Ale, ale
Mařenko, a čím bys chtěla byt, až vyrosteš, ptala sa tetina Křápková. To máte tak, teti. Když ně vyrostú prsa, tož bych chtěla byt Pretty Woomen, a když né, tož asi paní učitelkú.
Měla pravdu
Lupiči přepadli v Hradišti Komerční banku. Policajti to vyšetřovali a ptali sa pokladní: Povězte nám, proč ste nekřičala? Vy ste teda dobří. Kdoví, co by mně udělali, kdyby zjistili, že mám čtyři zlaté zuby?
Ze života
Při konkurzu sa ptál majitel firmy jedného adepta: A ste ženatý? To sice su, ale tú hrču na čele mám už z dřívějška.
Podnikatelská
V Mařaticách v jednom sklépku sa ptál podnikatel, milionář, svojí ženy: Ludé pravili, že sis mě vzala enom kvúli tem mojím padesáti miliónom? To je přeca blbost, bránila sa ona, já bych si ťa vzala, aj kdybys jich měl enom deset.
Ze špitálu
V hradišťskéj nemocnici ležál jednú strýc Podešvú už skoro třetí týdeň. A každý deň to bylo stejné. Ráno došla sestra a pich mu injekcu, v poledně zas a večér zas. Strýca to už jednú namíchlo a jak sestra večér došla s tú injekcú, tož jí pravíl: Poslyšte, děvčico, jak vás tak už třetí týdeň pozoruju, tož sa ně zdá, že vy kdybyste si jeden deň nepichla, tož budete z teho aj nemocná!
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
