Číslo: 51
16.12.1996
Článků: 41
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Břestek pod skalou
Z KLENOTNICE MORAVY - DOŠKOVÁ KRYTINA
Vánoční koncerty Hradčovjanky
Vánoce se Stříbrňankou
Novoveská kapela
Blahopřejeme jubilantům
Břestek pod skalou
Původní škola, nyní školička ...
Břestek se rozprostírá pod strání v údolí protékaném zlechovským potokem necelých deset kilometrů severozápadně od Uh. Hradiště v nadmořské výšce 238 m. Název obce je odvozen od dřevin - břestů, v místě velmi rozšířených. První zmínka o Břestku z roku 1141 z něj činí jednu z nejstarších obcí Slovácka. Tvar obce se vyvinul v ulicovku, vinoucí se kolem silnice zabývali zemědělstvím a vinař-stvím. Vpády uherských vojsk přinesly v 17. století značné útrapy, obec byla jednou úplně vypálena. Tragédie je zřejmá z lánového rejstříku v roce 1669, kdy tu bylo 22 poustek, tedy pustých domů.
Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle olomoucké matriky tu bylo po roce 1750 330 dospělých a 103 dětí mluvících česky. V polovině 19. století byl v provozu mlýn, palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, a hospoda. V té době vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Břestek proslul kamnářstvím a hrnčířstvím. Ještě mezi válkami zaměstnávalo 6 dělníků kamnářství rodiny Hánové. Mlýn byl zrušen na začátku války. Chudina odcházela za prací do Vídně, částečně do Brna. 17 obětí cholery je pohřbeno na cholerovém hřbitůvku, který však není označen a nachází se vedle památníku obětem II. světové války.
Osvobozovací boje na jejím konci trvaly dvaadvacet hodin, 3 rumunští vojáci padli v Břestku a 9 na Chabaních. Těla deseti padlých Němců byla ulo-žena do hromad-ného hrobu, odkud byla nedávno vy-zvednuta a pře-vezena na brněnský hřbitov. U dvou Němců se podle známek podařilo zjistit jejich totožnost.
V posledních volbách do obecního zastupitelstva získali lidé z kandidátky ODS sedm mandátů a dvě místa KSČM. V čele obce stojí pan Jindřich Krušina z ODS. Břestek patří se svými 650 obyvateli k menším obcím - z tohoto počtu ještě 75 občanů bydlí na Chabaních. Celkem na Břestku registrují téměř čtyři stovky domů, z nichž ale jen polovina je obydlena občany obce, asi sto domů je obydleno sezónně. Léta šedesátá prožil Břestek sloučen s Tupesy, osmdesátá potom spojen národním výborem s Buchlovicemi. Od roku 1990 má Břestek znovu svůj obecní úřad. Kuriózní je, že ve dvacátých letech se dokonce na Chabaních krátce objevily snahy po odtržení osady od Břestku.
S úbytkem obyvatel, dětí zvlášť, dochází k postupnému zavírání škol. Malotřídku na Chabaních už čvrt století využívají dětské organizace, škola na Břestku slouží jako mateřinka a knihovna.
Břestek patří k několika obcím, které se těší pověsti vyhlášených chatařských oblastí chřibského předhůří. Jak nám ale prozra-dil pan starosta, obvyklé bývá, že obce jsou buď středisky regio-nu a mohou tak svému okolí snadno nabízet nejrůznější služby, nebo leží v blízkosti centra a těží z této dostup-nosti, např. provozováním doplňkové výroby, navíc jimi procházejí státem udržované komunikace. A potom je ještě jedna skupina obcí, k nimž bohužel patří i Břestek. Na západ od České republiky je běžné, že obce díky existujícím zákonům a dalším předpisům profitují ze své turistické přitažlivosti. Ne tak u nás. Stačí uvést jeden příklad. Obec získá do své pokladny na vybrané dani z nemovitostí, v tomto případě chalup a chat, z rok asi 25 tisíc korun. Ještě jednou dodejme bohužel, že se jedná o součet všech(!) vybraných částek. A desetkrát tolik by stál urbanistický projekt zóny rekreační oblasti. Přitom výstavba v chat, která probíhala za minulého režimu, probíhala mnohdy velmi partyzánským způsobem.
Důsledkem toho je neutěšený stav komunikací (pokud vůbec nějaké jsou), problémy s odpadem či vodou. Například kolaudaci jednoho domu na Chabaních brání chybějící zdroj pitné vody. A to byl poslední vrt hluboký osmdesát metrů!
Takže turisty vábící břestecké skály, monumentální malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení, s pověstnou hospodou u potoka, se takto jeví danajským darem pro občany Břestku, zvlášť potom pro ty, kteří pro svou obec chtějí něco udělat.
Naštěstí někteří obyvatelé Břestku neskládají ruce do klína. O tom, jak se jim daří probudit život v obci nebo obnovit staleté tradice, si můžete přečíst v příštím čísle Dobrého dne, Slovácko.
