Číslo: 52
23.12.1996
Článků: 34
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Břestek těchto dnů
Z KLENOTNICE MORAVY - Hrázděné zdivo
Štědrý večer v době Karla IV.
Břestek těchto dnů
První červen patřil na Břestku dětem i koním.
Dnes tedy o hmotném i duchovním rozvoji Břestku.
Obec má momentálně zájem spíše na tom, aby se zde lidé usídlili k trvalému pobytu a aby se už dále nerozšiřovala rekreační oblast, která je přesycená, takže v nově zpracovaném územním plánu byla formulace, že se nedoporučuje další výstavba chat. Břestek (bez Chabaní) má vodovod a je plynofikován, kanalizace je před dokončením - letos byl zpracován projekt na její výstavbu v posledních dvou úsecích. I když je Břestek malou obcí, chtěl by se v budoucnu napojit na čističku odpadních vod, která by měla být společným dílem obcí Tupesy, Zlechov a Břestek. Momentálně se Zlechov trochu cuká, protože všechny uvedené obce mají problémy se splácením plynofikace. Původně se počítalo, že od roku 1998 platná legislativa bude velmi tvrdá k obcím bez čistírny odpadních vod, ale současný stav nasvědčuje tomu, že se vše oddálí. Za této situace se už tak zadlužené obce pochopitelně velmi rozmýšlejí nad zahájením mnohamiliónové stavby, i když čistit odpadní vody samozřejmě chtějí.
Problematická situace je na Chabaních, kde není ani kanalizace, ani voda. Zvláště voda představuje obrovský problém, protože Chabaně leží na kopci a v sušším létě se zpravidla neobejdou bez pojízdné cisterny s vodou. Úspěchem břesteckých zastupitelů je oficiální příslib ministerstva zemědělství, že by v příštím roce měl být nákladem asi pět miliónů vybudován na Chabaně vodovod. Největší problém, kromě již mnohokrát zmíněného nedostatku financí, představuje nyní na Břestku stav komunikací. Státní silnice v zastavěné části obce byla v katastrofálním stavu, což přiznal i ředitel Správy silnic ing. Buchtík. Proto obec investovala 140 tisíc korun do projektu rekonstrukce vozovek a první, šestisetmetrový úsek od školky směrem ke hřišti, který byl v nejhorším stavu, byl letos dokončen. Spolupráce se silničáři spočívá v tom, že obec hradí úpravy okolí vozovky včetně výstavby chodníků.
Další pro obec významnou investicí byla v tomto roce provedená oprava střechy a okapů + zavedení plynu v budově mateřské školy a knihovny nákladem přes milión korun. Břestek se stal celostátně známou obcí v čase parlamentních voleb v roce 1990, kdy vytrvalý déšť spolu s ucpáním mostu zapříčinil zatopení Břestku, Zlechova i Tupes. Zlechovský potok má totiž obrovské úvodí a lesní cesty jsou řešeny po spádnici. Po cestách přinesený materiál pomohl ucpat koryto potoka pod mosty a málem hrozilo zatopení volební místnosti. Podobné příhody se bohužel pravidelně opakují, a tak byl letos zpracován další projekt, tentokrát na vybudování dvou záchytných nádrží na Zlechovském potoku. Obrovský zájem na jeho realizaci mají i Tupesy, problémem jsou opět peníze, tentokrát jde o 3,5 miliónu korun (určitě by se brzy vrátily, uvažte jen škody při pravidelných zátopách, včetně práce občanů na jejich likvidaci a nervů s tím spojených).
Chystá se žádost o dotaci v rámci programu revitalizace říčních systémů, takže se nechejme překvapit. Na Břestku nesídlí žádný větší podnik, za zmínku stojí šicí dílna ing. Švendové, která zaměstnává přes desítku žen.
Tradiční složka spolkového života na venkově, hasiči, má na Břestku stojednaletou tradici a smutnou současnost. Budova, ve které se dnes nachází i obecní úřad, byla původně víceúčelovou hasičskou zbrojnicí. V poslední době sloužila pouze jako sklad výzbroje a garáž pro nepojízdné auto, které obec nakonec prodala. Největšímu zájmu se momentálně těší sport, což v případě Břestku rovná se fotbal, protože kdysi úspěšný oddíl stolního tenisu zanikl.
Nynější Sportovní fotbalový klub se během dvou let díky podpoře spolumajitele firmy Target a bývalého hráče Slovácké Slávie a Břestku ing. Niesnera dostal na slušnou úroveň a těší se i značnému diváckému zájmu. Momentálně ale má obrovské finanční problémy, protože s postupem do vyšší soutěže (Břestek stráví zimu na čele I.B třídy!) jsou spojeny i mnohem vyšší náklady. Navíc sportovní hala, která byla vybudována v šedesátých letech, je vybavena ústředním topením z doby svého vzniku. Její plynofikace by stála přes půl miliónu a žádost o státní dotaci byla zamítnuta. Travnatá plocha odpočívající pod sněhem patří k nejkvalitnějším na okrese. Celý areál i se sportovní halou, asfaltovými hřišti a stezkou zdraví je chloubou obce a nachází se v krásném prostředí na okraji lesa.
Zahrádkáři mají v obci svůj domek, který se chystají, pokud budou peníze, doplnit o společenskou místnost. Největší pozoruhodností současného Břestku je patrně Klub komunální kultury. Vznikl zásluhou několika obětavců, zejména kronikáře obce ing. Malíka a Petra Stýskala v roce 1995. Klub komunální kultury představuje skupinu lidí, která si dala do vínku bavit sebe i druhé. Mají na svědomí například tradiční hody s právem, obnovují velikonoční a vánoční venkovské zvyky, pořádají košty vína či besedy u cimbálu. Pořádáním velmi originálních akcí získal KKK věhlas, který přesahuje hranice obce. Tak třeba letošní Den dětí proběhl jako Břestek plný koní, kdy se tu objevilo několik kočárů a ještě více koní a vše bylo doplněno například ukázkami starých řemesel.
Velkou událostí byla oslava padesáti let elektrifikace obce (viz foto výše). Na Břestek byla elektřina dovedena až v roce 1946 jako na jedno z posledních míst na Slovácku díky iniciativě tehdejšího zastupitelstva a sponzorskému daru břesteckého rodáka, kyjovského podnikatele Dohodila, legionáře z I. světové války.
Ivo Vojtík
Z KLENOTNICE MORAVY - Hrázděné zdivo
Vinná búda z Vlčnova postavená netradičním způsobem. Hrázděné zdivo patří spíše do západních a severních Čech. - FOTO -Jan-
Hrázděná zdivo je vlastně trámová kostra vyplněná výpletem, tyčkami, kamenem a od 2. poloviny 19.stol. také cihlami (v městském prostředí už od 16.stol.). Dřevěnou konstrukci hrázděné stěny tvoří sloupky dole začepované do vodorovného prahu, posazeného na podezdívce nebo na domové stěně, a nahoře do vaznice (ližiny), sloužící za podklad stropnicím. Stěny bývají zavětrovány vzpěrami, vodorovnými trámy (paždíky), popř. také prahovými a ližinovými pásy. Vyplněná pole u hrázděného zdiva se omazávala lepenicí a světle tónovala k dosažení barevného kontrastu s trámy, které se napouštěly nebo natíraly černě či tmavohnědě (v oblasti s rozvinutou hrázděnou konstrukcí také červeně, zeleně, žlutě apod.). Omítnutá pole bývají místy zdobena malovaným ornamentem nebo geometrickými tvary, vtiskovanými do čerstvě nahozené hlíny prsty nebo hřebenovitým nástrojem.
Původně tektonická funkce trámové kostry v hrázděném zdivu dochovaná u horských domů se od 2. poloviny 18. stol. měnila v bohatě zdobenou stěnu s aplikací různých motivů, např. žebřovitého, častějším používáním ondřejských křížů nebo použitím prohnutých nebo vyřezávaných trámů. Nejvyšších estetických hodnot dosáhlo hrázděné zdivo v oblasti největšího výskytu tohoto typu staveb, a to na Chebsku na přelomu 18. a 19. stol. Naproti tomu na Slánsku se u tzv. lepenic, omítaných místy načervenalou hlínou, kontrast mezi poli a trámovou kostrou neustálým bílením postupně potlačoval. Snaha po vytvoření jednolité stěny v průčelí domů je příznačná pro slovanské cítění. Nejstarší známý doklad hrázděného zdiva je z tureckého Catal Huyuku, kde se hrázděné zdivo použilo před více než 8 000 lety.
Do Čech proniklo přes Německo ze severozápadní Evropy, a to nejprve do městských staveb a hradů a teprve od konce 15. a v 16. stol. se tato konstrukce uplatňovala i v menších městech a na venkově severozápadních a severních Čech.
U nás na jižní Moravě se tento typ staveb vyskytuje velmi ojediněle a tudíž je velmi obtížné najít mezi lidovými stavbami ukázku pro hrázděné zdivo. Přece jenom se to ale povedlo. Kde? Ve Vlčnově, mezi pravýma slováckýma vinnýma búdama.
Jan
Štědrý večer v době Karla IV.
První detailní popis obyčejů Štědrého večera u Čechů pochází z doby Karla IV. Jeho autorem je učený benediktin Jan z Holešova. Jeho traktát o lidových zvycích vztahujících se ke Štědrému večeru se dochoval v několika opisech. Nejspolehlivější je rukopis v univerzitní knihovně v Krakově. Z jeho českého překladu od Rudolfa Holinky vycházíme v našich úvahách o vánočních obyčejích ve středověku.
Začtěte se proto do následujících řádků a rázem se dostanete do čtrnáctého století. Pasáže jsou autentického znění pro názornost dnešního čtenáře.