Ivo Vojtík, foto PAF
Z KLENOTNICE MORAVY - DOŠKOVÁ KRYTINA
Detail doškové střechy vinné bůdy z areálu skanzenu ve Strážnici
Došek je snopek z dlouhé žitné slámy, rákosu nebo kukuřice. Došková krytina byla na Moravském Slovácku základním druhem materiálu pro pokrývání střech jak obytných tak i hospodářských staveb. Došek se přivazoval k latím nebo tyčím střešní konstrukce povřísly, houžvemi, vrbovým prou-tím nebo drátem. Bývaly dlouhé 50 až 70 cm a latění u střech bývalo 35 až 5O cm. U hladké střechy se došky vázaly klasy dolů, pouze na okraji střešních ploch se došky stejně jako u stupňovité střechy připevňovaly zastřiženými konci dolů.
U okapu, popř. hřebene střechy je krytí došky dvojité nebo se krylo dřevěnými šindely či prkny. Tloušťka doškové krytiny se pohybovala od 25 do 35 cm. Na hřeben se taky někde kladly plásty jílového drnu, nebo se došky namáčely v hlíně. Došková krytina je velmi lehká, dobře izoluje, avšak její chybou je velká hořlavost. Při ulicové zástavbě, kdy byly obytné domky seřazeny jeden za druhým, mnohdy shořela celá řada domů najednou. Došky si většinou zhotovovali hospodáři sami, nebo je kupovali u specializovaných výrobců, kterým se říkalo doškaři. Jednotlivé druhy došků měly taky svá jména a názvy (doch hladký, fusnáče, hlaváče, hřebenáče, mazance, šupka, záklasníky, zástřešky, žup apod.). Došková krytina byla základní krytinou v rovinných a podhorských krajích nejen na jižní a střední Moravě, ale i ve středních, jižních a jiho-západních Čechách, v Polabí, Opavsku, Hlučínsku a jiho-západním, jižním a východním Slovensku.
V současnosti jsou stavby kryté touto krytinou už jen ve skanzenech určených pro ukázku lidové architektury. Došky a doškové krytiny vymizely z našich vesnic díky bezpečnější a trvanlivější a modernější krytině z pálené hlíny. Vzpomínám na jeden ze zájezdů do Holandska, kde ještě v současnosti jsou po holandské krajině rozesety zemědělské usedlosti pokryté tímto starým, přírodním materiálem. No řekněte. Nejsou stavby pokryté doškovou krytinou jako z pohádky?
Jan
Vánoční koncerty Hradčovjanky
Popovice/Jan/ - Dne 21. prosince 1996 proběhne v kulturním domě v Popovicích vánoční koncert dechové hudby Hradčovjanky se svými sólisty. Začátek je v 17.00 hodin. Přijdte si poslechnout a zaz-pívat koledy, určitě neprohloupíte. Zaručeně se Vám bude koncert líbit.
Hradčovice/Jan/ - Na druhý den t.j. 22. prosince 1996 se bude zase koledovat v Hradčovicích. Začátek je ve 14.30 hodin a vánoční koncert proběhne ve sportovní hale. Zas-tavte se na chvíli v předvánočním běsnění a shánění dárků pro své nejbližší a přijďte po koledě.
Vánoce se Stříbrňankou
Uherské Hradiště /Jan/ - Taky nejznámější dechová hudba na Hradišťsku oslaví vánoční svátky po svém. V neděli 22. prosince v sále Klubu kultury se začátkem v 15.00 hodin. Nenechte si tedy koncert ujít, protože určitě bude stát za to. Vždyť vánoční svátky - svátky dobré vůle a s nimi spojené koncer-ty s koledami jsou jenom jednou do roka. Takže v neděli odpoledne a ve společenském na SKP.
Novoveská kapela
Ostrožská Nová Ves /Jan/ - Novovešťanka, jak si tato kapela od roku 1968 říká,má více než stoletou tradici a může se v dávné i blízké historii pochlubit nejedním úspěchem. Není sice tak známá jako Stříbrňanka, Podhoranka nebo Straňanka, ale v okolí Ostrožské Nové Vsi si bez ní nedovedou představit žádnou zábavu. Tato kapela jako první vůbec natočila pro rozhlas dnes již zlidovělou polku Slávka Smíšovského Ty falešná frajárko. Osobní přátelství muzikantů z Novovešťanky s tímto slováckým autorem, stejně jako přátelství s dalšími, především krajovými autory, tvoří základ dramaturgie tohoto zvukového nosiče. Až budete melodie této kapely poslouchat, vzpomeňte krátce na všechny, kteří této, veskrze amatérské kapele, pomáhali na výsluní - na vojenského kapel-níka mjr. Emanuela Kalába, na dirigenta posádkové hudby ve Vyškově mjr. Josefa Tománka, na celou řadu muzikantů z Ostrožské Nové Vsi, kteří dříve pod vedením Antonína Peprníčka, Zdeňka Zalubila a současného kapelníka Miroslava Zalubila krůček za krůčkem bu dovali prostou slávu této kapely.
Blahopřejeme jubilantům
Boršičanka u Buchlovic /Jan/ - Es klarinetista Karel Ďurník se 22. prosince 1996 dožívá 32 let. Všichni muzikanti a kamarádi mu přejí k jeho narozeninám hodně štěstí, zdraví, dlouhá léta a nakonec tato věta: P.S. Jaká byla letos úroda ve vinohradě, co?
Lipovjanka/Jan/ - Hráč základní-ho kádru dechové hudby Lipo-vjanka František Mikéska z Lipova se dožívá 21. prosince 1996 krásných 39 let. Rodina, přátelé, známí a hlavně muzikanti mu přejí hodně štěstí, zdraví a radosti z dobré muziky. P.S. Už máš vypálené?
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