1.Prvý zvyk, velmi počestný, jest ten, že se věrní křesťané v předvečer Narození Pána našeho Ježíše Krista postí až do hvězdy, to jest až do večerní doby, kdy se jim hvězda zjevuje zraku, nebo by se mohla zjevit, kdyby byl jasný den. Ale ve všech věcech, jež se konají Pánu Bohu k chvále, ďábel chce vždy mít svůj podíl. Neboť kde se věrní křesťané postí až do večerní hvězdy, a potom umírněně osvěží své tělo, maličko spí a vstávajíce na jitřní bdí a chválí Pána Boha, tam služebníci ďáblovi, kteří jsou v jeho moci, jedni se v tak slavnostní předvečer přežírají, druzí opíjejí a jiní nejen do večerní hvězdy, ale i do jitřní hvězdy na chválu ďáblovu bdí, hrajíce v onen nejsvětější večer v kostky a zkoušejíce, jaké budou mítí v kostkách štěstí po celý budoucí rok.A když se zvoní jitřní, kdy řádní lidé vstávají, tu se oni teprve ukládají, již oslabeni na těle,a spí až do východu slunce, někteří hrajíce po celou noc, potom spí přes všechny mše onoho přeslavného svátku.
2. Žádný hospodář není tak chudý, aby v tento večer nevystrojil své rodině štědrý večer neboli štědrou potěchu. Nemůže-li více, aspoň udělá toho večera větší světlo ve své světnici. Poctiví staří lidé v tento večer otvírali své domy až po střechu, aby každý potřebný svobodně vstoupil a dostal občerstvení. Ba staří nejen lidem, ale i dobytku v tento večer projevovali štědrost, neboť i dobytčatům v ten večer nakládali více krmiva než jindy. Ale bohužel při tomto druhém zvyku právě ďábel v opak toho dostává svůj podíl od mnohých lidí. Neboť mnozí toho večera drží ruku v měšci a kladou peníze na stůl ne proto, aby mohli obdarovat chuďasy, ale aby měli štěstí na peníze. A tak tyto i mnohé jiné chvályhodné zvyky převracejí v nesprávný a bludný smysl a zlou vírou propadají mnohým, a to i nejhorším pověrám.
3.Třetí zvyk jest ten, že v předvečer narození Páně si lidé navzájem posílají ŠŤEDRÉHO VEČERA proto, že jest ten svátek, kdy Otec nebeský seslal všem lidem velký štědrý večer. Proto si tedy lidé na paměť a na počest onoho nebeského seslání posílají v tento večer příjemné a vybrané věci, a zvláště vonné, vložené mezi dvěma krásnými miskami.
4.Čtvrtý zvyk jest ten, že v předvečer narození Páně věřící požívají velkého bílého chleba, to jest velkých vánoček nebo koláčů. Staří lidé pak z dobré víry a ze správného názoru kladli na stoly a ubrusy tyto velké bílé chleby a vedle nich nože a dovolovali o tomto svátku, aby čeleď z nich krájela podle vůle sobě i chudým.
5.Pátý zvyk jest ten, že křesťané v předvečer narození Páně požívajíce více ovoce než jindy, poněvadž je předvečer onoho svátku, kdy se nám narodilo ovoce vybrané a užitečné, totiž náš Pán Ježíš Kristus. Staří poctiví lidé v správné víře kladli o tomto svátku ovoce na stoly a ubrusy a noži je krájeli čeledi a chudým. Ale běda! Někteří lidé hned převracují smysl těchto chvályhodných zvyklostí, neboť někteří krájejí ovoce, aby v něm pozorovali budoucí dobré či zlé věci.
6.Šestý zvyk jest ten, že v předvečer narození Páně kněží a žáci kalendují čili koledují, chodíce po domech svých věřících. Koledování - lidově koleda znamenají někdy uctívání Krista tímto zvykem, jindy všecko to, co se dává darem při takovém koledování. Kéž by se v něm chvála Kristova neměnila v chtivost peněz!
7.Sedmý a poslední zvyk jest ten, že v předvečer narození Páně kladou a stelou slámu do jizeb a do kostelů, protože je předvečer onoho svátku, kdy Paní celého světa, královna nebeská a Matka boží porodila na tento svět Pána našeho Ježíše Krista. Ať si však dají pozor ti, kdož své rozpustilosti a necudnosti provádějí na oné slámě, jež se o tomto svátku stele do jizeb... Nechť si také dají pozor ženy, jež čarují s onou slámou, aby neměly blechy celý budoucí rok!
Tak tedy se slavil Štědrý večer ve 14. století, v době rozkvětu české země za vlády Karla IV. Učený benediktin Jan z Holešova postihuje ve svém traktátu pro středověk typickou dvojici světlo a tmu, vznik a zánik, dobro a zlo. Nezdá se vám, že některé ze štědrovečerních zvyků děláme i my v současnosti? Které a z jakého důvodu? Odpovězme si každý sám za sebe.
Jan
www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund
